Přítomní:

Prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Mgr. Jan Bičovský, Ph.D. (FF), Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D. (PřF), Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), Bc. Andrej Farkaš (MFF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), Mgr. Tomáš Gryc, Ph.D. (FTVS), Doc. Dr. Phil. Mgr. Pavel Himl (FHS), Tomáš Jan (FaF), Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. (1. LF), MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LF P), PhDr. Petr Jüptner, Ph.D (FSV), Mgr. Jan Kranát, Ph.D. (ETF), Mgr. Josef Kružík, Ph.D. (FHS), MUDr. Anna Malečková (LFP), Prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D. (3. LF), Bc. et Bc. Veronika Müllerová (PedF), Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. (FSV), PhDr. Dana Hůlková Nývltová, Ph.D. (součásti), MUDr. Anna Olšerová (2. LF), Kamila Otrubová (1. LF), Mgr. Jan Pačes (PřF), Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (1. LF), JUDr. Michal Říha (PF), Ing. Milan Skrbek (FTVS), Doc. Ing. Stanislav Smrček (PřF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), Doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. (FaF), Matěj Višňa (1. LF), Prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS), Doc. Mgr. Václav Cvrček, Ph.D. (FF), MUDr. Josef Fontana (3. LF), doc. MUDr. Václav Liška PhD. (LFP), Mgr. David Pavlorek (FF), PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF),

Hosté:

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, J. M. (rektor UK), MUDr. Milan Prášil (kancléř UK), JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D. (kvestor UK), prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. (prorektor pro vědeckou činnost), prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (prorektorka pro studijní záležitosti), Ing. Petra Wehrenberg (RUK), RNDr. Helena Kvačková (OVV), RNDr. Věra Šťastná, Ph.D. (OAS), Mgr. Jiří Chvátal (OAS), Mgr. Martin Maňásek (ÚVT), prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc. (1.LF), Ing. Jaromír Michl (1.LF), Bc. Martin Čihák (FF), Mgr. Tomáš Konečný (FF),

Program:

1. Zahájení

2. Principy na rok 2022

3. Strategický fond UK

4. Různé

1 – Zahájení

Doc. Tomáš Nigrin, předseda Ekonomické komise AS UK, přivítal všechny přítomné a poděkoval jim za připojení se. K navrženému programu nebyly připomínky a byl schválen tichým souhlasem.

2 – Principy na rok 2022

J. M. pan rektor popřál všem krásný den a přednesl úvodní řeč – AS UK již obdržel kariérní řád, jež je vydáván formou OR, přišel také mzdový předpis, který bude schvalován na senátu až v září. Kariérní řád je proti tomu standardní, jednoduchá záležitost.

K samotným Principům: Graduation rate je nyní v rozdělování prostředků klíčový parametr. Velký důraz je kladen na doktorské studijní programy a jejich včasné dokončování. Dotace na vědu už představoval minule u modifikace Principů na rok 2021. U tvorby zdrojů, fondu mobility a Erasmu je mírný pokles. Snižují rezervu na havárie a mimořádné události, která byla zvýšena letos kvůli pandemii. Kampus Hybernská je o 1 mil. Kč nižší než loni. EIZ jsou ve výši 9 mil. Kč. Náklady na provoz a rozvoj ESS mírně vzrostly. Mají zájem o aktivity prezentující univerzitu v ČR i zahraničí. To, co je zde nově, jsou náklady na audit UK a fakult ve výši 3 mil. Kč. Důvodem pro nové zakotvení je audit na naše auditory, kdy se ukázalo, že musí jedna firma provést audity hospodaření na všech fakultách v rámci jednoho balíčku. Je zde řešena i otázka IT. U Strategického fondu vyšly z návrhů a debat s kolegy, senátory i zástupci fakult. Fond je ponížen a zaměřen jen na dvě kategorie. Více bude sděleno v následujícím bodu. Soutěž kvalitních monografií letos neproběhla a příští rok tak budou oceněny monografie za poslední dva roky. Blíží se finále smlouvy s Erudiem a věří, že tento týden přijde podepsaná smlouva.

K dopisu z LF: neztotožňuje se s ním, kolegium rektora také ne. Ať si pak diskutují s novým vedením univerzity. Jeho názor je jasný, byly o tom dlouhé diskuze, které se vedly před dvěma lety. Neví, proč by se takto zásadní změna měla konat na konci jeho mandátu. Tuto změnu odmítá, řekl totéž již i na rozšířeném kolegiu rektora. Ať si o tom následně jedná nové vedení, toto je naprosto zásadní změna, kterou nebude dělat.

Prof. Vokurka – Ví, že se o dopisu vedly různé debaty a je si vědom toho, že Principy jsou složité. Dlouhodobě se ale snaží řadu věcí rozklíčovat. Jsou tam některé věci, které LF do jisté míry zaráží. Chápe, že se nyní toto nehne, ale jsou odhodláni vysvětlovat, debatovat a přesvědčovat.

J. M. pan rektor – Je mu jasné, že fakulty hájí svoje zájmy, ale takto zásadní změny by se měly projednávat s novým vedením. O dopisu se jednalo transparentně. Je to jistě legitimní debata, ale ať se vede příští rok na jaře, on už nebude dramaticky měnit principy.

Prof. Vokurka – Půjdou si za svým. Nejde o to, že by to bylo netransparentní, ale vývoj se posouvá jistým směrem, kterým by se vyvíjet neměl.

Ing. Michl – uvědomuje si, že nemají rozhodovací právo, ale mají právo připomínat, což udělali již před dvěma roky. Jen by jej zajímalo, proč se 10 % normativní části rozděluje nenormativně.

MUDr. Prášil – Před třemi lety se tohoto důvodu již dotkly. Takto to bylo zafixováno ještě před nástupem pana rektora. KENy se dostaly pod velký tlak a začaly se přepočítávat. UK na to reagovala kompromisem, který skončil 90:10. Aby následně částečně ulevila LF, tak k tomu kompromisu přidala nějaké bonifikace, což ve výsledku končí na 92:8.

Doc. Nigrin – Byl to kompromis jednání, která se vedla před 7 lety. Byl zde tlak udělat 80:20 a současné zakotvení je kompromisem. Postupně se toto dávalo dohromady asi šest let.

Ing. Michl – Po dobu činnosti pana rektora se výkonová složka vůči kvalitativní složce změnila na poměr 25:75, takže si lékařské fakulty sahají na 25 %. Průměr UK za kvalitu je 1/3 normativní složky. LF mají průměrně 25 %, což je veliký rozdíl. Jak to zdůvodníte a proč nejsou Principy nikde zveřejněné?

