Zápis ke stažení zde.
Přítomní: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Bc. Jakub Čech (PF), Bc. Dominika Erbeková (PedF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), doc. MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LFP), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), Adam Karas (1.LF), Mgr. Veronika Krause (FTVS), prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (LFHK), PhDr. Zdeňka Kudláčková, Ph.D. (FaF), Pavel Linzer (PF), Karel Mikulčák (LFP), Ing. Petr Pavlík, Ph.D. (FHS), PhDr. Mgr. Pavel Pečený, Ph.D. (ÚJOP), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc. (PřF), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), PhDr. Josef Voráček, Ph.D. (FTVS), doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), doc. RNDr. Karel Fišer, Ph.D. (2.LF), Mgr. et. Mgr. Radek Novák (KTF), JUDr. Miroslav Sedláček, LL.M., Ph.D. (PF), prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS)
Omluveni: ThDr. Jaroslav Hrdlička (HTF), Matěj Krofta (FHS), Ing. Milan Skrbek (FTVS)
Hosté: prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (rektorka UK), Mgr. Martin Maňásek (kvestor UK), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. (prorektor UK), Mgr. Jitka Baťková, MBA (v. ředitelka RUK), Ing. Marie Klečková (tajemnice LFP), MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D. (LFHK), Mgr. Veronika Vohlídková (PedF), Mgr. Ing. Bc. Michaela Vodenka (PF), Ing. Václav Bečvář, CSc. (LFP), RNDr. Radim Perlín, Ph.D. (PřF), Ing. Michal Částek, Ph.D. (FaF), prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. (FaF), Mgr. Tomáš Gec (FSV), Mgr. Adam Šoukal (LFP), Mgr. Petr Šimůnek (MFF), Ing. Lenka Vlčková (FaF), Mgr. Patrik Sedláček (FaF), Martina Zajícová (FaF), doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D. (děkan FaF), Ing. Hana Nejedlá (EPMO), Mgr. Josef Beránek (OMŘI), Mgr. Alena Marková, Ph.D. (FHS)
Program:
Zahájení
Právní jednání: smlouva ÚJOP
Mikuláš a vnitrobanka
Vnitrodohoda Mephared 2
Doc. Brom seznámil přítomné s původním návrhem programu a navrhl spojení projednávání bodů č. 3 a 4, které jsou si tematicky velmi blízké. Diskuse začne nad dodaným modelem a koncepční debatou nad tím, jaké jsou poměry vůči Mepharedu a jaké částky jsou navržené k financování Mikuláše a vnitrobanky. Debata bude dnes hlavně koncepční.
Mgr. Maňásek – Tentokráte je právní jednání jediné, a to nájemní smlouva se společností Scio v Hostivaři, přičemž budova je ve správě ÚJOP. V létě 2022 ji ÚJOP přestal využívat pro vlastní výuku. V červnu 2024 již zde byla projednávána jedna nájemní smlouva na tyto prostory, která nakonec nebyla uzavřena. ÚJOP proto hledal dalšího nájemce. Scio chtějí využít prostory pro provozování ZŠ, přičemž zahájí práce na rekonstrukci od 6. nadzemního podlaží výše. I z toho vychází předložená konstrukce ceny, která je dle tržního odhadu za stávající prostory do 5. nadzemního podlaží stanovena na 187 tisíc Kč bez DPH měsíčně. Na tuto cenu bude aplikována inflační doložka a po rozšíření prostor nájmu (po dokončení rekonstrukcí) bude cena úměrně zvýšena. S ohledem na to, že Scio chce investovat do objektu nemalé prostředky, tak nyní navrhují snížit nájem na 50 %, přičemž rozdíl bude činit cca 5 mil. Kč, ale oni na oplátku zainvestují asi 6 mil. Kč do rekonstrukčních prací.
Dr. Farkaš – Zajímá jej způsob kalkulace nájemného. Těch 187 tisíc Kč je nájemné před nebo po slevě?
Mgr. Maňásek – Před slevou, na tuto částku bude aplikována 50% sleva. Dle znaleckého posudku je nájem stanoven na 150 Kč/m2 za měsíc. V příloze se počítá s touto cenou, na níž bude aplikována 50% sleva.
Dr. Farkaš – Nebylo by jednodušší tam dát již tuto částku po slevě? Nevidí důvod, proč má být nájemné vysoké a až pak na něj aplikovat sleva.
