Aktuality

Více než 700 titulů Nakladatelství Karolinum zdarma

Víte, že studenti a zaměstnanci Univerzity Karlovy mají bezplatný přístup k sedmi stovkám titulů Nakladatelství Karolinum? K dispozici jsou ve formátu PDF a výběrově také jako EPUB a najdete mezi nimi jak odbornou literaturu, tak beletrii (a to i v angličtině). Vybrali jsme pro vás pět tipů na zajímavé knížky, které určitě stojí za to si přečíst.

Jak na to?

Elektronické knihy jsou přístupné v centrálním vyhledávači elektronických zdrojů na UK (ukaz.cuni.cz). Stačí se přihlásit přes CAS – Centrální autentizační služba UK.

• 5 tipů, co si určitě přečíst

Miroslav Petříček

Filosofie en noir

brožovaná, 324 str., 2018

Myšlení, ať chce, či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější, a možná i proto jsou knihy poválečné filozofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená, že filozofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Kniha Filosofie en noir je záznamem právě této proměny. Za zmínku jistě stojí, že získala Cenu Jaroslava Seiferta za rok 2019.

Luciano Floridi

Čtvrtá revoluce

brožovaná, 274 str., 2019

Vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT) radikálně proměňuje nejen to, jak rozumíme světu a jak vzájemně komunikujeme, ale také způsob, jakým se díváme sami na sebe a jak chápeme svou vlastní povahu, existenci a odpovědnost. Rozšíření ICT tak představuje čtvrtou revoluci v dlouhém procesu přehodnocování základní podstaty a role lidstva ve vesmíru: jakožto lidstvo netvoříme nehybný střed vesmíru (kopernikovská revoluce), nelišíme se nijak mimořádně od zbytku zvířecího světa (darwinovská revoluce) a zdaleka nejsme sami pro sebe ve svém vědomí zcela transparentní (freudovská revoluce). ICT nám nyní dávají najevo, že nepředstavujeme izolované, odpojené činitele, ale informační organismy, kteří spolu s jinými druhy těchto činitelů sdílejí globální prostředí, v konečném pohledu utvářené z informací, takzvanou infosféru (Turingova revoluce).

Přemysl Houda

Normalizační festival

brožovaná, 182 str., 2019

Normalizační festival je původní monografií o československém pozdním socialismu, zvláště o pozdně socialistické veřejné sféře, jež je dnes často považována za a priori toxickou.

Hlavními postavami monografie jsou organizátoři folkových koncertů, kteří se v této sféře pohybovali, a tím ji spoluvytvářeli (a také v jistém smyslu měnili). Na jejich každodenním jednání je ukázána problematičnost dnešních mainstreamových způsobů zobrazení pozdního socialismu, a kniha je tak na dálku vedenou diskuzí s dnes již vžitými pojmy, jakými jsou například šedá zóna nebo ostrůvky svobody.

Lenka Krátká

Letos musíme být spokojenější než loni!

brožovaná, 216 str., 2019

Publikace se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování „západní“ firemní kultury v tuzemském kontextu. Oproti jiným knihám, jež vnímají firemní kulturu jako nástroj řízení a zlepšování výkonu organizace, reflektuje tato práce problematiku firemní kultury z hlediska zaměstnanců a zaměstnankyň. Na základě orálněhistorického výzkumu (rozhovory s lidmi ze všech úrovní firemní hierarchie) autorka hledá odpověď na otázku, zda a jakým způsobem neoliberální hodnoty zakořeněné v nadnárodní korporátní kultuře proměňují nejen sféru pracovní, ale také chování a prožívání jednotlivců v životě mimopracovním, soukromém.

Karel Hvížďala, Jiří Přibáň

Hledání dějin

brožovaná, 260 str., 2018

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filozofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie vznikl u příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.

TEXT: Lucie Kettnerová.

FOTO: Nakladatelství Karolinum.