J. M. pan rektor – Dvakrát za jeho funkční období se vedly velké debaty o Principech. Prvně 2014, kdy velkým způsobem ztransparentnili předpisy UK. Před dvěma lety byla druhá debata, která měla několik kol. Mysleme na UK jako celek. V tuto chvíli je pro něj pozdě toto debatovat, to je pak na řešení po volbách. Pokud se změní model financování, tak bude dramatický.

Doc. Nigrin – Do koeficientu K lékařských fakult se započítá i vědecký výkon lékařů v rámci nemocnic, což zase na jiných fakultách není.

Prof. Jech – 90:10 v Principech nikde nenašel. Což je jeho chyba, měl by si to sám prostudovat. Bylo by dobré uvést čísla tak, jak jsou. Není nic proti tomu, že se fakulty ozvou. Je to i jeho povinností jako voleného zástupce se ozvat. Byl by rád, kdyby se snažili naslouchat, že existuje nějaký problém. Tím, že řekneme, že o tom jednat nebudeme, tak to není řešení. Berte to z jejich strany jako snahu o zlepšení komunikace. Má vlastně výhodu, že on a prof. Vokurka jednání před lety nebyli přítomni a mohou k tomu přistupovat s klidnou hlavou. Rád by viděl modely.

MUDr. Prášil – Respektuje, že se fakulta anebo skupina fakult ozvou s tím, že nejsou se stávající strukturou spokojeni a chtějí se o tom bavit. Osobně rozumí tomu, že mnoho věcí v Principech má historii, která odkazuje na vývoj z Principů předešlých. Je zajímavý nápad si to jednou za čas celé rozepsat, aby nikdo nemusel hledat 3 roky dozadu, z čeho je tvořen fix složek. Výpočtů udělali velké množství v roce 2018, kdy porovnávali, kdo vydělává a kdo ztrácí. Podobné výpočty začali připravovat i teď, aby nezůstali stranou debaty.

PhDr. Greger – Také si váží diskuze a chce sdílet s kolegy svou zkušenost. Je z humanitní fakulty a zažil melu okolo poměru 90:10. Nerad by to otvíral, aby to náhodou neskončilo 50:50. PedF má nejvyšší rozpětí KEN na UK. Mají 1,0 i 3,5, a zná tak problémy spojené s financováním obou konců. Rozdíl mezi psychologií a hudební výchovou není 3,5násobný, ale tato čísla vznikla úplně jinak. Souhlasí s tím, že hudební výchova má větší mzdové náklady než psychologie, protože je hodně individualizovaná, ale rozhodně to není trojnásobný rozdíl. KENy nejsou spravedlivé a proto je MŠMT opustilo. Není ale rozumné a spravedlivé to, že každoročně narůstají. Otevírání KENů může znamenat, že se humanitní fakulty spojí, a může to skončit jinak, než 90:10. Cesty si dovede představit, ale má za to, že budou politicky neprůchodné. Váží si kompromisu 90:10, který sice není spravedlivý, ale respektuje ho. U LF je další problém, a to koeficient K. Když budeme argumentovat, že mobility nejsou dobré kritérium, tak o tom musíme zároveň přesvědčit MŠMT. Když si zase proměníme vlastní pravidla, tak budeme v K klesat. Dílčí úpravy možné jsou, ale byl zde vyjednán složitý kompromis, a to, že započítají body lékařů na LF z jiných činností. Tento kompromis není nijak obhajitelný, ale byla to snaha vyjít vstříc LF. Násobit koeficient K KENem je nesmysl. Chápe, že je to záměr, jak navýšit rozpočet LF. To je ještě méně oprávněné, než poměr 90:10. Pokud se to bude otvírat, tak bude nutné pracovat s předpokladem, že KENy jsou spravedlivé, což ale nejsou.

Prof. Vokurka – KENy MŠMT již úplně pohřbilo či ne? Nicméně k náročnosti lékařského vzdělání: u praktické výuky jsou velké náklady na vyučovací pomůcky, jsou zde obrovské materiálové náklady. Ke kvalitě: když vezme tabulky, které poslali, tak jej zaráží, že nastavení K je takové, že všechny LF vycházejí jako poměrně málo kvalitní. Je mu divné, že kvalita vychází takto nízko. Zohledňuje MŠMT KENy nějak nebo ne? Protože jste zmínili, že při změně K bychom si pohoršili. Jaký je vztah MŠMT a nás?

MUDr. Prášil – To jsou dvě různé věci. Pokud jde o KENy, tak je MŠMT oslabilo tím, že udělalo fixní poměry. Nejsou mrtvé, ale jsou jako regulační pomůcka. Po stránce toho, že by byly živé, počítaly se nově, tak to se neděje. Přiklání se k dr. Gregerovi. KENy jako takové jsou velmi diskutabilní ukazatel pro rozdělování prostředků na UK. Pokud chceme změnit financování, tak musíme přijít na jinou proměnnou. Ke K – pokud si nastavíme jiné složení K, než jak jej má MŠMT, tak se nám začnou čísla rozcházet, výsledně na tom můžeme tratit.

Doc. Nigrin – Jeden diskurs je dovnitř, druhý je navenek. Tváříme se jako medicínsko-přírodovědná univerzita. Pokud budeme chtít přidat na humanitní část, tak nám přidají, ale jinde uberou a ve výsledku zase klesneme. Vykazujeme body tam, kde je dostaneme zaplacené. Pro balík UK dostáváme více peněz. Nemůžeme vidět linku od fakulty a zpátky. Je to nějaký způsob, jak získat ze systému co nejvíce peněz.

PhDr. Jüptner – Má také velký respekt ke kolegům z LF. Chtěl by podtrhnout to, že naprosto potvrzuje to, co říkal dr. Greger. Jeho příspěvek byl velmi přesný. Nemusíme s tímto nastavením souhlasit, ale měli bychom jej respektovat, protože se jedná o kompromis. Za sebe by chtěl říci to, že jim nepřijdou Principy ve všem spravedlivé a racionální. I oni posílali několik dopisů Ekonomické komisi, kde psali, že se jim Principy nelíbí. Na druhou stranu je výsledek diskuze ten, že nižší racionalita není takovou překážkou. Důležité je, aby nám Principy umožnily fungovat. Přikláněl by se k tomu velkou debatu neotvírat, ale pokud zde ta vůle je, tak by měla začínat na zeleném stole. Je to snaha nějak diskutovat, aby diskuze byla poctivá. V rámci Principů nám záleželo na UK jako na celku. Pokud se podíváme na výroční zprávu, tak ústupky LF se velmi pozitivně projevili na LF, nebo minimálně na 1.LF. Za něj je důležité, abychom se mohli rozvíjet a zajišťovat kvalitu jako celek. Nepropadal by pocitům, že je někdo méně kvalitní. Pokud máme tuto velkou diskuzi odstartovat, tak potřebujeme precizní, předem prodiskutovaný návrh, aby to nebyla jen stížnost. Měl by to být nový konstruktivní návrh. Můžeme zkonstruovat vnitro-univerzitní KEN, který bude porovnávat náročnost. Tomu se nebrání, ale musel by být dobře promyšlený.

