Zápis ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 11. května 2020

Přítomni:

JUDr. Michal Říha (PF), MUDr. Anna Malečková (LFP), Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), Mgr. et Mgr. David Hurný (PřF), Prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D. (2.LF), Doc. RNDr. ThLic. Karel Sládek, Ph.D. (KTF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), Kateřina Grygarová (3. LF), Mgr. Kateřina Pousková (KTF), Bc. Martin Čihák (FF), Bc. Patrícia Schmidtová (MFF), Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Doc. Ing. Stanislav Smrček (PřF), Michael Glogr (PF), MUDr. Anna Olšerová (2. LF), Bc. Miroslav Čermák (FSV),

Hosté:

prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (prorektorka pro studijní záležitosti), Mgr. Tereza Svobodová (kancelář rektora), Mgr. Lenka Kozlíková (Odbor pro studium a zprof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (prorektorka pro studijní záležitosti), prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. (prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti), Mgr. Tereza Svobodová (kancelář rektora), Mgr. Vojtěch Tomášek (RUK), Mgr. Diana Sýkorová (Odbor pro studium a záležitosti studentů), Mgr. Václav Müller (RUK), doc. RNDr. Vladislav Kuboň, Ph.D. (MFF)áležitosti studentů), Mgr. Diana Sýkorová (Odbor pro studium a záležitosti studentů)

Návrh programu

  1. Zpráva o průběhu hodnocení výuky studenty a absolventy na fakultách UK za akademický rok 2018/2019

  2. OR Postup při posuzování žádostí o prominutí poplatku spojeného se studiem v souvislosti s pandemií COVID-19

  3. Návrh Dílčí novely Přílohy č. 2 Statutu UK (Poplatky spojené se studiem)

  4. Návrh Dílčí novely Rigorózního řádu Univerzity Karlovy

  5. Návrh novely Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy

  6. Různé


JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK, přivítal přítomné a seznámil je s programem dnešního zasedání.


1. Zpráva o průběhu hodnocení výuky studenty a absolventy na fakultách UK za akademický rok 2018/2019

Prof. Wildová, prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti, stručně zprávu představila. Na UK se v současné době používají k hodnocení výuky studenty (HVS) 3 různé systémy – SIS, aplikace vyvinutá na FF (tu používá 5 fakult) a samostatná aplikace pro 3. LF. Do budoucna je snaha inovovat a modernizovat anketu v SIS tak, aby se na celé UK používala pouze jedna platforma, jeden modul pro hodnocení v SIS. Návratnost HVS je různá a napříč fakultami se i různě počítá, proto by společná platforma přispěla k lepšímu spočtení, kolik studentů se do HVS zapojuje. Ve třetí části Zprávy jsou vyzdviženy příklady dobré praxe na fakultách, a zde by si do budoucna představovali lepší spolupráci mezi vedením fakult a jejich studentskou samosprávou (AS). Otázky společné většině dotazníků se týkají zejména pedagogických dovedností vyučujících. Společným tématem je i náročnost, odbornost, přínosnost předmětu a také požadavky na studenta (zda je jich mnoho, málo, jaké jsou požadavky na přítomnost ve výuce…). Veškeré společné snažení by mělo směřovat jednak k úpravě vnitřního předpisu o HVS, hledají optimální cestu k sjednocení platformy pro sledování HVS a k stanovení společných průřezových otázek. Existuje Pracovní skupina pro HVS, kde jsou zastoupeni i zástupci z AS a z RVH, a mohou nabídnout členství i zástupcům Studijní komise AS UK. Děkuje všem za slovo.


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK – Také děkuje a otvírá rozpravu.


PhDr. Greger – Nemá problém se Zprávou jako celkem, ale chtěl by požádat o zaslání tabulky či grafu návratnosti, kde by bylo napsáno, jak jednotlivé fakulty návratnost počítaly. Bylo by to velmi užitečné pro porovnání návratnosti napříč fakultami. Je dobře, že je snaha vytvořit jednotnou platformu, avšak připravujeme něco, co mnoho zahraničních fakult opouští. Je dotazníkové šetření skutečně vhodná cesta, kterou se ubírat? Poslední dobou se dochází se k závěrům, že to není ten nejlepší model. Mohli bychom se však pokusit najít jinou, alternativní formu HVS, než je dotazník. Před mnoha lety prof. Mareš vypracoval manuál, jak by HVS na UK mělo vypadat, avšak ani toho se nyní nedržíme.


