Aktuality

Jaderný fyzik Joseph H. Hamilton navštívil UK

Patří mezi spoluobjevitele prvku tennessin. V americkém státě Tennessee se zasloužil o vytvoření jedinečného izotopového separátoru v Oak Ridge. Jeden ze světových průkopníků v oblasti výzkumu těžkých iontů Joseph H. Hamilton zavítal 9. srpna na Univerzitu Karlovu. Karolinem ho provedl prorektor UK Jan Kuklík a představitelé MFF UK v čele s děkanem Mirko Rokytou.

Joseph H. Hamilton při své návštěvě Karolina.

Když Joseph H. Hamilton skládal na Mississippi College bakalářské zkoušky, Matematicko-fyzikální fakultě UK byly teprve dva roky. Psal se rok 1954 a Josepf H. Hamilton měl před sebou velkou budoucnost. Po absolvování Indiana University, kde působil i jako postdoktorand, zakotvil na Vanderbilt University v Nashvillu v americkém státě Tennessee. Dnes jednadevadesátiletý vědec zasvětil svůj život výzkumu těžkých iontů. Působil na řadě vědecko-vzdělávacích institucí po celém světě, i když vždy za svou základnu považoval Vanderbilt University. V sedmdesátých letech založil v Oak Ridge výzkumnou laboratoř UNISOR (University Isotope Separator), do níž se zapojilo několik místních univerzit a za výzkumem tam jezdili vědci z celého světa. V osmdesátých letech pak stál u zrodu ústavu pro výzkum těžkých iontů v Tennessee (Joint Institute for Heavy Ion Research). Joseph H. Hamilton prokázal, že jádra atomů mohou mít více možných koexistujících stavů. Je také jedním z objevitelů prvku tennessin, který svůj název dostal právě po americkém státě Tennessee.

Joseph H. Hamiltona v Karolinu přivítal prorektor UK Jan Kuklík.

I přes svůj pokročilý věk Joseph H. Hamilton ještě loni učil, jak se smíchem připomněl při své návštěvě UK, kam zavítal během své soukromé cesty po Evropě. I když s výukou již skončil, stále se podílí na výzkumu, vede několik doktorandů po celém světě a se svými týmy chystá několik odborných článků.

Joseph H. Hamilton se setkal také s děkanem MFF UK Mirko Rokytou.

Svou neuvěřitelnou vitálnost prokázal i při návštěvě Karolina, které si se zájmem prohlédl. Často při tom vzpomínal na své četné cesty po východním bloku v době před rokem 1989, kam ho přiváděl jeho výzkum. Připomněl také, že jeho skupina se ještě nedávno podílela na unikátním výzkumu spolu s vědeckými týmy z Ruska a Číny. „Tuto spolupráci jsme ale museli po vypuknutí války na Ukrajině přerušit,“ povzdychl si.

Během svých vědeckých cest často jezdil také na Slovensko, jak v Karolinu podotkl. Se zájmem pak s prorektorem UK Janem Kuklíkem hovořil o tom, jak úzké vazby mezi Českou republikou a Slovenskem jsou a jak vysoké procento studujících na UK tvoří právě Slováci.

TEXT: Helena Zdráhalová

FOTO: Vladimír Šigut