Statut UK

STATUT UNIVERZITY KARLOVY

ze dne 14. prosince 2016


My, členové akademického senátu,

vyjadřujíce vůli akademické obce Univerzity Karlovy, vycházejíce z historických tradic tohoto nejstaršího vysokého učení ve střední Evropě, vědomi si významu této univerzity pro rozvoj lidského poznání, vzdělanosti a kultury a jejího poslání sloužit pravdě a rozvíjet ideály lidství, usilujíce o prohloubení idejí univerzity jakožto společenství, ve kterém jsou vzájemné vztahy členů určovány autoritou duchovní, nikoli mocí, ve kterém jsou zachovávány principy akademických svobod jako nutný základ existence akademické obce a její činnosti vědecké i vzdělávací, majíce na zřeteli prohloubení samosprávného a autonomního charakteru univerzity, jakož i její nezávislosti na mocenských či politických strukturách, naplněni snahou umožnit přístup ke vzdělání všem, kdož po něm touží, hlásíce se k myšlence celosvětové spolupráce univerzit nejen jako základu mezinárodního vědeckého výzkumu a vzdělávání, ale především jako předpokladu výchovy nových generací k porozumění a toleranci, naplňujíce odkaz těch, kdož za tyto ideály obětovali svou svobodu či životy, a vedeni snahou zaujmout v rodině svobodných univerzit místo, které Univerzitě Karlově odedávna náleží, přijali jsme tento

S T A T U T.

Část I. - Úvodní ustanovení

Čl. 1

Základní ustanovení

  1. Univerzita Karlova (dále jen „univerzita“) je univerzitní veřejnou vysokou školou1).

  2. Latinský název univerzity zní „Universitas Carolina“.

  3. Sídlo univerzity je Praha 1, Ovocný trh 560/5.

  4. Univerzita trvá od svého založení dne 7. dubna 1348.


Čl. 2

Poslání a činnost univerzity

  1. Posláním univerzity je šíření vzdělanosti a ochrana poznaného, pěstování svobodného myšlení, nezávislého vědeckého bádání i svébytné umělecké tvorby a všestranná podpora tvůrčího ducha lidské společnosti.

  2. Univerzita je samosprávnou veřejnou institucí, která svobodně uskutečňuje tvůrčí vědeckou, vzdělávací, uměleckou a kulturní činnost, jejímž nutným předpokladem jsou akademické svobody a akademická práva2). Pedagogická činnost na univerzitě je založena na vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti (dále jen „tvůrčí činnost“) včetně výsledků vlastního bádání.

  3. Univerzita uskutečňuje všechny typy studijních programů3), jakož i programy celoživotního vzdělávání4).

  4. Univerzita dále poskytuje zejména zázemí pro bádání, vzdělávání a univerzitní společenský život, včetně knihovnických a jiných informačních služeb, a vykonává nakladatelskou i vydavatelskou činnost. Univerzita spolupracuje s domácími a zahraničními vysokými školami, vědeckými a výzkumnými institucemi i jinými právnickými osobami a vytváří podmínky pro účast členů akademické obce na této spolupráci. Formy a způsoby spolupráce univerzity s právnickými osobami jsou zpravidla upraveny smlouvami.

  5. Doplňkové činnosti napomáhají naplňovat poslání univerzity5.

Část II. - Organizace a orgány univerzity, akademické prostředí

Čl. 3

Členění univerzity

  1. Univerzita se člení na fakulty a další součásti6.

  2. Fakulty jsou základními součástmi univerzity.

  3. Dalšími součástmi univerzity mohou být vysokoškolské ústavy, jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií, dále účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování potřeb univerzity.

  4. Seznam fakult a dalších součástí je uveden v organizačním řádu univerzity obsaženém v příloze č. 1 tohoto statutu. V této příloze jsou též uvedena anglická znění názvů univerzity, fakult a dalších součástí.

  5. Samostatným útvarem univerzity je rektorát.


Čl. 4

Samospráva univerzity

Samosprávu univerzity vykonávají členové akademické obce univerzity7 přímo nebo prostřednictvím samosprávných akademických orgánů8.


Čl. 5

Postavení členů akademické obce

  1. Členové akademické obce mají právo

      a. 

    navrhovat kandidáty a volit členy akademických senátů a být voleni za členy akademických senátů,

      b. 

    navrhovat způsobem stanoveným tímto statutem nebo statutem fakulty kandidáta na rektora nebo kandidáta na děkana,

      c. 

    účastnit se zasedání akademických senátů a vědeckých rad, pokud nejsou zasedání vědeckých rad prohlášena za uzavřená,

      d. 

    seznamovat se se zápisy z jednání akademických senátů a vědeckých rad, včetně obsahu usnesení,

      e. 

    na udělení slova na shromáždění členů akademické obce,

      f. 

    obracet se s návrhy, připomínkami a stížnostmi na akademické samosprávné orgány; tyto orgány jsou povinny se jimi zabývat, bez zbytečného odkladu je vyřizovat a odpovídat na ně.

  2. Univerzita podporuje činnost vědeckých, odborných, profesních, studentských, odborových a jiných zájmových sdružení sdružujících členy akademické obce, jejichž činnost napomáhá plnit poslání univerzity; podmínky podpory zájmové činnosti studentů, kteří jsou členy akademické obce, jsou stanoveny pravidly podpory zájmové činnosti studentů.

  3. Univerzita dbá sociálních potřeb členů akademické obce. Univerzita dbá potřeb členů akademické obce se specifickými potřebami a ve svých činnostech, jakož i v činnostech akademických samosprávných orgánů, činí dostupná opatření pro vyrovnávání jejich příležitostí k uplatnění na univerzitě.

  4. Univerzita dále zejména vytváří podmínky pro pěstování tělesné výchovy a sportu a pro kulturní život na univerzitě.

  5. Členové akademické obce jsou povinni dodržovat vnitřní předpisy9 univerzity a té fakulty, jejíž akademické obce jsou členy, popřípadě další součásti, na jejímž pracovišti jsou zařazeni.

  6. Členové akademické obce jsou povinni dbát dobrého jména univerzity. Při posuzování podnětů týkajících se této povinnosti si lze vyžádat stanovisko etické komise univerzity.

  7. Podrobnosti o etické komisi univerzity a o přijímání podnětů upravuje jednací řád etické komise univerzity, který po projednání v akademickém senátu univerzity vydává opatřením rektor.

  8. Členům akademické obce se zvláště zapovídá

      a. 

    v souvislosti se svým členstvím nebo postavením v akademické obci vědomě, obecně nepřijatelným způsobem diskriminovat nebo zvýhodňovat jinou osobu či osoby, jakož i chovat se agresivně nebo urážlivě anebo ponižovat lidskou důstojnost,

      b. 

    hrubě porušit nebo opětovně porušovat základní pravidla akademické práce na univerzitě,

      c. 

    dopustit se podvodného nebo jiného nekalého jednání v souvislosti se studiem nebo s účastí na tvůrčí činnosti anebo podvodného nebo nekalého jednání vůči univerzitě, její součásti, jejich orgánu, studentovi anebo zaměstnanci univerzity,

      d. 

    zneužít nebo jinak nepřijatelně zachází s výsledky studijní nebo tvůrčí činnosti jiné osoby ve prospěch své akademické činnosti nebo svého postavení na univerzitě, především vydávat cizí práce za vlastní, použít část cizí práce bez zjevného vyznačení citace (plagiát) anebo kombinací textu z několika mála zdrojů (kompilát),

      e. 

    úmyslně závažně poškodit majetek univerzity nebo jej závažným způsobem zneužít ve svůj osobní prospěch,

      f. 

    vědomě šířit závažné nepravdivé informace o univerzitě, její součásti, jejich orgánu, členu akademické obce, studentovi nebo zaměstnanci univerzity.

  9. Členové akademické obce svědomitě vykonávají povinnosti, které vyplývají z výkonu funkce samosprávného akademického orgánu, jeho člena nebo z výkonu jiné funkce na univerzitě.

  10. Zaměstnanci, kteří jsou zařazeni jako akademičtí pracovníci na více fakultách nebo na některé z dalších součástí, mohou volit a být voleni do Senátu za každou fakultu, na níž jsou zařazeni, popřípadě za další součásti, jsou-li zařazeni na některé z dalších součástí. Studenti zapsaní na více fakultách mohou volit a být voleni do Senátu za každou fakultu, na níž jsou zapsáni. V případě, že jsou v témže roce zvoleni na více fakultách nebo dalších součástech, mohou vykonávat pouze jeden mandát, a to ten, o němž to prohlásí hlavní volební komisi, a to bez zbytečného odkladu po vyhlášení výsledku voleb, nejpozději však do sedmi dnů od výzvy hlavní volební komise. V případě, že jsou zvoleni za trvání jejich dosavadního mandátu za jinou fakultu nebo další součásti, zaniká dosavadní mandát vznikem nového mandátu. Osoby, které jsou současně akademickými pracovníky i studenty, mohou volit a být voleni do Senátu jako akademičtí pracovníci i jako studenti. V případě, že jsou zvoleni jako akademičtí pracovníci i jako studenti, mohou vykonávat pouze jeden mandát, a to ten, o němž to prohlásí hlavní volební komisi, a to bez zbytečného odkladu po vyhlášení výsledku voleb, nejpozději však do sedmi dnů od výzvy hlavní volební komise.

