Tuzemské školství je v současné koronavirové době dobře připraveno na on-line výuku, klesají však kontakty mezi třídními učiteli a žáky a tato situace může vést k problémům se zachycením rizikového chování. Rovněž dochází k výraznému snížení počtu preventivních aktivit ze strany tuzemských škol. Tyto výsledky vyplynuly z průzkumu rizikového chování a duševního zdraví, který realizovala Klinika adiktologie 1. LF UK ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie PedF UK. Při realizaci byl použit monitorovací a podpůrný informační systém SEPA (Systém evidence preventivních aktivit), unikátní i v mezinárodní perspektivě, který vznikl na akademické půdě a již několik let slouží také institucím státní správy a samospráv.
Průzkum proběhl v listopadu 2020 a jeho cílem bylo zmapovat aktuální stav v oblasti všech hlavních typů rizikového chování a duševního zdraví u dětí během aktuální epidemiologické situace. „Provedená studie představuje velice zajímavý příklad dobré praxe a spolupráce akademické sféry s veřejnou správou na místní i centrální úrovni“, uvedl Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.
„Průzkum byl proveden na základě aktivit platformy pro programy primární prevence, která byla iniciována a je pravidelně svolávána Odborem protidrogové politiky ÚV ČR. V rámci platformy je aktuálně řešena realizace programů primární prevence, podpora pedagogů a škol v době distanční výuky. Bylo potřeba velmi rychle zmapovat situaci v co největší míře, což systém SEPA umí velmi dobře“, uvedla ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády Jarmila Vedralová.
„Jsme rádi, že průzkum vznikl a upozornil na problémy a rizika, která s sebou nese distanční forma výuky. Vnímáme, že současná situace je velmi náročná i pro pedagogy a třídní učitele a stejně tak pro rodiče žáků a studentů,“ doplnil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.
Ačkoliv jsou tuzemské školy dobře připravené na on-line vzdělávání, a to ve všech krajích ČR, současná situace s sebou přináší i řadu negativ. Zhruba na pětině středních škol v tuzemsku byla zaznamenána nízká frekvence kontaktu mezi třídním učitelem a žáky. To může představovat problém pro záchyt rizikových jevů a pro doručování preventivních intervencí, pro které je osoba třídního učitele v době distanční výuky klíčová. I když školní metodici často považují prevenci v době distanční výuky za důležitou (především v oblasti kyberšikany, kyberbezpečnosti, nelátkových závislostí, hygieny a duševního zdraví), školní preventivní aktivity během podzimní vlny pandemie realizovala méně než polovina dotázaných škol.
Školy, které preventivní aktivity prováděly, se zaměřovaly nejčastěji na problémy spojené s duševním zdravím, oblast hygieny a ochrany před infekčními nemocemi, kyberšikanu, kyberbezpečnost a záškoláctví. Velice málo se zaměřovaly na nelátkové závislosti (digitální hry, internet) a téměř vůbec nebyla řešena problematika on-line pornografie. „To vnímáme jako problematické vzhledem k tomu, kolik času v současné situaci děti a dospívající tráví v on-line prostoru, navíc i v dopoledních hodinách a bez možnosti přímého dohledu rodičů“, uvedl Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie 1. LF UK, vedoucí studie.
Za hlavní překážku realizace prevence rizikového chování lze podle zjištění považovat nedostatek času. Problémem se také zdá být i to, že školní metodici prevence nedisponují dostatečnou erudicí a materiály pro širokou oblast kyber-témat, zejména nelátkových závislostí. „Jedná se o relativně novou a rychle se rozvíjející oblast rizikového chování, a je proto nezbytné školám i rodičům poskytnout v této oblasti adekvátní podporu v podobě stravitelných informací a praktických materiálů“, upozorňuje Kateřina Lukavská z Katedry psychologie PedF UK, další ze spoluautorů studie.
Studie zároveň přináší doporučení, jak se současnou situací naložit. Především jde o to, aby si jednotlivé školy v rámci výuky našly čas na preventivní programy, aby docházelo též k realizaci skupinové práce ve třídě a začlenění aktivit zaměřených na rodiče.
Pro sběr dat byl využit již zmíněný online Systém evidence preventivních aktivit (SEPA), který je dlouhodobě vyvíjený jako součást národní koncepce prevence rizikového chování u dětí na českých školách. Tuzemským školám SEPA pomáhá nastavit, evidovat a průběžně vyhodnocovat strukturální nastavení preventivních programů, které školy zajišťují pro všechny typy rizikového chování. Michal Miovský, proděkan a přednosta na 1. LF UK a VFN v Praze doplnil, že „námi vytvořený systém SEPA je stále více využíván také pro koordinaci školské prevence na krajské i národní úrovni a stává se formujícím článkem národní koncepce školské prevence rizikového chování.“
Šetření mapovalo výhradně podzimní období realizace distanční výuky na všech tuzemských základních a středních školách. Těch se zúčastnilo 1 778. Výsledky reprezentují informace získané z 1128 vyplněných dotazníků pro 1. stupeň ZŠ, 979 dotazníků pro 2. stupeň ZŠ (resp. nižší třídy víceletých gymnázií) a 463 dotazníků pro SŠ.
PRO VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH STUDIE KONTAKTUJTE:
doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D., Klinika adiktologie, 1. LF UK
email: roman.gabrhelik@lf1.cuni.cz
tel.: 224 968 278
Mgr. Kateřina Lukavská, Ph.D., Katedra psychologie, PedF UK
email: katerina.lukavska@pedf.cuni.cz
tel.: 221 900 544
ZA SPRÁVNOST:
Mgr. Václav Hájek
Tiskový mluvčí UK
Foto: Vladimír Šigut, UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