Prof. Wildová, prorektorka – Neřekla by, že v prostoru Evropy je jednoznačný směr opouštět dotazníky. Cílem „sjednocení“ jsou jen průřezové otázky, volba zbylých otázek by zůstala na jednotlivých fakultách. Na některých fakultách se bude od 20.5. pilotovat program Hodnocení kvality studijních programů, a tam je velmi výrazný prvek zjišťování od studentů jakým způsobem ta výuka doopravdy probíhala, a toto budeme zjišťovat samozřejmě také od garantů, vyučujících, budeme sledovat absolventy apod. Toto jsou fakultní ankety a my jako UK chceme jen připravit průřezové otázky. My s materiálem od prof. Mareše pracujeme, avšak jen do určité míry, my jsme také členům RVH nabídli, aby se zapojili, ale zatím se prof. Mareš nevyjádřil. Na toto je potřeba širší diskuze, která následně vyústí k úpravě předpisu o HVS. Já bych to absolutně nezavrhla jen proto, že na některých univerzitách toto není, rádi se necháme inspirovat, ale v rámci naší spolupráce se zahraničím jsme se s plošným rušením HVS nesetkali. Pokud se zapojíte do Pracovní skupiny, tak tam budeme s grafy návratnosti pracovat.


Mgr. Tomášek, RUK – Každá fakulta nám poskytla nějaký popis způsob, jak návratnost zpracovávají, není problém Vám tato data poskytnout, jen je bude třeba trošku upravit do čitelnější podoby, jelikož se jedná o data extrahovaná přímo ze systému.


PhDr. Greger – Bylo by možné návratnost poskytnout včetně hodnoty výpočtu?


Mgr. Tomášek, RUK – Dlouhodobě jsme se setkávali s tím, že když jsme se pokusili fakultám dát nějakou orientační metodiku, tak se stávalo, že se fakulty nevešly. Poskytly nám tedy způsob výpočtu návratnosti, ale pokud nám nedaly konkrétní metodiku, tak jsem ji na nich nevynucovali. Proto je složité spočítat konkrétní metodiku výpočtu při takto rozdílným praxím. Ale samozřejmě Vám poskytneme materiály, které máme k dispozici.


Mgr. Hurný – Děkuje za předložený materiál. Co se týče hodnocení studia absolventy – někde to na fakultách probíhá, někde ne, proto by netvrdil, že na UK hodnocení absolventy probíhá plošně. K hodnocení doktorského studia – tam se sice anketa na řadě fakult dělá, avšak doktorské studium je dosti specifické, zahrnující spíše výzkum než přednášky, proto by bylo lepší hodnotit daný studijní program, a ne konkrétní předměty (které hrají minimální roli). Vznesl také dotaz, zda se pracovalo s analýzou zpracovanou externím subjektem, v níž jsou zhodnoceny výhody a nevýhody doktorského studia? Chtěl by ten materiál připomenout, protože má dojem, že se na něj pozapomnělo a bylo by vhodné s ním dále pracovat.


Prof. Wildová, prorektorka – K hodnocení absolventů: neplánujeme prvoplánově tvořit ankety i pro absolventy, jedná se o dobrovolné rozšíření cílové skupiny ankety na fakultách. Na UK probíhalo několik výzkumů absolventů, jedno pod naším centrem Strategie a analýz pod paní kolegyní Šťastnou a MŠMT a druhé pod panem kolegou Koutským. Výsledky z toho jsou a my s těmi závěry budeme pracovat, ale zároveň nechceme tvrdit, že provádíme plošné hodnocení absolventy, my se zajímáte o to, co absolventi říkají o studijních programech, jak jsou spokojeni a jak se cítí připraveni, ale to je součástí hodnocení, které provádí RVH, kde se hodnotí jednotlivé studijní programy. Tam se postupuje tak, že hodnotí studenti, akademici i absolventi. To, že zde zmiňujeme i absolventy, je kvůli několika málo fakultám, které si studentské hodnocení rozšířily i o absolventy. Hodnocení absolventské je nicméně velice důležité zejména pro nastavení kutikulárních a procesních měn. K doktorskému studiu má podobnou odpověď – na UK již probíhalo plošné hodnocení, výsledky byly předány fakultám, ale s těmito výsledky se v rámci tohoto dokumentu nepracovalo. Předpokládáme, že s těmito materiály se však bude dále pracovat při hodnocení jednotlivých studijních programů. O hodnocení doktorského studia tedy ještě uslyšíme a jsme připraveni na tom intenzivně pracovat.


