Historie Univerzity Karlovy v datech

STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

1348	český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou)
1366	Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej)
1372	právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala do 1418/19)
1383	Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který od přestavby let 1383/86 slouží jako ústřední budova celé univerzity
1409	18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský, jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení (odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj. univerzita v Lipsku)
1417	univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je potrestána papežským zákazem činnosti
1419	husitskými válkami je omezena činnost univerzity (až do počátku 17. století existuje jediná, artistická fakulta)
1438	založení studentské koleje Panny Marie, tzv. Rečkovy
1451	založení studentské koleje svatých Apoštolů, tzv. Loudovy
1462	přísaha na kompaktáta se stává zásadní pro studium a získání titulu na pražské univerzitě
1521	v univerzitních kaplích Božího Těla a Betlémské káže německý reformátor Tomáš Müntzer
1537	zřízení stolice řečtiny na pražské univerzitě obsazené od roku 1542 Matoušem Collinem z Chotěřiny
1556	do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v Klementinu s výukou filozofie a teologie
1609	počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen celibát profesorů, správa a hospodářství univerzity svěřeny kvestorovi, součástí navrhovaných a vesměs neuskutečněných reforem bylo i převzetí stolice matematiky Janem Keplerem
1616	Jezuitská akademie získává status plnohodnotné univerzity
1618	někteří představitelé univerzity v čele s rektorem Janem Jesseniem se zapojují do odboje proti katolickému panovníkovi
1622	po porážce protestantských stavů je utrakvistická univerzita předána jezuitům; zároveň jsou vytvořeny podmínky pro obnovení právnické, lékařské a teologické fakulty
1625	na výzvu generálního představeného jezuitského řádu přichází do Prahy Rodrigo Arriaga, pozdější nejvýznamnější představitel druhé scholastiky, mnohonásobný děkan pražské teologické fakulty
1638	tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v Karolinu postaveny pod přímý dohled panovníka
1648	studenti všech fakult se v rámci tzv. akademické legie aktivně zapojují do obrany pravobřežní Prahy proti Švédům
1654	tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea) se čtyřmi fakultami
1718	architekt F. M. Kaňka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu
1752	zřízení funkcí studijních direktorů na jednotlivých fakultách jako zásadní krok pro zvýšení státního dohledu nad univerzitní administrativou
1773	zrušen jezuitský řád
1777	založení c. k. veřejné Universitní knihovny, předchůdkyně dnešní Národní knihovny ČR
1781	počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků, 1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784 zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu jako vyučovací jazyk
1791	částečné obnovení univerzitní samosprávy
1802	rozsáhlá reforma univerzitní správy posilující opětovný státní dozor nad ní
1837	Jan Evangelista Purkyně v pražském Karolinu poprvé před vědeckým shromážděním představil své výzkumy o buňce
1848	univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny a němčiny ve výuce; revoluční události roku 1848 radikálně zasahují do plánových oslav univerzitního jubilea
1849	zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu a profesorských sborů, studijní řád (1850) zavádí rigorosní a státní závěrečné zkoušky
1879	rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity v obtížném období jednání o její rozdělení na německou a českou se stal významný fyzik Ernst Mach, který v Praze působil 28 let
1882	nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem
1882	na filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl povolán jako mimořádný profesor filozofie Tomáš Garrigue Masaryk
1895	Filozofická fakulta české univerzity přijímá šest studentek na hospitaci
1901	Doktorská promoce Marie Zdeňky Baborové na filozofické fakultě české univerzity
1902	Na lékařské fakultě české univerzity promuje Anna Honzáková
1908	Vzniká Sdružení akademicky vzdělaných žen
1911	na Německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze se stal profesorem teoretické fyziky Albert Einstein (do 1912)
1917	Bedřich Hrozný (později profesor filozofické fakulty Univerzity Karlovy) publikoval své stěžejní dílo Jazyk Chetitů a tím položil základy chetitologie
1920	zákonem o poměru obou pražských univerzit získává česká název "Karlova universita"; vytvořena přírodovědecká fakulta
1925	Milada Paulová se habilituje jako první žena na vysokých školách  v Československu
1939	po okupaci českých zemí nacisty je Německá univerzita (Deutsche Karlsuniversität Prag) přivtělenado svazku říšských univerzit , po studentských demonstracích 17. listopadu Karlova univerzita uzavřena spolu s ostatními českými vysokými školami
1939	Milada Paulová se stala první univerzitní profesorkou v Československu (jmenována v roce 1945 se zpětnou platností)
1945	Německá univerzita zrušena
1945	obnovena činnost Karlovy univerzity - vytvořeny pobočky lékařské fakulty v Plzni  a v Hradci Králové, které se později stanou samostatnými fakultami Univerzity Karlovy
1946	zahájena činnost pedagogické fakulty (1959-1964 mimo Univerzitu Karlovu)
1947	Gerty Theresa Cori (rozená Radnitz) a Carl Cori, absolventi lékařské fakulty Německé univerzity v Praze, obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu
1948	studentská demonstrace proti totalitnímu režimu (následovalo masové vyloučení nekomunistických učitelů a studentů z univerzity); plánovaný průběh jubilejních oslav je opět narušen politickými událostmi
1950	zákon o vysokých školách ruší akademickou autonomii a podřizuje jejich činnost dohledu státu a komunistické strany, počátek univerzitních administrativních reforem podle sovětského vzoru; Teologická fakulta oddělena od Univerzity Karlovy (1950-1990 samostatná fakulta v Litoměřicích)
1952	vytvořena Matematicko-fyzikální fakulta
1953	lékařská fakulta se rozděluje na fakultu všeobecného lékařství, hygienickou a dětského lékařství (od r. 1990 s názvem 1., 2. a 3. lékařská fakulta)
1956	součástí dění spojeného ve východním bloku s kritikou kultu osobnosti se stávají i studentské aktivity na Univerzitě Karlově vrcholící v majálesu, následuje perzekuce organizátorů a sympatizantů
1959	na univerzitu převeden Institut tělesné výchovy a sportu (od 1966 fakulta tělesné výchovy a sportu)
1959	Jaroslav Heyrovský, profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, obdržel Nobelovu cenu za chemii za objev a rozpracování analytické polarografické metody
1960	založen Institut osvěty a novinářství (od 1965 fakulta osvěty a novinářství, později žurnalistiky, 1990 fakulta sociálních věd)
1968	na filozofické fakultě UK byl jmenován profesorem filozofie Jan Patočka
1968	univerzita se podílí na událostech tzv. Pražského jara, po 1969 nová vlna represí nonkonformně smýšlejících učitelů a studentů
1969	vytvořena farmaceutická fakulta v Hradci Králové
1989	demonstrace vysokoškoláků na paměť událostí 17. listopadu 1939 podnětem k pádu komunistického režimu
1990	zákon o vysokých školách obnovuje univerzitní autonomii a svobodu bádání a výuky
1991	statutem jsou do Univerzity Karlovy inkorporovány tři teologické fakulty: katolická, evangelická a husitská
1990	Fakulta žurnalistiky se transformovala veFakultu sociálních věd
1991	založení CERGE-EI (plným názvem Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute), společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
1998	uskutečnění jubilejních oslav, které poprvé neovlivnily politické události
1999	Česká republika se připojuje k tzv. Boloňské deklaraci
2000	vznikla Fakulta humanitních studií.
2000	Univerzitu Karlovu nyní tvoří 17 fakult (3 mimo Prahu):
2004	Studenti a vyučující Univerzity Karlovy se aktivně zapojili do protestních akcí v rámci diskusí o budoucí podobě vysokého školství v České republice (tzv. Týden neklidu)
2014	založení BIOCEV (plným názvem Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci)