Zápis ze zasedání Ekonomické komise AS UK ze dne 26. května 2020

Přítomni: Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. (FSV), Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Mgr. Jan Bičovský, Ph.D. (FF), Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), Bc. Andrej Farkaš (MFF), Michael Glogr (PF), Mgr. Tomáš Gryc, Ph.D. (FTVS), Doc. Dr. Phil. Mgr. Pavel Himl (FHS), Mgr. et Mgr. David Hurný (PřF), Tomáš Jan (FaF), PhDr. Petr Jüptner, Ph.D (FSV), Mgr. Josef Kružík, Ph.D. (FHS), MUDr. Anna Malečková (LFP), PhDr. Dana Hůlková Nývltová, Ph.D. (součásti), MUDr. Anna Olšerová (2. LF), Mgr. Jan Pačes (PřF), JUDr. Michal Říha (PF), Doc. Ing. Stanislav Smrček (PřF), Tomáš Sychra (3. LF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), Mgr. Barbora Štindlová, Ph.D. (součásti), Prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS), Doc. Mgr. Václav Cvrček, Ph.D. (FF), MUDr. Josef Fontana (3. LF), Mgr. Martin Kuthan, Ph.D. (PřF), Doc. MUDr. Václav Liška, Ph.D. (LF P), Mgr. David Pavlorek (FF), Doc. RNDr. Miloš Rotter, CSc. (MFF), PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF),


Hosté: Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA (rektor UK), MUDr. Milan Prášil (kancléř UK), JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D. (pověřený funkcí kvestora), Hana Kubátová, M.A., Ph.D. (předsedkyně Ekonomické komise AS FSV UK), Ing. Ondřej Blažek (tajemník FSV UK), Martin Skála (ÚVT), Bc. Martin Čihák (FF)

Program

  1. Zahájení

  2. Výroční zpráva o hospodaření UK za rok 2019

  3. Debata nad Návrhem Principů pro rozdělování příspěvku a dotací na UK v roce 2021

  4. Různé

1. Zahájení

Doc. Tomáš Nigrin, předseda Ekonomické komise AS UK, přivítal přítomné senátorky, senátory a hosty a vyjádřil potěšení nad osobním setkáním. Upozornil, že dnešní první čtení Principů bude pouze připomínkové, tedy že se dnes nebude o Principech hlasovat.

2. Výroční zpráva o hospodaření UK za rok 2019

Doc. Tomáš Nigrin, předseda Ekonomické komise AS UK, přivítal JUDr. Tomáše Horáčka, Ph.D., pověřeného funkcí kvestora, který stručně představil předložený dokument. Oznámil, že výroční zpráva prošla i externím auditem, který k ní neměl žádné výhrady. Rádi spolu s Ing. Karašem, hlavním zpracovatelem zprávy, zodpoví veškeré dotazy, které by případně měli přítomní.


Doc. Nigrin otevřel rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil.


Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyslovila kladné stanovisko k Výroční zprávě o hospodaření Univerzity Karlovy za rok 2019.

Hlasování 29-0-0

Schváleno


3. Debata nad Návrhem Principů pro rozdělování příspěvku a dotací na UK v roce 2021

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, rektor UK (dále jen „J. M. pan rektor“) všechny přítomné i připojené přivítal. Informoval o rozpočtech na letošní rok – prostředky jsou z MŠMT uvolňovány, např. z příspěvku na vzdělávací činnost je zatím uvolněno 90 %). Co se týká rozpočtu na příští rok, tak MŠMT slibuje, že vzdělávání a věda jsou klíčové oblasti a jejich financování proto nebude kráceno. Rozpočet UK na rok 2021 se bude tvořit na podzim. Pár tezí k Principům, které finalizovali předminulý týden: posouvají roky a počet studentů na reálnější stav. Dále dolaďují hodnocení vědy, materiál dostane Ekonomická komise AS UK v následujících týdnů. Kulatý stůl k tomuto tématu bude 15.6. Hodnocení vědy bude vlastně přílohou Principů. Specifický VŠ výzkum musí být připraven na dvě věci: v novele zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře vědy a výzkumu, je zrušen specifický vysokoškolský výzkum a tato částka je přesunuta průběhu do financování RVO, tedy výzkumu. Nově zvyšujeme částky na podporu sociálně slabých studentům, částky na havárie se zvyšují a v Principech je zároveň zahrnut i Kampus Hybernská, jelikož jej UK jako celek přebírá od FF. Nejvýznamnější změna je v čl. 4 odst. 5, v němž je navrhnuto přesunout prostředky do Mikuláše. Poslední čl. 5 je technický, kdy se případný zbytek financí převede do grantů. Jedním z cílů Principů je převést prostředky na ÚVT do konkrétních projektů, např. je alokovat přímo na SIS. Co se týče škrtnutí položky 30 mil. na zahraniční doktorandy – nyní je 85 % z nich převedeno do jiného režimu, ale do června letošního roku zbylé studenty převedeme.


PhDr. Jüpner – Jak to proběhne na podzim? Kdy přesně bude zbývajících 10 % uvolněno z MŠMT?


J. M. pan rektor – Zatím tato částka není uvolněná a nemáme k dispozici přesné datum, kdy tak nastane.


Mgr. Kuthan – Má otázky na příjmy, konkrétně jaký je výhled v souvislosti s plánovanou novelou zákona č. 130/2002 Sb.? Jakým způsobem budou alokované prostředky od MŠMT mezi jednotlivé vysoké školy?