  11. Člen akademické obce může současně vykonávat pouze jednu z těchto funkcí: rektor, prorektor, děkan, proděkan, kvestor, tajemník fakulty nebo ředitel další součásti univerzity.

  12. Ustanovení odstavců 2 až 9 a 11 platí pro zaměstnance univerzity, kteří nejsou akademickými pracovníky, obdobně.


Čl. 6

Činnost orgánů

  1. Orgány univerzity jsou ve své činnosti vázány zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ostatními právními předpisy, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy univerzity, jakož i vnitřními předpisy fakult a dalších součástí.

  2. Orgány fakulty nebo další součásti jsou ve své činnosti vázány zákonem o vysokých školách, ostatními právními předpisy, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy univerzity, statutem a ostatními vnitřními předpisy příslušné fakulty nebo vnitřními předpisy příslušné další součásti.

  3. Jestliže vyjde najevo, že opatření, usnesení nebo rozhodnutí orgánu univerzity, fakulty nebo další součásti je v rozporu s právními předpisy nebo vnitřními předpisy univerzity, dané fakulty nebo dané součásti, je tento orgán povinen učinit všechna dostupná opatření k nápravě, včetně změny nebo zrušení tohoto rozhodnutí. Přiměřeně se postupuje, jestliže tento orgán je v rozporu s uvedenými předpisy nečinný. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí a jiné úkony učiněné podle zákona č. 500/2004. Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

  4. Při výkonu své působnosti, zejména při rozhodování, dbají orgány univerzity, fakulty nebo další součásti smyslu akademických svobod a akademických práv, principů statutu univerzity vyjádřených v jeho preambuli a poslání univerzity (čl. 2 odst. 1).

  5. Samosprávné akademické orgány dbají na to, aby členové akademické obce byli informováni o jejich činnosti a měli možnost se včas vyjádřit k dokumentům a opatřením zásadního významu, jimiž se tyto orgány zabývají. Dále dbají na to, aby členové akademické obce mohli podávat připomínky k činnosti těchto orgánů.


Čl. 7

Akademický senát univerzity

  1. Akademický senát10 univerzity (dále jen „senát“) a jeho členové odpovídají za svou činnost akademické obci. Při výkonu své funkce nejsou členové senátu vázáni příkazy nebo usneseními orgánů akademické samosprávy fakulty, na níž byli zvoleni, ale pouze svým svědomím a jsou povinni dbát zájmů univerzity jako celku. Člen senátu se dostaví na výzvu akademického senátu fakulty, na které byl zvolen, nebo jeho předsedy, na jeho zasedání. Člen senátu odpoví na otázku týkající se výkonu jeho funkce, položenou mu akademickým senátem fakulty nebo členem akademické obce na zasedání akademického senátu fakulty.

  2. Senát je složen ze studentů a akademických pracovníků volených na fakultách a dalších součástech. Na každé fakultě se volí dva členové senátu z řad studentů a dva členové senátu z řad akademických pracovníků. Další dva členové senátu z řad akademických pracovníků se volí na dalších součástech.

  3. Funkční období členů senátu je tříleté, začíná vždy 1. února.

  4. Orgány senátu jsou předseda, místopředseda, předsednictvo a komise.

  5. Senát si může vyžádat stanovisko jiného orgánu univerzity, orgánu fakulty nebo další součásti.

  6. Senát má právo seznamovat se se závěry jednání jiných orgánů univerzity a stálých poradních orgánů rektora.

  7. Pokud senát rozhoduje ve věci fakulty, vyžádá si předem stanovisko akademického senátu a děkana této fakulty.

  8. Volby do senátu upravuje volební řád senátu. Činnost senátu a jeho orgánů upravuje jednací řád senátu.


Čl. 8

Vědecká rada univerzity

  1. Při jmenování členů vědecké rady univerzity11 (dále jen „vědecká rada“) dbá rektor, aby v ní byly zastoupeny hlavní obory vědy a oblasti vzdělávání zastoupené na univerzitě.

  2. Rektor do dvou měsíců po začátku svého funkčního období předloží senátu návrh na jmenování členů vědecké rady.

  3. Funkční období členů vědecké rady jmenovaných rektorem končí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, ve kterém začalo funkční období následujícího rektora.

  4. Členství ve vědecké radě dále zaniká

      a. 

    dnem doručení písemného prohlášení, jimž se člen vzdává členství ve vědecké radě, rektorovi,

      b. 

    dnem, ke kterému rektor člena vědecké rady s předchozím souhlasem senátu odvolal.

  5. Rektor může čestným členem vědecké rady jmenovat význačného vědce, který se významným způsobem zasloužil o univerzitu; čestný člen má právo účastnit se zasedání vědecké rady bez práva hlasovat. Před jmenováním čestného člena vědecké rady si rektor vyžádá vyjádření senátu.

  6. Vědecká rada si může vyžádat stanovisko jiného orgánu univerzity, orgánu fakulty nebo další součásti.

  7. Vědecká rada má právo seznamovat se se závěry jednání jiných orgánů univerzity a stálých poradních orgánů rektora.

  8. Činnost vědecké rady upravuje jednací řád vědecké rady.


Čl. 9

Rada pro vnitřní hodnocení univerzity

  1. Při jmenování členů rady pro vnitřní hodnocení univerzity12 (dále jen „rada pro vnitřní hodnocení“) dbá rektor, aby v ní byly zastoupeny hlavní obory vědy a oblasti vzdělávání zastoupené na univerzitě.

  2. Funkční období členů rady pro vnitřní hodnocení jmenovaných rektorem je čtyřleté.

  3. Členství v radě pro vnitřní hodnocení dále zaniká

      a. 

    dnem doručení písemného prohlášení, jimž se člen vzdává členství v radě pro vnitřní hodnocení,

      b. 

    dnem, ke kterému rektor člena rady pro vnitřní hodnocení po předchozím projednání ve vědecké radě a se souhlasem senátu odvolal.

  4. Do působnosti rady pro vnitřní hodnocení kromě otázek stanovených zákonem o vysokých školách dále patří

      a. 

    udělování oprávnění uskutečňovat studijní programy předložené rektorem na návrh vědecké rady příslušné fakulty,

      b. 

    schvalování opatření k nápravě při nedostatcích v uskutečňování studijního programu, jemuž bylo uděleno oprávnění podle písmene a), kterými jsou

    1. výzva příslušné fakultě, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu,

    2. zákaz přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče,

    3. odnětí oprávnění uskutečňovat studijní program; návrh na schválení tohoto nápravného opatření podává pouze rektor,

      c. 

    schvalování záměru předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů předložený rektorem na návrh vědecké rady příslušné fakulty,

      d. 

    řízení přípravy návrhu žádosti o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání,

      e. 

    kontrola dodržování příslušných právních předpisů a vnitřních předpisů při uskutečňování studijních programů.

  5. Rada pro vnitřní hodnocení si může vyžádat stanovisko jiného orgánu univerzity, orgánu fakulty nebo další součásti.

  6. Rada pro vnitřní hodnocení má právo seznamovat se se závěry jednání jiných orgánů univerzity a stálých poradních orgánů rektora.

  7. Činnost rady pro vnitřní hodnocení upravuje řád rady pro vnitřní hodnocení univerzity.


Čl. 10

Rektor

  1. Kandidát na rektora13 je zpravidla volen z profesorů, kteří jsou členy akademické obce univerzity.

  2. Kromě působnosti stanovené zákonem o vysokých školách je rektor představitelem univerzity v reprezentaci vysokých škol podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách.

  3. K řízení univerzity může rektor v rámci své působnosti a v mezích právních předpisů a vnitřních předpisů univerzity vydávat opatření rektora, podle kterých se na univerzitě postupuje. Stanoví-li tak vnitřní předpis univerzity, je k vydání opatření rektora zapotřebí předchozího vyjádření senátu.

  4. Rektor se na výzvu senátu nebo jeho předsedy zúčastní zasedání senátu. Rektor odpoví na otázku týkající se výkonu jeho funkce položenou mu senátem nebo členem senátu na zasedání senátu.

  5. Funkční období rektora začíná dnem, ke kterému byl do této funkce jmenován.

  6. Volbu kandidáta na funkci rektora vyhlašuje senát tak, aby se konala nejméně 90 dní před uplynutím funkčního období rektora.

  7. Kandidáta na funkci rektora může senátu navrhnout akademický senát fakulty, skupina nejméně 100 členů akademické obce nebo člen senátu.

  8. Návrh na odvolání rektora může senátu podat akademický senát fakulty nebo nejméně jedna pětina členů senátu.

Čl. 11

Prorektoři

  1. Prorektorem je zpravidla profesor nebo docent, který je člen akademické obce univerzity. Úseky činnosti prorektorů stanoví rektor po vyjádření senátu.

