U příležitosti připomínky listopadových dnů roků 1939, 1968 a 1989 proběhla na Purkyňově ústavu tisková konference a vernisáž výstavy fotografií MUDr. Přemysla Hněvkovského. Absolvent 1. lékařské fakulty UK byl jediným fotografem studentských okupačních stávek na fakultě. Snímky zachycující atmosféru převratných dnů let 1968 a 1989 jsou k vidění do 13. prosince.
Tisková konference
„Člověk je stár tehdy, když se v učebnicích píše o tom, o čem četl v novinách. A moudrým se stává, když ví, že i to, co se v těch novinách psalo, bylo ve skutečnosti jinak,“ zaznělo na úvod setkání s novináři při vzpomínce na revoluční roky z úst Aleksiho Šeda, děkana 1. lékařské fakulty UK, který dále řekl: „Ctím povinnost ukazovat a připomínat události tak, jak se staly. Lidé dalších generací už jen vidí, kdo mává jakým praporem, ale nemusí vědět, jakou cestou k tomu praporu došli.“
Osobnost studenta Jana Opletala, medika 1. lékařské fakulty UK, od jehož smrti 11. listopadu uběhlo 80 let, připomněl na Albertově Marek Ďurčanský, vedoucí Ústavu dějin Univerzity Karlovy. „Jeho cesta na medicínu byla všechno, jen ne jednoduchá. Než byl na medicínu přijat, musel vykonat vojenskou službu. Přitom šlo o velmi talentovaného studenta, o čemž svědčí fakt, že zároveň s přijetím na lékařskou fakultu byl přijat i na Hlávkovu kolej. A jak asi nejvěrohodněji shrnula do vzpomínek Opletalova sestra: byl takovým zvláštním způsobem dobrým,“ zavzpomínal historik. Fakt, že byl Opletal mezi studenty známý, vyústil v nevoli, kterou jeho smrt způsobila. Spustila další protinacistické nepokoje. Historik se vrátil i k 17. listopadu 1939: „Dva dny po Opletalově pohřbu byly uzavřeny vysoké školy, což výrazně rezonovalo v mezinárodním měřítku. V roce 1941 se pak studentům v exilu podařilo úspěšně zasadit o to, aby se právě 17. listopad stal Mezinárodním dnem studentstva,“ uzavřel své vystoupení historik z UK.
Vernisáž výstavy
„Obzvláště rád mám hned několik fotografií, které jsou na výstavě k vidění,“ odpověděl na otázku redakce Forum fotograf Hněvkovský a konkretizoval: „Třeba tuhle s tím psem. Jako dnes si pamatuji, jak se celou dobu pohyboval mezi lavicemi. Tak jsem hodil fotoaparát k oku a říkal jsem si, jestli se to podaří a bude to ostré, tak to bude dobrá fotka.“ ►
▼ Další fotografie, ke které se lékař-fotograf rád vrací, vznikla, když se studenti vydali z Letenské pláně: „Šel jsem potmě ulicí Mariánské hradby. Šance, že se vám v šeru něco slušného podaří zachytit, byla mizerná. Ale svítily tam lampy, tak jsem stiskl spoušť proti světlému pozadí a výsledek není špatný,“ vrací se k podrobnostem vzniku své další „oblíbenkyně“, kterou mu, jak se skromností přiznává, pár fotografů závidí.
„A támhletu fotografii mi pochválil i Josef Koudelka, náš nejznámější fotograf, a to je co říci! Známe se spolu velice dobře od šedesátých let,“ vede mě doktor Hněvkovský ke své třetí foto srdeční záležitosti, na které jsou zachyceni stávkou znavení studenti v posluchárně.
►
Přemysl Hněvkovský byl jediným fotografem studentských okupačních stávek na 1. lékařské fakultě UK, nikdo jiný si totiž před třiceti lety důvěru stávkujících studentů nezískal. Jeho snímky se v roce 1989 dostaly i do tehdejších západních médií.
Trvale jsou fotografie Přemysla Hněvkovského obsahem publikací Okupační stávky 68/89 a 17 fakult 17. listopadu, výběr z nich je na výstavě v Purkyňově ústavu na Albertově k vidění do 13. prosince 2019.
Foto: 1. LF UK, Přemysl Hněvkovský
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208