MUDr. Prášil, kancléř UK – Rádi bychom problematiku rozdělování peněz z SVJ zjednodušili a dali prostředky z SVJ zpět do prostředků na vědu (tzv. Dlouhodobý koncepční rozvoj – dále jen „DKR“). Nemá nyní před sebou dispozici přesný rozpočet, ale celkově se jedná o cca 300 milionů rozdělovaných mezi vysoké školy, zatímco rozpočet celé UK na JKR se pohybuje okolo 2 miliard. Pozici UK současný národní systém hodnocení vědy favorizuje čili nejspíše současný systém hodnocení vědy naši pozici ještě více posílí. Nemyslí si, že by novela zákona byla motivována snahou ubrat prostředky UK.


Mgr. Kuthan – Tušíme, jakým způsobem či mechanismem budou tyto prostředky přesunuté? V jaké výšce půjdou na jednotlivé projekty?


MUDr. Prášil, kancléř UK – Oni to tam nasypou a nechají na samotné instituci, jak dané finance využije. Na kulatém stolu 15.6. jistě padne i návrh dát tyto prostředky na GA UK, aby tak tyto peníze zůstaly zachovány pro účel vědy. Pan prorektor Konvalinka zvažoval grant zaměřený na financování soutěží nebo vědy postdoktorandů. Nechce však předbíhat a počká si na kulatý stůl.


Doc. Cvrček – Poprosí o vyjasnění fixní částky čl. 1 odst. 3. Zde se střetávají dvě vidění toho, jak se to rozděluje. On to čte tak, že se fixní část rozděluje tak, že se podívají na částky, které fakulty dostaly v 2018-2019 a podle váženého průměru jim rozdělíme ty částky. Jak ale říká pan rektor, a jak je to formulováno v tom návrhu, tak se tam počítají i studenti. Chtěl by si však vyjasnit, kde a zda se s těmito studenty počítá. Dle jeho výkladu jde návrhu o zafixování stavu a částky a žádní studenti se nepočítají. Jak to tedy je?


MUDr. Prášil, kancléř UK – Jedná se o referenční období. Někdy v r. 2017 MŠMT zafixovalo rozpočtový okruh I.A). Zafixovali ho nad čísly, která získali ze SISu, a řekli: „Takhle vám nyní budou rozdělovány finance“, a od té doby se tohoto přepočtu drží. Minulý rok jsme debatovali nad tím, zda není vhodný okamžik na to, abychom znovu otevřeli toto rozhodnutí, aby se neotevíraly nůžky mezi výší příspěvků pro jednotlivé fakulty a pracoviště. Pakliže má fakulta narůstající počet studií za poslední roky, tak současná (zafixovaná) částka neodpovídá současnému stavu. Pokud bychom referenční období neměnili a jen přepočetli částky, tak se nám akorát s větší váhou budou propisovat údaje z r. 2017, ale příspěvky stále nebudou ideálně rozdělené.


Doc. Cvrček – Navrhujete tedy zohlednit počty studií? Protože současná formulace není příliš šťastná, protože nyní to nerozdělují dle poměru částek, ale dle poměrů studií.


MUDr. Prášil, kancléř UK, děkuje za připomínky a zapracuje je v souladu s věcným záměrem.


Doc. Cvrček – Máme fakulty motivovat k tomu, aby nabíraly více studentů? Neměli bychom být spíše elitní institucí, která si vybírá malý počet studentů?


MUDr. Prášil, kancléř UK – Loni se tatáž debata také rozjela. Jedna strana debatujících byla pro zachování současného stavu, aby to nevyvolalo falešnou motivaci k nabírání. Druhá skupina argumentovala tím, že současný stav nelze zachovávat, jelikož se nůžky již natolik rozevřely, že v tuto chvíli již není možné současný stav zachránit „rozumným“ dělením prostředků na fakultě. Byla např. i poptávka po tom to zcela otevřít, popř. je zde i kompromis posunout referenční období a opět ho zafixovat, což je náš postoj.


Doc. Nigrin – Byla to iniciativa pana prof. Sýkory, který přišel na to, že se na PřF rozpočítávají peníze na obory a když obor vznikl až po období, které je referenční, tak ty peníze nedostane. Naposledy se to fixovalo v roce 2016, proto je možná na čase to opět posunout. Takže to nemá být motivující k náběru nových studentů, ale mělo by to srovnat současný stav.


Doc. Brom – Chtěl se zeptat na čl. 2 odst. 2, na dělení vědy. Píše se tam, že příloha bude platná na období 2021-2025. Chápe, že pokud hodnocení dopadne tak, že bude použitelné pro hodnocení prostředků, tak budeme další hodnocení dělat za 5 let. Nicméně z toho, jak je to napsané, vyznívá, že ten dokument bude fixovat Principy na 5 let, ale za rok a kousek budeme mít nového rektora, který do toho možná bude chtít nějakým způsobem vstoupit. Pokud je to myšleno tak, že to bude fixováno na 5 let, tak skoro na celé funkční období dalšího rektora by to bylo zafixované. Jak je to tedy myšlené? Počítá se s tím, že budeme parametry nějak průběžně nastavovat nebo ne?


MUDr. Prášil, kancléř UK – Toto je pracovní formulace, která počítala s tím, že k hodnocení vědy bude samostatný kulatý stůl. Obecně řečeno: hodnocení vědy by mělo přinést výsledek na dobu 5 let, která bude konzistentní se strategickým záměrem. Budeme se o tom bavit toho 15.6. Předpokládá se několik scénářů – např. že by se to rozhodnutí udělalo na 5 let, ale mohlo by se po 3 letech revokovat na nějaké mezihodnocení. Nebo je zde další scénář – každoročně se o něm může jednat s ohledem na bibliometrické, každoroční hodnocení. Chce jen uklidnit, že toto je text, který se vytvořil „pracovně“. Článek 2 budou řešit na kulatém stole.


