Aktuality

Prezident Petr Pavel předal v Karolinu dekrety novým profesorkám a profesorům

Prezident republiky Petr Pavel předal 21. června ve Velké aule Karolina jmenovací dekrety 87 přítomným profesorkám a profesorům. Celkově bylo jmenováno 91 profesorek a profesorů s účinností 18. května 2023 a dva profesoři s účinností 6. června 2023. Třicet nově jmenovaných profesorek a profesorů pochází z Univerzity Karlovy. Prezident svou přítomností obnovil tradici, kdy jakožto nejvyšší ústavní činitel nejen jmenuje nové profesory a profesorky na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol, ale také se předávacího aktu osobně účastní.

Slavnostního ceremoniálu v historické aule Univerzity Karlovy byli dále přítomni ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, předseda České konference rektorů Martin Bareš, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, předseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga, předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil, státní tajemník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Andrys a samozřejmě rektorky, rektoři a další zástupci vysokých škol.

Uvodní slovo patřilo představitelce hostitelské univerzity, na jejíž půdě se předání dekretů již tradičně realizuje, rektorce Univerzity Karlovy Mileně Králíčkové. Ta hned na začátku ocenila přítomnost prezidenta České republiky, po mnoha letech, na tomto slavnostním ceremoniálu. „Děkuji vám za vaši veřejnou podporu, kterou jste mimo jiné zmínil ve svém nedávném projevu. V něm jste zdůraznil potřebu aktivních řešení, jak stabilizovat finanční situaci českých akademických pracovišť, protože je to podle vás jedna z podmínek k tomu, abychom patřili k zemím, jež ekonomicky a v mezinárodním měřítku určují tempo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,“ otevřeně poděkovala prezidentovi rektorka UK.

Její další slova už mířila k nově jmenovaným profesorkám a profesorům: „Nejde jen o uznání vašich schopností ve vašem oboru. Panuje zde také přesvědčení, že člověk, který dosáhl mimořádných výsledků na vysoké škole, bude také odborným a mravním poradcem, čímž přispěje ke kultivaci naší společnosti. S tím souvisí i nová povinnost, která je v mediálním věku důležitější než kdy dříve. V tomto ohledu na vás leží nepsaná povinnost poskytovat erudovaný názor v rámci své odborné expertízy,“ apelovala na nově jmenované Milena Králíčková. Zmínila také aktuální a nekončící nutnost pomáhat ukrajinským studujícím, vědkyním a akademičkám.

„Přeji vám, novým profesorkám a profesorům, abyste byli pro své mladší kolegy živými vzory. Tak jako dnešní oslavenec, sv. Alois, patron mládeže, studenstva a přímluvce při volbě povolání. Ať vás na vaší cestě provází hodně štěstí, dobra a zdraví,“ zakončila svůj projev přáním novým profesorkám a profesorům rektorka Milena Králíčková.

Univerzita Karlova má třicet nových profesorek a profesorů.

Prezident Petr Pavel připomněl, že v zemích našich evropských partnerů není zcela obvyklé, že hlava státu osobně předává jmenovací profesorské dekrety. Nicméně hned v zápětí dodal, že právě tento akt on osobně považuje za podtržení významu tohoto titulu. „Je to ocenění schopností těch, kteří se na cestě vědy a vysokoškolského vzdělávání dostali nejdále. Titul profesora se pojí s těmi nejvýznačnějšími a nejuznávanějšími osobnostmi a zároveň je znakem respektu,“ řekl na úvod svého vystoupení. Zmínil rovněž nepsané závazky, které se s tímto titulem pojí. „Máte zodpovědnost za rozvoj vědění budoucích vědců a vědkyň, akademiček a akademiků, ale i každého, kdo má zájem o své další vzdělávání,“ nabádal nově jmenované prezident.

Věnoval se také finanční situaci vysokého školství. „Podle průměrného procenta HDP je významně podfinancováno ve srovnání s průměrem zemí OECD. Osobně mi velice záleží na tom, aby kvalita vzdělání a rozvoj vědy zůstaly naší celospolečenskou prioritou. Protože kvalita vzdělávání, kterou nabízíme našim dětem, rozhodne o stavu naší společnosti v budoucnosti. Také proto se během svého prezidentského období budu zasazovat, aby vláda dodržela svůj příslib, že jsou věda a vzdělání jednou z jejích hlavních priorit. A tím nemyslím pouze na papíře, ale ve skutečnosti,“ slíbil Petr Pavel.

