Aktuality

Vědecká rada UK ocenila významné osobnosti univerzity

Vědecká rada na svém pravidelném zasedání, ve čtvrtek 21. října, ocenila významné osobnosti Univerzity Karlovy. Ceny a pamětní medaile předali prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Jan Royt a prorektor pro vědeckou činnost Jan Konvalinka.

Na říjnovém zasedání Vědecké rady UK byly oceněny tyto osobnosti:

• prof. RNDr. Jaroslav Květina, DrSc., Drhc. (FF UK) získal Medaili Josefa Hlávky

Zleva: Marie Karfíková a Václav Pavlíček z nadace Nadání, oceněný Jaroslav Květina a prorektor UK Jan Royt.

Profesor Květina výrazně ovlivnil lékové obory ve vědě, vysokoškolském vzdělávání a zdravotnické praxi – v roce 1969 se podílel na založení Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Již za jeho dvacetiletého působení ve funkci prvního děkana se škola stala uznávanou vědeckou a vzdělávací institucí. K jedné z jeho největších zásluh patří vytvoření koncepce klinické farmacie jako nového vědního a praktického oboru, jehož smyslem je specializace části farmaceutických absolventů jako odborných poradců pro lékové terapie ve zdravotnickém terénu. I ve svých devadesáti letech stále působí jako pedagog a neúnavný badatel v oboru experimentální farmakologie. Vychoval celou řadu vědců (farmaceutů i lékařů), kteří rozvíjejí jeho myšlenky a zastávají významné posty v českém vysokém školství a v české a zahraniční vědě. Medaili mu předali zástupci nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových – předseda správní rady a prezidia profesor Václav Pavlíček a místopředsedkyně správní rady a prezidia profesorka Marie Karfíková.

• Mgr. Lenka Quaiserová, Ph.D. (2. LF UK) obdržela cenu Dimitrise M. Chorafase

Tato cena je udělována Nadací Dimitrise N. Chorafase ve spolupráci s prestižním izraelským Weizmannovým vědeckým institutem. Je určena nejlepším absolvujícím doktorandům v oborech inženýrských věd, přírodních věd a medicíně v daném roce. Doktorka Lenka Quaiserová obdržel cenu Dimitrise M. Chorafase za disertační práci s názvem Identifikace prognostických ukazatelů pro imunoterapii karcinomu ovaria, na které pracovala na 2. lékařské fakultě UK a výzkumné instituci Sotio.

• prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc. (externí člen Vědecké rady UK) získal zlatou pamětní medaili za zásluhy o rozvoj Univerzity Karlovy

Profesor Hobza je významný český chemik, působí jako vedoucí skupiny Nekovalentní interakce na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a jako profesor fyzikální chemie na Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve své práci se zabývá především takzvanou nepravou vodíkovou vazbou, objasněním role patrových interakcí v DNA a proteinech či rolí nekovalentních interakcí v přírodních vědách. Je autorem více než 550 publikací a třech knih, kromě toho se podílel jako editor na sestavení několika monotematických svazků prestižního vědeckého časopisu Chemical Reviews věnovaných nekovalentním interakcím.

Opakovaně byl uveden v seznamu nejcitovanějších vědců světa, který vydává Web of Science. V listopadu 2019 měl na svém kontě 554 publikací, které získaly více než 41 tisíc citací s H-indexem 104. Za svoji mimořádnou vědeckou práci získal mnoho ocenění, například v roce 2008 Národní cenu Česká hlava za celoživotní vědecký přínos v oblasti výpočetní a teoretické chemie, v roce 2017 Schrödingerovu medaili (WATOC). Je členem britské Královské společnosti chemické a redakčních rad pěti evropských a českých chemických časopisů. Je také dlouholetým členem vědecké rady Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci.

·

• Ing. Eva Soubustová, MBA (1. LF UK) obdržela stříbrnou pamětní medaili za zásluhy o rozvoj 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Inženýrka Soubustová absolvovala Vysokou školu ekonomickou v roce 1978 a nastoupila jako účetní u Československých aerolinií, kde poté vedla mzdovou účtárnu. Od roku 1989 působila jako ekonomická manažerka ve společnosti Lověna a později přešla do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde osm let pracovala jako personální náměstkyně. Od roku 2000 do konce září letošního roku byla tajemnicí 1. lékařské fakulty UK, kde přímo řídila zhruba sedmdesát zaměstnanců. Fakulta, s celkovým počtem více než 1200 zaměstnanců, za jejího ekonomického vedení odstranila ztrátu z minulých let a naopak vytvořila provozní fond, který umožňuje další rozvoj i nové projekty a vykrývá výkyvy ve financování. Za svého působení spolupracovala se čtyřmi děkany. Kromě toho měla na starosti komunikaci s rektorátem Univerzity Karlovy, ale třeba i celospolečenské aktivity děkanátu.

• prof. MUDr. Václav Šimon, DrSc. (1. LF UK) získal historickou pamětní medaili za významné celoživotní dílo v oboru chirurgie a urologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesor Šimon je přední český urolog, chirurg, gynekolog, vysokoškolský učitel a akademický pracovník. Vysokoškolská studia zahájil na fakultě v Hradci Králové, odkud přestoupil do Prahy a svou profesní přípravu završil promocí na 1. LF UK v roce 1952. Působil v nemocnici v Nymburce a v Kolíně, později přešel do Prahy, kde pracoval na II. chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí, odkud v polovině 70. let přešel na I. chirurgickou kliniku na pozici vedoucího oddělení urologie. Kromě dětské urologie se věnoval například i experimentálním metodám drcení žlučníkových a ledvinových kamenů tlakovou pulzní vlnou.