Doc. Brom – V zásadě mi jde teď akorát o to, aby příští rektor mohl do parametrů, podle kterých se rozdělují peníze na vědu a výzkum zasáhnout. Abychom ho nesvazovali na celé funkční období.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Až už vybereme jakoukoliv variantu, tak toto hledisko budeme muset zohlednit.


Dr. Kubátová, předsedkyně Ekonomické komise AS FSV – Ekonomická komise AS FSV adresovala vedení UK několik dopisů. Mají několik poznámek – mají pocit, že v těchto Principech budou lépe provázané Principy s Dlouhodobým strategickým záměrem, což není zrovna ideální. Jsou však vděční, že se bude podporovat kvalita na úkor kvantity. Dále si nejsou jisti, zda jsou tam započítána i nejnovější data z posledních let. V neposlední řadě by ráda dostala ujištění ohledně toho, že se při rozdělování prostředků bude přihlížet i k oborovým specifikám. Mají totiž obavy, že pokud se peníze rozdělí napříč UK, tak by bylo vhodné rozdělit to dle oborů nějak specificky.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Na toto téma bude samostatné sezení. Co je mu známo, tak ta oborová specifika by měla být zohledněna, pan prorektor Konvalinka na toto myslí. Co se týče lepšího provázání se strategickým záměrem – tak trochu si slibovali, že se do procent sáhne, ale nakonec se i s ohledem na to, že se mění jiné části (vědu, referenční období, nemovitosti), rozhodli tuto část nechat pro nyní tak, jak je. To neznamená, že to takto zůstane, jelikož dnešek vnímá spíše jako možnost tento návrh Principů představit.


JUDr. Říha – Rád by se vrátil k SVV. Přemýšlí se o zachování/reformování SVV? Spatřuje problém ve chvíli, kdy by byly prostředky dány přímo fakultě bez pokynu, jak mají být využity. SVV mělo sloužit k rozvoji mladých vědců, ale pokud nebudou na tento účel prostředky přímo alokovány, tak přijdeme o jednu příčku v rámci UK.


MUDr. Prášil, kancléř UK – U SVV jistého není nic, ale je návrh pracovat s těmito prostředky opět ve prospěch nějaké cílové skupiny. Pan prorektor Konvalinka zvažuje zřízení fondu pro postdoktorandy, resp. z těchto peněz podporovat projekty zaměřené na postdoktorandy. Stále ale není definitivně rozhodnuto, osud těchto prostředků je v tuto chvíli otevřený a neví se, zda zmizí bez náhrady v „moři DKR“ či zda budou nějakým způsobem upravovány. Ono se o vědeckých prostředcích bude nejspíše hovořit i v rámci hodnocení vědy, kdy návrh bude obsahovat postup či strukturu toho, jak a co z vědeckých peníze podporovat. Nyní však máme celou rodinu fondů, které jsou zaměřeny na konkrétní cílové skupiny v rámci UK vědy, a ta by měla být představena komplexně na kulatém stole.


JUDr. Říha – Jak se vlastně UK staví k zrušení SVV?


MUDr. Prášil, kancléř UK – To je spíše otázka na pana rektora, ale pokud ví, tak UK toto zrušení SVV nepodporovala.


JUDr. Horáček, pověřený funkcí kvestora – Ale na druhou stranu UK ani proti tomuto návrhu nebrojila.


Doc. Nigrin – To SVV má mnohem zásadnější dopad na doktorandy, než se možná zdá. Je možné, že vedoucí pracovišť nedají tyto prostředky na doktorandy. „Fond postdoc“ by byl určen pouze postdoktorandům, nikoli doktorandům. Toto je velmi závažný bod, u něhož si musíme představit, jak se to promítne na pracoviště. Může to znamenat velké omezení prostředků pro studenty. Ještě by rád otázal, jak to vypadá se „super GA UKem“, který měl být vyhlášen na jaře a na nějž dávaly peníze na podzim? Protože to by mohlo nahrazovat peníze pro studenty.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Nyní to bylo probíráno na kolegiu rektora a v nejbližší době se o tom dozvíte více informací. Nechceme to nijak opomenout a 1.6. bude rozšířené kolegium, kde se fakultní děkani dozvědí ta pravidla.


PhDr. Greger – Rád by představil návrh, který zaslal emailem. On návrh Principů pochopil po pročtení tabulek tak, že se posouvá období a následně se to zafixuje. Myšlenku posunutí období podporuje a z ní vycházel při psaní svého návrhu. Vzal si za příklad fond doktorandů, kde došlo ke snížení školného na doktorandy, ale nyní se fakultám, které k tomuto kroku přistoupily, nedostávají finance na nově přijaté doktorandy. Zatím nebyl předložen návrh, jak toto napravit, a proto posílá tento návrh, jak to dorovnat na výši 150.000, resp. 100.000 Kč. Toto je první část jeho návrhy, zbylé by představil v rámci diskuze později.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Osobně měl možnost o těchto návrzích již s dr. Gregerem komunikovat. Historicky se snažilo vedení UK přesvědčit fakulty k tomu, aby se vzdaly těchto poplatků z důvodu konkurenceschopnosti. Další motivací pro zrušení poplatků bylo, že není potřeba nechat zmíněné doktorandy platit, když je zařadíme do způsobu financování 1. Je tak ale pravda, že ty prostředky na ně protékají do stipendijních fondů, ale musí uznat, že to nejsou zrovna velké peníze. Vůli k tomu přemýšlet nad návrhy vedení UK má, ale není velké nadšení otvírat i další části Principů. Předpokládá, že další návrhy k modifikaci Principů obdrží po tomto jednání, a i po jednání 1.6. na rozšířeném kolegiu rektora. Byla již v minulosti vedena debata o (ne)spravedlnosti „áčka“ na UK a MŠMT. Univerzitní „áčko“ doznalo změn a je daleko složitější, jelikož se do něj časem dopsaly ještě další ukazatele a je z něj nyní takový svérázný mix. Rádi by jej ale udrželi, jelikož vzniklo konsensem. Ministerská rétorika nyní navíc spíše směřuje k tomu se tím „KENem“ už moc nezabývat (pozn. KEN = koeficient ekonomické náročnosti, který dříve určoval finanční váhu jednotlivých financovaných studentů v oborech).