Dr. Šima – Chce přiblížit pohled zástupce FF. Již pan kancléř zmiňoval, že MŠMT příspěvek na vzdělávací činnost zafixovalo před mnoha lety a KEN není živý. Byly debaty o tom, jak KEN odpovídá realitě. Na UK přistoupili k této debatě před 3 lety, kdy souhlasili, že se to zafixuje, přestože zástupci humanitních a společensko-vědních fakult byli proti a považují to za relikt. Na FF nenajdou nikoho, kdo by byl ochotný přistoupit na kompromis vůči KENům. U nich panuje dlouhodobě nespokojenost. Pokusil se to otevřít již před 3 lety, ale neúspěšně. Nyní máme RVH, která do programů vidí. Otevřeme tam debatu o ekonomické náročnosti jednotlivých programů.

Dr. Bičovský – Přijde mu, že zde byl zmiňován termín „frustrace“, která má platnost i pro humanitní fakulty. Není si jist, zda má tentýž zdroj. Na jedné straně je frustrace někoho, kdo nedostává tolik, kolik by měl dostat, dále frustrace někoho, kdo pracuje za podmínek, za které by nikdo jiný nedělal. LF cítí frustraci, že podle výpočtů nedostávají tolik, kolik by měly dostat, tak i tak zjistíte, že dostávají výrazně více, než dostávají lidé za srovnatelnou práci na jiných fakultách. Oba typy frustrace jsou stejně oprávněné.

Ing. Michl – Ke KENu, jak říkal dr. Greger: propočítával to na začátku tohoto století v komisi při MŠMT. Je tam více nákladů a hlavní je mzdová náročnost, která je na LF cca 65 % nákladů. Mají ale i jiné náklady, které na jiných fakultách nenaleznete. Když vezmeme, že budeme část peněz dělat na kvalitu, na výkon, tak nakonec LF klesne. LF do výuky studenta vkládá násobně více než jiné fakulty. Bylo by dobré, kdyby si Ekonomická komise nechala propočítat, kolik byly dotace na jednoho studenta před 15 lety a kolik jsou nyní. Pokud nám říkáte, že LF byly v posledních 8 letech zvýhodněny, tak nebyly.

Prof. Raboch – Konstrukci KEN nezažil, ale vyslechl na něj mnoho názorů. Možná je chybou VŠ, že nepřesvědčí MŠMT, aby byl způsob financování jiný, pokud je KEN tak moc sporná věc. Na UK jsme se dohodlI, že si uděláme vlastní Principy, abychom napravili to, co dělá MŠMT špatně. V roce 2018 byly výpočty ohledně toho, kolik bychom měli dostat peněz dle kritérií MŠMT a kolik dle našich Principů. Dále se straší, že pokud si pozměníme naše Principy, tak dostaneme méně peněz – stále ale dostáváme stejně. Chtělo by to získat modelace. Frustrováni jsme všichni, nicméně by to zmírnilo to, kdybychom tato čísla měli k dispozici.

Doc. Nigrin – Když budeme tlačit na změnu rozdělování peněz ze státního rozpočtu, tak jako UK dostaneme méně. Svět mimo bublinu UK je proti nám dosti nepřátelský, všechny VŠ by nám rády vzaly naše prostředky. Možností, jak peníze rozpočítat na fakulty, je strašně moc, ale my zde respektujeme tento těžce vydobytý kompromis. Ekonomická komise se vyznačuje silnou kontinuitou, a tak víme, jaké jsou historické podklady. Většina věcí není černobílá. Do budoucna bychom si mohli říct, zda nevytýkáme před závorku moc, zda z centra toho neplatíme moc. Zda není moc ve vzdělávací činnosti či ve vědě. Pokud budeme chtít od MŠMT, aby nás jinak financovalo, tak toho se nedočkáme. Nevěří, že nový kandidát na rektora/ku si sedne a přepočítá to, protože fakulty se nemohou rozpohybovat o několik desítek procent. Systém musí být dostatečně předvídatelný a ideálně stabilní.

Doc. Dolejší – Dovolí si navázat na doc. Nigrina, protože si také myslí, že tato diskuze je v tuto chvíli bezpředmětná. Dovolí si konstatovat, že RVH k této diskuzi také nepřispěje, protože se potýká s tím problémem, že nedokáže dostatečně srovnávat kvalitu oborů z jednotlivých oblastí, přestože to má v dlouhodobém zámětu. Vždy se hodnocení pohybuje v rámci určitého oboru. Pokud chceme diskuzi o KENech, tak si naplánujme samostatné jednání a pojistky, objednejme si psychiatrickou pomoc pro jedince, kteří se v rámci diskuze zhroutí, a zásahovou jednotku, která udrží rozhádané osoby od sebe. Uspořádejme to, ale pokud se na tom nedohodneme, tak zůstaňme u stejného řešení, jako je. Měli bychom dnes jednat o tom, zda předložené Principy na rok 2022 schválit, ale KENy bychom měli pro nyní odložit.

Doc. Nigrin – Udělejme pocitovou debatu nyní a následně proberme předložené Principy bod po bodu. Podle něj by měl být koeficient K dostatečně vydiskutovaný.

Prof. Jech – Odhlasovat si KEN nebo výši koeficientu mu přijde jako odhlasovat si, kolik stupňů je venku. Pojďme uvažovat v širším rámci. Nachází určitou paralelu s lékařským povoláním, kdy předepíšu člověku léčbu a budu čekat, co to udělá. Druhá možnost je udělat zevrubnou diagnostiku a následně teprve na základě dat určit léčbu. Nebylo by možné udělat audit, zjistit, kolik nás co stojí, a následně se o tomto bavit? Bude jistě sáhodlouhá diskuze o strategickém fondu – nebylo by lepší použít tyto peníze na něco, co bude mít reálné dopady? Přijde mu, že se zde čísla tahají z rukávu.

Prof. Zahálka – Souhlasí s doc. Dolejším, že by bylo dobré se do toho hlouběji neponořovat. Principy jsou něco jiného než koncová částka. Měli bychom to zde vidět bez těch čísel, protože Principy jsou obecné potřeby, obecné možnosti, jak by to mělo být postihnuté a vyřešené. Proč Principy vznikaly: byla vždy snaha, aby se nekopírovaly věci tak, jak se zrovna nějaký úředník vyspal. UK by měla být co nejstabilnější. Byla doba, kdy nám ostatní VŠ naše Principy záviděly. Pokud bychom si k tomu měli sednout, tak zjistíme, že každá fakulta trpí nějakou mírou křivdy. Je zde ale otázka, jak velká křivda je ještě snesitelná, aby UK jako celek fungovala. Pokud budeme koukat na koncová čísla, tak to nebude dobré.