  2. Prorektor se na výzvu senátu nebo jeho předsedy zúčastní zasedání senátu. Prorektor odpoví na otázku týkající se výkonu jeho funkce položenou mu senátem nebo členem senátu na zasedání senátu.

  3. Prorektor může svolávat porady proděkanů, popřípadě jiných zástupců fakult pro příslušný úsek činnosti.

  4. Rektor určí, který prorektor jej v době nepřítomnosti zastupuje.


Čl. 12

Stálé poradní orgány rektora

  1. Stálými poradními orgány rektora jsou zejména

      a. 

    kolegium rektora,

      b. 

    rozšířené kolegium rektora,

      c. 

    grantová rada univerzity,

      d. 

    ediční rada univerzity,

      e. 

    historická komise univerzity,

      f. 

    mezinárodní rada univerzity,

      g. 

    rada pro komercializaci,

      h. 

    rada celoživotního vzdělávání

    .

  2. Členy kolegia rektora jsou zejména prorektoři, kvestor univerzity (dále jen „kvestor"), vedoucí kanceláře rektora (dále jen „kancléř“), předseda senátu a zástupce studentů univerzity.

  3. Členy rozšířeného kolegia rektora jsou zejména členové kolegia rektora, děkani fakult a ředitelé dalších součástí.

  4. Grantová rada univerzity je poradním orgánem rektora zejména pro rozdělování prostředků vyčleněných pro grantovou agenturu univerzity a dalších prostředků na podporu specifického vysokoškolského výzkumu. Rektor jmenuje její členy po projednání ve vědecké radě; ustanovení čl. 8 odst. 1 platí obdobně. Podrobnosti o systému rozdělování prostředků na specifický vysokoškolský výzkum stanoví grantový řád.

  5. Ediční rada univerzity je poradním orgánem rektora pro ediční činnost. Při jejím jmenování platí ustanovení čl. 8 odst. 1 obdobně. Podrobnosti o ediční činnosti včetně činnosti nakladatelské a vydavatelské stanoví ediční řád.

  6. Historická komise univerzity je poradním orgánem rektora v otázkách univerzitních tradic a památkové péče.

  7. Mezinárodní rada univerzity je poradním orgánem rektora zabývajícím se kvalitou a hlavními směry tvůrčí a vzdělávací činnosti univerzity z hlediska jejího mezinárodního postavení.

  8. Rada pro komercializaci je poradním orgánem rektora v záležitostech komercializace výsledků vědy a výzkumu.

  9. Rada celoživotního vzdělávání je poradním orgánem rektora v záležitostech celoživotního vzdělávání.

  10. Členy stálých poradních orgánů rektora jmenuje a odvolává rektor.


Čl. 13

Kvestor

  1. Kvestor14 je jmenován na základě výběrového řízení.

  2. K záměru rektora jmenovat kvestora se vyjadřuje senát.

  3. Kvestor je oprávněn nakládat s majetkem univerzity v rozsahu uvedeném v čl. 50 odst. 1 písm. b).

  4. Rektor může kvestora pověřit zejména

      a. 

    řízením rektorátu,

      b. 

    jednáním jménem univerzity v jiných věcech souvisejících s hospodařením a se správou majetku,

      c. 

    jednáním jménem univerzity v pracovněprávních věcech zaměstnanců rektorátu, popřípadě i jiných dalších součástí, nejde-li o akademické pracovníky.

  5. K výkonu své řídící působnosti může kvestor v mezích právních předpisů, vnitřních předpisů univerzity a opatření rektora vydávat opatření kvestora, podle kterých se při řízení hospodaření a vnitřní správy univerzity nebo na rektorátu postupuje.

  6. Kvestor se na výzvu senátu nebo jeho předsedy zúčastní zasedání senátu. Kvestor odpoví na otázku týkající se výkonu jeho funkce položenou mu senátem nebo členem senátu na zasedání senátu.

  7. Kvestor spolupracuje při plnění svých úkolů s prorektory. Je oprávněn ukládat úkoly tajemníkům fakult15 ve věcech hospodaření a vnitřní správy, které jim přísluší řídit, a kontrolovat plnění těchto úkolů, nejde-li o ukládání úkolů ve věcech podle § 24 odst. 1 zákona o vysokých školách nebo podle čl. 15 odst. 1 a 2.

  8. Kvestor svolává porady tajemníků fakult k řešení otázek týkajících se hospodaření a vnitřní správy univerzity a fakult.


Čl. 14

Rektorát

  1. Rektorát zabezpečuje potřeby univerzity. Za tím účelem uskutečňuje zejména organizační, koordinační, konzultační, evidenční a kontrolní činnost v oblasti studijní, vědecké, vnějších vztahů, zahraničních styků, ekonomické, personální, právní a vnitřní správy.

  2. Rektorát zabezpečuje po materiální a administrativní stránce činnost rektora, prorektorů, kvestora, senátu, vědecké rady, rady pro vnitřní hodnocení, správní rady, etické komise a dalších orgánů.

  3. O věcech souvisejících s činnostmi univerzity uvedenými v čl. 2, včetně věcí uvedených v § 24 zákona o vysokých školách, a v dalších případech stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy univerzity vede rektorát ústřední evidenci. Fakulty a další součásti jsou povinny poskytovat potřebné údaje rektorátu v rozsahu a způsobem, který stanoví opatřením rektor; v tomto opatření může být rovněž určen způsob evidence údajů podle § 57 odst. 3 zákona o vysokých školách.

  4. Podrobnosti o organizaci rektorátu stanoví jeho organizační řád, který vydává opatřením rektor.


Čl. 15

Působnost fakult a dalších součástí

  1. Orgány fakult rozhodují a jednají za univerzitu v mezích právních předpisů a vnitřních předpisů univerzity

      a. 

    ve věcech uvedených v § 24 odst. 2 písm. a) a d) zákona o vysokých školách v plném rozsahu; tímto není dotčeno ustanovení čl. 9 odst. 4 písm. b),

      b. 

    ve věcech uvedených v § 24 odst. 2 písm. b) a c) zákona o vysokých školách v plném rozsahu s tím, že úkony v těchto činnostech mající zásadní význam z hlediska zaměření nebo rozvoje těchto činností anebo hospodaření fakulty předem projednávají s rektorem.

  2. Orgány fakult rozhodují a jednají za univerzitu také ve věcech nakládání s majetkem univerzity v rozsahu uvedeném v čl. 50 odst. 1 písm. c).

  3. Ředitelé dalších součástí rozhodují a jednají jménem univerzity

      a. 

    ve věcech nakládání s majetkem v rozsahu uvedeném v čl. 50 odst. 1 písm. d),

      b. 

    v dalších věcech v rozsahu stanoveném v jiném vnitřním předpisu univerzity.

  4. Fakulty a další součásti, o nichž je v organizačním řádu univerzity stanoveno, že je jejich řediteli svěřen výkon správy majetku, mají funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek.


Čl. 16

Řízení fakult a dalších součástí

  1. Děkan za svou činnost odpovídá rektorovi; tímto není dotčena působnost děkana ve věcech podle § 24 odst. 1 zákona o vysokých školách a čl. 15 odst. 1 a 2. Ředitelé dalších součástí jsou podřízeni rektorovi.

  2. Děkan a ředitel další součásti v rozsahu své působnosti odpovídají rektorovi též za účelné využívání finančních prostředků, vypořádávání příspěvků a dotací a za řádné hospodaření se svěřeným majetkem univerzity.

  3. K řízení fakulty může děkan v rámci své působnosti a v mezích právních předpisů, vnitřních předpisů univerzity a fakulty a opatření rektora vydávat opatření děkana, podle kterých se na fakultě postupuje. Stanoví-li tak vnitřní předpis univerzity nebo fakulty, je k vydání opatření děkana zapotřebí předchozího vyjádření akademického senátu fakulty.

  4. K řízení další součásti může ředitel v rámci své působnosti a v mezích právních předpisů, vnitřních předpisů univerzity a další součásti a opatření rektora vydávat opatření ředitele, podle kterých se na další součásti postupuje.


Čl. 17

Orgány fakult a dalších součástí

  1. Orgány fakult16 a ředitelé dalších součástí mají právo se obracet s návrhy, připomínkami a stížnostmi na samosprávné akademické orgány univerzity a kvestora. Orgány univerzity jsou povinny se jimi zabývat, bez zbytečného odkladu je vyřizovat a odpovídat na ně.

  2. Samosprávné akademické orgány univerzity a kvestor mají právo obracet se s návrhy a připomínkami na orgány fakult a dalších součástí. Orgány fakult a dalších součástí jsou povinny se jimi zabývat, bez zbytečného odkladu je vyřizovat a odpovídat na ně.

  3. Pro studenta zvoleného do akademického senátu fakulty, který byl v průběhu svého funkčního období po řádném ukončení studijního programu přijat do navazujícího studijního programu, se obdobně použijí ustanovení volebního řádu akademického senátu univerzity.17


Čl. 18

Užívání prostor univerzity

  1. Při užívání prostor univerzity je každý povinen chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení života, zdraví nebo majetku, aby žádný člen akademické obce nebyl omezen na svých akademických právech a akademických svobodách a aby nebyly narušovány kolegiální vztahy v akademickém prostředí.

