Aktuality

Poslední svědek pohřbu Jana Opletala by se dožil sta let

Tuto neděli by oslavil sté narozeniny Vojmír Srdečný, do letošního srpna poslední žijící člověk, jehož nacisté spolu s dalšími studenty, kteří se 17. listopadu 1939 zúčastnili pohřbu Jana Opletala, odvlekli do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Studoval tehdy současně na Přírodovědecké fakultě a v tehdejším Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy Univerzity Karlovy.

„Prožil jedny z největších hrůz, jež mohly člověka ve dvacátém století potkat, ale paradoxně ho to posílilo – věděl, že nic horšího se mu už snad nemůže stát. O svém mládí mluvil sice málo, ale pokaždé pozitivně,“ říká Štěpánka Kovářová, zaměstnankyně Rehabilitačního ústavu Kladruby, kde Srdečný dlouhá léta působil jako fyzioterapeut a v roce 1948 zde založil Kladrubské hry hendikepovaných pacientů, které probíhají dodnes. Celý život zdůrazňoval prospěšnost sportu pro všechny bez rozdílu věku či fyzických možností, a především díky němu se v 70. letech dostali českoslovenští hendikepovaní sportovci poprvé na paralympiádu.

Pracoval zde jako fyzioterapeut (vzadu uprosřed)
Do Rehabilitačního ústavu Kladruby nastoupil krátce po 2. světové válce

„Až do předloňska navštěvoval všechny ročníky Kladrubských her. Jezdil z Prahy buď vlakem, nebo autobusem do Vlašimi a odtud chodil k nám do ústavu pěšky. Byl neustále v pohybu, za jeho nabitý diář by se nemusel stydět ani třicátník,“ vzpomíná Kovářová.

Věděl, čím si lidé se zdravotním hendikepem prochází, protože s ním měl osobní zkušenost. V dětství mu byla diagnostikována skolióza páteře, a musel proto docházet na nápravný tělocvik. Nechtělo se mu, vnímal to trochu jako potupu, nicméně rychle pochopil, že tato cílená rehabilitace přináší výsledky a nakonec také odstartovala jeho celoživotní profesní kariéru.

O sportu zdravotně postižených napsal několik knih, svůj obor vyučoval v letech 1964–1985 jako odborný asistent na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové a ještě pár let před svou smrtí přednášel také jako pamětník o svých válečných zkušenostech. Zemřel 14. srpna 2019.

Text: Jitka Jiřičková

Foto: archiv Rehabiltačního ústavu Kladruby, Jan Bartoš (archiv časopisu Vital)

Datum: 4. 10. 2019