Aktuality

Tip pro letní čtení: Ekologická spiritualita a etika

Karel Sládek o své poslední knize říká, že by byl upřímně rád, kdyby čtenář po jejím přečtení viděl ekologická témata z nového úhlu pohledu. Při jejím psaní vycházel teolog z faktu, že nahlížení na ekologii skrze spiritualitu je dnes mezi mladými lidmi hojně reflektováno. Snad každý se sám sebe ptáme, jaký máme vztah k životu přírody.

„V rámci humanitních věd se etablovaly různé směry environmentální etiky. Moje kniha seznamuje se základními východisky a tezemi sapienciální environmentální etiky,“ říká Karel Sládek, jehož kniha Ekologická spiritualita a etika se před pár dny objevila na pultech knihkupectví.

Promiňte, můžete mi přiblížit, o čem sapienciální environmentální etika je?

Jde o etiku navazující na starozákonní tradici sapienciálních čili mudroslovných biblických knih, ve kterých je poznání součástí náboženského prožitku, a zároveň dochází k novému čtení a interpretaci tradice v souvislosti s myšlenkovým pozadím nové doby. Smysl počátku života, evoluce a příchodu člověka a směřování lidstva je v mé knize zasazen do referenčního rámce popisu současné ekologické spirituality a etiky.

Environmentální reflexe první části jsou proto vztaženy k počátku vzniku vesmíru a života (bodu alfa), k evoluci a k environmentálnímu étosu, který přichází s člověkem. Současná doba se v ekologických debatách jeví jako čas příhodný (kairos) pro nové uchopení spirituality v ekologicko-etické perspektivě.

Druhá část se věnuje aktuálním tématům environmentální etiky.

V závěrečné části je zohledněna skutečnost, že nedílnou součástí ekologické etiky jsou prognózy následků lidských zásahů do života, především díky novým možnostem biotechnologií a příchodu umělé inteligence. Vize budoucnosti Země jsou konfrontovány s křesťanskou představou o budoucnosti, o konečné proměně a naplnění života a o směřování k bodu omega.

Není už těch varovných prstů – signálů – nad námi mnoho?

Máte pravdu, že environmentální etika vznikla jako reakce na varující prognózy vývoje. Důvodem pro zabývání se etickými otázkami ve vztahu k životnímu prostředí se staly matematické modely, které upozorňují na „meze růstu“. Statistické odhady růstu počtu obyvatel, možnosti planety v produkci potravin, znečištění životního prostředí, klimatické změny, ztráta biodiverzity a úbytek pitné vody v těchto prognózách alarmují k revizi současných postojů, protože v blízké budoucnosti by mohlo dojít vlivem působení člověka k přetížení planety Země.

Účelem této knihy není hlouběji vstupovat do disputací nad i protichůdnými interpretacemi těchto tzv. tvrdých dat, přestože se jich také dotkne, ale je poukázáno, jak jsem již zmínil, na jiné východisko pro ekologickou etiku, tedy na vztah člověka k životnímu prostředí a k mimolidskému životu jako takovému, a na to, jak se bytostně dotýká spirituality člověka.

Jsme poučitelní?

Jestliže se může změnit každý člověk, tak se můžeme pomalu měnit i jako lidstvo. Ekologická spiritualita v knize vychází z křesťanské tradice a je zároveň konfrontována s přístupy, které se opírají o novou religiozitu v rámci ekologických hnutí. Z křesťanského vkladu do environmentálních témat je zde rozpracovávána integrální ekologie, jak o ní psal papež František v encyklice Laudato si´. V encyklice najdeme výzvu k „ekologickému obrácení“ s konkrétní představou ekologického stylu života. Františkova encyklika byla ostatně inspirací ke každé části mé knihy. Snad se tedy bude čtenáři líbit.

Marcela Uhlíková, iForum

Foto: Archiv Karla Sládka

Datum: 24. 6. 2019