Profesor Šimon je autorem 68 původních vědeckých prací z oblastí chirurgie a urologie. Je zakládajícím členem Evropské urologické společnosti (EAU). V 80. letech předsedal Československému červenému kříži a v letech 1990–1994 byl místopředsedou České urologické společnosti. V roce 1979 byl Václav Šimon vyznamenán zlatou medailí papeže Pavla VI. Je nositelem medailí Červeného kříže I. a II. stupně

• prof. RNDr. Josef Štěpánek, CSc. (MFF UK) získal stříbrnou pamětní medaili za významné celoživotní dílo v oboru fyziky biomolekul a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesor Štěpánek je oblíbeným pedagogem a mezinárodně uznávaným představitelem české školy spektroskopie biologických molekul. Po dlouhá léta se věnuje studiu strukturních a fyzikálně-chemických vlastností nukleových kyselin a biopolymerů metodami optické a NMR spektroskopie s důrazem na Ramanovu vibrační spektroskopii. Na MFF UK byl vedoucím a jedním ze zakladatelů Laboratoří s vysokým časovým a spektrálním rozlišením. Na MFF UK také dlouhodobě přednášel kurzy optiky a optické spektroskopie v biofyzice. Je zodpovědný za doktorský studijní program Biofyzika, chemická a makromolekulární fyzika..

Je autorem více než stovky vědeckých prací, které mají více než 100 citací, a také spoluautorem knihy a kapitol v monografiích. Jako člen autorského kolektivu vydal v nakladatelství Academia obsáhlou učebnici experimentálních metod biofyziky. Profesor Štěpánek je v akademické obci vysoce respektován a zasloužil se zásadní měrou o rozvoj oboru Fyzika molekulárních a biologických struktur. Aktivně se zapojil i v poradních a dozorčích orgánech na řadě institucích či při pořádání mezinárodních spektroskopických konferencí.

• doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. (KTF UK) obdržel stříbrnou pamětní medaili za významné celoživotní dílo v oboru systematické teologie a filosofie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Docent Ventura po maturitě pracoval jako zdravotní zřízenec, od roku 1970 studoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, kam byla teologická fakulta v roce 1952 ze svazku Univerzity Karlovy vyhoštěna, a na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, kde také svá studia roku 1982 zakončil. V letech normalizace byl ve společenství skryté církve Koinótés vysvěcen na kněze pro službu v řeckokatolické církvi. Po listopadu 1989 začal vyučovat na Univerzitě Karlově a současně byl také oficiálně zařazen do presbyteria Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v České republice. Vedle patrologie, studia církevních otců, se věnoval například i Janu Evangelistu Urbanovi, významné postavě české teologie a spirituality druhé poloviny 20. století, starověkému mnišství a současným východním duchovním autorům, například Josefu Hesychastovi a Efrému z Katunakie. Pro jeho pedagogické působení je charakteristické nadšení pro patristickou a mnišskou literaturu, které po desetiletí předá svým studentům.

• prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. (FF UK) získal zlatou pamětní medaili za jeho mimořádné celoživotní dílo v oboru české egyptologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesor Verner je významný český egyptolog. První terénní expedice v Egyptě se účastnil již jako student v roce 1964. Později jako vedoucí pracovník dokázal v nelehkých politických poměrech zachránit československou egyptologii a přímo v Egyptě se mu podařilo vyjednat rozšíření archeologické koncese pro Československý egyptologický ústav, a tak zajistit možnost terénních výzkumů pro generace svých nástupců. Nejvýznamnějším objevem profesora Vernera je zádušní komplex panovníka Raneferefa z doby Staré říše s rozsáhlým souborem královských soch a historicky nedocenitelným papyrovým archivem či například pyramida královny Chentkaus II. Svou archeologickou činností a badatelskou prací přispěl k pochopení egyptské civilizace a fungování státu v době Staré říše.

Výsledky svých výzkumů vždy pečlivě publikoval, a to jak ve formě odborných prací, tak i popularizačních textů pro laickou veřejnost. Svým osobním nasazením pro československou a později českou egyptologii zajistil mezinárodní spolupráci, která vždy překračovala nejen geografické a politické hranice, ale také hranice různých vědních oborů. Vychoval několik generací egyptologů po celém světě a pod jeho vedením se Český egyptologický ústav Filozofické fakulty UK dostal mezi špičková badatelská centra ve světě a česká egyptologie se stala pevnou součástí naší vědy, kultury a identity.

• prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (FF UK) obdržel stříbrnou pamětní medaili za významné dílo v oboru filozofie a religionistiky a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově

Profesor Thein je významným a respektovaným představitelem české filozofie v domácím i zahraničním měřítku. Věnuje se filozofii v celé šíři oboru, současně však její hranice často originálním způsobem překračuje. Je uznávaným znalcem Platóna a antické filozofie, včetně pozdní antiky a souvislostí s renesancí, ale jeho pojetí starších filozofických směrů vždy rezonuje s aktuálním stavem myšlení. Věnuje se proto i kognitivním funkcím malířství, paměťovým obrazům či filozofickým pojednáním o jazyce a o metafoře. Ve svých knihách i článcích předkládá vždy zcela původní a argumentačně jemně vybudované interpretace, které se opírají o suverénní znalost textů s přihlédnutím k širším souvislostem problému, například ke vztahu člověka a umělecké tvorby. Jeho odborné texty jsou vysoce hodnoceny zahraničními i domácími badateli, stejně tak je schopen oslovit i širší veřejnost, což dokládá například jeho kniha filozofických interpretací filmu Rychlost a slzy, za kterou získal v roce 2002 Cenu F.X Šaldy, a rovněž popularizační články v časopisech.

Text: Pavla Hubálková.

Foto: Vladimír Šigut.