Doc. Himl – Chtěl by se přidat k předřečníkům a navázat na ně. Nyní není moment za těchto podmínek do toho výrazně sahat, ale pokud bychom si měli říct, kolik co stojí, tak nás nejvíce stojí práce vyučujících, odborných asistentů a profesorů. Odměňování by mělo být srovnatelné bez ohledu na materiální náklady a počet studentů. Lituje, že jeho práce je hodnocena poloviční částkou oproti mzdám kolegů z LF.

Doc. Liška – Za Plzeň by chtěli vyjádřit podporu 1.LF, protože problém je napříč všemi LF. Řešení jistě není v Principech na rok 2022. Je nejvíce trápí problém získávání nových kolegů, aby se skutečně věnovali výuce. Není pravda, že by všichni docenti a profesoři bylo placeni stejně. Pokud se nám absolventi rozhodují, zda půjdou učit anatomii nebo půjdou do praxe, tak výuka není tahák. To je další problém, který částečně vyřešila vláda 2019, ale je to jen dočasné řešení. Tento problém zde je, je potřeba jej řešit a neodkládat jeho řešení. Chtěl by, aby rozdělení peněz bylo co nejjednodušší, abychom co nejvíce reflektovali dělení dle MŠMT.

Bc. Farkaš – Hodinu a půl se zde bavíme o tom, kdo má jaký problém, točíme se v kruhu. Principy obsahují velké množství nespravedlností pro jednotlivé fakulty, každý si tam najde něco. Pokud tu nepadne jediný návrh, jak to konstruktivně posunout, tak pro něj byla ta hodina a půl ztracená. Říct si problémy je dobré, ale v jistém bodě je dobré to utnout a jít hledat řešení. Osobně by se přesunul ke konkrétnímu návrhu Principů na rok 2022 a dále pak ke Strategickému fondu.

Doc. Nigrin – Problémy je nutné si zde vyříkat. Když se podíváme do struktur nákladů, tak FSV je má srovnatelné s 1.LF: FSV 61 % a 1.LF 65 % na mzdové náklady. Pojďme se ale nyní přesunout ke konkrétnímu návrhu Principů na rok 2022.

MUDr. Prášil – Z proběhlé debaty plyne, že Principy jsou složité, ale neví, jak je zestručnit. Brání se tomu, že by měly být poplatné Principům MŠMT, které neapeluje na to, abychom jejich Principy propisovali v co největší míře. Na druhou stranu volání LF je mnohaleté, točíme se zde okolo KENu, který se mu zdá složitě použitelný. Měla by být otevřena debata, pro níž vedení UK poskytne výpočty a materiály, které udělali již v roce 2018. Za něj osobně by taková debata měla mít smysl v tom, jaký má být smysl řešení. Pokud jím má být vnitro-univerzitní KEN postavený na auditu, tak si jako první musíme vyjasnit metodiku takového auditu. Je připraven poskytnout podporu daty, jimiž disponují. Je pravda, že Principy nevisí veřejně, ale zkuste se podívat na jiné VŠ, které si je také nevyvěšují. Jsou k dispozici senátní veřejnosti, RKR a tajemníkům. To považují za maximum. Nikdy se ale nebránili posílat Principy těm, kdo o ně měli zájem v rámci UK.

Doc. Nigrin – Potvrzuje, že kdokoliv se obrátil na AS, tak Principy dostal. Ze stejného důvodu nikde nevisí Excel s rozpočtem. Je ochotný se zabývat změnou do budoucna a hledáním společného pohledu. Nerad by viděl, aby se zde přehlasovávaly jednotlivé skupiny fakult. Musíme najít společný pohled. Pokud máme Principy odmítnout, tak musíme připravit detailní systém. UK musí fungovat a nemůžeme držet pracoviště v nejistotě.

Nyní se zaměříme na Principy na rok 2022, které můžeme projet bod po bodu. Za něj byl úvod velmi rychlý a rád by to slyšel detailněji.

MUDr. Prášil – Návrh Principů neobsahuje minoritní úpravy, protože tam jsou i kroky, které Principy značně mění. Hlavní změna se týká příspěvku výkonových ukazatelů. Do návrhu jejich změny se pustili v souvislosti se slibem propsat Strategický záměr do výkonových ukazatelů. Toto je maximum, co jsou schopni navrhnout s tím, že známe Strategický záměr a známe data, aby mohla být použita do rozpisu dle Principů na rok 2022. Ve speciální příloze se pokusili popsat metodiku konstrukce jednotlivých ukazatelů. Poměrně prudce z 29 % na 25 % klesli u vědeckého výkonu. Důvodem je to, že jej mají stále navázaný na stejnou metodiku hodnocení vědy, která je nově fungující, a jejich snahou bylo jej do budoucna změnit tak, aby reflektoval specifický dopad na kvalitu vzdělávání. Oproti tomu o 4 % narostl graduation rate spolu s nárůstem váhy u doktorandů. Má to být snaha významně upozornit na tuto proměnnou, která je velmi důležitá. Všechna hodnocení na mezinárodní úrovni na tento deficit upozorňují a chtěli by jej významněji bonifikovat. Navrhli dva nové ukazatele, které mají otevřít Principy novým aspektům, které výrazněji ve Strategickém záměru zdůrazňují. Zatím jej navrhli s 1 % váhou, protože je musí ještě ověřit, ale postupně by váha měla růst. U ostatních ukazatelů byli v malém rozptylu okolo procenta či dvou. Další byla záležitost profesorů a docentů. Zde navrhli hranici 65 let. Kromě této výkonové části, která se řadí pod příspěvek, se Principy výrazněji měnily ve vědecké části. Ne v základu, kde dostáli slibu dále nepropisovat koeficienty, které propsali do letošního rozpisu, a držet příslušný poměr pro jednotlivé fakulty. Tento poměr by navrhovali změnit až v rámci mezihodnocení, jež je plánováno na rok 2024. Pokud jde o vědu, tak je tam významná záležitost týkající se vytýkání před závorku, což je návrh Strategického fondu, jehož představení nechá na panu prorektoru Konvalinkovi. Kromě Strategického fondu je tam vytknut i repositář – zachováváme podporu na celý proces hodnocení vědy. U vytýkání před závorku z příspěvku: tam jsou rozpočtově neutrální. Navýšení je v oblasti centrálního pojištění, u centrální propagace UK a u auditu, na druhou stranu jsme klesali v řádcích, které si omezení letos mohou dovolit – u příspěvku by meziroční deficit měl být neutrální. Z vědy meziročně ukrajujeme více. Pokud jde o další části Principů, tak by se rád soustředil na nemovitosti. Navrhuje zohlednit situaci ÚJOP a KaM, které původně z Principů nebyly podporovány. Navrhují konkrétní postup, jak poslat do těchto součástí peníze na údržbu nemovitostí. Doc. Brom se ptal na technickou změnu v souvislosti s financováním mezi příspěvkem a dotací. Změna nebyla snahou ukrojit z vědy ještě víc, ale byla snahou vyjít vstříc ekonomickému odboru, který následně po každé drobné změně vše složitě přepočítává. Toto ale není návrh, na kterém bychom bazírovali, a je to něco, co můžeme stáhnout nebo oželet. Snažili se reflektovat některé připomínky, které přišly. Jednou z nich bylo to, že příspěvky z Institucionálního plánu by měly být zohledňovány v kohezi. Druhá byla možná změna financování doktorandského studia ze strany MŠMT, byť nyní nemají informace o tom, že by k této změně mělo dojít dříve než v roce 2022. Proto je tam dopsáno, že se v případě takové změny Principy otevřou.