  2. Podrobnější pravidla pro užívání prostor univerzity může stanovit rektor nebo, jde-li o prostory na fakultě nebo další součásti, děkan nebo ředitel další součásti.

Část III. - Studium a studenti

Čl. 19

Rámcové podmínky pro přijetí ke studiu

  1. Fakulta při stanovení podmínek přijímacího řízení vychází z ustanovení § 48 a § 49 zákona o vysokých školách.

  2. Fakulta může v rámci podmínek přijímacího řízení stanovit, že uchazeč bude za splnění konkrétních předpokladů bonifikován.

  3. Fakulta může při splnění podmínek stanovených řádem přijímacího řízení pro uchazeče od přijímací zkoušky nebo její části upustit.

  4. V případě, že se někteří uchazeči přijatí ke studiu v daném studijním programu nezapíší do studia, může děkan doplnit počet přijatých uchazečů o uchazeče, kteří vzhledem ke stanovenému počtu přijímaných uchazečů nebyli původním rozhodnutím přijati, a to v pořadí, v jakém se umístili v přijímacím řízení.

  5. V případě, že se po uplynutí lhůty k podávání přihlášek ke studiu bakalářských a magisterských studijních programů a magisterských studijních programů, které navazují na bakalářský studijní program, na příslušné fakultě nepřihlásí dostatečné množství uchazečů, může děkan fakulty rozhodnout o vyhlášení dodatečného přijímacího řízení.

  6. Další podrobnosti stanoví řád přijímacího řízení pro uchazeče.


Čl. 20

Způsob podávání přihlášek

  1. Přihláška ke studiu se podává ve lhůtě stanovené v opatření rektora pro příslušný akademický rok. Lhůta pro přihlášku v listinné podobě je zachována, je-li poslední den lhůty přihláška podána provozovateli poštovních služeb.

  2. Přihláška ke studiu se podává v listinné podobě na předepsaném formuláři nebo v elektronické podobě prostřednictvím webové aplikace univerzity; způsob podávání přihlášek stanoví fakulta v podmínkách přijímacího řízení.

  3. V případě, že přihláška ke studiu je podána opožděně, fakulta přijímací řízení usnesením zastaví.


Čl. 21

Studium

Podrobnosti o uskutečňování studijního programu, o formách a průběhu studia a účasti na výuce, včetně práv a povinností studentů, jakož i způsobu zveřejňování obhájených závěrečných prací a prací odevzdaných k obhajobě18, stanoví studijní a zkušební řád.


Čl. 22

Studijní program

  1. Studijní program vychází z některého ze základních vědních oborů a patří do některé oblasti nebo více oblastí vzdělávání.

  2. Při přípravě a uskutečňování studijních programů je třeba dbát na efektivní využívání zdrojů a s tím související optimální míru integrace vzdělávací činnosti.

  3. Studijní program může být uskutečňován

      a. 

    samostatně jednou fakultou,

      b. 

    samostatně více fakultami,

      c. 

    společně více fakultami,

      d. 

    způsobem podle písmena a), b), nebo c) s podílem vysokoškolského ústavu.

  4. U studijních programů uskutečňovaných podle písmena c) musí být stanoveno, na které fakultě je student zapsán19; vnitřními předpisy této fakulty je povinen se řídit.

  5. Studijní program může být též uskutečňován ve spolupráci se zahraniční vysokou školou20 nebo zahraniční vědeckou institucí; návrh příslušné dohody, včetně údajů o zahraniční akreditaci studia ve studijním programu nebo jiné formy uznání podle právních předpisů státu, ve kterém je spolupracující zahraniční vysoká škola nebo vědecká instituce ustavena, předkládá po projednání ve vědecké radě fakulty rektorovi děkan.

  6. Studijní program je konkretizován ve studijních plánech.

  7. Podrobnosti o předkládání a projednávání návrhů v souvislosti s akreditací studijního programu, institucionální akreditací pro oblast nebo oblasti vzdělávání a udělování oprávnění uskutečňovat studijní programy stanoví akreditační řád.

  8. Koordinací obsahové přípravy studijního programu, dohledem nad kvalitou jeho uskutečňování, vyhodnocováním a rozvojem studijního programu je pověřen garant studijního programu21.

  9. Garantem studijního programu může být jmenován pouze akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené právním předpisem a vnitřním předpisem.

  10. Garanta studijního programu

      a. 

    u studijního programu podle odstavce 3 písm. a) a b) jmenuje a odvolává rektor na návrh děkana příslušné fakulty po vyjádření její vědecké rady,

      b. 

    u studijního programu podle odstavce 3 písm. c) a d) jmenuje a odvolává rektor na návrh děkanů zúčastněných fakult, popřípadě ředitele vysokoškolského ústavu, předložený mu po vzájemné dohodě a po vyjádřeních příslušných vědeckých rad.

  11. Garant studijního programu koordinuje přípravu studijních plánů, které konkretizují studijní program. Na základě takového návrhu a po vyjádření příslušné vědecké rady, popřípadě vědeckých rad, vydá studijní plán děkan příslušné fakulty, popřípadě každý z děkanů zúčastněných fakult.

  12. Garant studijního programu dbá o uskutečňování studijního programu a je povinen bezodkladně informovat děkana příslušné fakulty či děkany příslušných fakult v případě, že studijní program je uskutečňován na více fakultách:

      a. 

    o nedostatcích při uskutečňování studijního programu, které způsobují, že studijní program nesplňuje či by v blízké době nemusel splňovat standardy, na jejichž základě byl akreditován,

      b. 

    o závažných změnách kurikula či státních závěrečných zkoušek majících vliv na profil absolventa studijního programu.

  13. Oborová rada doktorského studijního programu22 má nejméně pět členů, nejméně dvě třetiny členů oborové rady musí být z řad docentů nebo profesorů, nejméně jedna třetina členů oborové rady musí být jiné osoby než členové akademické obce příslušné fakulty, popřípadě zúčastněných fakult, alespoň jeden z nich musí být jiná osoba než člen akademické obce univerzity. Garant doktorského studijního programu je předsedou příslušné oborové rady.

  14. Pro jmenování a odvolávání členů oborové rady doktorského studijního programu platí ustanovení odstavce 10 obdobně.


Čl. 23

Podmínky studia cizinců

  1. Cizinci jsou studia na univerzitě účastni

      a. 

    jako studenti podle zákona o vysokých školách,

      b. 

    na základě vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána23,

      c. 

    na základě dohod o spolupráci uzavíraných ve smyslu § 6 odst. 1 písm. j) zákona o vysokých školách, zejména v rámci mezinárodních programů, programů Evropské unie pro akademickou mobilitu, jakož i dohod s vysokými školami,

      d. 

    na základě jednorázové dohody mezi studentem zahraniční vysoké školy a fakultou o absolvování části studijního programu na univerzitě; podmínky pro přijetí stanoví fakulta, jejíž program si cizinec zvolil, a průběh studia se řídí vnitřními předpisy vztahujícími se ke studiu,

      e. 

    na základě dohody o účasti na celoživotním vzdělávání.

  2. Stanoví-li tak právní předpis, ověřuje se při zápisu do studia, zda cizinec má na území České republiky povolen pobyt a zda splňuje další podmínky podle právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky.24

  3. Podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 1 písm. b) a c) a takto založené studium se řídí příslušnou smlouvou.


Čl. 24

Poplatky spojené se studiem

Poplatky spojené se studiem včetně pravidel pro stanovení jejich výše, formy placení a splatnosti jsou upraveny v příloze č. 2 tohoto statutu.


Čl. 25

Stipendia

Pravidla pro poskytování stipendií stanoví stipendijní řád.


Čl. 26

Oceňování studentů a absolventů

  1. Rektor nebo děkan může studentovi nebo absolventovi studijního programu udělit cenu ve formě pochvaly, finanční odměny nebo věcného daru. Rektor uděluje cenu z vlastního podnětu nebo na návrh děkana fakulty, na které je student zapsán nebo na které absolvoval studijní program. Cenu lze udělit za vynikající studijní výsledky, za mimořádné výsledky ve vědecké, výzkumné, sportovní nebo kulturní činnosti dosažené během studia nebo za záslužný čin, popřípadě činnost, vykonanou během studia a prokazující mimořádnou občanskou statečnost nebo obětavost.

  2. Podrobnosti udělování cen upravují statuty cen ve formě opatření rektora nebo děkana. Ceny udělované z prostředků univerzity, jakož i podmínky pro jejich udělování a způsob předávání jsou stanoveny opatřením rektora, ke kterému se vyjadřuje senát.

  3. Spolurozhodování nebo jinou účast rektora na udílení cen hrazených z jiných zdrojů stanoví dohoda univerzity a osoby, která cenu financuje.


Čl. 27

Disciplinární přestupky studentů

Podrobnosti o projednávání disciplinárních přestupků studentů, o ukládání sankcí za tyto přestupky a o disciplinárním řízení upravuje disciplinární řád pro studenty.