Dr. Pečený – Logika za tím je v tom, že sleva nebude poskytována na celou dobu trvání nájmu. Cena je stanovena takto od začátku, protože od ní se bude odvíjet cena nájemného za nájem dalších pater. Další m2, které budou přibývat, budou právě vypočteny z původní ceny. V úpravách je stanovena minimální částka, kterou by měla společnost Scio proinvestovat, aby měli nárok na slevu.
Dr. Pavlík – Je tam specifikován termín, do kdy to musí Scio proinvestovat?
Dr. Pečený – Musí to proinvestovat do poloviny doby nájmu.
Mgr. Maňásek – Je tam uvedeno, že do 31.8.2030 musí zainvestovat min. 8 mil. Kč vč. DPH. Když to neudělají, tak to budou řešit v rámci vypořádání.
Dr. Pavlík – Může se stát, že odejdou po 3-4 letech a budeme na tom tratit.
Dr. Farkaš – Je tam pouze informace, že protistrana nemá nárok na refundaci, ale v náš prospěch tam nic obdobného není.
Dr. Pečený – Dlouho hledají někoho, kdo je ochotný budovu využívat. Rekonstrukce dělá Scio pro sebe, proto ÚJOP ani neřešil situaci, kdyby danou částku neproinvestovali. Mohou s nimi vstoupit znovu do jednání a žádat o včlenění nového článku do smlouvy, ale znamenalo by to možné posunutí smlouvy o rok.
Bc. Čech – Podporuje názor dr. Pavlíka. I když není pro UK strategické rekonstrukci provést, tak je třeba minimálně doplatit slevu na nájemném, pokud tam není zakotvena smluvní pokuta. Kdo navíc dohlíží na to, aby byly smluvní pokuty vymáhány? Je to daná součást, která má budovu svěřenou do správy, nebo je to RUK? Nemyslí si, že by doplnění jednoho článku znamenalo zdržení o rok, dalo by se to doplnit do pátku a pak to schválit na senátu. Přijde mu principiálně správné, aby to tam bylo a abychom obecně tyto ustanovení ve smlouvách měli a vymáhali je.
Dr. Pečený – Spojí se se Scio, ale asi by neměl být problém to tam doplnit.
Dr. Perlín – Je rád, že se budovu vůbec podařilo pronajmout a nedělal by velké obstrukce. Je to důvěryhodná a respektovaná firma a nemyslí si, že by s nimi měly být problémy. Neměli bychom jim klást překážky.
Prof. Krejsek – Pokud to budou chtít provozovat jako školu, tak úpravy udělat musí, jinak by jim nebylo umožněno tam školu vůbec provozovat s ohledem na potřebné standardy.
Doc. Brom – Souhlasí s řečeným, ale smlouvy se nedělají pro případ míru, ale pro případ války.
Dr. Greger – Podporuje Bc. Čecha, na vymáhání těchto ustanovení by měl dohlížet Odbor výstavby RUK, protože ne na všech součástech bude dostatečný personál pro to, aby na toto dávali pozor. AS UK potřebuje partnera, který o dodržování těchto věcí bude vědět. Představoval by si, že by to měla být jedna osoba, která by souhrnně věděla, jak se tyto závazky dodržují napříč celou UK.
Doc. Brom – Vnímá to jako podnět pro vedení.
Mgr. Maňásek – Jedná se vždy o majetek svěřený fakultě či součásti. Pokud potřebují s něčím konkrétním pomoci, tak je jim Odbor výstavby k dispozici, ale primárně je to zodpovědnost dané fakulty či součásti.
Doc. Stráský – Podporuje názory dr. Perlína a prof. Krejska. Schválil by to nyní bez výhrady a navrhuje, zda nedoplnit do pátku pozměňovací návrh.
Dr. Pavlík – Je dobrá praxe zachovávat praxi. Smluvní pokuty mají ve smlouvách být, a hlavně na ně nemáme zapomínat.
Doc. Brom – Vedení nám může v pátek říct, že se nepovedlo smluvní pokutu zakotvit, a pak bude na plénu AS, jak smlouvu posoudit.
