Aktuality

Univerzita Karlova představuje osm konkrétních návrhů pro distanční vzdělávání

Think tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21 představil na online tiskové konferenci dokument obsahující závěry a doporučení k distančnímu vzdělávání na základních a středních školách. Výsledkem je osm konkrétních doporučení pro školní rok 2020/2021. Dva z autorů materiálu, prorektorka UK pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová a ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous se odpoledne zúčastnili webináře, který moderoval novinář Luboš Palata.

„Materiál vznikl jako první výstup think-tanku UK Vzdělávání21 a jeho cílem bylo se v dlouhodobější perspektivě zamyslet nad systémovými opatřeními pro výuku v období covidové pandemie. Předpokládali jsme, že školní rok 2020-2021 ještě nebude probíhat klasickým způsobem. Samozřejmě doufáme, že školy nebudou kompletně trvale zavřené, ale i tak lze očekávat, že výuka nebude standardní – děti i učitelé budou v karanténách a i nadále bude nutné využívat distanční formy vzdělávání,“ vysvětluje důvod vzniku dokumentu Radka Wildová.

Odborníci na vzdělávání v něm reflektují zkušenosti z České republiky i ze zahraničí a nabízí doporučení, jak vyučovat v kontextu pandemie COVID-19 na základních a středních školách. Nejde ovšem o metodiku pro pedagogy, jak učit. „Naší ambicí je předložit řídícím orgánům vzdělávacího systému od ministerstva školství až po zřizovatele a ředitele škol smysluplný materiál, který ukazuje, jak se s danou situací do budoucna vyrovnat a co si z jarního neplánovaného experimentu vzít,“ představuje základní vizi Bohumil Kartous.

První část textu se zaměřuje na zdravotní a epidemiologický pohled na SARS-CoV-2 v kontextu škol a vzdělávacího procesu, přináší inspiraci z několika zahraničních „Manuálů pro začátek školního roku“ a komentuje vybrané dopady zákazu osobní přítomnosti žáků ve školách v ČR na jaře 2020. Druhá část textu obsahuje několik organizačně-řídících i metodických doporučení.

Doporučení pro školní rok 2020/21

• Rozšířit činnost krizového štábu MŠMT

• Vytvořit národní koordinační platformu pro sdílení příkladů dobré praxe a koordinaci vnější výpomoci vzdělávacímu sektoru

• Poskytovat detailnější informace o vývoji situace v ORP s ohledem na vzdělávací sektor

• Navrhovat alternativní cesty výuky pro zbytek školního roku 2020/21

• Usilovat o zavedení alternativního testování na SARS-CoV-2 ve školách / v rodinách

• Upřesňovat školní hygienický „ideál“ na podzim a v zimě

• Vnímat žáky, jejich rodiče a učitele jako ohroženou skupinu

• Zahájit sledování dlouhodobých následků COVID-19 u dětí a mládeže

Vytvoření materiálu začali autoři plánovat již v červnu, kdy chtěli vytěžit co nejvíce zkušeností a dat z první covid vlny a nabídnout možnosti, jak se zachovat v možné druhé vlně. I přes léto ale přibývala data z domova i zahraničí, dokument následně konzultovali s MŠMT a jeho finální podoba byla zveřejněna 19. října. Podle jeho autorů lze na základě těchto doporučení budovat lepší krizovou infrastrukturu pro řešení situace, jež bude ovlivňovat české školství nejspíš po celý školní rok. Kromě pětičlenné skupinky autorů se do projektu zapojili jakožto odborní konzultanti také biochemik a prorektor pro vědeckou činnost UK Jan Konvalinka a lékař z IKEM Petr Smejkal.

Jak říká prorektorka Radka Wildová, neočekávaná krize ale zaručeně přinesla jedno velké pozitivum: „Distanční výuka nutí učitele látku redukovat a my doufáme, že u tohoto přístupu setrvají i po návratu k prezenční formě výuky. O redukci učiva a obsahu vzdělání se mluvilo dlouho, ale teprve nyní, díky covidu, bylo nutné skutečně jednat. Změny se týkají nejen obsahu, ale také interakce mezi učitelem a žákem či třeba hodnocení,“ popisuje Radka Wildová s tím, že rozhodně není cílem think tanku snižovat kvalitu vzdělávání tím, že se plošně doporučí redukce učiva. „Je to přesně obráceně – chceme ji zefektivnit. Vytipovat základní neboli jádrové učivo a na něj poté rozličnými metodami nabalovat to rozšiřující. Nastartovat uvažování o obsahu učiva, jeho smysluplnosti, využitelnosti a také určité variabilitě,“ uzavírá prorektorka Wildová.

Záznam živého vysílání webináře najdete zde.

TEXT: Jitka Jiřičková.

FOTO: Shutterstock, archiv UK