Jak navýšit počty absolventů nejen z řad lidí se zdravotními handicapy, zajistit jim lepší uplatnění na trhu práce, nalákat je k volnočasovým sportovním aktivitám a třeba i připravit paralympiádu, byla hlavní témata konference, již pořádala Fakulta tělesné výchovy a sportu UK. Takřka na dohled její budovy, v hotelu Krystal, diskutovali nmimo jiné akademici z Univerzity Karlovy či Univerzity Palackého v Olomouci, lidé z praxe i sportovci.
Na první pohled mnohoznačný název Aplikované sportovní aktivity (APA) je ve skutečnosti soubor programů a strategií, které mají za cíl zkvalitnit život osobám se speciálními potřebami – postižením či dlouhodobou nemocí. FTVS UK připravuje budoucí odborníky na tuto problematiku, ať už zdravé či handicapované, kontinuálně od roku 1992. V současné době se jedná o studijní program aplikovaná tělesná výchova a sport osob s postižením pod katedrou zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství.
Včerejší konference obsahovala čtyři panely přednášek, posterovou sekci a workshop projektu Pohyb pro inkluzi.
V úvodním panelu se řečníci vraceli k historickým kořenům péče o jedince se zdravotním postižením a vzpomněli na významné osobnosti, dr. Vojmíra Srdečného, zakladatele Kladrubských her, a prof. Jana Pfeiffera, který se zasloužil o rozvoj ucelené rehabilitace v naší zemi.
Fyzioložka Staša Bartůňková z katedry fyziologie a biochemie FTVS UK hovořila o počátcích tohoto oboru na FTVS. „Šlo o kombinovaný pouze dva a půl roku dlouhý studijní program, přijímalo se bez zkoušek, vzdělávali jsme osmdesát studentů se zkušenostmi z praxe. Čtvrtina z nich byly osoby se zdravotním postižením,“ popsala Bartůňková s tím, že tehdy byla tzv. kontaktní osobou, na niž se studenti obraceli s podněty, žádostmi i stížnostmi a jejich podněty výrazně zvýšily kvalitu studia v budoucích letech.
Současnou situaci výuky APA na FTVS UK popsala Klára Daďová z katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství.Současnou situaci výuky APA na FTVS UK popsala Klára Daďová z katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství. „Bohužel se nejedná o pedagogický obor, absolventi se tak nemohou ucházet o zaměstnání ve školách. Vzděláváme budoucí specialisty volnočasových aktivit, kteří mají unikátní zaměření na jedince se specifickými potřebami. Chtěli bychom to ovšem co nejdříve změnit a akreditovat program jakožto pedagogický, aby si absolventi nemuseli pro výuku ve školách dodělávat pedagogické minimum a měli tak hladší vstup na trh práce,“ řekla Daďová s tím, že absolventi FTVS UK mají široké portfolio praktických znalostí a dovedností, což dokazuje například jejich práce na pozici konzultant APA – tito lidé podporují integrované žáky a jejich učitele v tělesné výchově a mimoškolních aktivitách. „Snaží se zvrátit současný trend mnohdy zbytečného uvolňování žáků se specifickými vzdělávacími potřebami z tělesné výchovy, je velmi smysluplná.“
Radka Kučírková z Českého svazu tělesně postižených sportovců hovořila o nutnosti sdružovat handicapované sportovce podle sportovních disciplín a nikoli zdravotního postižení, jako je to dosud. „Je to velice nepraktické, když pak na paralympiádu jede místo jednoho českého týmu několik samostatných skupin. I když uznávám, že například vozíčkáři či zrakově postižení jsou natolik specifičtí, že potřebují mít vlastní týmy i soutěže,“ uznala Kučírková.
Soňa Bartůňková 
Klára Daďová
Jak konkrétně se sport nevidomých liší od ostatních názorně ukázal prezident Českého svazu zrakově postižených sportovců Zdeněk Barlok, když si začal před posluchači kopat chrastícím fotbalovým míčem. „Ti nejlepší fotbalisti za ním dokážou utíkat a nakopnout v běhu. Hraje se v týmech po čtyřech nevidomých plus jeden vidomý brankář a představte si, že on, který vidí, inkasuje od nevidomého v zápase klidně i deset gólů,“ řekl Barlok. Balon nechal v přednáškovém sále kolovat s tím, že kdo si ho nechá, toho čeká na příštím tréninku. „Ubývá nám počet členů. Není to ale jen náš problém, jde o celosvětový trend. Snažíme se být finančně co nejvíc nezávislí na státních dotacích, během posledních dvou let se nám podařilo získávat třicet procent financí z komerční sféry. Přesto však platí, že pokud nepůjde do para sportu z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy alespoň deset procent z jeho celkového rozpočtu, situace se nezlepší – bude nás stále méně a úspěchy na paralympiádě mizivé,“ uzavřel Barlok.
Autor: Jitka Jiřičková
Foto: Vladimír Šigut
Datum: 22.11.2019
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