Bc. Čech – Nechceme Scio škodit, ale je třeba trvat na nastavování principů.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu nájemní smlouvy se společností Scio, s.r.o. na pronájem části budovy v Hostivaři, Weilova 1453/2i spolu se sousedícím pozemkem s výhradou dořešení smluvní pokuty v případě odstoupení od smlouvy před provedením rekonstrukcí.
Hlasování: pro 18, proti 1, zdržel/a se 2
Schváleno
Mgr. Maňásek – Dnes se jedná pouze o pracovní projednání materiálu, očekávají jeho oficiální předložení v březnu. Předkládají nyní dva navzájem provázané návrhy OR. První z nich je zcela nové OR k vnitrobance, druhá změna se týká OR k tzv. fondu Mikuláš. Záležitost byla projednávána již několikrát, avšak od posledně došlo k několika změnám. Mj. doplnili Excel s modelem. Projednali s děkany problematiku vnitrobanky a od žádné fakulty nedostali signál, že by vnitrobanku jako nástroj jednoznačně nepodporovaly. Mnoho fakult však rovnou řeklo, že nám do vnitrobanky nemohou nic půjčit. Máme nyní k dispozici indikativní částky, které nám mohou fakulty půjčit na 1 rok na období od července 2025 do června 2026. Hovořily i o tom, že by nám některé fakulty mohly půjčit totožné prostředky i o rok později, ale půjčená částka se může pohybovat nahoru i dolů. Do samotných textů opatření byly zapracovány připomínky od fakult. Nebyly však zapracovány všechny podněty, jelikož některé z připomínek je vhodnější dořešit až v metodických materiálech. Pracovní verze metodických materiálů jsou již k dispozici na intranetu OMŘI. V modelu srovnávají dvě varianty: první je pouze Mikuláš a druhá ukazuje model Mikuláš plus vnitrobanka. Předpokládá se zápůjčka 300 mil. Kč od RUK, přičemž RUK zapůjčuje tuto částku do vnitrobanky bez nároku na odměny (úrok).
V obou OR jsou hlavní změny následující: upřesnili, jak se počítá celková cena akce, přičemž se DPH započítává jen tehdy, pokud nemáme nárok na jeho vratku od státu. Z obou nástrojů by neměly být podporovány akce, na které nejde méně jak 20 % z dotace. Druhý limit to, že z nástrojů nemají být financovány akce s nízkou mírou kofinancování. Každá investující fakulta by si na to měla našetřit. Dotace se předpokládají u Mikuláše samozřejmě jen u plánovaných akcí, netýká se to havárií, kde je možné žádat o půjčku i v případě, že dotační prostředky na akci nejsou. Není povinností fakult dávat nám předchozí avízo o akci, i když je to vhodné a doporučené, což je tam opět uvedeno zejména s ohledem na financování havárií.
V tabulce s modelem jsou vyjmenované velké investiční akce, které budou mít podporu (je k nim již k dispozici žádost nebo avízo). Částka u Mepharedu se bude ještě mírně upravovat, dostali jsme nyní nové informace a paní rektorka bude ještě v pondělí o tématu jednat.
Vstoupili jsme do jednání se třemi bankami (KB, ČS a ČSOB), od nich jsme žádali indikativní nabídky na půjčky. S ohledem na pohyb na finančních trzích se ale může ještě leccos změnit.
Doc. Brom – Minule to vypadalo, že komisi nejvíce trápí, jak se nástroje aplikují na financování Mepharedu v návaznosti na vnitrodohodu.
Dr. Pavlík – Komise smlouvu o Mepharedu nemůžeme projednávat až do okamžiku, kdy ASUK doporučí, aby bylo možné přidělit příspěvek vyšší jak 50 %. V OR se však stále pracuje s tímto limitem.
Prof. Králíčková – Historicky zde byly různé scénáře, jak to zafinancovat, každopádně ale stále věří, že dostaneme ještě dodatečné finance od vlády,
Dr. Pavlík – Vnitrodohodě každopádně rozumí tak, že nehledě na scénář bude třeba těch 50 % schválit.
Mgr. Maňásek – Těch 50 % je jen při nejhorším scénáři. V dohodě jsou zapracované vzorečky, jak se snižuje spoluúčast univerzity při zisku dalších prostředků.
Doc. Roh – V dohodě sice vycházíme z nejhorší varianty, ale všechny body pracují s tím, co se děje, kdyby finance dorazily.