PhDr. Greger – Jeho návrh by měl dopad jen na těch fakultách, kde jsou „KENy“ nízké (tedy tam, kde je málo doktorandů). Na některých fakultách vyrovnají finance vysokým počtem doktorandů, zatímco např. na sociálních vědách by po ztrátě SVV neměly z čeho doktorandy podporovat, jelikož mají tyto hodnoty nízké. Principiálně mu přijde špatné, že na pregraduály jde více peněz než na doktorandy.


Doc. Nigrin – My ale nejsme výzkumná univerzita, tedy nemáme na to tyto prostředky primárně alokovány, jelikož 70 % našich financí jde na výuku.


PhDr. Greger – To sice ano, ale my jsme vzaly fakultám prostředky a ty jim nyní chybí.


PhDr. Stráský – Dvě krátké poznámky: byl by pro to, aby se žádný paralelní systém u SVV nedělal, protože fakulty s tím mají více starostí než užitku. Studentům by doporučil, aby si to na svých AS uhlídali. Systém rozdělování prostředků se liší napříč sekcemi a sekce jsou v rámci fakult také různé. Fakulty si s tím poradí a studentům se nakonec nic neodepře a volnost, která se studentům poskytne, bude jedině k užitku. K posunu fixního okna – chce podpořit to, že se okno musí posunout a přepsat tam a že studenti musejí přepočítat. Když se zde zmínilo, že máme vychovávat elitní studenty, jelikož jsme elitní instituce, tak určitě ano, ale na to jsou jiné indikátory v Principech. Poslední poznámka směřuje k doktorandům: zaprvé zahraniční studenti se musí započítat, jelikož se na ně nedostává školné a musíme na ně dostat peníze jinak – s tím souhlasí, to vyřeší posun toho okna. Následně je zde diskuze o tom, zda mají být zahraniční studenti vedení jinak, než ti čeští nebo stejně, což je diskuze legitimní, ale k té nemá žádnou připomínku. Zadruhé zastává názor, že 37.000 Kč na doktoranda je málo a že by to mělo být více. Zatřetí nesouhlasí s likvidací KENů v doktorandském studiu. Netvrdí, že jsou KENy ideální, ale říct, že je zrušíme, není podle něj zrovna na místě. Jaké je správné číslo nebo správný mechanismus pro jejich určování, to neví, ale naprostá likvidace se mu nezdá. K tomu, kolik konkrétně máme platit na doktoranda – částku nevím, ale souhlasím s tím, že by to mělo být více než na bakaláře. Na druhou stranu si na tyto doktorandy dovede fakulta vydělat jinými způsoby: doktorand dostane GA UK, dostane Igráčka, pro fakultu udělá spoustu práce, je napsaný na projektech.


JUDr. Říha – Na každé fakultě studenti fungují jinak, skoro na žádné fakultě netvoří studenti v AS většinu a někde v AS tvoří jen jeho jednu třetinu. Na každé fakultě také administrace Progresů funguje jinak. Má za to, že kondicionalita, jak zapojit studenty do vědy, se musí nastavit již na úrovni UK, a nechat to na fakultách.


PhDr. Greger – Nechce brát peníze jiným, nechce rušit KENy, ale jde o to, že nelze s doktorandy kvalitně pracovat za 37.000 Kč.


PhDr. Stráský – Zda 37.000 Kč stačí nebo ne, je jen jeden kus diskuze. Druhý kus diskuze je, že máme na každého doktoranda dostat stejně, což se momentálně neděje.


PhDr. Greger – Mají se čeští dorovnat do těch zahraničních, když dřív byly finance na ně odlišné? Osobně je přesvědčen, že ano. Nemá totiž dojem, že by měli se zahraničními doktorandy více práce, což by ospravedlňovalo větší dotace na ně.


Prof. Zahálka – Je rád za připomínky k SVV. Již na KR zaznělo, že „si fakulty s tím stejně dělají, co chtějí“. Když on připravoval projekt z SVV, tak se choval dle pravidel. Proto si klade otázku: „Jak to, že to jinde takto nefunguje?“ Proto nelze, aby si to studenti „vyhádali“ na AS, ale měli bychom prosadit, aby to těm studentům stále šlo.


Mgr. Kuthan – Na MFF je sice vyšší KEN, ale stejně doktorandský výzkum hradí z 90 % z grantových prostředkům. Proto by bylo vhodné zamyslet se nad jiným způsobem financování, jelikož bez externího financování by byli studenti ztracení. SVV jsou prostředky na studentský výzkum a u nich jsou mezi studenty dělené dle jejich publikačních snah.


