Vedoucí oddělení finských studií Ústavu germánských studií FF UK

(50 let)

Rodák z Pardubic se po maturitě na tamním gymnáziu přihlásil na magisterský obor finština-švédština, který v roce 2000 absolvoval státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. O dva roky později se pustil do doktorského studia oboru Germánské literatury a do psaní práce disertační, kterou zasvětil všestrannému zmapování a analýze debaty mezi dvěma finskošvédskými autory: Christerem Kihlmanem a Henrikem Tikkanenem. Disertaci obhájil v roce 2010.

Od roku 2002 Jan Dlask vyučoval kurzy finské literatury a překladatelské semináře na oddělení finštiny, resp. finských studií, a to nejprve v rámci Ústavu obecné lingvistiky, od roku 2015 v Ústavu germánských studií. Od září 2023 oddělení finských studií ÚGS vedl. Ke studentům přistupoval se stejnou poctivostí a otevřeností jako k vlastním vědeckým tématům. Byl vždy systematický, pečlivý a nápomocný. Vedl desítky bakalářských a diplomových prací na nejrůznější literární a kulturně-literární témata, napsal také řadu oponentských posudků na závěrečné práce.

Redakčně se podílel na dvou čtenářsky velmi úspěšných studentských antologiích povídek: Lesní lišky a další znepokojivé příběhy (2016) a Za letních nocí se tu nespí lehce (2019). Byl také součástí širšího týmu, který pod vedením jeho bývalého žáka Michala Švece přeložil a k vydání připravil antologii finské lyriky Bílé přeludy na vlnách (2022). Za velmi podstatnou součást své práce považoval i popularizaci svého oboru v podobě recenzí na překlady severské beletrie i non-fiction, různých aktualit i studií, které pravidelně publikoval mj. v časopisu Tvar, v revue Souvislosti či v internetovém časopisu iLiteratura.cz.

Kromě literatury a politiky měl hrdý Pardubičák rád vlaky, hudbu kapely Mňága a Žďorp, finské dehtové pastilky a moučníky všeho druhu. Z množství zpráv, projevů účasti a vzpomínek, které stále přicházejí nejen z České republiky, ale i od kolegů z mnoha finských, švédských, polských či německých univerzit, od dávných absolventů i současných studentů, je jasné, že důležitým členem finštinářské rodiny i širšího severogermánského (nejen) akademického společenství bude i nadále.

Za kolegy a přátele,

Lenka Fárová, Michal Kovář, Viola Parente-Čapková