Doc. Dolejší – Má dotaz na malou otázku, a to na 1 % na „spolupráci s praxí“ – co to znamená? Spolupráci lektorů či studentů?

MUDr. Prášil – Vychází to ze Strategického záměru, kde je jednou z priorit posílit spolupráci s praxí, tedy navýšit počet odborníků z praxe zapojených do výuky. Je to více rozepsané v Příloze 1, kde je popsán způsob konstrukce tohoto ukazatele.

Mgr. Chvátal – V tomto případě vychází z dat z Výroční zprávy, konkrétně tabulka 8.2. V této tabulce se sledují lidé podílející se na výuce, kteří působí v praxi, lidé, kteří vedou závěrečné práce a kteří vedou praxe. Tato tabulka se sbírá na základě dat od fakult.

Mgr. Maňásek – Tyto údaje nemáme nikde v systému a počítáme s tím, co nám dávají fakulty.

Doc. Dolejší – Dalo by se do toho započítat i to, že diplomovou práci vede odborník z Akademie věd?

Mgr. Chvátal – Ano, pokud je to odborník z Akademie věd, tak je to odborník z praxe.

Doc. Nigrin – Toto jej překvapilo, protože to nikdy nevykazoval. Bojí se, že bychom uměle navyšovali počet externistů, abychom dostali více peněz.

MUDr. Prášil – Chceme najít co nejlepší poměr toho, aby naše K zobrazovalo to, že se odborníci z praxe podílejí na výuce a že s praxí spolupracujeme. Určitě bychom dokázali postavit preciznější ukazatel, ale ten neufinancujeme. Jim se tento ukazatel zdál vhodný na to, abychom se od něj odrazili a případně jej dále kultivovali.

Doc. Nigrin – Přimlouval by se za kultivaci předem, aby to bylo rozlišené na počet odučených hodin apod. Změnil by to 1 % na mezifakultní prostupnost studia. Stojíme před vlnou integračních akreditací a musíme fakultám nabídnout způsob financování studijního programu, kdy budou studenti zapsáni na jedné fakultě, ale výuka bude zajištěna na jiné fakultě. To je mechanismus, který je potřeba posílit. Navrhl by spolupráci s praxí vypustit, dokud ji nedopracujeme lépe.

MUDr. Prášil – Vypuštění mezifakultní prostupnosti bylo proto, že několik let byla na 1 % a aby měl tento ukazatel nějakou motivační roli, tak by měl být buď o něco víc, nebo na nule, proto jej vyměnili za jiný. S tímto argumentem samozřejmě seznámí vedení UK. Ukazatel spolupráce s praxí by nerad zavrhoval, má smysl, ale pojďme se podívat na to, jaká data sbíráme a pojďme jej zpřesnit.

Dr. Šima – Rád by se vyjádřil ke K. Změny nejsou malé, jsou spíše komplexní i vzhledem k změnám v posledních letech. Měli bychom změny skutečně probrat po jednotlivých bodech. Domnívá se, že poslední dvě experimentální procenta jsou v jednom případě nesystematické a v druhém založené na nestejně vykazovaných datech, konkrétně u té spolupráce s praxí. Ta data nemusí být velmi kvalitní. Spolupráci s praxí je potřeba podporovat, ale ta zahrnuje i další věci než jen zapojování odborníků do výuky. K druhému procentu týkajícího se zavedení kariérního řádu a dvojjazyčného prostředí: to se obává, že je dosti nesystematický prvek zavedený do koeficientu K. Je to indikátor, který má být hodnocen splněno/nesplněno. Jaké dokumenty jsou potřeba, jedná se o všechny dokumenty či jen klíčové? Je to dosti sporné a přimlouval by se k tomu tyto dva paramenty tam nedávat. Přidá se k doc. Nigrinovi – neví, odkud mají informaci, že toto 1 % nehraje motivační efekt, ale jistě by jej zajímalo, jaký efekt by to mělo, kdyby se toto zrušilo. Vedení PřF by se asi snažilo zápisy externích studentů omezit, pokud by toto 1 % bylo zrušeno. Nerad by, aby byly dávány překážky studentům z jiných fakult. Pokud říkáme, že 1 % je málo, tak můžeme dát 2 %.

Třetí věc je snížení koeficientu na vědecký výkon. Nezní mu logicky, když snižujeme koeficient, který má ohodnotit vědecký výkon. Není dobrým argumentem, že se to bere už v rámci Progresů. Dopad hodnocení bychom neměli jinde snižovat. Přimlouval by se k tomu podíl na vědecký výkon zachovat na těch 29 %. Jistě se tam nějaké přidání najde.

MUDr. Prášil – K těm novým ukazatelům: to vstřícné cizojazyčné prostředí je cílené na to, aby bylo co nejpřátelštější prostředí právě u dokumentů, které jsou používané zahraničními studenty a akademiky. Dovedeme tyto dokumenty snadno identifikovat a ověřit, zda je mají fakulty přeložené nebo ne. Do roku 2022 by měla být hotová byť nějaká jednoduchá forma. Je si vědom toho, že je zde značná podpora pro mezifakultní prostupnost studia, ale zdálo se jim, že je již nějakou dobu zapomenutá. Nemyslí si, že by věda neměla být v K, jestliže vědu máme ve speciálním článku. Pakliže nemáme specifickou facetu, jak ji propisovat do K, a propisujeme ji stejně, jako v dotaci, tak jim přišlo, že 25 % stačí.

Dr. Šima – Velmi podporuje dvojjazyčné prostředí na UK, ale nemyslí si, že je dobré to dělat koeficientem v K. Doposud také neměli dva nástroje na financování vědy, toto je tedy jen pokračování současné situace.