Čl. 28

Příslušnost rektora a děkana ve věcech rozhodování o právech a povinnostech studentů

  1. V řízeních o právech a povinnostech studentů rozhoduje v prvním stupni děkan, nejde-li o případ podle odstavce 2.

  2. V řízeních o vyměření poplatku podle ustanovení § 58 odst. 3 zákona o vysokých školách a v řízeních o přiznání stipendia, o kterých tak stanoví stipendijní řád, rozhoduje v prvním stupni rektor.

  3. Odvolacím orgánem je rektor.


Čl. 29

Doručování písemností uchazečům a studentům

  1. V přijímacím řízení a řízení o právech a povinnostech studentů se doručuje podle správního řádu a podle zákona o vysokých školách.

  2. Rozhodnutí vydané v řízení podle § 50 zákona o vysokých školách, kterým bylo vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, se doručuje prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity, pokud uchazeč s tímto způsobem doručení vyslovil předem na přihlášce ke studiu souhlas.

  3. Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o vysokých školách, kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách se doručují studentům prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity.


Čl. 30

Ubytování a stravování studentů

  1. Pravidla pro poskytování ubytovacích služeb v kolejích univerzity a pro poskytování stravovacích služeb v menzách univerzity, jakož i působnost orgánů součásti univerzity pro zabezpečování těchto služeb, vztahy mezi těmito orgány a samosprávnými orgány univerzity a samospráva ubytovaných jsou stanoveny řádem pro poskytování ubytovacích a stravovacích služeb.

  2. Vztahy při ubytování a stravování studentů v kolejích a menzách univerzity jsou založeny na smlouvě.

  3. Poskytování ubytovacích nebo stravovacích služeb studentům může být též zajišťováno prostřednictvím jiné právnické osoby; v takovém případě jsou podrobnosti o působnosti samosprávných orgánů univerzity stanoveny vnitřním předpisem podle odstavce 1.


Čl. 31

Úhrada vybíraná za některé úkony od studentů

  1. Za úkony určené opatřením rektora, ke kterému se vyjadřuje senát, lze od studentů vybírat úhradu odpovídající vynaloženým nákladům, které jsou s těmito úkony spojeny. Výši úhrady stanoví děkan příslušné fakulty nebo rektor v souladu s tím, co je uvedeno v opatření podle věty první.

  2. Bez zaplacení úhrady se úkon uvedený v odstavci 1 neprovede.


Čl. 32

Státní rigorózní zkouška, která není součástí studia

Postup při přijímání přihlášek ke státní rigorózní zkoušce25, která není součástí studia, podrobnosti o konání těchto zkoušek, jejich průběhu a hodnocení, podrobnosti o způsobu zveřejňování obhájených rigorózních prací a prací odevzdaných k obhajobě, jakož i pravidla pro stanovení výše poplatku spojených s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky a pro stanovení úhrady nákladů spojených s těmito zkouškami a přípravou na ně stanoví rigorózní řád.


Čl. 33

Celoživotní vzdělávání

  1. Pravidla pro přípravu, schvalování a uskutečňování programů celoživotního vzdělávání podmínky pro přijímání zájemců a pro absolvování programů celoživotního vzdělávání a pravidla pro stanovení výše úplaty stanoví řád celoživotního vzdělávání.

  2. Vztahy při poskytování celoživotního vzdělávání jsou založeny na smlouvě.


Čl. 34

Mezinárodně uznávané kursy

  1. Univerzita uskutečňuje mezinárodně uznávané kursy orientované na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů vysoké školy26 (dále jen „mezinárodně uznávaný kurs“). O uskutečňování konkrétního mezinárodně uznávaného kursu rozhoduje rektor po vyjádření vědecké rady. Rektor též stanoví období, ve kterém se mezinárodně uznávaný kurs může uskutečňovat.

  2. Záměr fakulty nebo vysokoškolského ústavu anebo společný záměr těchto součástí univerzity uskutečňovat mezinárodně uznávaný kurs se předkládá rektorovi spolu s vyjádřením vědecké rady fakulty nebo vysokoškolského ústavu.

  3. Absolventům mezinárodně uznávaného kursu vydává univerzita osvědčení a případně též uděluje mezinárodně uznávaný titul.

  4. Minimální požadavky na průběh a hodnocení studia v mezinárodně uznávaném kursu a podrobnosti o předkládání záměrů uskutečňovat mezinárodně uznávaný kurs, jejich náležitostech a projednávání, o zveřejňování informací o mezinárodně uznávaných kursech, o hodnocení těchto kursů, o přijímání uchazečů do těchto kursů, o platbách za tyto kursy a o vydávání osvědčení a udělování mezinárodně uznávaných titulů absolventům těchto kursů stanoví opatření rektora. Opatření rektora může též stanovit, které podrobnosti upraví opatření děkana fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu.

  5. Opatření rektora a případná opatření děkana fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu podle odstavce 4 a další informace o mezinárodně uznávaných kursech uskutečňovaných univerzitou se zveřejňují ve veřejné části internetových stránek univerzity a uchazeči o přijetí do mezinárodně uznávaného kursu s nimi musí být předem seznámeni.

  6. Vztahy při poskytování mezinárodně uznávaných kursů jsou založeny na smlouvě.

Část IV. - Akademičtí pracovníci a ostatní zaměstnanci

Čl. 35

Pracovněprávní vztahy akademických pracovníků

  1. Pracovní poměr profesorů a docentů se sjednává zpravidla na dobu neurčitou.

  2. Pracovními příkazy vydávanými akademickým pracovníkům nelze zasahovat do akademických svobod a akademických práv.


Čl. 36

Výběrové řízení

  1. Výběrové řízení je kromě obsazování pracovních míst akademických pracovníků možné konat i při přijímání dalších zaměstnanců, zejména vědeckých a odborných pracovníků.

  2. Pravidla výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků a případně i dalších zaměstnanců stanoví řád výběrového řízení.

  3. V řádu výběrového řízení mohou být též stanoveny případy, ve kterých lze od konání výběrového řízení upustit.


Čl. 37

Mzdy

Pravidla pro stanovení mezd akademických pracovníků a mezd dalších zaměstnanců stanoví vnitřní mzdový předpis.


Čl. 38

Habilitace a jmenování profesorem

  1. Podrobnosti o předkládání návrhů v souvislosti s akreditací habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem stanoví akreditační řád.

  2. Podrobnosti o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem, o poplatcích spojených s úkony v těchto řízeních a o řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem stanoví řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem.


Čl. 39

Mimořádní profesoři

  1. Pracovní místo mimořádného profesora27 může zřídit rektor na návrh vědecké rady fakulty nebo vědecké rady vysokoškolského ústavu.

  2. Návrh na obsazení pracovního místa mimořádného profesora předkládá vědecké radě k projednání rektor na návrh děkana nebo ředitele vysokoškolského ústavu.


Čl. 40

Hostující profesoři

  1. Učitelé zahraničních vysokých škol, kteří mají postavení srovnatelné s profesory nebo docenty, mohou na základě rozhodnutí rektora vydaného na návrh vědecké rady fakulty nebo vysokoškolského ústavu po dobu svého působení na univerzitě užívat pracovní označení „hostující profesor Univerzity Karlovy“.

  2. Hostující profesoři mají práva a povinnosti členů akademické obce s výjimkou práva volit a být volen do akademických senátů.


Čl. 41

Emeritní profesoři

  1. Emeritním profesorem může být jmenován profesor, který je starší 65 let a v minulosti měl pracovní poměr na univerzitě. Emeritní profesory jmenuje rektor na návrh vědecké rady fakulty.

  2. „Emeritní profesor Univerzity Karlovy“ je čestný titul, který nezakládá členství v akademické obci univerzity. Emeritní profesoři mají právo účastnit se tvůrčí činnosti na univerzitě a za tím účelem používat její zařízení a informační technologie; jinak jmenování emeritním profesorem nezakládá žádné majetkoprávní nároky. Emeritní profesoři mají rovněž právo, aby jim bylo uděleno slovo na shromáždění členů akademické obce.

Čl. 42

Doktoráty honoris causa

  1. Titul doktor honoris causa (ve zkratce „Dr. h. c.“) může univerzita udělit osobnostem, které se v mezinárodním měřítku významně zasloužily o rozvoj vědy nebo kultury anebo jinak o prospěch lidstva.

  2. O udělení titulu doktor honoris causa rozhoduje rektor po vyjádření vědecké rady. Návrh na udělení tohoto titulu podává rektorovi děkan spolu se stanoviskem vědecké rady fakulty. Rektor může záměr udělit titul doktor honoris causa předložit vědecké radě k vyjádření též z vlastního podnětu.


Čl. 43

Profesoři in memoriam

  1. Profesorem in memoriam může být jmenován akademický pracovník, který za svého života dosahoval výborných výsledků ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a který zemřel v souvislosti s plněním svých pracovních úkolů. Tento titul může být udělen i v dalších zvláštního zřetele hodných případech.

  2. Profesora in memoriam jmenuje rektor na návrh vědecké rady fakulty nebo z vlastního podnětu. K záměru jmenovat profesora in memoriam se vyjadřuje vědecká rada.

  3. „Profesor in memoriam Univerzity Karlovy“ je čestný titul, který nezakládá žádné majetkoprávní nároky.