Dr. Greger – Také si myslí, že je třeba začít projednávání vnitrobankou, teprve poté můžeme (ne)souhlasit s výší míry čerpání z Mikuláše na Mephared.
Dr. Farkaš – K textaci OR: již tři jednání dozadu upozorňoval v souvislosti s čl. 2 odst. 4 (typy fondů, které do vnitrobanky vstupují), aby se vnitrobanka přehnaně nepoužívala na přebarvování DKRVO financí. Chápe, že jsou fakulty, které tyto finance nedočerpají a jiné by pro ně měly využití, ale současná textace mu přijde problematická vůči poskytovateli dotace. Když už jsou tam vyjmenované některé fondy, tak by se to na ně mělo omezit. Osobně se s tím neztotožňuje, jelikož se jedná o účelově poskytnutou dotaci.
Mgr. Maňásek – Připomínka zněla vypustit fond účelově určených prostředků. Sice se fond takto jmenuje, ale to DKRVO je účelově vázáno na to, že se jedná o „dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace“ a jde to tedy využít na stavby. Je tedy možné vrátit tam finance i z čerstvých peněz a jde s tím teoreticky pracovat i tak, jak je navrženo, ale jsou to otevřená dvířka pro interpretaci.
Mgr. Baťková – Nyní tuto otázku řešíme s auditním orgánem, Ministerstvem financí a poskytovatelem dotace spolu s dalšími otázky ohledně tvorby fondů. Jsou zde stále „šedé zóny“, u nichž je nejasné jak a kam je možné prostředky převádět. Předpokládá však, že se toto během roku 2025 vyřeší. Další problém je koheze 25+, kde se řeší možná další úprava ZVŠ s ohledem na tvorbu fondů. Ráda by proto nechala textaci OR takto, aby to bylo do budoucna pootevřené. Když to zavřeme, tak si potenciálně zbytečně zkomplikujeme financování.
Dr. Farkaš – Chce požádat, aby se to zavřelo alespoň jedním směrem, a to sice s ohledem na stipendijní fond.
Mgr. Baťková – Stipendijní fond toho nelze zapojit s ohledem na podstatu tohoto fondu, nedovoluje to ani legislativa.
Mgr. Maňásek – Mohou tam doplnit poznámku pod čarou, že není možné zapojit fondy, jejich podstata to vylučuje s ohledem na ustanovení ZVŠ.
Dr. Farkaš – Čl. 2 bod 7, zpráva o čerpání: součástí by měl být i výpis z účtu, tedy jak fakulta čerpala a vracela. V rámci transparentnosti je rozumný požadavek, aby součástí podkladů byl i podrobnější popis. V mnoha věcích se sice odkazuje na metodiky zveřejněné na intranetu, ale je vhodné to zpřístupnit spolu s těmito podklady, ulehčilo by to projednávání. Studentští členové AS UK a Ekonomické komise, kteří nejsou zaměstnanci, totiž na intranet přístup nemají.
Prof. Krejsek – Potřebujeme využít fondy co nejvíce to jde, tedy bychom měli hledat cesty, jak je plnit, a ne bránit v jejich využívání.
Doc. Stráský – Limit 20 % z nákladů je z dotace?
Mgr. Maňásek – Ano, jedná se o peníze „zvenku“.
Doc. Brom – Vnímá to jako zprávu, že do některých akcí se fakulty nemají pouštět, pokud nenajdou zdroj financování zvenčí.
Mgr. Maňásek – Upravili limit na 200 u Mikuláše a na 100 u vnitrobanky. Snížili to po projednání s tajemníky.
Doc. Stráský – Dovede si představit, že máme projekt za 400 mil. Kč, mám 100 mil. Kč dotaci. Dám tam svých 50 a dostanu 20 % nevratně. Za rok získám na to samé dalších 100 či 150 mil. Kč. Kolik budu vracet z těch 20 %? Protože Mephared má na tohle skoro dvě stránky ve smlouvě. Kdyby měl výhled na to, že dostane další dotaci, tak by se to snažil zatajit.
Mgr. Baťková – Návrh je nyní takový, že by se z nevratného příspěvku stala zpětně půjčka. Což by asi dávalo smysl
Doc. Stráský – U mnoha projektů to může být podobně jako aktuálně Mepharedu: nevíme jestli ještě nějaké externí zdroje získáme, tušíme že možná ano, ale možná ne. Má strach, aby se neotevřela možnost zatajení externích zdrojů (byť budoucích a nejistých).
