Čl. 1 Úvodní ustanovení

1. Doplňková činnost je vykonávána na fakultách, dalších součástech a rektorátu Univerzity Karlovy (dále jen „součásti univerzity“) podle § 20 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, v platném znění (dále jen ”zákon o vysokých školách”).

2. Doplňková činnost může být vykonávána pouze v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména

   a.	zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění,
   b.	zák. č. 90/2012Sb., o obchodních korporacích, v platném znění,
   c.	zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění,
   d.	zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění,
   e.	zák. č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, v platném znění

   a dále v souladu s příslušnými ustanoveními vnitřních předpisů univerzity, popř. součástí univerzity.

3. Výnosy z doplňkové činnosti jsou jedním z příjmů součástí univerzity. Vztahují se na ně podmínky stanovené tímto opatřením.

4. O vykonávání doplňkové činnosti rozhoduje na fakultě děkan, na další součásti univerzity, o níž je v organizačním řádu univerzity stanoveno, že je jí svěřen výkon správy majetku, ředitel, v ostatních případech kvestor.

Čl. 2 Vymezení doplňkové činnosti

1. Doplňkovou činností jsou všechny činnosti navazující na vzdělávací a tvůrčí činnost nebo činnosti sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku, které nemají povahu hlavních činností univerzity. Rozsah doplňkové činnosti je vymezen statutem univerzity, statuty fakult a organizačními řády dalších součástí univerzity.

2. Doplňková činnost je vykonávána za úplatu. Výnosy musí pokrývat náklady.

3. Doplňková činnost je vždy realizována tak, aby nebyla založena nepovolená nepřímá veřejná podpora dle přímo aplikovatelných předpisů EU.

4. Za doplňkovou činnost se nepovažují činnosti, pro které byla univerzita zřízena, zejména:

   a.	uskutečňování akreditovaných studijních programů,
   b.	uskutečňování programů celoživotního vzdělávání,
   c.	konání státních rigorózních zkoušek (§ 46 odst. 5 zákona o vysokých školách),
   d.	skutečňování vědecké, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vykonávané v souvislosti s uskutečňováním studijních programů,
   e.	přiznávání akademických titulů,
   f.	konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem,
   g.	používání akademických insignií a konání akademických obřadů,
   h.	uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace.

5. Doplňková činnost naplňuje znaky podnikání podle zákona o obchodních korporacích. Jde o soustavnou činnost prováděnou samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

6. Ceny za výkony, práce a služby prováděné v rámci doplňkové činnosti se stanovují dohodou (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění). Základem pro stanovení smluvní ceny je kalkulace ceny. Cena musí být stanovena v souladu s postupy vymezenými v přímo aplikovatelných předpisech EU ohledně veřejné podpory¹.

Čl. 3 Kritéria hodnocení doplňkové činnosti

1. Kritériem hodnocení doplňkové činnosti je kladný hospodářský výsledek dosažený touto činností.

2. Doplňková činnost nesmí být financována z prostředků poskytnutých z rozpočtu EU, státu nebo územních samosprávných celků.

Čl. 4 Evidence doplňkové činnosti

1. Náklady a výnosy doplňkové činnosti musí být účetně odděleny od činností ostatních (§ 20 odst. 5 zákona o vysokých školách).

2. Náklady a výdaje, výnosy a příjmy se účtují zásadně do období, s nímž věcně a časově souvisí.

3. Náklady a výdaje, výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě

   a.	nákladů příštích období,
   b.	výdajů příštích období,
   c.	výnosů příštích období,
   d.	příjmů příštích období.

4. Účty časového rozlišení podléhají inventarizaci a při dokladové inventuře se posuzuje jejich výše a odůvodnění.

Čl. 5 Režijní náklady

1. Režijními (společnými) náklady se rozumí takové náklady, které nelze jednoznačně rozúčtovat na hlavní a doplňkovou činnost resp. na útvary nebo zakázky (může jít např. o náklady na topení, elektrickou energii, vodu, plyn, opravy a údržbu, mzdy zaměstnanců správních a hospodářských útvarů, služby režijního charakteru apod.).

2. Režijní náklady hlavní a doplňkové činnosti rozděluje účetní jednotka na základě propočtu a provádí jejich přeúčtování nejpozději k datu, ke kterému je sestavována účetní závěrka. Provedený propočet musí být odůvodněn a archivován spolu s účetními doklady.