Doc. Dolejší – Když se řekne Principy, tak to jsou fundamentální otázky. Je rád, že mají funkční systém, který rád vymění za lepší, ale je otázka – máme k dispozici lepší? Nyní diskutujeme o tom, že mnoho studentů možná nedostane peníze na své projekty. Jemu zrušení SVV nevadí, pokud se fakulty budou chovat slušně k doktorandům, ale neměli bychom jim určovat konkrétní částky. Souhlasí, že peníze dostávané na doktorandy jsou nízké a je pro financování jejich vědy nutné použít peníze z externích fondů. Ale pokud to takto děláme, tak ten doktorand je pracovní síla, která těm grantům pak prospěje. Tzn. pokud si nejsme schopni sehnat granty, tak děláme „blbou vědu“. Podpora doktorandů visí na podpoře vědy.


PhDr. Jüptner – Nevyjadřuje jasné stanovisko k návrhu, který zazněl, ale schizofrenie u financovaní doktorského studia mu také vadí. Na jednu stranu říkáme, že jsou doktorandi prioritou, na stranu druhou jsme poslední dobou zrušili příspěvek na úspěšné doktorandy. Nyní se sáhlo skrz odpuštění poplatků do stipendijního fondu a je zde na pořadu zrušení specifického výzkumu, které uškodit může. Máme období stability, kdy jsou Principy zafixované, a pak je období, kdy se s Principy hýbe. Teď říkáme, že protože měníme nemovitosti a hodnocení vědy, tak nechceme měnit nic jiného. My nyní prioritu doktorského studia nereflektujeme v Principech, což nám může uškodit v diskuzi, která bude v brzké době v akademické obci probíhat. Myslí si, že je menší zlo tuto část Principů otevřít, i kdyby se nakonec nic neměnilo než říct, že určitě nebudeme otvírat něco jiného. Velmi si cení hodnocení vědy a všech, kteří se na tom podílejí a naprosto chápe, že nyní nevíme, jak se to do financování promítne, ale na druhou stranu si myslí, že Principy jsou věc komplexní a má za to, že je nemožné je schvalovat nyní. Nyní se generují prostředky z fakult, které máme nově odvádět do Mikuláše. Obává se, že z něj ale reálně peníze nezískávají zpět a že by tyto zdroje měli fakultám zůstat a neměly by do Mikuláše jít. Chápe, že je kontroverzní do vah sáhnout, ale chtěl by naznačit, že žijeme v převratné době. Jen tak to nechat, jak to bylo, by nebylo nejšťastnější.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Cení si těchto debat, jelikož přináší nové podněty. MŠMT, které dlouhou dobu zadávalo přípravu strategického záměru, v březnu rozeslalo informaci, že změn dozná i ministerský přístup k novému institucionálnímu plánu. Posouvají schválení strategického záměru a během června sdělí UK „nové“ zadání. To je jeden z důvodů, proč se zatím nepustili do toho, co slíbili – nemají dostatečně pevnou půdu pod nohama.


J. M. pan rektor – Odložení na říjen znamená, že Principy nebudou. Na podzim budeme diskutovat o novém strategickém záměru, který budeme projednávat na jaře. Strategické cíle našeho strategického záměru se promítnou do Principů, ale bohužel až další rok. Mikuláš nejsou účty, Mikuláš je to, co AS rozhodne, že je. Je to věc senátu – není řečeno, že to musí být půjčka, ale může to být kombinace prostředků a půjčky. Buďme rádi za tyto rezervy na opravy a investice. Určitě ty prostředky půjdou primárně za kvalitním výzkumem a sekundárně u výzkumů, které budou hodnoceny špatně, budeme muset rozhodnout – tento výzkum je strategický, podpoříme ho, nebo jej zastavíme. Ano, měli by doktorandy podporovat, ale máme jen 16% úspěšnost!!! Máme dvě možnosti – dát peníze do výzkumu, odříznout na GA UK a připomenout fakultám, že mohou podporovat doktorandy i ze stipendijního fondu; nebo můžeme doktorandy vyplácet po dokončení studia v řádné době a vyplácet jim 100.000 Kč. Můžeme dát do Principů, že pokud bude schválena novela zákona, tak z částky na vědu uřízneme částku pro úspěšné doktorandy a pak zbytek rozdělme fakultám podle Principů.


PhDr. Jüptner – Chápe správně, že velká změna Principů se přesouvá na příští rok?


J. M. pan rektor – Ano, ale s vědou se začne pracovat ještě letos a příští rok se to dotáhne.


PhDr. Jüptner – Děkuje, ale ještě Mikuláši: senát se musí držet pravidel pro čerpání z Mikuláše, a tam je uvedeno, že jde primárně o půjčky a nenávratné půjčky by měly být výjimečné.


J. M. pan rektor – Ani ty pravidla nemusíme měnit, bylo to před covidem, je to o tom, jak se domluvíme v senátu. V minulosti byly uplatňovány obě varianty, tedy jak půjčky, tak dary. My ty peníze fakultám můžeme nechat, ale příštích 7 let se zde nic nepostaví a neopraví.


Doc. Himl – Naváže na SVV. Oni jsou důležité i pro magisterské studenty a umožňují jim udělat např. nějaký výzkum a pak přejít do doktorského studia. Návrh dr. Gregera cílí na nedostatek peněz, kdy máme přijímat doktorandy, ale nevybírat od nich školné. Na jejich výuku peníze chybí. U přírodovědných oborů je nutné financovat doktorandy jinak než v humanitních vědách. Ne vždy jsou doktorandi součástí projektů.