„Se znepokojením sleduji, že se ve státním rozpočtu dlouhodobě snižuje finanční příspěvek na terciální vzdělávání. To samé se projevuje v úsporných opatřeních, ve školství a vědě se mají ušetřit další desítky miliard. Znamená to, že jdeme opačnou cestou než země, které často označujeme za náš vzor. Spatřuji ve vás, nové profesorky a profesoři, naději. Věřím, že každý z vás přispěje k tomu, aby české vysoké školy byly místem příležitostí, kde mohou talentovaní a kreativní lidé rozvíjet své schopnosti. Aby v českém vysokém školství převládala kvalita nad kvantitou, inovativnost a originalita nad rutinou, kritičnost a myšlenková rivalita nad opatrností a konformitou. Abychom všichni mohli těžit z výsledků vzdělávání a vědeckého poznání založeného na datech a faktech, nikoli na dojmech a iluzích,“ zakončil svou řeč prezident.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek rovněž ocenil, že může svou povinnost předání jmenovacích profesorských dekretů splnit za přítomnosti prezidenta Petra Pavla. „Po dlouhých letech odcizení mezi akademickou obcí a bývalou hlavou státu. Pro mě osobně je velmi potěšující, že pan prezident podepsal jmenovací dekrety těm, jimž byla akademická hodnost po léta odpírána. Jakožto bývalý rektor a nynější ministr školství vnímám se zadostiučiněním, že stav mezi prezidentem a akademickou obcí se vrací na půdu vzájemného respektu a úcty,“ uvedl Mikuláš Bek k opožděnému jmenování profesory historika Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala (oba navrhla vědecká rada UK). I on se neopomněl vyjádřit k situaci financování univerzit a projevil víru v to, že se obě strany nakonec dokáží dohodnout a najít společný konsenzus při zachování autonomie vysokých škol.

Profesorské dekrety byly na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy uděleny těmto 30 osobnostem:

doc. MUDr. Peter Baláž, PhD. (3. LF UK) pro obor chirurgické obory. Specialista cévní a transplantační chirurgie. Člen mezinárodní společnosti European Society for Vascular Surgery, kde je od roku 2014 zástupcem pro Českou republiku. Dále je členem European society of organ transplantation a rovněž také České společnosti kardiovaskulární chirurgie ČLS JEP, kde je vedoucím pracovní skupiny pro hybridní výkony. Rovněž působí v České společnosti pro cévní hemodialyzační přístupy, kde je členem revizní komise.

doc. Mgr. Radek Čech, Ph.D. (FF UK) pro obor český jazyk. Odborník na kvantitativní lingvistiku, syntax, korpusovou lingvistiku, fonetiku, fonologii a psaní textů. Působí na katedrách českého jazyka Masarykovy univerzity a Ostravské univerzity. Habilitační řízení (doc.) absolvoval na Filozofické fakultě UK.

doc. MUDr. Věra Čertíková Chábová, Ph.D. (1. LF UK) pro obor vnitřní nemoci. Působí na Klinice nefrologie VFN a 1. LF UK. Od roku 2009 je zde zástupkyní přednosty pro výuku a výzkum. Věnuje se mimo jiné problematice léčby diabetu nebo hypertenze u pacientů s onemocněním ledvin.

doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D. (LF UK v Hradci Králové) pro obor vnitřní nemoci. Působí na IV. interní hematologické klinice FN Hradec Králové a LFHK UK. Pracuje jako vedoucí centra pro trombózu a hemostázu. Je místopředsedou České společnosti pro trombózu a hemostázu.

doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. (PF UK) pro obor občanské právo. Působí na katedře občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde se věnuje výuce občanského práva hmotného, zejména otázkám práva civilních deliktů, závazkovému právu smluvnímu a právu rodinnému. Je ředitelem Odboru legislativy a mezinárodní spolupráce Českého statistického úřadu. V minulosti byl členem komisí Legislativní rady vlády ČR. Je spoluautorem komentářů k občanskému zákoníku, učebnic občanského práva a monografie k náhradě škody. Je členem mezinárodní akademické studijní skupiny Common Core of European Private Law a přispěvatelem francouzského Centre d’acces aux droits étrangers (Juriscope).

