Aktuality

Mikrocertifikáty zlepší pozici absolventů kurzů na pracovním trhu

Univerzita Karlova hostila mezinárodní konferenci zaměřenou na mikrocertifikáty v českém vysokoškolském prostředí. Jedná se například o kratší jednosemestrální kurzy s přímou vazbou na aplikační sféru, které zaručí jejich absolventům lepší uplatnění a konkurenceschopnost na trhu práce. Koncept zavedení mikrocertifikátů je nyní řešen všemi veřejnými vysokými školami v České republice v rámci projektu Národního plánu obnovy (NPO). S danou problematikou je spojena řada otázek, na něž se účastníci konference snažili nalézt odpovědi.

„Mikrocertifikáty jsou zcela novým formátem vzdělávací činnosti a rádi bychom ho představili ve velmi širokém pohledu, včetně zahraničních zkušeností, ale také poznatků z našich ministerstev, která se zavádění tohoto formátu věnují. Budeme hovořit o konkrétních zkušenostech, které máme s pilotním zaváděním, a o potenciálu, který v mikrocertifikátech vidíme,“ zahájila konferenci rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Mikrocertifkát stručně popsala jako jeden z malých dílků ve vzdělávací činnosti, který lze realizovat na vysoké škole, a ideálně ještě ve spolupráci s konkrétními aplikačními partnery z řad soukromých firem či institucí, s cílem trvale zlepšit uplatnění na trhu práce. „Právě to je důvod, proč chce Evropská unie zavádět mikrocertifikáty uznatelné napříč Evropou – abychom naše obyvatele udrželi fit pro pracovní trh,“ vysvětlila rektorka.

„Mikrocertifikáty jsou skvělé tím, jak dokonale propojují a prohlubují spolupráci mezi akademickou půdou, státní správou a firmami,“ shrnula Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT ČR s tím, že Univerzita Karlova sice koordinuje celý projekt zavádění mikrocertifikátů, ale k tomu, aby byl úspěšný a efektivní, je třeba aktivní zapojení všech šestadvaceti vysokých škol v Česku, což se podle ní daří.

Příklady ze zahraničí

„V následujících letech očekáváme ještě větší změny na trhu práce, než jaké probíhají už nyní. Víme, že do roku 2027 bude potřebovat školení pro nové dovednosti šest z deseti zaměstnanců v EU. Mickrocertifikáty proto mohou být skvělým nástrojem, který pomůže lidem profesně se přeorientovat či si doplnit vzdělání – pokud se celý systém mickrocertifikátů správně připraví. Zatím je o nich ve společnosti jen malé povědomí,“ přiznala první řečnice Agnieszka Jelnicka, referentka Generálního ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu při Evropské komisi. Její úřad podle ní nyní připravuje doporučení a kritéria, jež je třeba při zavádění mikrocertifikátů sledovat, aby byly přenositelné a uplatnitelné v rámci celé Evropské unie. „Zásady pro jejich zakládání a vydávání jsou kvalita, transparentnost, relevance, závaznost, přenosnost, udržitelnost, autenticita a přínosnost nejen pro pracovní trh, ale také veřejná prospěšnost,“ uvedla Agnieszka Jelnicka, jež se na konferenci připojila online.

Bart Lamboo z organizace Npuls představil pilotní projekt, který se věnoval zavádění mikrocertifikátů na vysokých školách v Holandsku. „Od roku 2021 se ho zúčastnilo 34 škol, které na něm oceňují zejména sdílení znalostí a výměnu zkušeností, což se zejména v posledním roce projevilo nárůstem počtu mikroakreditací nejrůznějších vzdělávacích programů. Soukromé firmy a zaměstnavatelé je stále více oceňují jakožto důležitý nástroj pro rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace,“ popsal šéf projektu Npuls. Zaměstnavatelé podle něj nutně nepotřebují nové studijní programy, ale hledají prokazatelnou kvalitu a využitelnost. „Výhodou mikrocertifikátů je, že mohou být zaváděny a rozvíjeny rychleji než klasické studijní programy, a lépe tak vyhovují rychle se měnícímu pracovnímu prostředí a vzdělávacím potřebám specialistů. Zaměstnavatelé či jednotlivci si mohou navíc navrhnout konkrétní vzdělávací cestu napříč různými kurzy a institucemi, protože mikrokredity zajišťují, že dosažené studijní výsledky jsou uznávány i jinde. To také vytváří příležitosti stavět na dříve získaných znalostech, dovednostech a postojích,“ řekl Bart Lamboo.