Mgr. Šima – Jelikož působí na FF jako předseda Evaluační komise tak velmi vítá tyto koordinační aktivity napříč UK a oceňuje práci, která byla nutná k vypracování tohoto materiálu. Je třeba vzít v potaz limity, které koordinace má, zejména formulaci společných otázek – studijní programy se liší, a proto by bylo vhodné diskutovat množství těchto společných otázek (zda budou jen 2-3 nebo jich bude 10). Vidí i limity v technickém zabezpečení. Na FF vyvinuli aplikaci, kterou používají k hodnocení i další fakulty. Pokud se má modul v SIS vyvíjet dál, tak by se přimlouval za to, aby k sjednocení nedošlo předtím, než překročí kvality současného systému pro hodnocení FF.


Prof. Wildová, prorektorka – Děkuje celému týmu, který přispěl k vývoji zmíněné aplikace. Společné otázky by zcela jistě nebyly o obsahu kurzu, ale byly by o procesech, o kvalitě výuky, o využívání inovativních a interaktivních forem výuky, týkaly by se pedagogických kvalit vyučujícího, způsobů zkoušení apod. Nebyly by to otázky zaměřené na konkrétní obsah. Co jste říkal ohledně společné platformy – již na kolegiu rektora se snažila vysvětlit, že není jednoduché platformy sjednotit, že fakulty mají své důvody, proč používají ty či ony aplikace. Možná však ke kroku sjednocení platforem nedojde, momentálně se snaží sbírat podněty o tom, co na anketě v SIS dělá problémy. Pan rektor dal pokyn, že by do roka měla společná platforma fungovat, avšak jsou jen 2 možnosti – platforma bude perfektní nebo ke sjednocení nedojde. Každopádně je důležité pojmenovat si problémy a zjistit, jaký je očekávaný výsledek. Bude ráda za případnou spolupráci či připomínky.


Mgr. Šima – Děkuje za reakci a nabízí svou pomoc.


PhDr. Greger – Také nabízí svou pomoc, jelikož nepřesná čísla ve statistikách jej „provokují“ a proto by rád viděl konkrétní návratnost anket. Kladl by proto více důraz na kvalitativní a slovní hodnocení.


Mgr. Tomášek, RUK – Na email odeslal členům Studijní komise data o návratnosti, která vytáhl ze systému. Momentálně jsou oficiálně povolené dvě varianty výpočtu, jelikož fakulty si návratnost počítají různě. Co se týče relevance – je na zhodnocení té dané fakulty, jak se bude výsledky anket řídit. Existuje metodický rámec pro hodnocení výuky, který vypracovala pracovní skupina pod vedením kolegy Mareše, který vycházel z tehdejší praxe fakultních anket a který dává různá doporučení. My se pokoušíme rozjíždět výrazným způsobem šetření mezi studenty, které vychází spíše z šetření určitých fenoménů, aspektů, protože nepotřebujeme jen hodnocení, ale i výzkum praxe a funkčnosti určitých věcí, které primárně nemusí mít žádné hodnotící znaménko.


Prof. Černý – Jako vedoucí katedry každoročně řeší HVS a když probírá tyto výsledky s pedagogy, tak naráží na omezení výstupu ankety. Slovní hodnocení často říká, jaký typ studenta jej psal, a navíc se často navzájem negují, proto je těžké určit vypovídající hodnotu těchto anket. Doplnit do anket i informaci o zaokrouhleném studijním průměru studenta by bylo zajímavé pro výsledky. Rád by navázal i na komentář Mgr. Hurného, který odkázal na vypracované externí hodnocení. Má za to, že přínosy v něm jsou objevné, často přináší zajímavé návrhy a skutečně bychom s tímto dokumentem měli pracovat více.


Prof. Wildová, prorektorka – Na řadě fakult je toto HVS doplněno o řadu dalších informací, dalších cest, jak vykládat informace o kvalitě výuky. Nejvíce si slibuje od zevrubného hodnocení studijních programů, které není kvantitativní a kde je silná právě složka kvalitativní.


Schmidtová – Chce stručně reagovat na prof. Černého a jeho návrh zahrnout do anket studijní prospěch. U nich na fakultě je dlouhodobý problém, že se lidé bojí, že by pak jejich hodnocení byly spojené s jejich osobou. Pokud bylo hodnocení spojované navíc i s jejich prospěchem, tak by je to mohlo odradit od toho, aby pak vůbec hodnotili.


