Aktuality

Univerzita Karlova oslavila 675. narozeniny a předala ceny

Ve středu 5. dubna proběhlo ve Velké aule historické budovy Karolina slavnostní zasedání připomínající 675. výročí založení Univerzity Karlovy. U této příležitosti byly uděleny Ceny Miloslava Petruska za prezentaci a Ceny Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.

Univerzita Karlova byla založena před 675 lety, 7. 4. 1348. A jelikož letošní výročí připadá na Velký pátek, slavilo se již ve středu o dva dny dříve. Nejstarší česká univerzita své narozeniny tradičně vnímá jako prostor k podpoře a ocenění univerzitní vědy a členů a členek akademické obce, kteří dění na vysoké škole svým aktivním přístupem pozitivně ovlivňují.

Rektorka UK Milena Králíčková ve svém úvodním proslovu nevynechala ani aktuální palčivé otázky hýbající akademickým prostředím i veřejnou sférou: „I v tento pro nás všechny slavnostní čas nelze jen slavit. V současnosti je bohužel smutnou realitou, že sektor veřejných vysokých škol trpí podfinancováním. Příčiny jistě nelze hledat jen v posledních dvou letech. Díky ekonomické krizi se právě nyní dlouhodobý deficit silněji projevuje, a to především v oblasti těch nejzranitelnějších segmentů, kterými jsou některé humanitně společenské obory. Pokud si ale neuvědomíme to, že podfinancované jsou veřejné vysoké školy jako celek, nedosáhneme řešení, které naše společnost, zvláště nyní – jen těsně před nástupem silných ročníků a nárůstu demografické křivky na VŠ – potřebuje.“

Dále uvedla, že vedle hledání řešení, jak posílit financování ze strany státu, musí univerzity a jejich fakulty akcelerovat efektivnější fungování a změny, díky nimž vyjdou z krize silnější a odolnější. A dodala, že Univerzita Karlova k tomuto procesu již nyní aktivně přistupuje a řadu takových kroků činí. Jako druhé klíčové téma zmínila i celouniverzitní pomoc válčící Ukrajině.

S aktuálním tématem financování vysokého školství ve své přednášce navázal i prorektor pro akademické kvalifikace profesor Jan Kuklík. Podle něho současné téma financování otevírá mnoho otázek jako například zásadní postavení akademické samosprávy, jejíž role je nezpochybnitelná. „Vysoké školy se nebrání diskutovat například i s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy o svých významných rolích a zásadních pravomocích jednotlivých orgánů vysokoškolské samosprávy. Zároveň mohou využít prostor, aby přesvědčily veřejnost o příkladech dobré praxe, jakými jsou kultivovanost, a racionální debaty o financování a vnitřním fungování,“ uvedl prorektor Kuklík.

A více než k hledání vnitřních nepřátel různých vysokoškolských oborů vyzval k jednotě univerzity: „Vždyť její největší síla je právě v diskuzích a spolupráci napříč obory, prostě mezi lidmi, kteří na univerzitě působí a kteří svou činností zároveň pozitivně ovlivňují celou naši společnost. Rád bych proto vyzval k dialogu, hledání řešení s přihlédnutím k problémům těch ekonomicky křehčích fakult, ke kohezi při ekonomických problémech, a k společnému působení na státní reprezentaci při hledání zdrojů ne pro přežívání, ale pro skutečný rozvoj.“

​​Během slavnostního zasedání u příležitosti 675. výročí založení Univerzity Karlovy byly předány ceny významným osobnostem Univerzity Karlovy.

Jako první byla udělena Cena Miloslava Petruska za prezentaci a propagaci, která se uděluje za pozitivní počin, který má významný dopad na vytváření obrazu vnímání Univerzity Karlovy u široké veřejnosti. Cena je pojmenována po jednom z nejvýznamnějších českých sociologů, emeritním děkanovi Fakulty sociálních věd UK.

• Letošní cenu z rukou rektorky obdržel tvůrčí tým sestávajícího ze zástupců 3. lékařské fakulty UK, Filozofické fakulty UK a Nakladatelství Karolinum za vytvoření česko-ukrajinské učebnice Léčíme česky. Čeština pro sestry a jiné zdravotníky. Oceněnými jsou: Mgr. Iveta Čermáková, PhDr. Marie Zvoníčková, Mgr. Tereza Bakusová, Prof. PhDr. Petr Čermák, Ph.D., Bc. Daria Stytsenko, Bc. Roksolana Fedorenko, Mgr. Petr Valo a Mgr. Eva Flanderková, PhD.