Doc. Brom – Vedení si k tomu dělá poznámky. Můžeme to nazvat „Stráského finta“.
Doc. Stráský – Je každopádně nadšen z částečné možnosti tzv. přebarvování peněz, dokud je to elementárně legální. jedná se obvykle o účelové prostředky, a právě díky vnitrobance jim dáme ten účel. Vnímá v tom přidanou hodnotu, jelikož univerzity ví lépe než poskytovatel, jak prostředky využít. Konečně jsme schopni tuto filozofii samostatnosti a svéprávnosti zrealizovat, alespoň částečně, u účelového financování. Je z toho nadšený, že to tak bude fungovat. Vnitrobanka měla být dávno.
Mgr. Vohlídková – Přišlo jí zvláštní, že jsou u PedF uvedena takto vysoká čísla. Pro rok 2026 to totiž nemá být 140 mil. Kč, ale jen 40 mil. Kč.
Mgr. Maňásek – Je to model. Co se týče roku 2026, tak je to velmi indikativní hodnota. PedF původně předpokládala, že tam bude moci dát 60 mil. Kč, ale je možné, že budou mít volných dalších 80 mil. Kč. To ale závisí na postupu rekonstrukce budovy v Rettigově ulici a dalších vícepracích.
Prof. Králíčková – Po tolika letech nerůstu se nemůžeme divit, že mají děkani obavu o stabilitu jejich fakult. Nikdo z děkanů nebyl proti vnitrobance jako takové, ale jsou opatrní ohledně toho, zda se ne/zapojí a v jakém rozsahu. Když to půjde dobře, tak se nám část fakult zapojí. Tato tabulka je pouze výsledkem prvních bilančních domluv s tajemníky. Celou vnitrobanku rozjíždíme proto, že si UK nechce brát komerční úvěr na miliardu. Chceme najít způsob, jak si komerčně půjčit co nejméně, abychom si „úroky“ nechali uvnitř UK a neplatili je externě. Chápe obavy některých senátorů a senátorek, ale prosí o uvědomění si stavu stávající situace.
Dr. Greger – Data uvedená u PedF pro rok 2025 jsou optimistickým odhadem. Výsledná částka je závislá nejen na postupu stavby, ale i na navyšování mezd. Těch 140 má být skutečně 40, ale jedná se skutečně o optimistický odhad v případě, že vše půjde tak, jak má, a nebude třeba čerpat z Fondu provozních prostředků více, než očekávají.
Model k vnitrobance jsme chtěli abychom viděli, co to dělá, když se doplní další částky, ale hlavně proto, abychom viděli, zda tam ze začátku vůbec něco nateče. Zatím to vypadá, že důvěra v tento nástroj příliš není.
Prof. Králíčková – Když s tím nikdy nezačneme, tak to ale nikdy nerozjedeme.
Mgr. Vohlídková – Dohodli jste se tedy na 140 nebo 40 mil. Kč?
Mgr. Beránek – Model se chová tak, že tam těch 140 nepotřebujeme, stačilo by nám 40. Model se chová lépe, když máme k dispozici nižší množství prostředků, ale po delší dobu. I těch 40 nám pomůže. Model v tomhle ohledu opraví (pozn. viz tento zápis str. 9).
Doc. Brom – Je tam poznámka u PřF, zajímalo by ho více informací.
Mgr. Maňásek – Na PřF nám sdělili, že půjčit do vnitrobanky nemohou, protože mají velký podíl kofinancování v projektech. Konkrétní sumu jsme od nich nezískali. Nějaká zápůjčka by mohla proběhnout, ale jednalo by se o max 10 mil. Kč, spíše by to ale byly jednotky milionů.
Doc. Ježek – ještě k otázce přebarvování: je pro zachování maximální flexibility. Na UK přichází peníze „zakleté“ do různých klecí a my máme omezené možnosti prostrkávat si je mezi mřížemi zákonných mantinelů. Bylo by hloupé si tyto možnosti zavírat, pokud zůstaneme v rámci zákonných ustanovení.
Dr. Farkaš – Pokud je to model, tak měl být modelující. Jelikož jsou v tom data nasypána natvrdo, bez vazeb na ostatní data, tak to jako model nefunguje. Klesá nám postupně kvalita podkladů od RUK, v minulých letech se dalo s tabulkami pracovat. Tady by si to musel člověk upravovat ručně, a na to neměl kapacitu ani on.
