| 1347 | privilegiem papeže Klimenta VI. se v Praze zřizuje obecné učení |
|---|---|
| 1348 | český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou) |
| 1366 | Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej) |
| 1372 | právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala do 1418/19) |
| 1383 | Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který od přestavby let 1383/86 slouží jako sídlo celé univerzity |
| 1409 | 18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský, jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení (odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj. univerzita v Lipsku) |
| 1417 | univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je potrestána papežským zákazem činnosti |
| 1419 | husitskými válkami je omezena činnost univerzity (až do počátku 17. století existuje jediná, artistická fakulta) |
| 1556 | do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v Klementinu s výukou filozofie a teologie (1616 povýšena na univerzitu) |
| 1609 | počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen celibát profesorů, správa a hospodářství univerzity svěřeny kvestorovi |
| 1618 | univerzita se aktivně účastní odboje proti katolickému panovníkovi |
| 1622 | po porážce protestantských stavů je karolínská univerzita předána jezuitům |
| 1625 | na výzvu jezuitského generála přichází do Prahy Rodrigo Arriaga, pozdější nejvýznamnější představitel druhé scholastiky, mnohonásobný děkan pražské teologické fakulty |
| 1638 | tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v Karolinu postaveny pod přímý dohled státu |
| 1654 | tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea) se čtyřmi fakultami |
| 1718 | architekt F. M. Kaňka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu |
| 1773 | zrušen jezuitský řád |
| 1781 | počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků, 1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784 zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu jako vyučovací jazyk |
| 1837 | Jan Evangelista Purkyně v pražském Karolinu poprvé před vědeckým shromážděním představil své výzkumy o buňce |
| 1848 | univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny a němčiny ve výuce |
| 1850 | zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu a profesorských sborů, studijní řád zavádí rigorosní a státní závěrečné zkoušky (pro tituly JUDr., MUDr., PhDr., ThDr.) |
| 1879 | rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity v obtížném období jednání o její rozdělení na německou a českou se stal významný fyzik Ernst Mach, který v Praze působil 28 let |
| 1882 | nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem |
| 1882 | na filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl povolán jako mimořádný profesor filosofie Tomáš Garrigue Masaryk |
| 1911 | na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze se stal profesorem teoretické fyziky Albert Einstein (do 1912) |
| 1917 | Bedřich Hrozný (později profesor filozofické fakulty Univerzity Karlovy) publikoval své stěžejní dílo Jazyk Chetitů a tím položil základy chetitologie |
| 1920 | zákonem o poměru obou pražských univerzit získává česká název "Karlova universita", vytvořena přírodovědecká fakulta |
| 1939 | po okupaci českých zemí nacisty je Německá univerzita (Deutsche Karlsuniversität Prag) přivtělena k říši, po studentských demonstracích 17. listopadu Karlova univerzita uzavřena spolu s ostatními českými vysokými školami |
| 1945 | obnovena činnost Karlovy univerzity - vytvořeny pobočky lékařské fakulty v Plzni (od 1958 lékařská fakulta UK) a v Hradci Králové (od 1959 lékařská fakulta UK), Německá univerzita zrušena |
| 1946 | zahájena činnost pedagogické fakulty (1959-1964 mimo Univerzitu Karlovu) |
| 1947 | Gerty Theresa Cori (rozená Radnitz) a Carl Cori, absolventi lékařské fakulty Německé univerzity v Praze, obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu |
| 1948 | studentská demonstrace proti totalitnímu režimu (následovalo masové vyloučení nekomunistických učitelů a studentů z univerzity) |
| 1950 | zákon o vysokých školách ruší akademickou autonomii a podřizuje jejich činnost dohledu komunistické strany, teologická fakulta oddělena od Univerzity Karlovy (1950-1990 samostatná fakulta v Litoměřicích) |
| 1952 | vytvořena matematicko-fyzikální fakulta |
| 1953 | lékařská fakulta se rozděluje na fakultu všeobecného lékařství, hygienickou a dětského lékařství (od 1990 s názvem 1., 2. a 3. lékařská fakulta) |
| 1959 | na univerzitu převeden Institut tělesné výchovy a sportu (od 1966 fakulta tělesné výchovy a sportu) |
| 1959 | Jaroslav Heyrovský, profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, obdržel Nobelovu cenu za chemii za objev a rozpracování analytické polarografické metody |
| 1960 | založen Institut osvěty a novinářství (od 1965 fakulta osvěty a novinářství, 1990 fakulta sociálních věd) |
| 1968 | na filozofické fakultě UK byl jmenován profesorem filozofie Jan Patočka |
| 1968 | univerzita se podílí na událostech tzv. Pražského jara, po 1969 nová vlna represí nonkonformně smýšlejících učitelů a studentů |
| 1969 | vytvořena farmaceutická fakulta v Hradci Králové |
| 1989 | demonstrace vysokoškoláků na paměť událostí 17. listopadu 1939 podnětem k pádu komunistického režimu |
| 1990 | zákon o vysokých školách obnovuje univerzitní autonomii a svobodu bádání a výuky |
| 1991 | statutem jsou do Univerzity Karlovy inkorporovány tři teologické fakulty: katolická, evangelická a husitská, založena Fakulta sociálních studií |
| 2000 | vznikla Fakulta humanitních studií |
| 2000 | Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult (3 mimo Prahu):
|
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
|
| ||