Bc. Čihák – Prosí o přeposlání materiálu od prof. Mareše, popř. je někde veřejně přístupný?


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK – Získá jej a rozešle celé komisi.


Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK projednala „Zprávu o hodnocení výuky za akademický rok 2018/2019“ s kladným stanoviskem.

Hlasování

Pro 12, proti 0, zdržel se 3

Schváleno


Prof. Wildová, prorektorka – Děkuje za pozvání a za proběhlou debatu a se všemi se loučí.

2. OR Postup při posuzování žádostí o prominutí poplatku spojeného se studiem v souvislosti s pandemií COVID-19

Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti, představila návrh OR.


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK, řeč paní prorektorky shrnul, jelikož byl špatný přenos zvuku: Důvod za tímto OR je takový, že krizový zákon a na něj navazující metodika MŠMT jsou nastaveny tak, že se doba vyhlášeného nouzového stavu započítává do doby studia těm, kterým již vznikla poplatková povinnost, ale těm, kterým ještě nevznikla, se do doby studia nezapočítává. Předkladatel v tomto spatřuje nespravedlnost, a toto OR má za cíl tuto nesrovnalost napravit.


Doc. Boháč – Chápe správně, že se poplatky stanovují na semestr, tedy student platí cca půl roku? Tento předpis říká, že jakmile v daném půl roce je alespoň 1 den narušení studia, tak se poplatek nebude vyměřovat, chápe správně?


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Ano, chápeme to tak, jak říkáte. Je to tak, že když by nastaly překážky ke studiu, tak by poplatek nebyl vyměřován.


Doc. Boháč – Děkuje za odpověď. Avšak má to takto být správně, aby student platil poplatek poté, když kvůli přerušení nedokončí studium včas? Vnímá, že studenti v době krize nemohli studovat a studium řádně dokončit v předem plánovaném termínu.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Máme studenty, kteří např. v únoru zaplatili za započatých 6 měsíců studium. V tomto případě již těmto studentům nemůžeme zohlednit odpuštění poplatku, nicméně jim můžeme odpustit poplatek následující.


Mgr. Horký – Chtěl by se otázat, zda náhodou nehrozí možný souběh dvou úlev? Již byla stanovena výjimka na základě krizového zákona a na základě tohoto OR si budou moci dosud neplatící studenti požádat o prominutí následujícího poplatku.


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK – Podle výkladu MŠMT ke krizovému zákonu se tato úleva na tyto studenty nemá vůbec vztahovat.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Bohužel zákon se vztahuje jen na ty studenty, kteří zatím poplatky za delší studium neplatí. Opatření rektora tak myslí na ty, co již překročili standardní dobu studia. Z toho důvodu jsme toto OR připravili.


Doc. Boháč – Sdílí to, co řekl kolega Horký, protože se jedná pouze o interní výklad zákona a nejde říct, že to tak skutečně bude v praxi aplikováno.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Jsou ve spojení s odbory MŠMT, kteří si za metodikou stojí, a navíc i na webových stránkách MŠMT je vystaven jejich výklad tohoto zákona. Není to tedy jen výklad UK, ale je to výklad potvrzený z mnoha zdrojů. Pokud bychom toto OR neměli, tak bychom těm studentům, kteří již poplatky platí, vyměřovali další poplatky, což by bylo nespravedlivé.


Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK doporučuje přijetí „OR Postup při posuzování žádostí o prominutí poplatku spojeného se studiem v souvislosti s pandemií COVID-19“ v předložené podobě.

Hlasování

Pro 14, proti 0, zdržel se 3

Schváleno


3. Návrh Dílčí novely Přílohy č. 2 Statutu UK (Poplatky spojené se studiem)

Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti, představila návrh.


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK otevřel k bodu rozpravu.


Doc. Boháč – Má dotaz k čl. 1 odst. 4, kdy se poplatek za přijímací řízení nevyměří uchazečům v tíživé sociální situaci. Žádost může uchazeč uplatnit jen u jedné přihlášky v daném AR, ale v dalším AR může uplatnit další žádost?


Svobodová – Ano, jen jednou v jednom přijímacím řízení, v dalším AR by mohl žádost podat znovu. Děkuje za podnět, doplní tedy do zmíněného ustanovení upřesnění.


4. Návrh Dílčí novely Rigorózního řádu Univerzity Karlovy

Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti, představila návrh.