Publikace je určena pro nelékařské zdravotnické pracovníky, především sestry, ošetřovatelky nebo sanitářky. Cílem autorů bylo, aby ukrajinské sestry mohly dostat šanci uplatnit se co nejrychleji v českých nemocnicích. Již tři měsíce od vypuknutí války na Ukrajině se tvůrčímu týmu podařilo zveřejnit první část multimediální interaktivní učebnice a začátkem července 2022 již byla kniha jako celek zdarma přístupná na platformě Publi.cz, kde se těší mimořádnému úspěchu.

Univerzita Karlova navíc vyzdvihuje morální kredit oceněného týmu, který se rozhodl věnovat finanční část ocenění organizaci Člověk v tísni, ta prostředky využije na podporu Ukrajiny.

• Vedení Univerzity Karlovy a Komise pro komunikaci a PR UK se dále rozhodli ocenit čestným uznáním studenta UK Mgr. Vojtěcha Dostála za jeho aktivity v souvislosti s organizací a řízením české Wikipedie a iniciativu v projektu „Studenti píší Wikipedii“, který podporuje studenty v psaní odborných článků a napomáhá tak k šíření vědomostí mezi širokou veřejnost.

Univerzita také udělila Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin, pojmenovanou po rektoru Univerzity Karlovy, orientalistovi a jazykovědci, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů.

• Významným a originálním příspěvkem byla v roce 2022 publikace Communicating doctor’s consensus persistently increases COVID-19 vaccinations v časopise Nature doc. PhDr. Michala Bauera, Ph.D., a doc. PhDr. Julie Chytilové, Ph.D., z výzkumného centra CERGE-EI a FSV UK.

Autoři se ve svém výzkumu zabývali otázkou odmítání očkování. Jejich výzkum ukázal, že jedním z významných důvodů odmítání očkování je zkreslení představ veřejnosti o názorech lékařů na očkování. Na obecné úrovni jejich výzkum přispívá k porozumění toho, jak informační toky, misinformace a dezinformace ovlivňují rozhodování veřejnosti v důležitých otázkách, které mají reálné dopady na kvalitu jejich života.

• Cenu Bedřicha Hrozného obdržel také doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D., z Filozofické fakulty UK za monografii Město v bouři – Urbanismus a architektura historického centra Prahy 1830-1970. Rozsáhlá monografie představuje urbanistické a architektonické osudy historického centra Prahy v období, kdy se měnilo z malebného historického souměstí v ambiciózní velkoměsto. Práce důsledně sleduje různé dobové názorové proudy, které se střetávají v zápasu o charakter města.

• Cenou Bedřicha Hrozného byl také odměněn výzkumný tým vedený MUDr. Mgr. Vítem Hubkou, Ph.D., z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, za jejich soubor tří článků tvořící monografii Diversity and taxonomy of food and indoor Aspergillus v časopisu Studies in Mycology.

  Tato monografie zásadně mění pohled na současnou systematiku hub a definici druhu jako takového. Výsledkem jejich práce bylo výrazné snížení počtu druhů na modelu jednoho z nejvýznamnějších rodů mikroskopických hub, Aspergillus. Důsledky zjednodušení systému klasifikace hub mají širokosáhlé dopady do praxe, kde dojde ke zjednodušení systému kontroly potravin nebo diagnostiky v klinických kategoriích. Součástí oceněného týmu jsou: MUDr. Mgr. Vít Hubka, Ph.D., Mgr. František Sklenář, Mgr. Kateřina Glässnerová, Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D., RNDr. Alena Kubátová, CSc.

• Za mimořádný vědecký počin, splňující nejvyšší mezinárodní nároky na původnost, kvalitu i závažnost dopadů na lékařskou praxi byl cenou Bedřicha Hrozného oceněn výzkum a patent Ultra-vysoko-frekvenčního EKG doc. MUDr. Ing. Karol Čurila, Ph.D.

  UHF-EKG je schopné unikátním a detailním způsobem popsat charakter srdeční aktivace, který nelze při použití běžného EKG získat. Metoda má velký potenciál klinického využití zejména u pacientů trpících poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním, protože u některých z těchto pacientů dodnes nejsme schopni určit správný postup léčby.

O hudební doprovod se postaral univerzitní sbor a dále houslistka Pavla Tesařová a violoncellista Juraj Škoda se skladbami Eugène Ysaÿe: Sonáta pro sólové housle d moll „Balada”, op. 27 a Johan Halvorsen: Passacaglia pro housle a violoncello.

TEXT: Pavla Hubálková a OVV

FOTO: Jan Kolský