• Aktuality

Aktuality

7. prosince 2020

Česká společnost ekonomická ocenila profesora Mlčocha a mladé ekonomy

Letošním laureátem Ceny České společnosti ekonomické za dlouhodobý přínos k rozvoji českého ekonomického učení se stal prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc., emeritní profesor ekonomie na Institutu ekonomických studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Oceněni byli i mladí ekonomové.


Profesor Lubomír Mlčoch patří k nejvýraznějším českým ekonomům posledních generací. Svým výzkumem přispěl k lepšímu porozumění (ne)fungování socialistické ekonomiky z pohledu mikroekonomie a institucionální ekonomie. Podílel se na vzniku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde v letech 1993–1996 působil jako proděkan pro vědu výzkum a jako děkan v letech 1997–2003. Kromě toho působil v řadě orgánů Univerzity Karlovy, včetně několika vědeckých rad.


Profesor Mlčoch je v pořadí osmým laureátem ceny České společnosti ekonomické a oceněn byl za dlouhodobou a všestrannou podporu rozvoje ekonomie jako vědy v České republice, a to zejména v devadesátých letech, kdy jeho aktivity významně přispěly k budování nově vzniklé Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), a i jejího Institutu ekonomických studií (včetně založení katedry institucionální ekonomie).


V oblasti pedagogické se profesor Mlčoch věnoval především oblasti institucionální ekonomie a vztahům etiky a ekonomie. Svým studentům prezentoval etiku prostřednictvím syntézy etického a ekonomického uvažování, často doplněné pohledem křesťanského sociálního učení. „Pan profesor mě ovlivnil ještě před tím, než jsem začal studovat na FSV UK a tam ho potkával v rámci jeho přednášek o institucionální ekonomii. Četl jsem jeho knihu o chování československé podnikové sféry, kterou jsem našel doma v knihovně. Ta významně formovala mé chápání ekonomického, a i společenského fungování před rokem 1989,“ připojuje osobní vzpomínku profesor Roman Horváth z Institutu ekonomických studií, FSV UK.


Výzkum profesora Mlčocha ukázal na výraznou roli vrcholných manažerů socialistických podniků v centrálně-plánovací ekonomice a jejich schopnost využívat nedostatkového zboží na vykonávání kvazi-vlastnických práv a získávání renty a bohatství. Tím obohatil stávající teorie centrálního plánování, které předpokládaly hierarchicky implementovaný plán, a tedy pasivní reakci socialistických podniků na exogenně stanovený plán. „Mlčochova teorie rozšířila tyto převládající teorie o prvek kooperativních her a elementů „corporate governance“ a ukázala, že v rovnováze bude produktivita socialistického podniku nižší než produktivita podniku orientovaného čistě na zisk. Jelikož výsledky tohoto výzkumu byly v rozporu s oficiální předlistopadovou doktrínou, byly publikovány až počátkem 90. let 20. stol. Samotný výzkum vznikal v nelehkých podmínkách nedobrovolného vyloučení z akademické obce po roce 1968,“ komentuje profesor Horváth.


Po roce 1989 se výzkum profesora Mlčocha orientoval zejména na otázky institucionální ekonomie a etiky v souvislosti s probíhající ekonomickou transformací a na obecnější otázky uspořádání ekonomického řádu, institucí, důvěry a ekonomické metodologie.


Profesor Mlčoch je držitelem Řádu sv. Řehoře Velikého uděleného Janem Pavlem II. (2001) a Řádu akademických palem v kategorii Důstojník (2003). A také byl členem Papežské akademie společenských věd (2008–2018), členem Bioetické komise Rady pro výzkum, vývoj a inovace (2012–2018) a Etické komise Univerzity Karlovy (2013–2018).


Kromě toho Česká společnost ekonomická ocenila i mladé ekonomy, mezi kterými byli i zástupci Univerzity Karlovy.

Laureátem ceny České společnosti ekonomické Mladý ekonom roku 2020, která se uděluje ekonomům do 30 let vět na základě jejich odborné práce, se stal Bruno Baránek. Cenu získal za práci Quality of governance and design of public procurement. Bruno Baránek studoval na Institutu ekonomických studií FSV UK a nyní pokračuje v doktorském studiu na Princetonské univerzitě v USA, kde se věnuje oblasti vládních intervencí a veřejným financím. Oceněná práce se zabývá optimální regulací trhu veřejných zakázek. S použitím strojového učení, kauzálních odhadů a strukturálního modelu ukazuje, že zadavatelé veřejných zakázek se v ČR nechovají optimálně. Zadavatelé dostatečně neinvestují do kvality projektů, vybírají špatné dodavatele a často podléhají vlivu firem. Empirické analýzy ukazují, že zlepšení institucionálního prostředí státní správy by vedlo k úsporám ve výši dvou procent HDP. Lepší regulace, která by omezila pravomoci zadavatelů, ale zároveň zavedla objektivní kritéria kvality, by mohla ušetřit přes jedno procent HDP. Kvalita institucionálního prostředí je tak klíčová pro nastavení regulace.


Třetí místo v soutěži Mladý ekonom získal Marek Šedivý za práci Mortality shocks and household consumption: The case of Mexico. Marek Šedivý působí na Institutu ekonomických studií FSV UK. Oceněná práce se zabývá vlivem úmrtí člena domácnosti na vývoj její spotřeby. Na rozdíl od většiny předchozích studií zabývajících se touto problematikou rozlišuje mezi typy úmrtí na základě charakteristik zemřelého, což má významný vliv na spotřebu.


Cenu Karla Engliše zabývající se českou hospodářskou politikou obdržel kolektiv autorů Dominika Ehrenbergerová a Josef Bajzík. Autoři působí na Institutu ekonomických studií FSV UK a v České národní bance. V práci nazvané The Effect of Monetary Policy on House Prices – How Strong is the Transmission? se zabývají vlivem měnové politiky na ceny nemovitostí prostřednictvím meta-analýzy obsáhlé empirické literatury, která reportuje často rozdílné výsledky. Z 31 studií sbírají více jak 1400 odhadů efektu krátkých úrokových sazeb na ceny nemovitostí. Syntéza výsledků ukazuje, že nárůst úrokové míry o jeden procentní bod průměrně snižuje ceny nemovitostí o 0,7 % po jednom roce. Po očištění o publikační selektivitu zůstává efekt monetární politiky na jejím horizontu signifikantní. Ve studii dále identifikují několik významných aspektů vysvětlující rozdíly v reportovaných odhadech, což je důležitým výsledkem pro tvůrce monetární politiky. Práce je přínosná především v současném dlouhém období nízkých úrokových sazeb a vysokého růstu cen nemovitostí.


Cenu prezidenta ČSE pro autory do 25 let získal Daniil Kashkarov, student CERGE-EI, a to za práci s názvem Automation and Human Capital: Accounting for Individual-Level Responses, ke se zabývá vlivem lidského kapitálu na rostoucí nerovnost příjmů v důsledku procesu automatizace. Automatizace zvyšuje produktivitu vysoce kvalifikovaných povolání a vytváří pobídky pro pracovníky, aby investovali do lidského kapitálu. Empirické výsledky práce naznačují, že z důvodu rozdílů ve schopnostech učit se, nejsou všichni lidé stejně schopni investovat do lidského kapitálu a jsou následně omezeni při vstupu do vysoce kvalifikovaných povolání.


Všechny ceny budou slavnostně předány na XI. bienální konferenci ČSE, která se bude konat v květnu 2021 na Vysoké škole ekonomické v Praze.


TEXT: Pavla Hubálková, ČSE

FOTO: Vladimír Šigut


Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208






Jak k nám