Třetí účastnicí panelu věnujícího se zahraničním zkušenostem byla Julia O’Connor z Asociace irských univerzit, kde vyvíjí funkční systém zavádění mikrocertifikátů v rámci sedmi členských univerzit. Projekt odstartoval před dvěma lety a poběží do roku 2025. „Vedle rozvoje kolektivního národního rámce pro mikrocertifikáty budujeme spolupráci s podniky a firmami a pomáháme zavádět jednotlivé programy do praxe,“ uvedla Julia O’Connor s tím, že pro úspěšné fungování celého systému je ovšem nutná nejen osvěta odborné i laické veřejnosti, ale také cílená propagace a marketing. „Rozjeli jsme koordinovaný informační portál s cílem zvýšit informovanost o mikrocertifikátech, aby si potenciální zájemci o kurzy dokázali vybrat tu nejvhodnější nabídku ´mikroučení´,“ uzavřela vedoucí pracovní skupiny z Asociace irských univerzit.

Situace v Česku

Konference se zúčastnili také zástupci ministerstev, která se zabývají jak problematikou samotných mikrocertifikátů (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR), tak i jinými vzdělávacími formáty (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) nebo digitalizací (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR).

Podle Vojtěcha Tomáška z Odboru vysokých škol MŠMT ČR sebou zavádění mikfrocertifikátů nese řadu provozních, ale také ideových otázek. „Jaký má být mix znalostí – má jít o ucelený balíček reagující na poptávku trhu v určitém oboru, nebo nabízet širší znalosti a ´měkké dovednosti´ uplatnitelné napříč pracovním trhem?“ uvažoval Tomášek. Zabýval se také odlišnostmi v přístupech a prioritách mezi soukromým sektorem a akademickou sférou. „Co je například z hlediska praxe vnímáno jako dostatečné navýšení kvalifikace, může být ve vysokoškolském prostředí považováno za nedostatečnou kvalifikaci,“ upozornil Vojtěch Tomášek. Podle něj je třeba zvažovat při tvorbě mikrocertifikátů nejen všeobecnou poptávku po nových znalostech a dovednostech, ale také realitu ČR – z jakých oborů a regionů zájemci o rekvalifikaci přicházejí.

Kateřina Štěpánková, vedoucí sekce řízení zaměstnanosti MPSV ČR, se dotkla problematiky financování. „Z našich zkušeností, kdy rozvíjíme podobné rekvalifikační kurzy při úřadech práce, se nejlépe osvědčilo takzvané trojnožkové financování, na němž se podílí účastník kurzu, stát a zaměstnavatel,“ uvedla Kateřina Štěpánková.

„Mikrocertifikáty, jež chtějí české vysoké školy nabízet, mohou výrazně přispět k efektivnímu a udržitelnému nastavení up-skillingu v naší společnosti a k rozvoji znalostní ekonomiky v České republice,“ uvedla na tiskovém brífinku rektorka Milena Králíčková s tím, že konkrétně Univerzita Karlova plánuje otevřít vždy konkrétní mikrocertifikát jak pro studenty UK, tak pro její absolventy, ale samozřejmě také pro zájemce přicházející zvenku, kteří kurzy budou absolvovat v rámci celoživotního vzdělávání.

Odpolední blok konference se týkal už konkrétních příkladů dobré praxe a výměny zkušeností. Tématy byly například zlepšení prostupnosti vzdělávání na úrovni vysokých škol právě pomocí mikrocertifikátů nebo zajištění kvality těchto kurzů, kde představili své příspěvky koordinátoři z českých vysokých škol (např. Masarykovy univerzity či Univerzity Palackého v Olomouci).

TEXT: Jitka Jiřičková

FOTO: Jan Kolský