Doc. Boháč – Je rád, že se vysvětlil posun roků. Stejně tak souhlasí s tím, co je v návrhu napsané o Mikuláši, za předpokladu dodržování pravidel. K SVV – my všichni pod tím vidíme něco jiného. Na PF je to podpoření studentů, jejich publikační činnosti a zapojení do činnosti fakulty. Za něj je to pozitivní věc, která se udála a je dobrá. A ještě poslední poznámka – jak to bude navázané na tu novelu zákona?


J. M. pan rektor – Buď ten zákon bude schválen do konce roku, prostředky na SVV budou přelity do SVO a můžeme říznout GA UK a doktorandy. Ale proč neřekneme, že si fakulty sami z peněz na vědu odříznou balík peněz o obdobném objemu, jaký byl na SVV, a dají jej na doktorandy. Buď to bude do konce roku tak, že se to promítne do státního rozpočtu, nebo ne.


Doc. Boháč – Na PF bude prosazovat, aby něco takového fakulta přijala, ale souhlasí s prof. Zahálkou, že celouniverzitní pokyn je lepší, protože by to bylo jednodušší prosadit.


J. M. pan rektor – Ale vždyť není jednotné, co se na fakultách z SVV platí. Každá z fakult to dělá diametrálně jinak!


MUDr. Prášil, kancléř UK – Děkuje za podnět k celouniverzitnímu doporučení, jak nakládat se zmíněnými prostředky, zapíše si jej.


Doc. Boháč – Podpora toho, aby doktorandi dostudovali, je dobrý nápad. Návrh od dr. Gregera i finanční motivaci však nelze porovnat, jelikož nevíme, co bude lepší a co bude doktorandy k dokončování studia v řádném termínu více motivovat.


J. M. pan rektor – Nachystají něco do toho SVV, podívají se na to, jak by šla podpora doktorandů zařídit.


PhDr. Stráský – Když si nejsme schopni udělat pořádek na vlastní fakultě, tak přeci nemůžeme chtít, aby nám někdo dával peníze! Nesouhlasí fundamentálně, aby ty peníze těm fakultám za těchto podmínek vůbec šly.


Mgr. Kuthan – Kdysi dávno i na MFF panovala podobná praxe, kdy se musely pracoviště spoléhat na to, že si musejí získat peníze sami. Po vzniku SVV si studenti mezi sebou rozšířili informace o tom, že něco jako SVV vůbec existuje, a následně se praxe napravila, jelikož studenti byli více motivováni dělat vědu a vedoucí pracoviště to motivovalo k tomu je zapojovat.


Doc. Nigrin – Technicky je to velmi oborově specifické, ne na všech fakultách funguje SVV stejně.


Doc. Brom – Hlásí se do debaty, a protože je špatné spojení, rovnou napíše své dva body: a) Shodou okolností, ač z MFF, sedím v psychologicko-pedagogicko-kinantropického panelu GAČRu. Musím konstatovat, že i v těchto oborech mohou a měli by být doktorandi zcela běžně být podporováni z grantů. Pokud určité pracoviště dlouhodobě není schopné na granty dosáhnout, pak nemá přijímat doktorandy. b) Pro záznam bych rád řekl, že s Davidovými návrhy nesouhlasím s jednou výjimkou. Tou je vyšší váha v Graduation rate u doktorských programů. U Bc./Mgr. je graduation rate imho obecně problematický, protože není napříč obory vždy jasné, jestli „přísnější“ je kvalitnější nebo „průchodnější“ je kvalitnější (někdy je to tak, jindy onak). U PhD studia mi ale přijde, že Graduation rate kvalitě odpovídá více než u Bc/Mgr. – doktorandi by měli dokončovat častěji, než jak se tomu nyní děje, a nebráním se myšlence více podporovat to, aby doktorandi (ideálně včas) dokončovali úspěšně svá studia.


J. M. pan rektor – Nechtěl by tuto Pandořinu schránku letos otvírat. Na to v tuto chvíli nemáme síly, prostředky, a hlavně ani důvody. Je to krásné téma, ale pojďme se bavit o podpoře doktorandů jasným způsobem. Příští rok na jaře se ale pojďme na tyto procenta podívat.


JUDr. Říha – Podpora z SVV jde ale i pregraduálům, je určená pro jejich výchovu a „zaháčkování“. Vždy, když se bavíme o financování doktorandů, tak tohle téma z toho vypadne. Potřebujeme ty studenty zapojit do vědy už v průběhu jejich pregraduálního studia, aby nám pokračovali na doktorské.


J. M. pan rektor – Ale to je věc vedoucího katedry, kdy a jak si mají ty studenty vychovávat a mají si je financovat.


JUDr. Říha se zeptal na stanovisko UK k novele zákona č. 130/2002 Sb.


J. M. pan rektor – Kladné. U některých grantů to zjednoduší schvalovací proceduru. Je to položka, která je na fakultách řešena různě a je to dosti atypické. Je dohoda, že se to převede do MŠMT, do RVO a ve státním rozpočtu se to „ztratí“.


PhDr. Greger – Ještě by rád představil druhou část svého návrhu. Část toho návrhu je, jak vyřešit počítání doktorandů/samoplátců: když máme poplatky pro doktorandy na nule, tak nejsou v samoplátcích, ale pokud platí třeba 500 eur, tak v samoplátcích jsou. Cizince chceme všichni, ale ty nezaplatíme. Je to v nepoměru už dlouhodobě. Jeden z jeho návrhů je to sloučit, protože ti samoplátci jsou především cizinci.