Dr. habil. PhDr. Ing. Jiří Fajt, Ph.D. (FF UK) pro obor dějiny umění. Historik umění, který se věnuje především středověkému a raně novověkému umění střední a středovýchodní Evropy, je autorem řady publikací a úspěšných mezinárodních výstav. Od roku 2014 do roku 2019 byl generálním ředitelem Národní galerie v Praze.

doc. MUDr. Robert Holaj, CSc. (1. LF UK) pro obor vnitřní nemoci. Internista, který se zaměřuje na různé formy arteriální hypertenze. Působí na III. interní klinice – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN.

doc. MUDr. Milan Hromádka, Ph.D. (LF UK v Plzni) pro obor vnitřní nemoci. Kardiologické klinice LFP UK a FN Plzeň, kde je vedoucím kardiologické jednotky intenzivní péče a zástupcem přednosty pro lékařskou péči.

doc. Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. (PřF UK) pro obor makromolekulární chemie. Působí na Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK. Přednáší rovněž na PřF UK a VŠCHT v Praze. V Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se zabývá supramolekulárními polymerními systémy citlivými na vnější podněty, zejména těmi vhodnými pro medicínskou aplikaci. Podílí se na organizaci chemické olympiády, věnuje se popularizaci chemie.

doc. MUDr. Ivana Kacerovská Musilová, Ph.D. (LF UK v Hradci Králové) pro obor gynekologie a porodnictví. Je odbornou garantkou pro porodnictví na Porodnické a gynekologické klinice FN Hradec Králové a zástupkyní přednosty pro výuku. Od roku 2010 se mimo jiné věnuje ultrazvukovému výzkumu v perinatologii.

doc. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D. (PřF UK) pro obor filozofie a dějiny přírodních věd. Působí na katedře filozofe a dějin přírodních věd PřF UK, kde se zabývá teorií v biologických vědách.

Ing. Pavel Kočovský, CSc. (PřF UK) pro obor organická chemie. Působí v laboratoři fyzikální a organické chemie katedry organické chemie PřF UK. Rovněž působí na katedře organické a bioorganické chemie FaF UK.

doc. PhDr. Ota Konrád, Ph.D. (FSV UK) pro obor moderní dějiny. Působí na katedře německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK. je docentem moderních dějin a garantem doktorského oboru moderní dějiny. Ve své badatelské práci se věnoval dějinám humanitních věd a univerzit, dějinám zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, dějinám první světové války ve střední Evropě, kulturním dějinám násilí a soudobým rakouským dějinám.

doc. RNDr. Martin Kružík, Ph.D. (MFF UK) pro obor matematika – matematické modelování a numerická matematika. Působí na Matematickém ústavu UK. Během postgraduálního studia byl rok stipendistou Fulbrightovy komise na University of Minnesota v Minneapolis. Později pracoval řadu let v Ústavu Maxe Plancka pro matematiku v přírodních vědách v Lipsku, v Centru pro pokročilá evropská studia a výzkum v Bonnu a na Technické univerzitě v Mnichově, kde se v roce 2006 habilitoval v oboru matematika. V Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR se zabývá zejména variačním počtem a matematickými metodami v mechanice kontinua tuhé fáze. Od roku 2006 působí též na Stavební fakultě ČVUT, kde pracuje na matematických modelech krystalové plasticity. Za své práce obdržel Hlávkovu cenu (2002) a Wichterlovu cenu (2003).

doc. RNDr. Pavel Matějíček, Ph.D. (PřF UK) pro obor makromolekulární chemie. Působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie PřF UK, kde se věnuje vlastní a společné montáži amfifilních molekul a makromolekul. Vyučuje zde rovněž obecnou chemii, nanochemii a fyzikální chemii.

doc. RNDr. Filip Matějka, Ph.D. (FSV UK) pro obor ekonomické teorie. Pracuje v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI. Věnuje se zejména rozvoji teorie racionální nepozornosti. Zabývá se makroekonomií, ekonomickou teorií, ekonomií informací a behaviorální ekonomií, kterou zapojuje do běžných ekonomických a sociologických modelů. Snaží se popsat, jak se chovají lidé při svém rozhodování, jaké informace zohledňují a jaké naopak opomíjejí. V roce 2015 byl jako první Čech vybrán Evropskou radou pro výzkum mezi sedm evropských ekonomů, kteří na další rozvoj svého dosavadního výzkumu získali grant ERC. V roce 2016 získal Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru společenské vědy.

doc. MUDr. Jiří Matějka, Ph.D. (LF UK v Plzni) pro obor chirurgie. Působí na Klinice ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí LFP UK a FN Plzeň, kde je zástupcem přednosty.

doc. PhDr. Jana Mynářová, Ph.D. (FF UK) pro obor dějiny a kultura zemí Asie a Afriky. Je ředitelkou Ústavu starého Předního východu Filozofické fakulty UK. Současně je také vědeckou a pedagogickou pracovnicí Českého egyptologického ústavu FF UK. Specializuje se především na společenské a politické dějiny Egypta a Předního východu ve 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l., diplomacii a mezinárodní právo.

doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc. (MFF UK) pro obor fyzika povrchu a rozhraní. Působí na katedře fyziky povrchů a plazmatu MFF UK. Vědecky i ve výuce se zaměřuje se na oblast elektroniky a vakuové fyziky.