Část V. - Strategický záměr, výroční zprávy, hodnocení činnosti a zajišťování kvality

Čl. 44

Vypracování strategického záměru a jeho využití

  1. Strategický záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti28 univerzity (dále jen „strategický záměr“) je základním programovým dokumentem univerzity.

  2. Strategický záměr vychází zejména z koncepcí rozvoje univerzity.

  3. Při přípravě strategického záměru se vychází ze zájmu univerzity. Fakulty a další součásti se na jeho přípravě podílejí a mohou se k návrhu strategického záměru před jeho projednáním ve vědecké radě nebo schvalováním v senátu vyjádřit.

  4. Ze strategického záměru univerzity se vychází zejména při přípravě změn vnitřní organizace univerzity, nových studijních programů a zaměření tvůrčí činnosti, jakož i při přípravě strategických záměrů fakult a obdobných dokumentů dalších součástí.

  5. Strategický záměr se konkretizuje v každoročních plánech jeho realizace.29


Čl. 45

Výroční zprávy a jejich využití

  1. Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření30 se zpracovávají na základě univerzitních podkladů, jakož i výročních zpráv fakult31 a podkladů z dalších součástí; obsahují též hodnocení fakult a dalších součástí z pohledu univerzity jako celku.

  2. Závěry výročních zpráv jsou využívány v řídící činnosti a pro účely konkretizací strategického záměru a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností univerzity.


Čl. 46

Systém zajišťování kvality a s ním spojeného vnitřního hodnocení kvality činností univerzity

  1. V rámci systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností univerzity (dále jen „systém zajišťování a vnitřního hodnocení kvality“) jsou též

      a. 

    zabezpečovány standardy pro vzdělávací činnost a tvůrčí činnost a s nimi související činnosti a

      b. 

    nastaveny postupy a nástroje ke zjišťování a odstraňování nedostatků v činnostech univerzity i jejích součástí a dále ke zvyšování kvality hodnocených činností.

  2. Zajišťování a vnitřní hodnocení kvality zahrnuje

      a. 

    v oblasti vzdělávací činnosti zejména institucionální akreditace oblastí vzdělávání, akreditace studijních programů, akreditace habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem, udělování oprávnění uskutečňovat studijní programy v rámci institucionální akreditace, vnitřní hodnocení kvality studijních programů, jehož součástí je i studentské hodnocení a hodnocení absolventy studijních programů, vnitřní hodnocení kvality programů celoživotního vzdělávání a vnitřní hodnocení kvality mezinárodně uznávaných kursů,

      b. 

    v oblasti tvůrčí činnosti zejména přípravu a hodnocení prvků, nástrojů nebo součástí dlouhodobého koncepčního rozvoje jednotlivých vědních oborů včetně studentské vědecké činnosti, podporu excelence tvůrčí činnosti, hodnocení vědecké a další tvůrčí práce,

      c. 

    podpůrné činnosti, zejména hodnocení efektivnosti zabezpečování činností univerzity, využití zdrojů, jakož i kvality infrastruktury univerzity a podpůrných služeb a

      d. 

    další oblasti, o nichž tak rozhodne rektor.


Čl. 47

Pravidla systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality univerzity

  1. Systém zajišťování a vnitřního hodnocení kvality zohledňuje zaměření činnosti jednotlivých fakult a dalších součástí a vychází z principu, že prvotní postupy a nástroje zajišťování kvality jsou uplatňovány na fakultách, dalších součástech a rektorátu univerzity.

  2. Podrobnosti sytému zajišťování kvality a vnitřního hodnocení jsou stanoveny v pravidlech systému zajišťování vnitřního hodnocení kvality univerzity.

  3. Pravidla systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality univerzity zahrnují zejména

      a. 

    standardy systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality univerzity,

      b. 

    postupy systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality univerzity,

      c. 

    působnosti a povinnosti vedoucích zaměstnanců a členů orgánů univerzity a jejích součástí ve vztahu ke kvalitě vzdělávací a tvůrčí a s nimi souvisejících činností.

  4. Pravidla dále upravují zapojení fakult a dalších součástí univerzity do vnitřního hodnocení kvality, zpracování vlastních hodnotících zpráv fakult a vysokoškolských ústavů, zpracování vlastní hodnotící zprávy univerzity, hodnocení studijních programů a další záležitosti, o nichž stanoví zákon o vysokých školách, jiný právní předpis nebo vnitřní předpis univerzity, že náleží do systému zajišťování kvality a vnitřního hodnocení univerzity.

  5. Povinností všech součástí univerzity je poskytovat včas, úplně a pravdivě všechny údaje, o kterých tak stanoví pravidla systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality univerzity nebo jiný vnitřní předpis univerzity.

  6. Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností se vypracovává jednou za pět let a dále vždy před zahájením přípravy nového strategického záměru nebo stanoví-li tak rektor.

  7. Výsledků hodnocení se využívá též při strategickém řízení a rozhodování na všech úrovních univerzity i jejích součástí.


Čl. 48

Vnější hodnocení univerzity

  1. Univerzita může podstoupit vnější hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností všeobecně uznávanou hodnotící agenturou nebo, je-li to vhodné, profesní agenturou. Vnější hodnocení má zpravidla mezinárodní charakter.

  2. O účasti na vnějším hodnocení rozhodne rektor po projednání návrhu v radě pro vnitřní hodnocení a ve vědecké radě, dle povahy hodnocení si rektor též vyžádá stanovisko mezinárodní rady univerzity.

  3. Podkladem pro hodnocení jsou výstupy z vnitřního hodnocení vzdělávací, vědecké a další tvůrčí a s nimi souvisejících činností univerzity, dále zprávy a údaje o vstupech a výstupech činnosti univerzity, fakult a dalších součástí a další údaje stanovené rektorem na základě pravidel daného hodnocení či vyžádané hodnotitelem. Povinností všech součástí je tyto podklady poskytovat včas, úplně a pravdivě.

Část VI. - Hospodářské záležitosti

Čl. 49

Rozpočet a rozpočtové provizorium

  1. Rozpis příspěvků a dotací institucionálního charakteru, který je samostatnou součástí rozpočtu univerzity, je sestavován na základě principů rozdělování příjmů univerzity, jež v rámci schvalování rozpočtu univerzity stanoví na návrh rektora senát.

  2. Principy rozdělování příjmů univerzity jsou založeny zejména na typu a finanční náročnosti uskutečňovaných studijních programů, počtu studentů, výsledcích a výkonech ve vzdělávací a tvůrčí činnosti, a to s přihlédnutím ke strategickému záměru.

  3. Po 1. lednu se rozpočtové hospodaření až do schválení rozpočtu univerzity řídí rozpočtovým provizoriem, v jehož rámci lze uskutečnit měsíčně výdaje až do výše jedné dvanáctiny příjmů v minulém kalendářním roce. Rektor, na fakultě děkan a na další součásti její ředitel jsou oprávněni činit nezbytná opatření k zajištění rozpočtového hospodaření. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se zúčtují na rozpočet univerzity po jeho schválení.

  4. Fakulty a další součásti vypracovávají rozvahu příjmů, do nichž zahrnují prostředky přidělené v rozpisu příspěvků a dotací institucionálního charakteru a předpokládané další příjmy součásti, a výdajů. Tato rozvaha nesmí být sestavena jako deficitní.


Čl. 50

Nakládání s majetkem

  1. O nakládání s majetkem univerzity rozhoduje a jejím jménem v souvislosti s tím jedná

      a. 

    rektor vždy ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) zákona o vysokých školách a při nakládání s dary v hodnotě přesahující 500 000 Kč, včetně jejich přijímání, a s předměty kulturní hodnoty, jakož i ve věcech, které si opatřením vyhradí,

      b. 

    kvestor ve věcech, které nejsou uvedeny pod písmeny a), c) nebo d),

      c. 

    děkan, popřípadě v rozsahu stanoveném opatřením děkana tajemník fakulty, ve věcech majetku, výkon jehož správy je jim svěřen, jde-li o

    1. nájem nebytových prostor, popřípadě nemovitosti, o výměře do 500 m2 za předpokladu, že doba, na niž se smlouva uzavírá, nepřesahuje dobu pěti let; to platí i pro jiné smlouvy, z nichž vznikne právo užívat nebytové prostory nebo nemovitost,

    2. nájem služebního bytu v prostorách fakulty zaměstnanci univerzity,

    3. nakládání s movitým majetkem, jehož pořizovací cena nepřesahuje částku 5 000 000 Kč, a po předchozím písemném souhlasu rektora, popřípadě kvestora, byl-li k tomu rektorem zmocněn, s movitým majetkem, jehož pořizovací cena přesahuje částku 5 000 000 Kč a nepřesahuje částku uvedenou v § 15 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, nejde-li o dary,

    4. nakládání s dary v hodnotě nepřesahující 500 000 Kč, včetně jejich přijímání,

    5. jednání ve věcech souvisejících s řádnou správou svěřeného majetku,

      d. 