J. M. pan rektor – Před dvěma roky se o tomto debatovalo, rádi k tomu poskytnou tabulky.


Prof. Zahálka – Není automatické, že všichni cizinci jsou samoplátci.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Děkuje za návrh. Chce uvést na pravou míru pár věcí – logika při domlouvání současné situace byla, že nechtějí říct, že ve výkonové části nemají být samoplátci, protože to je „páka, která zvýší atraktivitu“. MŠMT je tam také mělo, jenom je schovalo v rámci jiného dokumentu. V jejich pravidlech je něco jako „zahraniční studia“, což je rozdělené na běžné cizince a na příjmy od samoplátců, které si slíznou z výročních zpráv vysokých škol a váží to 60:40.


Ing. Blažek, tajemník FSV – Pokud bychom peníze nedostali, tak UK nic nepostaví. Zrovna FSV musí zajistit financování OPV. Když tuto část nebudeme mít, tak bude muset sehnat peníze odjinud.


J. M. pan rektor – Proč nepožádáte o částku z Mikuláše?


Ing. Blažek, tajemník FSV – Slyší tento návrh prvně, ale dle současných podmínek a pravidel pro čerpání z něj by se svou žádostí neuspěli. Mají sice rezervy, ale ne dostatečné.


JUDr. Horáček, pověřený funkcí kvestora – Toto byl zrovna jeho návrh a zjistil, že okolo rozpočítávání bylo mnoho nejasností. Snažíme se udělat co nejvíce transparentní systém, tedy nalít tyto peníze do Mikuláše a nechat na fakultách a na rozhodnutí AS, zda bude financování projektů schváleno jako zápůjčka nebo co.


Ing. Blažek, tajemník FSV – Bylo by vhodné to navázat i na cashflow.


J. M. pan rektor – Tím ale malé fakulty nikdy neopravíme. Kolik z toho můžete dostat?


Ing. Blažek, tajemník FSV – Letos cca 5,5 mil Kč, za ty roky to bude už třeba 20 mil Kč, což je významná částka, kterou budeme muset v našem rozpočtu najít.


Doc. Nigrin – To musíme každoročně krájet 75 mil.


J. M. pan rektor – Buďme rádi, že máme finance, ze kterých můžeme fakultám pomoci financovat rozběhlé či rozbíhající se projekty.


Doc. Nigrin – Byl by rád, kdyby bylo nějaké „přechodné období“, aby od ledna nepřišly AS žádosti za X mil Kč. Mikuláš byl stvořen pro mimořádné věci a teď by se z toho stal pravidelný investiční fond.


J. M. pan rektor – Pojďme si říct, že každý rok naplníme Mikuláše nějakou konkrétní částkou, např. 75 miliony Kč. Momentálně je sice na nule, ale do něj se také neplnilo 10 let.


JUDr. Horáček, pověřený funkcí kvestora – Chápe námitku, ale nemůže to být ve stejné formě, jako je to dnes. To ale pal záleží jen na AS, co a zda podpoří a v jaké výši. Musí se ale najít klíč, jak příspěvky rozpouštět.


Doc. Nigrin – Je to o tom, zda si Ekonomická komise AS UK převezme výhybku, kdy např. 2x ročně bude vyhodnocovat žádosti o čerpání z Mikuláše.


J. M. pan rektor – Vidí zde dvě možnosti: rozpustit tyto peníze nebo to dát do Mikuláše. Nemá problém ani s jedním, ale při variantě jedna se nic nepostaví. O Mikuláši AS vždy rozhodoval, ale jinou metodou. Takhle bychom měli 2 deadliny, fakulty vědí, co staví, a na základě toho se staví. Pak je zde ale otázka podle čeho budeme určovat výši příspěvku.


Ing. Blažek, tajemník FSV – Co podle cashflow?


J. M. pan rektor – To ale není parametr stavby, ale fakulty.


Doc. Brom – Nesouhlasil s návrhem dr. Gregera na zásah do procent v K. Jediné, s čím souhlasil, byl Davidův článek 5.iii.A, čili selektivní změna subváhy u Graduation rate u PhD studentů (ale netrvá na tom. Jinak řečeno – souhlasí s vedením UK v tom, že nemá smysl otevírat letos procenta v K poté, co jsme se k nim loni klopotně dobrali.


J. M. pan rektor – Jasný, poznamená si to a propočítají to, jak by to vycházelo.


Doc. Brom – Pokud máme dát do Mikuláše 75 mil., tak se na to fakulty musí složit. Částku, kterou většina fakult (s několika výjimkami) dá, plus minus odpovídá tomu, o kolik přijde tím, že se zruší položka „Zdroje na rozvoj fakult“. Jinak řečeno: nula od nuly pojde. Ještě jinak řečeno: Pokud bychom chtěli do Mikuláše dát 75 mil. a zároveň ponechat v Principech „Zdroje na rozvoj fakult“ ve výši 75 mil., tak většina fakult dostane na této položce to, o co obratem přijde tím, že se shora odřízne coby vklad do Mikuláše. Samozřejmě nemusíme do Mikuláše dávat nic, ale to mi nepřijde jako dobrý nápad.


Doc. Nigrin – Chápe, že v čl. 4.i. jsou vytažené některé prostředky z ÚVT na SIS. Byl by rád, kdyby ÚVT informovalo Komisi pro IT o tom, jak se co (ne)daří a aby byla nějaká zpětná vazba. Je trošku i vizitka ÚVT to, že v hlavní budově vypadává Eduroam.


Bc. Farkaš – Děkuje za pozvánku, leč zástupci ÚVT na schůzky Komise pro IT nechodí, a to i přesto, že je zvou. On osobně požádal ÚVT o zařazení mezi testery nového SISu, ale nakonec to bylo zařízené až skrze Davida Hurného, ÚVT na jeho email neodpovědělo.