doc. PharmDr. Jitka Palich Fučíková, Ph.D. (2. LF UK) pro obor lékařská imunologie. Působí na Ústavu imunologie 2. LF UK. Věnuje se nádorové imunologii a imunoterapii nádorových onemocnění. Vedle práce na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, FN Motol a působí také v biotechnologické společnosti SOTIO, kde se podílí také na vývoji a testování imunoterapeutické vakcíny proti rakovině prostaty, vaječníků a plic. Zabývá se problematikou imunogenní buněčné smrti a její rolí v imunoterapeutické léčbě nádorových onemocnění. V roce 2021 získala cenu Neuron v oboru medicína a také ocenění Česká hlava.

doc. RNDr. Petr Pišoft, Ph.D. (MFF UK) pro obor meteorologie. Působí na katedře fyziky atmosféry MFF UK. Zaměřuje se na dynamiku a variabilitu atmosférických procesů. Věnuje se rovněž ochraně a kvalitě ovzduší, které vyučuje též na České zemědělské univerzitě v Praze.

doc. Mgr. Milan Pokorný, Ph.D. (MFF UK) pro obor matematika – matematická analýza. Je ředitelem Matematického ústavu UK. Zabývá se matematickou analýzou, například parciálních diferenciálních rovnic.

doc. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D. (FF UK) pro obor dějiny umění. Je ředitelkou Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Do oblasti jejího zájmu patří výtvarné umění přelomu 19. a 20. století, moderna a avantgarda. Svá badatelská témata pojímá s širokými přesahy do jiných období a příbuzných oborů, především současné i dobové filozofie. V roce 2008 byla oceněna za svůj inovativní přístup cenou Josefa Krásy pro historiky umění do 40 let.

doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc. (FF UK) pro obor pomocné dějiny historické. Historička a archivářka. Externě pracuje na katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK. Od roku 2004 působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se dějinami raného novověku, především kulturními a církevními, ale i pomocnými vědami historickými, raně novověkými i novověkými ego-dokumenty a edicemi historických pramenů.

doc. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D. (LF UK v Hradci Králové) pro obor neurologie. Působí na Neurologické klinice LFHK UK a FN Hradec Králové. Současně je také zástupcem přednosty Neurologické kliniky Masarykovy univerzity a FN Brno. Vede rovněž MS Centrum při Neurologické klinice FN Brno, specializující se mimo jiné na roztroušenou sklerózu mozkomíšní, její diagnostiku a léčbu.

doc. MUDr. Michal Tomčík, Ph.D. (1. LF UK) pro obor vnitřní nemoci. Působí na Revmatologické klinice 1. LF UK a Revmatologickém ústavu. Je členem České revmatologické společnosti.

Ing. Martin Vohralík, Ph.D. et Ph.D. (MFF UK) pro obor matematika – matematické modelování a numerická matematika. Externě působí na katedře numerické matematiky MFF UK. Zabývá se numerickou či také výpočtovou matematikou, konkrétně parciálními diferenciálními rovnicemi (není na fotce, předávání se osobně nezúčastnil – pozn. red.).

doc. RNDr. Robert Vácha, Ph.D. (MFF UK) pro obor fyzika – fyzika molekulárních a biologických struktur. Zabývá se především modelováním chemických vlastností nano- a biostruktur. Doktorské studium absolvoval na PřF UK. Nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) a přednáší na Přírodovědné fakultě MU.

doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D (FSV UK) pro obor mezinárodní teritoriální studia. Působí na katedře evropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK. Zaměřuje se na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, především její institucionální strukturu a vztah k zahraniční a bezpečnostní politice členských států. Především se věnuje tématu malých států a specificky České republice.

doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D. (1. LF UK) pro obor lékařská imunologie a mikrobiologie. Přednostka Ústavu mikrobiologie 3. LF UK, FNKV a SZÚ. Vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Rovněž národní koordinátorka evropské surveillance rezistence k antibiotikům (EARS-Net) a také zástupkyně České republiky pro agendu antibiotické rezistence v Evropském centru pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Celkově bylo nově jmenováno 93 profesorek a profesorů českých vysokých škol. Slavnostního završení jmenovacího řízení v prostorách Karolina se 21. června zúčastnilo 87 z nich. Šesti nepřítomným profesorům a profesorkám bude jmenovací dekret doručen.

Oficiální akt v prostorách Karolina završilo hudební vystoupení smyčcového kvarteta, které zahrálo skladbu Josefa Suka Meditace a staročeský chorál Svatý Václave.

TEXT: Jitka Jiřičková

FOTO: Vladimír Šigut