3. Propočet slouží k získání reálného obrazu nákladů hlavní a doplňkové činnosti a vychází z principu podílu režijních nákladů na celkových nákladech nebo celkových výnosech či příjmech. Pro propočet se využijí buď údaje rozpočtu daného kalendářního roku, nebo údaje předchozího uzavřeného období (měsíce, čtvrtletí, roku). Podíl režijních nákladů se vyjadřuje v procentech, tj. na každou korunu celkových nákladů nebo celkových výnosů či příjmů připadá procentuální podíl režijních nákladů vyjádřený v haléřích.

4. Koeficient režijních nákladů – vyjadřuje procentuální podíl režijních nákladů vynaložených na provoz a osobní náklady (například náklady na topení, elektrickou energii, vodu, plyn, opravu a údržbu, služby režijního charakteru apod., mzdy zaměstnanců správních a hospodářských útvarů), na celkových nákladech nebo celkových výnosech či příjmech.

5. Alternativně je možné vycházet z podílu výnosů doplňkové činnosti na celkových výnosech. Režijní náklady se pak rozdělí v příslušném poměru mezi hlavní a doplňkovou činnost.

Čl. 6 Tvorba cen

1. Ceny se určují na základě předběžné kalkulace, která je podkladem pro stanovení ceny dohodou. Cenová kalkulace musí obsahovat veškeré předpokládané náklady a kalkulovaný zisk.

2. Struktura předběžné kalkulace:

   a.	přímé materiálové náklady,
   b.	přímé mzdové náklady,
   c.	přímé náklady na zdravotní, sociální a zákonné úrazové pojištění (zákonné odvody),
   d.	přímé náklady služby (např. pracovní cesty),
   e.	přímé náklady ostatní,
   f.	režijní náklady (koeficient režijních nákladů krát přímé náklady celkem),
   g.	náklady celkem,
   h.	kalkulovaný zisk,
   i.	cena bez DPH (daňový základ),
   j.	DPH,
   k.	realizační cena.

Čl. 7 Pracovně právní vztahy

Práce související s doplňkovou činností vykonávají zaměstnanci

Čl. 8 Odměňování za práce prováděné v doplňkové činnosti

1. Prostředky na mzdy v doplňkové činnosti se zahrnují do nákladů doplňkové činnosti.

2. Součást univerzity odměňuje zaměstnance, kteří se podílejí na doplňkové činnosti, podle vnitřního mzdového předpisu univerzity. Pokud jsou zaměstnanci přijati do pracovního poměru pouze k zabezpečování doplňkové činnosti, hradí součást univerzity mzdy, zákonné odvody těchto zaměstnanců a příspěvek do sociálního fondu z příjmů doplňkové činnosti.

Čl. 9 Odměňování zaměstnanců, kteří se na doplňkové činnosti podílejí nepřímo

1. 1. Zaměstnancům, kteří se podílejí nepřímo na vykonávání konkrétní doplňkové činnosti, avšak výsledky doplňkové činnosti ovlivňují nebo zajišťují činnosti, které s výkonem doplňkové činnosti souvisí, lze přiznat na základě čl. 17 písm. d) vnitřního mzdového předpisu odměnu, a to

   a.	u vedoucích pracovníků univerzity, jejichž výši mzdy stanovuje rektor, do výše 50% jejich roční mzdy; výši odměny stanovuje rektor,
   b.	u proděkanů fakult, tajemníků fakult, vedoucích pracovišť dalších součástí univerzity a vedoucích odborů rektorátu do výše 50% jejich roční mzdy; výši odměny stanovuje kvestor, děkan fakulty nebo ředitel další součásti,
   c.	u ostatních zaměstnanců výši odměny jednotlivým pracovníkům navrhuje vedoucí příslušného pracoviště a schvaluje ji kvestor, děkan fakulty, nebo ředitel další součásti.

2. Výplatu odměny lze provést pouze při kladném hospodářském výsledku doplňkové činnosti příslušné součásti univerzity.

Čl. 10 Rozdělení prostředků z doplňkové činnosti

1. Celkový hospodářský výsledek z doplňkové činnosti musí být vždy kladný a po odečtení případné ztráty z hlavní činnosti je součástí zlepšeného hospodářského výsledku.

2. Po vypořádání zlepšeného hospodářského výsledku je zbylý zisk z doplňkové činnosti určen zejména na zlepšení podmínek uskutečňování vzdělávací a tvůrčí činnosti.

Čl. 11 Společná a závěrečná ustanovení

1. Děkani fakult a ředitelé dalších součástí univerzity mohou vydat na základě tohoto opatření vlastní opatření upravující provádění doplňkové činnosti.

2. Opatření rektora č. 46/2015 se zrušuje.

3. Toto opatření nabývá účinnosti dne 15. července 2018.

V Praze dne 9. července 2018

.pdf ke stažení