J. M. pan rektor – Děkuje za informaci, v tom případě tedy vedení ÚVT vyzve, aby na výzvy AS UK a jeho komisí reagovalo a aby se zasedání Komise pro IT jeho zástupci účastnili. Ještě k doktorandům – oni by víc peněz dostali, kdyby fakulty doktorandy kvalitně přijímaly. Na některých fakultách jsou doktorandi bez školitele, nikdo je nehodnotí, a nakonec je úspěšnost 16 %. Kdyby po prvním roce ti nevhodní odešli, tak by byl pro ty kvalitní dostatek peněz.


Mgr. Pavlorek – Ztotožňuje se s materiálem dr. Gregera, ale chápe, že není vůle otevírat váhy – je to logické a je na to i pozdě. Přiklonil by se ale k podpoře graduation rate oběma směry. Bude motivovat jak fakulty, tak studenta, aby měl vlastní pozitivní motivaci k dokončení studia v řádné době. Zároveň ale materiál dr. Gregera vylovil otázku: „Jak my rozumíme pojmu samoplátce?“ Je to každý student ve smyslu § 57 zákona, tedy student, který má (byť nulový) poplatek, nebo ten, který má správně mít stanoven poplatek, ale je reálně nulový?


J. M. pan rektor – Loučí se s přítomnými, zmodelují 3 způsoby, jak finančně motivovat doktorandy, a do graduation rate dají hodnotu 5. Není to dogma, nad procenty, i ve vztahu k vědě, se budou ještě bavit. Děkuje všem a připomíná, že materiály k vědě budou zaslány cca za 10 dní.


PhDr. Jüptner – Chtěl ještě krátce reagoval na samoplátce. Je důležité, aby se na to nedíval mechanicky, ale abychom sledovali cíle, kterých chceme dosáhnout. Nyní jsme se posunuli i s novými Principy a čelíme dopadům krize a pokud sáhneme i na samoplátce, tak se internacionalizace nevyplatí. Myslí si, že fakulty, které jsou v internacionalizaci excelentní, mají přínos pro UK i jako celek.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Reakce na Mgr. Pavlorka: definice vycházely z definic MŠMT, tedy dle citovaného ustanovení. Ještě ověří, zda náhodou v praxi neplatí druhá možnost.


PhDr. Stráský – Omlouvá se za vyhrocenou debatu na konci minulého zasedání Ekonomické komise AS UK, a je rád, že se jeho obavy nenaplnily a přítomní se doopravdy snaží vše dopočítat, i když to není na první pohled zdát. Má ještě otázku na vedení, zda nezvažovali zvýšení prostředků na GA UK? Je to funkční systém, který podporuje vynikající studenty.


MUDr. Prášil, kancléř UK – Nebylo to v debatě, jelikož tento návrh byl debatován prvně včera na KR. Určitě je to ale návrh, který můžeme projednat. Připomínku si poznamenává.


Prof. Zahálka – Nezapomeňme, že letos přichází Igráček, což je relativně silná podpora. To je podnět na údržbu nemovitého majetku, což je parametr, který se měnil naposledy v roce 2016. Naopak dokončováním staveb se příspěvek snižuje. Bylo by vhodné s touto částkou malinko hnout.


JUDr. Říha – V souvislosti s podporou studentské vědy: stálo by za zvážení, aby se z peněz, které by jinak šly z SVV, ukrojilo více. Je zde uměle nastavený succcess rate, kde v GA UK mnoho skvělých projektů neuspěje.


JUDr. Horáček, pověřený funkcí kvestora – Pan prof. Volf tvrdí, že se limit pro úspěšnost nemůže zvyšovat.


JUDr. Říha – Pan prof. Volf nám ale minule tvrdil, že by jej rád zvýšil, protože je mu těch projektů líto.


Doc. Nigrin – Myslí si, že tímto byl odstartován maraton jednání, které se nebudou odehrávat jen na fóru Ekonomické komise AS UK. Je rád, že se to nyní projednává dvoukolově a že došlo s propojením s činností Komise pro IT, kde se zjistilo, že komunikace s vedením ÚVT neprobíhá tak, jak by měla.


4. Různé

Doc. Nigrin – Ještě by rád upozornil, že opatření rektora k poplatkům bylo z iniciativy PF a Legislativní komise AS UK mírně pozměněno. Posun ale není v ekonomické rovině, jedná se jen o lepší vyjádření věcného záměru, proto nešel materiál znovu na Ekonomickou komisi.


Doc. Boháč – Úprava v textu je jen v duchu toho, aby nedocházelo k souběhu dvou úlev: na základě zákona a na základě OR. Není to věcná změna, spíše změna formulace v duchu diskuzí. Legislativní komise AS UK k tomu přijala i stanovisko, v němž se zdůraznilo riziko, kdyby tato změna formulace nebyla přijata.


Prof. Zahálka – Ve čtvrtek bude předsenátní setkáni v SK Celetná. Studenti budou začínat od 18:30, „dospělí“ od 19:30. V pátek bude zasedat senát v hybridní formě, stejně jako dnes, ale ve „větším“, proto se přesunou do Modré posluchárny.


Doc. Nigrin – Další komise není stanovena, každopádně 15.6. proběhne kulatý stůl k vědě zde v Karolinu. Pokud již nikdo nemá žádné podněty, tak přeje všem hezký zbytek dne a ještě jednou děkuje za přínosnou debatu.




Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK



Poslední změna: 19. srpen 2020 10:41 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208






Jak k nám