Prof. Zahálka – Ještě ke spolupráci s praxí: když je to neuchopitelný parametr bez jasných kritérií, tak se obává, že tam napíšou všechny dohodáře, všechny, kteří nemají plný úvazek, a i všechny, kteří mají sice plný úvazek, ale zároveň podnikají i na živnostenský list. To vše je vlastně spolupráce s praxí.

MUDr. Prášil – Je si vědom toho, že jsou nové ukazatele vždy problematické. Snažili se vycházet z dat vykazovaných dlouhá léta, která se vykazují do metodiky MŠMT, konkrétně do Výroční zprávy o hospodaření. Že to má daleko do ideálnu, to si uvědomují. Zároveň ví, že je to značná změna K v posledním roce fungování tohoto vedení. Změna ale měla přijít již minulý rok, ale následně přišli změny podmínek Strategického záměru, a proto to odložili na další rok.

Prof. Zahálka – Jedna věc je něco vykazovat a druhá věc je z toho mít nějaké benefity. Má obavu, aby najednou spolupráce papírově nevyskočila o 100 %.

PhDr. Jüptner – Ve věcné rovině nemá žádné výhrady k diskutovaným parametrům, ale na druhou stranu si myslí, že by mělo být naprosto jasně dané, z jakých dat vychází, o jaká data se opírají a tato data by měla být naprosto jednoznačná. Dovede si představit, že některé parametry mohou vykolejit. Nemyslí si, že by se fakulty zavřely a přestaly být prostupné. Nebyl fanoušek toho, aby byla prostupnost součástí Principů. Současná praxe je taková, že existuje množství bilaterálních smluv ohledně vyúčtování nákladů. Na prostupnosti v Principech mu zas tak nezáleží, ale pokud to bez náhrady zrušíme, tak to může rozpoutat aktivity v bilaterálních vztazích. Představuje to klidně i několik desítek nových smluv, které si fakulty uzavřou. Chtěl dát ke zvážení, zda nejít cestou kontinuity z uvedených důvodů. Vnímá to jako technikálii, která zabrání lehkému zmatku a komplikovaným jednáním mezi fakultami.

Bc. Farkaš – Zmíní i připomínky doc. Broma, které zde zatím nebyly zmíněny. Problém je u cizinců a samoplátců, protože to vypadá tak, že se to započítává dvakrát. To by bylo dobré ujasnit.

MUDr. Prášil – Explicitně to tam psali, že se to nemá započítávat dvakrát. Tohoto si byli vědomi.

Mgr. Maňásek – Cizinci jsou bráni jako nesamoplátci a nestážisti. U samoplátců jsou to cizinci s financováním typu 6. U doktorandů je těch, kteří mají financování 6, skutečně málo. Během posledních let se je snažili je převést do typu financování 1. U doktorského studia jsme z většiny studentů udělali nesamoplátce.

Bc. Farkaš – Když zvyšujeme graduation rate, tak proč je to tak mírný nárůst, když je to pro nás tak moc důležité? Když chceme, aby to bylo tak moc motivující, tak by to mělo mít větší váhu než 6. Mohlo by to být klidně i více.

MUDr. Prášil – To je něco, čemu by se nebránili.

Doc. Nigrin – Už loni se to zvyšovalo na pětku.

PhDr. Stráský – Rád by předposlední kritérium zrušil a 1 % vrátil do mezifakultní spolupráce nebo do vědy. Chtěl by se zeptat na binární kritéria, jak se to udělá doopravdy? Když se vezme půl procento na anglické dokumenty – když je bude mít více fakult, tak jak si to podělí?

MUDr. Prášil – Technicky na to odpovědět neumí. S velkou pravděpodobností bychom měli kmen těch předpisů. Pro ty zbývající bude motivací, aby se této situaci vyhnuly, aby to rychle dopřeložily. Ideální situace bude, že se to 0,5 % rozdělí rovným dílem mezi fakulty. Věří, že většina fakult během pár měsíců rychle dopřeloží.

Doc. Nigrin – Jedna věc je to udělat, druhá věc je to udržet, aby česká a anglická verze byly stejné.

MUDr. Prášil – U nich se sbírají podněty od cizinců, kteří nenacházejí informace na svých fakultách. Rozumí tomu, že to binární kritérium není ideální.

PhDr. Stráský – Znamená rovným dílem skutečně rovným dílem? Protože malé fakulty na tom pak vydělají.

MUDr. Prášil – Pokud pak budou mít tyto dokumenty, tak to bude skutečně děleno 17.

PhDr. Stráský – Upozorní, že poměr doktorandů vůči Mgr. studentům zůstal stejný a nyní se dokonce snížil u těch nenavazujících. Návrhem je změnit číslo 6,0 na 8,0. U doktorandů je na to tlak, a ještě se zvýší, až MŠMT začne financovat doktorandy jinak. Nemá to propočtené, ale myslí si, že by to mohlo být správně.

MUDr. Prášil – Návrhu rozumí, zvýšení váhy se nebrání. Je to dobré poukázání na to, že se zas tolik nezměnily poměry. Vždy měli doktorandy vázané na součet předchozích studentů. To nutně zachovat nemusíme a odskok doktorandů rádi zváží.

Bc. Farkaš – Chtěl se přimluvit za to, aby se poměr před závorkou přepočítával každý rok a nefixoval se. Když to zafixujeme, tak je to problém, protože přicházející částky od MŠMT jsou každý rok jiné a mění se tak nevýhody jednotlivých fakult. Rád by to každý rok přepočítával.

MUDr. Prášil – Uvědomují si to a dokážou to vrátit zpátky.

Bc. Farkaš – Rád by vytáhl položku SIS a položku 14 mil. Kč na něj. Na IT komisi se shodli na tom, že bychom to mohli vyvíjet přímo na ÚVT, s čím ale Principy na rok 2022 vůbec nepočítají. Má to brát tak, že s tím zatím nepočítají?

MUDr. Prášil – Takováto položka tam není, předpokládají totiž, že IT zázemí na UK obecně bude významným předmětem volební kampaně. Prostředky budou daleko vyšší než ty, které byly nyní zmíněné. Může se to připravit do dalších Principů.

Doc. Nigrin – Na SIS4 byly dávány peníze i z Ekonomické komise a zajímalo by jej, jak to nyní probíhá.

Bc. Farkaš – Ze strany ÚVT loni proběhla prezentace a jsou pravidelně informováni o průběhu vývoje. Členové IT komise se do vývoje SIS4 zapojili a beta testovali jej. Rezervační systém KaM zabrzdil, a to hlavně proto, že se řešil i v návaznosti na celkový systém KaM. Nyní se řeší, že by se to rozšířilo a spojilo v jeden systém. Proto výběrové řízení prošlo jen do fáze předběžných tržních konzultací.

MUDr. Prášil – Jen ještě informuje, že se snažili připravit model toho, jak by Principy dopadly na letošních penězích. Jedná se o změnu komplexní. Pokusí se to změnit ještě o to, a poslat to Ekonomické komisi.

Doc. Nigrin – Hlasování o tomto dnes nebude, proběhne až na dalším jednání dne 21.6.

3 – Strategický fond

MUDr. Prášil – Vedení UK si uvědomovalo, že se Strategický fond tak, jak jej předložili, setkal s výtkami. Na druhou stranu je to nástroj, který by měl být k dispozici novému vedení již od roku 2022, proto se snažili předložit návrh, který by omezil finanční náklad do začátku a omezil zaměření fondu tak, aby byl čitelnější a měl jasnější pravidla.

Bc. Farkaš – Dovolí si Strategický fond přirovnat k dronu používaném teroristy v Saudské Arábii, který měl malou kapacitu baterie, vrátil se proto k teroristovi a vybuchl mu v rukou. Má hlavní otázku: Prečo? Co mu vadí je to, že J. M. pan rektor prohlásil dnes na začátku jednání, že nechce dělat zásadní zásahy, nyní zde ale předkládá Strategický fond. Nevidí to jako správný nápad, aby staré vedení rozhodovalo o něčem, co bude následně zatěžovat nové vedení. Pokud si to nové vedení obhájí, tak je pro, ale nechce, aby současné vedení rozhodovalo o něčem, co nové vedení pouze zatíží.

PhDr. Stráský – Představuje si, jak Strategický fond bude fungovat: objeví se zde 21 projektů z oborů C a D, sedmi z nim řekneme, že jsou potřeba podpořit a dáme jim peníze, sedmi řekneme, že je třeba je podpořit a peníze jim nedáme, a zbylých sedm odmítneme celkově. Je otázka, co má být vlastně cílem Strategického fondu? Neměli by děkani dostat nějaké upozornění ohledně toho, že nějaké obory jsou vážně špatné a měli by je zrušit? Podporuje doc. Broma a Bc. Farkaše. J. M. pan rektor neví, proč otvírat KENy v posledním roce. On osobně neví, proč by se měl v posledním roce otvírat Strategický fond.

J. M. pan rektor – Bohužel je někdy potřeba rozhodnout, vždy nějaká čára musí být. Musí být zavedeny systémy, aby to nebylo zneužitelné. To, co řekl dr. Stráský na konci, je velmi tvrdé, to by měli udělat fakulty, to není na rozhodnutí rektora. Proto je klíčovým požadavkem žádost fakulty o financování, aby fakulta sama měla zájem na zachování těchto oborů. Tento návrh předkládají po hovoru s RKR. Nechali tam 60 % původně navrhované částky, zmenšili počet účelů a detailněji je popsali. Bavíme se o 30 mil. Kč z více jak 5 mld Kč rozpočtu. Důraz je zde kladen na mezinárodní radu. Dlouze jsme se debatovali již minule, je otázka, zda podpořit tuto minimalistickou variantu či nikoliv.

Doc. Nigrin – Část Ekonomické komise byla překvapena, že to vůbec bylo předloženo znovu.

J. M. pan rektor – Debatoval to s RKR, děkany a dalšími a ti mu řekli, ať to předloží znovu v této osekané verzi.

PhDr. Greger – Řada připomínek není reflektována. Částka je sice snížena, ale ani to minule neprošlo. Ekonomická komise jasně dala najevo, že nejde o částku, ale o konkrétní odůvodnění. To, že to hodnotí mezinárodní rada, je hezké, ale chceme jasnější kritéria toho, jak to bude vyhodnoceno. Rád by to diskutoval s novým vedením. Politicky vnímá, že je dobře, že se to předložilo podruhé, protože k tomu alespoň dáme pozitivní podněty, kdy následně nové vedení předloží více dopracovaný dokument.

Dr. Bičovský – Poté, co byly proškrtány podpory nových oborů, tak mu to nyní připadá spíše jako fond záchranný, ne jako fond strategický. Není si jistý, jak budou vypadat kritéria hodnocení a jak určíme, kdo je splnil a kdo nesplnil požadavky.

Prof. Konvalinka – Předložený materiál je předložen na základě diskuze s fakultami a je dramaticky změněn. Nyní je to skutečně záchranný a podpůrný fond, což je také důvod, proč to schvalují nyní. Vláda nyní schvaluje rozpočet a ministryně financí nyní chce snižovat rozpočet na vědu, což je naprosto skandální. Je možné, že se nějaké obory příští rok dostanou do obtížné situace. Měli bychom jim pomoci, ale za předpokladu, že následně udělají zásadní, strukturální změny. Myslí si, že by toto nemělo být součástí předvolebního boje, kdy by se mohly z toho slibovat příspěvky. Materiál je učesaný v návaznosti na široké debaty napříč fakultami. Bohužel se nám objevují problémy, které se nedají předvídat. Je zde možnost přitáhnout nové lidi a udělat s fondem něco nového. Odborně to bude posuzovat mezinárodní rada, proto tam podle něj nehrozí žádné zneužití.

Doc. Nigrin – Chtěl by se zeptat, proč to přichází právě nyní?

Prof. Konvalinka – Právě nyní jsme udělali mezinárodní hodnocení a nyní vznikla potřeba od roku 2022 těmto oborům pomoci. To jsme dříve neměli. Nemá to napravit špatné hodnocení, ale má pomoci špatně hodnoceným skupinám. Některé obory potřebujeme, musíme jim pomoci. Snažíme se pomoci těm, kteří byli špatně hodnoceni, aby se mohli zlepšit.

Doc. Nigrin – Přijde mu, že žádná fakulta vyjma HTF neklesala na hodnocení, proto si nemyslí, že by nějaká fakulta byla v ohrožení své existence.

Prof. Konvalinka – Kdyby vnitro-univerzitní diskuze jela tak, jak má, tak to samozřejmě nepotřebujeme, ale tak to bohužel nefunguje.

Doc. Nigrin – Ještě by se zaměřil na vytýkání před závorku, které vadí mnoha fakultám. Můžeme si říkat, zda by se mělo vytýkat před závorku jen u fakult hodnocených A a B.

Prof. Černý – Otevřelo se významné téma, které přesahuje to, jak to majoritně vnímáte, a to, zda exekutiva UK při tocích peněz nad 10 mld Kč má možnost věci ovlivňovat. Pokud bychom chtěli pomoci nové exekutivě UK, tak strategický fond rektora, který má finanční budget, jež umožňuje realizovat alespoň část vizí, náleží v podstatě novému rektorovi. Je to něco, co univerzity mají, co by budoucí management UK uvítal. Kdyby byl v pozici někoho, kdo vymýšlí pro budoucí management co nejlepší start, tak by ten Strategický fond vrátil spíše na budoucí znění. Nebude diskutovat načasování, to má hlavu a patu, předtím zde mezinárodní hodnocení nebylo. Myslí si, že potřebujeme budget před závorkou, který nemusí procházet destilačními komorami našich orgánů. UK potřebuje určitý typ svobody a dát mu šanci, tak by se jistě ukázalo, že takto rozumný budget může vykonat velké množství dobra na UK.