    ředitel další součásti, o níž je v organizačním řádu univerzity stanoveno, že je mu svěřen výkon správy majetku, jde-li o

    1. nakládání s přidělenými finančními prostředky,

    2. jednání ve věcech doplňkové činnosti včetně nakládání s prostředky získanými z této činnosti,

    3. nájem nebytových prostor, popřípadě nemovitosti, o výměře do 500 m2 za předpokladu, že doba, na niž se smlouva uzavírá, nepřesahuje dobu pěti let; to platí i pro jiné smlouvy, z nichž vznikne právo užívat nebytové prostory nebo nemovitost,

    4. nájem služebního bytu v prostorách další součásti zaměstnanci univerzity,

    5. nakládání s movitým majetkem, jehož j pořizovací cena nepřesahuje částku 5 000 000 Kč, a po předchozím písemném souhlasu rektora, popřípadě kvestora, byl-li k tomu rektorem zmocněn, s movitým majetkem, jehož pořizovací cena přesahuje částku 5 000 000 Kč a nepřesahuje částku uvedenou v § 15 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, nejde-li o dary,

    6. nakládání s dary v hodnotě nepřesahující 500 000 Kč, včetně jejich přijímání,

    7. jednání ve věcech souvisejících s řádnou správou svěřeného majetku.

  2. Nakládání s majetkem musí být v souladu s přímo aplikovatelnými předpisy Evropské unie upravujícími veřejnou podporu.32


Čl. 51

Uzavírání smluv o užívání nebytových prostor nebo nemovitostí

  1. K uzavření smluv o nájmu nebytových prostor, popřípadě nemovitostí, které nejsou uvedeny v čl. 50 odst. 1 písm. c) nebo d), je zapotřebí předchozího vyjádření senátu, pokud výměra dotčených prostor přesahuje 500 m2 nebo doba, na kterou se smlouva uzavírá, přesahuje pět let; to platí i pro jiné smlouvy, z nichž vznikne právo užívat nebytové prostory nebo nemovitosti.

  2. K uzavření smluv o nájmu nebytových prostor, popřípadě nemovitostí, které nejsou uvedeny v čl. 50 odst. 1 písm. c) a které se týkají prostor užívaných fakultou, je zapotřebí předchozího vyjádření akademického senátu fakulty; to platí i pro jiné smlouvy, z nichž vznikne právo užívat nebytové prostory nebo nemovitosti.

  3. Ustanovení odstavce 1 a 2 se nevztahují na pronájmy, jejichž doba nepřesahuje 48 hodin.

  4. O uzavřených smlouvách, k jejichž uzavření se v souladu s čl. 50 odst. 1 písm. c) a d) a odstavci 1 a 2 nevyjadřuje akademický senát fakulty, nebo senát, informuje děkan, ředitel nebo rektor tento orgán písemně, a to nejméně jednou ročně.


Čl. 52

Zakládání právnických osob, vklady majetku univerzity

  1. Součástí návrhu rektora33 na založení právnické osoby, nebo na peněžitý anebo nepeněžitý vklad univerzity do právnické osoby je rozbor, z něhož musí vyplývat, jak navrhovaný záměr přispívá k plnění úkolů uvedených v čl. 2 nebo čl. 5 odst. 2 až 4. Předkládá-li podnět v této věci rektorovi děkan, uvede v něm též vyjádření akademického senátu fakulty k tomuto záměru.

  2. Návrh zakládací listiny, stanov nebo obdobného dokumentu právnické osoby, kterou univerzita hodlá založit, musí být formulován tak, aby univerzitě umožnil plnit úkoly podle odstavce 1 prostřednictvím výkonných a dozorčích orgánů zakládané osoby.

  3. Peněžitý nebo nepeněžitý vklad univerzity do právnické osoby lze učinit za předpokladu, že to přispěje k plnění úkolů uvedených v odstavci 134.


Čl. 53

Hospodaření a správa majetku

  1. Univerzita vlastní majetek potřebný k činnostem uvedeným v čl. 2.

  2. Hospodaření univerzity a nakládání s majetkem univerzity probíhá tak, aby v rámci hospodaření univerzity nedocházelo k nedovolené veřejné podpoře podniků.35

  3. Další podrobnosti o pravidlech hospodaření a o pravidlech pro správu majetku upravují vnitřní předpisy univerzity. Hospodaření fakult a dalších součástí, o nichž je v organizačním řádu univerzity stanoveno, že jejich ředitelům je svěřen výkon správy majetku, upravují v mezích těchto vnitřních předpisů statuty fakult a vnitřní předpisy těchto dalších součástí.

Čl. 54

Kontrola hospodaření

  1. Kontrola hospodaření je prováděna rektorem, periodicky nebo mimořádně, osobami jím pověřenými, a to na základě rozhodnutí rektora nebo usnesení senátu. K provádění kontrol může rektor zřídit specializovaný útvar rektorátu.

  2. Hospodaření podléhá též kontrole senátu.

  3. Ke kontrole hospodaření musí fakulty a další součásti poskytnout kdykoli všechny potřebné podklady. Jednotliví zaměstnanci jsou povinni poskytnout pravdivé a úplné informace. Na vyžádání jsou povinni podat písemné vyjádření ke kontrolnímu zjištění.

  4. Výsledky kontrol se využívají v řídící činnosti i při přípravě strategického záměru.

Část VII. - Akademické insignie, obřady a pocty

Čl. 55

Akademické insignie

  1. Výrazem tradic univerzity jsou akademické insignie univerzity a fakult.

  2. Akademické insignie jsou užívány zejména při imatrikulacích a promocích, při slavnostních zasedáních akademických senátů a vědeckých rad a při příležitosti zahájení nebo skončení významných akcí univerzity.

  3. Akademické insignie jsou nezcizitelným majetkem univerzity a musí být chráněny způsobem odpovídajícím jejich významu.

  4. Popis akademických insignií je uveden v příloze č. 3 tohoto statutu. Dokumentace akademických insignií je uložena v archivu univerzity.


Čl. 56

Znak univerzity

  1. Znakem univerzity je vyobrazení otisku „pečetidla pražské univerzity“, které patří mezi insignie univerzity.

  2. Znaku univerzity se používá zejména k označení bakalářských, magisterských, doktorských a dalších diplomů, vysvědčení, osvědčení, korespondence, publikací, tiskovin a prezentací univerzity.

  3. Znak univerzity je chráněn jako ochranná známka36.

  4. Znak univerzity je vyobrazen v příloze č. 4 tohoto statutu. Pravidla pro jeho používání a ochranu jsou stanoveny zásadami používání a ochrany znaku univerzity. Pravidla pro jednotné způsoby grafického užívání znaku univerzity stanoví rektor opatřením, ke kterému se vyjadřuje senát.


Čl. 57

Znaky fakult a dalších součástí

  1. Znak fakulty vyjadřuje identitu fakulty jakožto základní součásti univerzity.

  2. Vyobrazení znaku fakulty a jeho používání musí být v souladu s předpisy uvedenými v čl. 56 odst. 4. Znak fakulty musí být volen tak, aby po grafické stránce mohl být v souladu s těmito předpisy současně používán se znakem univerzity.

  3. Znak fakulty je uveden ve statutu fakulty. Vnitřní předpis fakulty může stanovit zásady používání a ochrany znaku fakulty.

  4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují přiměřeně i na znak další součásti, pokud rektor opatřením stanoví, že tato součást znak užívá.

Čl. 58

Taláry a oděvy pedelů

  1. Univerzitní taláry jsou při imatrikulacích, promocích a dalších slavnostních příležitostech oprávněni užívat

      a. 

    rektor a prorektoři,

      b. 

    děkani a proděkani,

      c. 

    členové předsednictva senátu,

      d. 

    jiní akademičtí pracovníci,

      e. 

    kvestor a tajemníci fakult,

      f. 

    významní hosté univerzity a fakult podle rozhodnutí rektora.

  2. Popis talárů a oděvů pedelů je dokumentován a uložen v archivu univerzity.


Čl. 59

Imatrikulace a promoce

  1. Imatrikulace je akademický obřad, který se koná na začátku studia ve studijním programu. Promoce je akademický obřad, který se koná po řádném ukončení studia ve studijním programu, po vykonání státní rigorózní zkoušky, při příležitosti jmenování docentem a při příležitosti udělování doktorátů honoris causa univerzity.

  2. Při imatrikulaci skládají studenti po zápisu do studia ve studijním programu slavnostní akademický slib.

  3. Při promoci:

      a. 

    absolventi studijních programů skládají slavnostní slib, jehož znění je obsaženo ve statutu příslušné fakulty, a přebírají vysokoškolský diplom včetně dodatku k diplomu,

      b. 

    absolventi státní rigorózní zkoušky skládají slavnostní slib a přebírají diplom včetně vysvědčení o státní rigorózní zkoušce,

      c. 

    jmenovaní docenti přebírají jmenovací dekrety,

      d. 

    kandidáti na udělení doktorátu honoris causa skládají slavnostní slib a přebírají talár, diplom a řetěz, který je při obřadu zapůjčen.