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK, jedná se o změnu skupiny osob, kteří se mohou přihlásit do rigorózního řízení, konkrétně omezení na tituly získané v ČR. Otevřel rozpravu, do které se však nikdo nepřihlásil.


5. Návrh novely Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy

Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti, představila návrh. Tuto novelu předkládají na základě debat, které proběhli s AS UK a s jeho Studijní komisí. Druhým impulsem bylo přerušování studia u doktorandů. Na některých fakultách se bohužel děje to, že doktorandi zcela účelově přeruší studium ve chvíli, kdy začínají být hodnoceni, a navrhovaná změna má tomuto zabránit.


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK, otevřel rozpravu.


Mgr. Hurný – Děkuje za tuto novelu SZŘ, avšak vedením AS i vedením UK bylo přislíbeno, že bude vedena diskuze nad tím, jak by šel SZŘ zlepšit. Chtěl by tedy vědět, zda se na podzim bude dělat další novela? Nechtěl by ale, aby se na podzim další novela nezazdila z důvodu, že nyní na konci AR odsouhlasí AS jinou novelu. Jsme si tedy vědomi toho, že po prázdninách bude tlak na přípravu další novely SZŘ?


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Chceme alespoň něco udělat už teď, byli jsme připraveni na širší debatu, avšak nyní z důvodu vyhlášeného nouzového stavu není organizace více rozsáhlé debaty možná. Pokud chceme změny již v následujícím AR, tak je třeba udělat alespoň dílčí novelu a zbytek projednat ve chvíli, kdy se budeme moci fyzicky sejít, např. na podzim.


Debata k bodu 2) Snaha o zamezení účelovému přerušování studia doktorandů

Do debaty o tomto bodu se nikdo nepřihlásil.


Debata k bodu 3) Zavedení povinné komise u 2. opravného termínu zkoušky

Doc. Kuboň – Neradi by, aby se zároveň se zlepšením některé body zhoršily. Povinnost zavádění komise u 2. pokusu zkoušky mu přijde dosti nešťastná. Vidí v tom nebezpečí, že pokud nebude komise najmenována předem, tak si většina zkoušejících přibere ke zkoušení někoho, koho „potká na chodbě“. Důsledkem by bylo uzavření přihlašování na zkoušky den či dva před termínem zkoušky.


Schmidtová – Děkuje za připomínku pana proděkana, jelikož plánovala říct něco obdobného. Studenty by mohla přítomnost komise rozhodit a nechtěli by, aby byl student vystavován většímu stresu, než je nutné.


Mgr. Hurný – U nich tato povinnost platila u všech 6 termínů a nepředpokládá, že by to fakultám činilo problémy. Druhá poznámka je k tomu, že by bylo možné zavést komisi na žádost studenta, ale nedoporučuje ani to. Provedli šetření mezi studenty a vyplynulo z něj, že se studenti obávají postihů proti nim, kdyby si o komisi požádali.


Doc. Boháč – Nedovede si představit, že by 3. nebo 6. pokus zkoušel sám. Na PF to funguje tak, že se studenti hlásí na konkrétní opravný termín, kde ví, že budou zkoušení před komisí.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Děkuje za debatu a souhlasí s doc. Boháčem, jelikož by si sama netroufla zkoušet 3. termíny sama.


Doc. Kuboň – Děkuje za připomínky. S těmi opravnými termíny to však nepovažuje za vylepšení současného stavu, jelikož momentálně mají studenti možnost se přihlásit na jakýkoliv termín, na kterém je volno. Obavy z toho, že by se žádost o komisionální zkoušení obrátila proti studentovi, mají takřka všichni.


Schmidtová – Toto zatím konzultovala jen se Studentskou komorou, nikoliv se Studijní komisí. Dokáže si ale představit, že by zachovali možnost hlásit se na „opravný“ termín tak, že by každý termín byl de facto vypisován dvakrát, ale to by bylo technicky složitější.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Já vám věřím, že máte pocit, že se studenti bojí si o tu komisi říct, ale to, co je teď běžnou praxí na několika málo fakultách nemusí být běžné napříč všemi fakultami.