Doc. Nigrin – Myšlenka se mu líbí, je to jistě potřeba, ale načasování je podle něj špatné. Na další roky je zde nové vedení svázáno: máme zde PSP, Strategický záměr a nyní ještě Strategický fond. Rád by, aby nové vedení mělo možnost si to zavést po svém. Přikláněl by se k doc. Bromovi – je zde otevřenost o tom jednat, ale s novým vedením. Řada lidí má dojem, že to v dnešní době je nadbytečné, byť to nové vedení nebude mít jednoduché. Je to předložené v posledním roce, což není šťastné. I současný pan rektor přinesl v prvním roce Primus.

PhDr. Greger – Je rád, že zde zazněl Primus. Cest, kterými jít u Strategického fondu, je mnoho. Jak si můžeme být jasni, že Vědecká rada bude ta, která skutečně dobře určí, kterým oborům to dát? Když to reaguje na proběhlé hodnocení, tak to vypadá, že již víme, kde budou problémy. Žádal o konkrétní případy, ale odpověď byla, že ty problémy nemůžeme znát, že je to na děkanech. Zastává návrh doc. Broma, Strategický fond vyžaduje lepší přípravu.

Prof. Zahálka – Chtěl jen dodat, že je velmi vděčný za to, že se to posunulo pozitivnějším směrem. Po prvotním odmítnutí se plno lidí shodlo na tom, že něco by být mělo. Je velice příjemné, že se vedení UK snažilo reagovat na podmínky z Ekonomické komise, ale přerod ze Strategického fondu na záchranný je až moc velký odklon od původní myšlenky. Rektor by měl mít možnost něco podpořit napřímo, nemůžeme vše nechat na mezinárodní radě.

Prof. Konvalinka – Je rád na pozitivní změnu v diskuzi. Myšlenka není odmítána paušálně, ale bavíme se zde o pravidlech, účelu a šířce. Osobně by byl pro širší fond. To, co se předkládá, je minimální, ale velmi důležitá věc. Stížnost, že nějaká skupina nedostane peníze za nějakou publikaci, to je kafemlejnek. Na něm léta vydělávali přírodovědci a špatné ekonomické školy, které generovaly velké množství publikací ve špatných časopisech. To, že se to zrušilo, je podle něj dobře a je na to hrdý. Je rád, že peníze za publikace nedostává přímo tým, ale oklikou se to odráží ve financování celé UK. Samotní děkani si mohou založit vlastní Strategický fond. Je to nyní 10-15 % rozpočtu na vědu na každé fakultě. Nyní prosí jen o 30 mil. Kč, což je zhruba pětkrát méně, než kolik budou mít k dispozici děkani. Pokud vymyslíte, jak rozdělit peníze bez ohledu na historii, tak dostanete cenu na ekonomii, protože není schopný jej vymyslet.

Doc. Nigrin – Aby to shrnul: atmosféra vůči Strategickému fondu je pozitivní, ale nelíbí se předložená podoba.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK v obecné rovině vítá myšlenku strategického fondu coby doplňkového mechanismu financování vědy a výzkumu na UK, avšak účel fondu a jeho principy musí být důkladně promyšleny a adekvátně prodiskutovány s akademickou obcí. Ekonomická komise AS UK chápe aktuální návrh strategického fondu coby výchozí bod pro navazující diskusi a uvítá, pokud nové vedení UK uchopí dokončení přípravy tohoto fondu coby jednu ze svých priorit. Ekonomická komise AS UK je připravena podpořit integraci tohoto fondu do Principů na rok 2023 a následujících ve výši 20-50 mil. Kč/rok, přičemž Ekonomická komise AS UK předpokládá, že objem fondu se bude odvíjet od konkretizace účelu fondu novým vedením UK a také od toho, jak se bude vyvíjet rozpočet na vědy a výzkumu v následujících letech.

Hlasování 16-0-4

Schváleno

Prof. Konvalinka – Děkuje za usnesení, je to pozitivní návrh a děkuje za něj. Přeje klidný večer.

4 – Různé

MUDr. Prášil – Má stručné sdělení navazující na rychlý úvod od J. M. pana rektora. Dne 22. června bude pořádán kulatý stůl k vnitřnímu mzdovému předpisu a ke kariérnímu řádu. Kariérní řád vyjde formou OR, mzdový předpis je vnitřním předpisem UK. U mzdového předpisu nejde o dramatické změny, ale protože mají společné věc, tak je budou debatovat společně. Rádi by jej projednali i v rámci AS, kde sice nemají povinnost vyžadovat souhlas, ale chtěli by toto téma na AS prodiskutovat. Ekonomická komise bude sice již v pondělí 21.6., ale kulatý stůl bude až v úterý 22.6. Mají povinnost tyto předpisy projednat i s odbory na UK. Jednání začne v 9:00, pozvánka půjde během týdne.

Doc. Nigrin – Nešlo by to posunout až na září? Udělat to ve státnicovém týdnu v 9:00, kdy většina členů komise sedí u státnic, není ideální.

MUDr. Prášil – Zářijový termín AS se hledá složitě. Zatím to vypadá tak, že kariérní řád půjde v červnu, zatímco mzdový předpis bude na programu až v září. Návrh ladili s mnoha fakultami, jež byly typově různé. Snažili se, aby byl rámec smysluplný, byť jednoduchý. Věří, že se to povedlo nastavit dobře.

Doc. Nigrin – To znamená, že Principy budou předloženy upravené a budou se na příští Ekonomické komisi hlasovat. Věří, že se dopis LF projednal, ale padl zde příslib budoucího otevření jednání. Počítá, že usnesením Ekonomické komise život Strategického fondu v tuto chvíli končí a bude reinkarnován novým vedením. Chápe to správně?

MUDr. Prášil – Již to takto chápal v minulosti několikrát. Chápe to podobně, ale nechá si to potvrdit ještě panem rektorem, zda to i on chápe stejně.

Doc. Nigrin – Byl by rád, kdyby tento relativně jednoduchý vzkaz předal dál, aby nedocházelo k dalším překvapením.

MUDr. Prášil – Myslí si, že usnesení je jednoznačné a je dobře nakloněno k Strategickému fondu, jen je špatně načasované. Panu rektorovi jej přednese.

Do rozpravy se již nikdo nepřihlásil, a tak doc. Nigrin popřál všem klidný večer a rozloučil se.

Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK