Aktuality

Význam mikrocertifikátů na VŠ i pracovním trhu roste

O tom, co přinesl letošní rok v oblasti mikrocertifikátů a jak se daří jejich koncept implementovat do vysokoškolského prostředí, debatovali na konferenci Mikrocertifikáty v českém vysokoškolském prostředí, kterou pořádala Univerzita Karlova, odborníci a odbornice na vzdělávání z Česka i zahraničí. Cílem bylo zmapovat dosažený pokrok na jednotlivých institucích a představit příklady dobré praxe z českých i zahraničních univerzit, zejména z partnerských škol Aliance 4EU+.

Vzhledem k tomu, že mikrocertifikáty jsou nezřídka kratší jednosemestrální kurzy s přímou vazbou na aplikační sféru, které zaručí jejich absolventům lepší uplatnění a konkurenceschopnost na trhu práce, probíral se na konferenci právě jejich přínos nejen v kontextu vzdělávání, ale také zaměstnanosti v České republice.

„V září 2024 jsme úspěšně zakončili více než dvouletý projekt v rámci Národního plánu obnovy. Jsme tedy na jeho konci, a současně na začátku využívání konceptu mikrocertifikátů v České republice. Naším úkolem nyní je uvádět připravené kurzy vedoucí k zisku mikrocertifikátu do života a rozšiřovat povědomí o tomto typu programu. Klíčové bude též navázání efektivní spolupráce se zaměstnavateli, aby kurzy vedoucí k zvyšování kvalifikace a rekvalifikace účastníků a účastnic dokázaly reagovat na poptávku trhu práce,“ uvedla prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy Markéta Martínková, která konferencí provázela a moderovala debaty.

„Chceme, aby mikrocertifikáty byly u nás na Univerzitě Karlově doma, protože jsou skvělým nástrojem, jak pružně reagovat na změny, které nás nejen čekají, ale už se i dějí,“ zahájila konferenci rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková s tím, že je právě na vedení jednotlivých vysokých škol, respektive pracovišť, aby vzaly zavádění mikrocertifikátů do vysokoškolského vzdělávání za své a podpořily tak flexibilitu studujících, respektive absolventů, na trhu práce. „Mikrocertifikáty jsou ovšem jen jedním z nástrojů, jak napomoci lepšímu uplatnění a podpořit kompetence lidí. Druhou neméně důležitou cestou je umožnit studujícím snazší přestup mezi studijními obory, a i k tomu jsou mikrocertifikáty výborným nástrojem, protože pomáhají lidem zlepšovat jejich kompetence a být přitažlivějšími pro potenciální zaměstnavatele,“ upozornila rektorka.

Univerzita Karlova na základě pilotních kurzů, jejichž zavedení proběhlo v průběhu roku 2024, nabízí možnost získání příslušných mikrocertifikátů na svých fakultách a součástech ve 49 různých programech. Do realizace programů se zapojilo již 12 fakult, Ústav jazykové a odborné přípravy UK a Centrum pro teoretická studia UK.

Vrchní ředitelka pro řízení sekce zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Kateřina Štěpánková přenesla debatu z akademického prostředí více na trh práce a představila zásadní trendy, které mu dominují. „Na jednu stranu je velice pozitivní, že máme v Česku dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, která se pohybuje pod čtyřmi procenty. Na druhou stranu nám tato skutečnost přináší řadu výzev plynoucích z toho, že na trhu není dostatek kvalifikovaných pracovníků a pracovnic,“ uvedla Kateřina Štěpánková z MPSV ČR. Ministerstvo práce se na tuto skutečnost rozhodlo reagovat právě větší nabídkou a také pobídkami k rekvalifikačním kurzům. „V současné době nejvíce ovlivňuje trh práce digitalizace, demografické změny a dopady války na Ukrajině. V budoucnu bude největší hybnou silou umělá inteligence a ukončení ekonomické recese způsobené covidovou pandemií,“ dodala Kateřina Štěpánková s tím, že zejména vlivem AI dojde k zániku více než tří set tisíc pracovních míst, naopak ale téměř milion nových díky ní vznikne. „Předpokládáme, že čtyřicet procent pracovních pozic AI silně ovlivní a okolo dvou milionu pracovníků a pracovnic bude potřebovat proškolení v oblasti informačních technologií,“ informovala ředitelka sekce zaměstnanosti MPSV ČR.

Koncepci mikrocertifikátů v českém vysokoškolském prostředí podrobně nastínila Karolína Gondková z Odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Všichni už víme, že celoživotní vzdělávání je naprostá nutnost. Nyní bychom měli zapracovat na tom, aby celoživotní vzdělávání odpovídalo požadavkům trhu práce,“ apelovala Karolína Gondková. „Mikrocertifikáty jsou skvělý a poměrně elegantní nástroj, jak motivovat lidi k profesnímu růstu. Během uplynulého roku se nám podařilo spustit osmdesát dva nových kurzů a udělit téměř tři sta certifikátů,“ sdělila Karolína Gondková.

Závěr prvního panelu patřil řediteli Domu zahraniční spolupráce, Michalu Uhlovi, který představil účastníkům konference portál Studuj na VŠ – státem podporovanou online databázi všech dostupných studijních programů v Česku, včetně mikrocertifikátů. „Samozřejmě nejde rozhodně o finální podobu portálu, nepřetržitě pracujeme na jeho rozvoji a plánujeme další a další aktuality a zlepšení tak, aby byl portál co nejvíce uživatelsky přátelský, a přitom informačně komplexní. Chceme dělat tu nejlepší veřejnou službu,“ shrnul ředitel Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl.

Následný program pak až do pozdního odpoledne mapoval příklady dobré praxe ze zahraničí. V diskuzích a prezentacích se vystřídali zástupci a zástupkyně zejména evropských vysokých škol působících v rámci Aliance 4EU+ a dalších – například Sabine Bottin-Rousseau ze Sorbonnské university nebo Mags Arnold, jenž má na starosti problematiku mikrocertifikátů na University College Cork.

Text: Jitka Jiřičková

Foto: Hynek Glos