  4. Postup při imatrikulacích a promocích stanoví řád imatrikulací a promocí.


Čl. 60

Karolinum

Univerzita užívá budovu Karolina, která je národní kulturní památkou, především jako sídlo svých akademických samosprávných orgánů a ke konání akademických obřadů.

2. Poměry Karolina jakožto národní kulturní památky jsou upraveny zvláštními právními předpisy37.


Čl. 61

Pamětní medaile univerzity a fakult

  1. Univerzita a fakulty udělují pamětní medaile akademickým pracovníkům, studentům, jakož i jiným osobám, které se zasloužily o rozvoj univerzity nebo fakulty, o rozvoj vědy, vzdělanosti nebo akademických svobod.

  2. Dokumentace medailí je uložena v archivu univerzity.

  3. Podrobnosti jsou upraveny řádem pro udělování medailí univerzity a fakult.

Část VIII. - Společná ustanovení

Čl. 62

Úřední deska

  1. Univerzita a každá fakulta má svoji úřední desku.

  2. Úřední deska musí být zřetelně označena a umístěna na přístupném místě univerzity nebo fakulty, jde-li o úřední desku fakulty.

  3. Na úřední desce se vyvěšují písemnosti v souladu se správním řádem, zákonem o vysokých školách a dalšími právními předpisy.

  4. Písemnosti vyvěšené na úřední desce se též zveřejňují ve veřejné části internetových stránek univerzity nebo fakulty.

Čl. 63

Zveřejňování informací

  1. Ve veřejné části internetových stránek univerzity se zveřejňují

      a. 

    zápisy z jednání samosprávných akademických orgánů univerzity a stálých poradních orgánů rektora a časový plán zasedání těchto orgánů, včetně informace o termínu a místu konání nejbližších zasedání samosprávných akademických orgánů,

      b. 

    vnitřní předpisy univerzity včetně úplných znění,

      c. 

    vnitřní předpisy fakult a dalších součástí,

      d. 

    opatření rektora,

      e. 

    opatření kvestora,

      f. 

    informace o výši úhrad vybíraných za některé úkony od studentů,

      g. 

    další informace, o kterých tak stanoví zákon o vysokých školách, jiný právní předpis, vnitřní předpis univerzity nebo informace, o nichž tak rozhodne rektor.

  2. Ve veřejné části internetových stránek fakulty nebo další součásti se zveřejňují

      a. 

    zápisy z jednání samosprávných akademických orgánů fakulty a stálých poradních orgánů děkana a časový plán zasedání těchto orgánů, včetně informace o termínu a místu konání nejbližších zasedání,

      b. 

    opatření děkana nebo ředitele další součásti,

      c. 

    vnitřní předpisy fakulty nebo další součásti včetně úplných znění a odkaz na vnitřní předpisy univerzity zveřejněné podle odstavce 1 písm. b),

      d. 

    výroční zprávy o činnosti, výroční zprávy o hospodaření, strategické záměry fakulty a jejich konkretizace a obdobné dokumenty další součásti,

      e. 

    další informace, o kterých tak stanoví zákon o vysokých školách, jiný právní předpis, vnitřní předpis univerzity, fakulty nebo další součásti anebo informace, o nichž tak rozhodne děkan nebo ředitel další součásti.


Čl. 64

Razítka univerzity

Univerzita používá úředního kulatého razítka se státním znakem České republiky a textem „Univerzita Karlova“ v případech stanovených právním předpisem38.

Podobu a pravidla užívání ostatních razítek stanoví rektor opatřením.


Čl. 65

Výkladové pravidlo

Ustanovení tohoto statutu je třeba vykládat ve smyslu principů vyjádřených v preambuli. V pochybnostech vykládá tato ustanovení senát.


Čl. 66

Vnitřní předpisy univerzity

Vnitřními předpisy univerzity jsou její

  a. 

statut,

  b. 

volební řád akademického senátu,

  c. 

jednací řád akademického senátu,

  d. 

zásady používání a ochrany znaku univerzity,

  e. 

studijní a zkušební řád,

  f. 

řád přijímacího řízení pro uchazeče,

  g. 

stipendijní řád,

  h. 

disciplinární řád pro studenty,

  i. 

rigorózní řád,

  j. 

řád celoživotního vzdělávání,

  k. 

řád imatrikulací a promocí,

  l. 

jednací řád vědecké rady,

  m. 

řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem,

  n. 

grantový řád,

  o. 

ediční řád,

  p. 

pravidla systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality,

  q. 

akreditační řád,

  r. 

řád pro hodnocení vzdělávací činnosti studenty a absolventy,

  s. 

řád rady pro vnitřní hodnocení,

  t. 

pravidla hospodaření,

  u. 

pravidla pro správu majetku,

  v. 

řád výběrového řízení,

  w. 

vnitřní mzdový předpis,

  x. 

řád pro poskytování ubytovacích a stravovacích služeb,

  y. 

pravidla podpory zájmové činnosti studentů,

  z. 

řád pro udělování medailí univerzity a fakult.

Část IX. - Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 67

Přechodné ustanovení o vnitřních předpisech univerzity

Do dne nabytí účinnosti nových vnitřních předpisů univerzity se postupuje podle dosavadních vnitřních předpisů univerzity, pokud neodporují zákonu o vysokých školách.


Čl. 68

Přechodné ustanovení o vnitřních předpisech fakult a dalších součástí

  1. Fakulty a další součásti předloží akademickému senátu univerzity návrhy nových vnitřních předpisů nebo změn vnitřních předpisů do šesti měsíců ode dne, kdy tento statut nebo obsahově odpovídající vnitřní předpis nabude platnosti. Tyto návrhy musejí být v souladu s platnými vnitřními předpisy univerzity.

  2. Do dne nabytí účinnosti nových vnitřních předpisů nebo změn vnitřních předpisů fakulty nebo další součásti se postupuje podle dosavadních vnitřních předpisů fakulty nebo další součásti, pokud neodporují zákonu o vysokých školách nebo vnitřním předpisům univerzity.


Čl. 69

Přechodné ustanovení o orgánech podle tohoto předpisu

Osoby zvolené nebo jmenované podle dosavadních předpisů se považují za osoby zvolené nebo jmenované podle tohoto předpisu. Jejich funkční období není tímto předpisem dotčeno.


Čl. 70

Závěrečná ustanovení

  1. Zrušuje se statut Univerzity Karlovy v Praze registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 26. dubna 1999, včetně svých příloh, ve znění pozdějších změn.

  2. Zrušuje se řád pro udělování cen studentům Univerzity Karlovy v Praze registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. října 2000.

  3. Tento statut byl schválen senátem dne 25. listopadu 2016.

  4. Tento statut nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy39.

  5. Tento statut nabývá účinnosti prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy nabyl platnosti.



PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D.

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.

předseda akademického senátu

rektor


Poznámky

1

§ 2 odst. 7 a část druhá zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

2

§ 4 zákona o vysokých školách.

3

§ 2 odst. 1 zákona o vysokých školách.

4

§ 2 odst. 1 a § 60 zákona o vysokých školách.

5

§ 20 odst. 2 zákona o vysokých školách.

6

§ 22 odst. 1 zákona o vysokých školách.

7

§ 3 zákona o vysokých školách.

8

§ 7 odst. 1 a § 25 odst. 1 zákona o vysokých školách.

9

§ 17 a 33 zákona o vysokých školách; pro další součásti srov. § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách.

10

§ 8 a 9 zákona o vysokých školách.

11

§ 11 a 12 zákona o vysokých školách.

12

§ 12a zákona o vysokých školách.

13

§ 10 zákona o vysokých školách.

14

§ 16 zákona o vysokých školách.

15

§ 25 odst. 2 zákona o vysokých školách.

16

§ 25 odst. 1 a 2 zákona o vysokých školách.

17

čl. 16 odst. 2 volebního řádu senátu.

18

§ 47b zákona o vysokých školách.

19

§ 51 odst. 2 zákona o vysokých školách.

20

§ 47a zákona o vysokých školách.

21

§ 44 odst. 6 a 7 zákona o vysokých školách.

22

§ 47 odst. 6 zákona o vysokých školách.

23

§ 106 zákona o vysokých školách.

24

zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů.

25

§ 46 odst. 5 zákona o vysokých školách.

26

§ 60a zákona o vysokých školách.

27

§ 70 odst. 2 zákona o vysokých školách.

28

§ 21 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách.

29

§ 9 odst. 1 písm. i) zákona o vysokých školách.

30

§ 21 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách.

31

§ § 27 odst. 1 písm. d) zákona o vysokých školách.

32

§ Právní úprava Evropské unie v oblasti veřejné podpory, zejména čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie.

33

§ 15 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 2 písm. c) zákona o vysokých školách.


34

§ 20 odst. 3 zákona o vysokých školách.


35

§ Právní úprava Evropské unie v oblasti veřejné podpory, zejména čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie.

36

§ Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.

37

Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení vlády č. 251 z 30. března 1962, bod 15.; registrováno v částce 36/1962 Sb.

38

zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

39

§ 36 zákona o vysokých školách. Registrace byla provedena dne 14. prosince 2016.


Poslední změna: 17. červenec 2019 15:15 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


ALIANCE UK


Jak k nám