Debata k bodu 4) Účast proděkana nebo osoby pověřené děkanem u druhého opravného termínu SZZ

Doc. Boháč – Na PF SZZ probíhají tak, že studenti jsou v den, kdy konají zkoušku, rozlosování k jednotlivým komisím. Ve své podstatě je závěr takový, že pro vedení PF je mnohem důležitějším znakem státnic je právě ono rozlosování, a nikoliv účast děkana či proděkana v komisi. V opačném případě by student musel mít předem přidělenou komisi pro druhý opravný termín. Vedení PF se přiklání k tomu, aby losování bylo zachováno.


Schmidtová – Na MFF probíhají státnice písemně a jsou prakticky časově neomezené – trvají zhruba 6 hodin. Z daného předpisu vyplývá, že by se děkan či proděkan měl účastnit celé zkoušky, což je dosti kontraproduktivní.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – U písemných částí to samozřejmě nedává smysl, toto ustanovení se týká ústních částí SZZ.


Prof. Černý – Z dikce „druhý pokus“ se chce zeptat, zda se to vztahuje jen na Bc. a Mgr. studia, popř. zda se to vztahuje i na postgraduální studium?


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Skutečně to platí jen na pregraduální studium, ale nebudou se bránit případnému pozměňovacímu návrhu směřujícímu k rozšíření.


Debata k bodu 5) Hlasování oborových rad doktorského studia per rollam

Doc. Boháč – Oborové rady rozhodují v řadě případů o zcela zásadních věcech, které se týkají samotného studia studenta – nejdůležitějším je samotné hodnocení doktoranda. Nemyslí si, že by se o tomto mělo hlasovat per rollam, jelikož si myslí, že hlasovat tak o takto důležitých záležitostech je nevhodné, protože zrovna k těmto rozhodnutím je důležitá diskuze. Má za to, že by tam mělo být doplněno „ve výjimečných případech“, ale takto široce pojaté ustanovení se mu nelíbí.


Mgr. Hurný – Souhlasí s doc. Boháčem, ale na druhou stranu chápe snahu zlepšit flexibilitu rozhodování oborových rad. Osobně si ale myslí, že by si oborová rada měla alespoň jednou ročně najít čas na osobní setkání či debatu. Avšak vidí na tom i pozitiva, jelikož rozhodnutí o tom, že se oborová rada nesejde, často vydával předseda oborová rada. Proto doporučuje modifikaci tohoto článku, aby tam nebylo možné hlasovat per rollam, pokud se jedná celoroční hodnocení studia, kde oborová rada hodnotí na stupnici ABC.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Děkuje za proběhlou debatu a chápe, že je žádoucí, aby byli studenti hodnoceni kvalitně. Toto ustanovení reaguje na žádosti koordinačních rad, které se v této době nemohou scházet a rádi by se do budoucna scházely i distančním způsobem.


Doc. Boháč – Ustanovení je nutné modifikovat. Pokud SZŘ řekne, že oborová rada může hlasovat per rollam, tak by mělo být zároveň řečeno kdy nemůže.


Prof. Černý – Praxe oborových rad může posloužit k urychlení hlasování o běžným, minoritních záležitostech.


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Moc ráda se o znění tohoto ustanovení s doc. Boháčem pobaví a vymyslí alternativní, více vyhovující znění tohoto bodu.


Debata k bodu 6) Zrušení lichého počtu členů oborové rady

Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Tímto bodem reagovali na požadavky mnoha fakult, které měly problém s lichým počtem členů a které ustanovení lichého počtu členů pokládají za nadbytečné.


Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK vzala návrhy novel vnitřních předpisů na vědomí a bude se jim věnovat na příštím zasedání.

Schváleno tichým souhlasem


Prof. Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti – Děkuje všem přítomným členům Studijní komise AS UK, a především svému týmu ze Studijního oboru za jejich čas a snahy projednat vnitřní předpisy UK.

6. Různé

Mgr. Svobodová, RUK – Také děkuje a povzbudila všechny k zasílání dalších případných připomínek.


Mgr. Hurný – Bylo by možné výhledově na nějakou komisi zařadit bod s informacemi o GA UK s panem prof. Volfem, tak jako každý rok?


JUDr. Říha, předseda Studijní komise AS UK – Vede v patrnosti a snaží se s panem profesorem vyjednat vhodné datum. Jelikož už se nikdo nehlásí, tak děkuje přítomným paním prorektorkám za jejich trpělivost, za jejich připomínky a vstřícnost. Přeje všem hezký večer.



Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: JUDr. Michal Říha, předseda Studijní komise AS UK


Poslední změna: 19. červenec 2020 19:46 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Za obsah stránky zodpovídá: Kancelář akademického senátu
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám