Univerzita Karlova v Praze slavila 655. výročí svého založení

*** tisková zpráva ***

Oslavy proběhly ve dnech 4.-7. dubna roku 2003 v prostorách Karolina za bohaté účasti a velkého zájmu akademické i neakademické veřejnosti.

V pátek 4. dubna se uskutečnila v Zelené posluchárně UK panelová diksuze s názvem ROLE UNIVERZIT V BUDOUCNOSTI, které se zúčastnili: Jorgen Bojer - velvyslanec Dánského království, pan Eleftherios Karayannis - velvyslanec Řecka, pan Ralf Dreyer z Evropské komise a Paul Docherty - ředitel British Council v Praze. Jednacím jazykem byla angličtina a po krátkém vystoupení pana velvyslance a sdělení jeho názoru a komentáře k tématu byl prostor pro otázky a diskuzi s hosty a účastníky. Tato akce byla dalším pokračováním Evropského diskuzního fóra na UK, v jehož rámci se mj. uskutečnilo i setkání s Lordem Robertsonem, generálním sekretářem NATO.

Pro širokou veřejnost byl určen zejména Den otevřených dveří pražského Karolina, který se konal v sobotu 5. dubna. Po více než roční náročné rekonstrukci v termínu leden 1996 - únor 1997 si mohla široká veřejnost poprvé prohlédnout rekonstruované prostory historického komplexu Karolina v dubnu 1997. Den otevřených dveří nemá totiž na UK dlouhou tradici, akademická půda se veřejnosti otevřela v takové míře poprvé po listopadu 1989 teprve v dubnu 1995, těsně před zahájením rekonstrukce.

Letos této příležitosti využilo zhruba 3000 lidí, kteří v chladném počasí před vchodem do Karolina v Železné ulici již od časného dopoledne utvořili několik desítek metrů dlouhou frontu, sahající chvílemi hluboko do Rytířské ulice. Lidé si mohli prohlédnout historické prostory i univerzitní insignie. Právě o ně měli návštěvníci největší zájem a často se ptali přítomných pracovníků univerzity, zda nejsou vystavovány kopie insignií nebo talárů a jde-li opravdu o originály.

Univerzita Karlova pak oslavy 655. výročí svého založení ukončila slavnostním zasedáním akademické obce v pražském Karolinu dne 7. dubna. Rektor Ivan Wilhelm připomněl několik historických okamžiků univerzity a zdůraznil úlohu vzdělání. "Úroveň vzdělání znamená také významné zvyšování kvality života jednotlivce," uvedl ve svém projevu.

Podotkl, že vstup do EU by byl pro Univerzitu Karlovu i všechny ostatní české vysoké školy vítaným a očekávaným krokem. "Samotné vysoké školy se již řadu let cítí být součástí evropského prostředí," řekl. Tisíce českých studentů vyjíždějí do zahraničí studovat a tisíce cizinců přijíždějí na stáže na české vysoké školy. Jen na UK jich nyní studuje kolem 3000, uvedl rektor.

V úplném závěru se rektor vrátil do historie nejvzdálenější a připomněl jednu okolnost obsaženou v zakládací listině, kterou se samotným univerzitám, bez pomoci jejich zřizovatelů, naplňovat nedaří: "Karel IV. v zakládací listině výslovně uvádí - na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci všech fakult, jimž slibujeme znamenité statky a těm, které hodny toho shledáme, udělíme královské dary. Mnohem naléhavěji než kdy dříve musíme hledat způsoby, jak docílit toho, aby se prozíravost současných státních představitelů začala přibližovat prozíravosti, kterou byl obdařen Karel IV. - Otec vlasti, která z něj učinila státníka vpravdě evropského formátu vyčnívajícího z hlubin středověku. Jinak nám patrně nezbývá, než se smířit s tím, že tato část jeho poselství zůstane prozatím nenaplněna."

V rámci slavnostního zasedání udělil rektor Wilhelm zlaté pamětní medaile bývalým prorektorům a děkanům fakult UK a zazněla i přednáška ředitele Institutu mezinárodních studií FSV UK prof. Jiřího Peška s názvem "Možné cesty ke společnému evropskému akademickému prostoru". Na návrh Společnosti Jana Masaryka pamětní medaili získal i francouzský vědec Paul Pin, který se zúčastnil Pražského povstání v roce 1945 a v minulých letech se velmi aktivně podílel na vědecké spolupráci s českými lékaři. Z vážných zdravotních důvodů se však laureát nemohl setkání zúčastnit, a proto tuto medaili převzal jeho osobní přítel pan Josef Patejdl.

(V. Hájek - 7. dubna 2003)