K promítané tabulce: celá funkčnost nástroje je postavena na tom, že do toho fakulty vloží vlastní finance. Jsou to sice indikativní nástřely, ale u několika fakult to nesedí. Na MFF se diskutovalo o zapůjčení 30 mil. Kč, ale zde je uvedeno 40. Neví, zda se to změnilo, ale přijde mu, že by bylo vhodnější pro účely modelu uvádět reálná čísla, tedy to, co jsou fakulty ochotny do toho reálně vložit. Minimálně u dvou fakult ty údaje nesedí a vyvolává to pochybnosti, obzvlášť když vklad PedF je podmíněn půjčkou z Mikuláše. Pokud si půjčí 55 mil. kč, tak nám tam vloží 60 mil. Kč? To je odbarvování peněz. Zároveň to znamená „odměnu“, jelikož PedF má být 11 mil. Kč na zákadě jejich žádosti odpuštěno. Fakulta má zjevně dostatek volných prostředků na poskytnutí do vnitrobanky, ale musí si vzít půjčku z Mikuláše na rekonstrukci? Není si jist, jak to má fungovat. Pro něj je tím funkčnost nástroje velmi zpochybněna. Nemá jistotu, že do toho fakulty reálně půjdou.
Prof. Králíčková – Minule jsme říkali, že máme teprve prvotní odhady, děkani nám nemohou říct čísla přesněji. Je třeba vnímat současnou ekonomickou realitu.
Mgr. Maňásek – Děkan MFF s námi komunikoval částku 30-40 mil. Kč, proto jsme dali do modelu vyšší indikativní částku. PedF v prvním roce nepotřebuje půjčku 55 mil. Kč, tyto finance využijí až později. Nyní nám je zapůjčí, poté je vyberou a spolu s dalšími 55 mil. Kč je použijí na rekonstrukci. Model samotný však nyní není závislý na konkrétních částkách. Nejpodstatnější je tam nyní těch 300 mil. Kč od RUK.
Mgr. Baťková – Je tam vidět, jak se bude model chovat při různých výškách půjček. Smysl modelu bylo ukázat všem, jak se to chová a co by znamenala další půjčka. Není to o tom, jak funguje to OR, ale jak se pak chová celý ten systém. K tomu měl být ten model, ne že budeme hovořit o konkrétních částkách, které nám kdo půjčí. Čísla jsou pouze orientační, tajemníci nám nyní říkají „ptejte se děkanů“, děkani říkají, že neví a že nám to později zpřesní tajemníci. Znovu zdůrazňuje, že primárním cílem tohoto Excelu bylo ukázat, jak se model chová a neřešil konkrétní částky.
Mgr. Beránek – Model měl za cíl srovnat 1. Mikuláš + komerční půjčka a 2. Mikuláš + vnitrobanka + komerční půjčka. Je lepší mít vzorečky jednotlivě, aby bylo možné se podívat co se z čeho skládá. Model musí pracovat s tím, že se Mikuláš chová jinak v různých fázích čerpání/splácení. Nejkratší doba na půjčku je 6 či 9 let. Můžeme do modelu zanést možnost upravovat délku splácení, ale model bude nepřehledný pro běžného uživatele. V této podobě to umožňuje do toho detailněji nahlédnout a porovnat jednu variantu s druhou. Nižší komerční půjčka pro nás znamená nižší administrativu, nižší náklady na úroky. Další zajímavá věc: přestože všechny náklady přenášíme na Mikuláše, tak je na konci referenčního období v Mikuláši více prostředků při vytvoření vnitrobanky, než když vnitrobanku mít nebudeme. Nepotřebujeme mít tak velké zápůjčky na rok, stačí nám částky menší, pokud budou na delší dobu. Hlavní je pomoc v prvních letech, kdy budou velké peaky.
Dr. Perlín – Podporuje zde řečené, otevřme si vrátka na přebarvování mezi prostředky, pokud je to legální. Vnitrobanku v každém případě ano, bez ohledu na to, jaká jsou nyní očekáváné vklady fakult a jaké budou reálné možnosti za 6, 9 či 12 měsíců
Doc. Brom – Můžeme dát orientační hlasování k přebarvování, navrhuje se k tomu již nyní nevracet.
Doc. Stráský – Tabulku sice chtěl, ale čím dál tím víc je mu jedno. Když to bude schválené, bude to existovat a poběží to, tak teprve poté si budou děkani počítat, co tam mohou dát. Až to projde, tak si to spočtou a nějak to dopadne.
V modelech se předpokládá, že z Mikuláše poplynou úroky/odměny. Za něj to ale nezavdává příčinu ke zvyšování předzávorky na Mikuláše.
Mgr. Maňásek – Neplánujeme zvyšovat předzávorku. Pokud by ji někdy chtěli zvýšit, tak to nebude z důvodu úroků. Ty budou činit max 10 mil. Kč ročně. Na komerční úvěr by byly náklady asi 30-35 mil. Kč.
Mgr. Beránek – Modelů jsme si udělali více a vždy nyní vytýkané finance stačily.
Linzer – Přijde mu důležité (i ze symbolického hlediska), aby skoro každá fakulta dala alespoň něco. Rozumí, že některé fakulty nemohou říct kolik, ale většina by z nich měla dát alespoň nižší jednotky miliionů. Ta tabulka takto totiž působí hrozně. Není to problém vnitrobanky, ale měli bychom to lépe komunikovat. Nedovede si představit, že by na AS PF někdo navrhl, že my do vnitrobanky svoje prostředky dáme, ale LF tam nedají ani korunu.
Karas – Nemůžeme vědět, jaké budou konkrétní částky, což chápe, rozpočty ještě nejsou finalizovány. Nemůžeme ale tím pádem ani předvídat, zda ta čísla nebudou ještě nižší, na což bychom také měli upozornit. Mrzí jej, že se zde několik měsíců dohadujeme, ale ve výsledku to možná nebude mít ten efekt, který chceme, tedy vybere se málo peněz.
Dr. Greger – Teď se musím vůči dr. Farkašovi vymezit, jelikož zde konstruuje příběh, který se nestal. Dává do souvislosti vnitrobanku, kterou zde řešíme rok, a budoucí žádost PedF do Mikuláše, která se řeší už 7 let. Díky měnícím se pravidlům Mikuláše dostáváme postupně méně a méně. Je zde i historická neférovost, kdy se přispělo všem bohatým na stavby, ale oni nedostali skoro nic (jen 2 mil. Kč na Brandýs). Měníme pravidla, proto PedF nešla do rekonstrukce dle původních plánů a zmenšila ji. Celý projekt se protáhl a nově se budou rekonstruovat 2/3 toho, co původně zamýšleli. Dle jeho výpočtů přišli o 30 mil. Kč, tedy se rozhodně neobohatí se o 11 mil. Kč. Nabídku účasti na vnitrobance naopak považuje za vstřícný postoj fakulty. Taky potřebují obarvovat prostředky, jelikož ve FPP mají více peněz než ve FRIMu. Ohrazuje se tedy vůči řečenému, jelikož to znělo, jako že PedF nechce být solidární.
Jak bude vnitrobanka naplňována je druhá věc. Zakotvit možnost obarvování je potřeba, pokud je to v rámci zákona, tak je pro. Má za to, že to tam má být.
Dr. Pavlík – Jemu takto tabulka bohatě stačí, vidíme tam, kolik UK jako celek ušetří oproti komerčnímu úvěru. S vnitrobankou nemá problém. Děkuje za doplnění kontextu k PedF, bez znalosti historie to vyznívalo zcela jinak.
Mgr. Beránek – Když se místo 140 mil. zápůjčky napíše 40, tak se tabulka přepočte a efekt tam je vidět.
Dr. Říha – Má dotaz na vztah k ostatním orgánům. Převody prostředků mezi fondy a rozpis prostředků schvalují AS fakult. Jak se počítá v tomto celém systému s akademickými senáty?
Mgr. Maňásek – Převody mezi fondy na úrovni UK neschvaluje ASUK, leč na některých fakultách jsou převody schvalovány AS z důvodu zakotvení tohoto postupu ve statutu fakult či se jedná o zvyk.
Dr. Říha – Na začátku roku se ta alokace buď schválí v rámci fakultního Rozpisu či bude předložena samostatně. A může se stát, že to AS neschválí.
Mgr. Beránek – Máme k tomu schéma, kde jsou AS zahrnuty.
Doc. Brom – Děkan nebude moci půjčit bez souhlasu AS, pokud je to tam zapracováno.
Dr. Farkaš – Smlouvu, kterou uzavře fakulta s RUK, bude schvalovat senát?
Mgr. Maňásek – Pokud jsme na fakultě, kde převod prostředků schvaluje AS, tak si děkan musí smlouvu nechat chválit na AS a teprve poté může dojít k podpisu smlouvy. K postupu bude dáno doporučení od PO RUK.
Ing. Nejedlá – Po schválení OR budou vydány metodiky, kde budou postupy definovány detailněji, a to včetně návodu na zaúčtování. Kdo koho kontaktuje, jaká je časová návaznost. Bude metodika i k odměnám za účast na vnitrobance včetně popisu, jak jsou odměny účtovány a převáděny. Bude to popsáno do detailu, abychom měli jistotu, že budou odměny distribuovány jednotně. Vnitrobanka bude dopracována tak, aby všichni věděli, jak postupovat a bylo to průkazné.
Mgr. Baťková – Na metodikách se už pracuje, ale potřebujeme znát přesné znění OR, než to doděláme.
Dr. Říha – Pointa je, že toto fórum pracovalo s předpokladem, že (ne)zapojení se do vnitrobanky mělo být záležitostí domluvy RUK s děkany a tajemníky. Zatímco nyní se ukázalo, že je třeba jednat i s AS.
Prof. Zahálka – Vnitrobanka zde měla být už dávno. Idea je jasná, na tom se shodneme. Mrzí jej, že se zde ztrácí ze zřetele celouniverzitní záměr. Nyní se zde bude škemrat na fakultách, kdo nám dá kolik do vnitrobanky. Pořád jsou to ale peníze fakult, nikdo přeci nikomu nic nebere. Jde o to, aby se efektivně využily disponibilní prostředky. Jemu tedy nevadí takto naplněný model. Líbilo by se mu ale, kdyby tam všichni museli něco dát. Takže za něj ano, vnitrobanka ať funguje.
Dr. Šima – Posledně apeloval na to, aby nám byl návrh předložen spolu s informací, že to bude „něčím“ naplněno. Zatímní údaje jej nepřesvědčily, ale přesvědčilo jej číslo 300 mil. Kč od RUK. Jakékoliv další prostředky budou plus.
Všiml si ale, že s tím souvisí řádek č. 13 „volné prostředky fondu“. Což pochopil jako volné prostředky z Mikuláše, je to tak? Informací pro něj je, že v následujících 3 letech se nebude moci z Mikuláše čerpat skoro nic. Po ty 3 roky se vzdáváme čerpání z Mikuláše z důvodu velké investiční akce.
Mgr. Beránek – Řádek 13 ukazuje prostředky z minulého období. To, co bude možné reálně použít, je uvedeno na řádku 24. V nejbližším roce 2025 je tam uvedena nula, pak je tam záporné číslo, ale další rok je již v plusu 5-6 mil. Kč. Modelujeme to totiž na krátkodobých půjčkách, ale potřebujeme tam namodelovat ještě rychlou vratku. Když si v roce 2026 s někým domluvíme půjčku několik desítek milionů, tak Mikuláš již bude hned od roku 2027 bonitnější. Od roku 2028 tam již bude bilance 124 mil. Kč. Na havárie tedy máme dost prostředků, to samé i na podporu dalších projektů. Řádek 13 je pojmenován trochu nešťastně, ale v roce 2025 se jedná o volné prostředky z roku 2024.
Dr. Šima – Jsou to ale stále 3 roky, kdy nebude možné Mikuláše použít na jeho původní účel. Což nás samozřejmě netěší.
Mgr. Maňásek – Když se podívá z druhé, optimistické strany, tak to znamená, že od roku 2028 budeme moci financovat zafinancovat další akce. A obvykle stejně trvá 2-3 roky, než se obdobná akce připraví.
Mgr. Beránek – Je na tom modelu vidět, že od roku 2027 budeme mít s vnitrobankou k dispozici 144 mil. Kč a ne pouhých 75 mil. Kč (pokud ji mít nebudeme). Je tam vidět, že nám vnitrobanka pomůže překonat období náročných let 2025-2026.
Dr. Šima – Rozhodně je pro vnitrobanku, ale ukazuje to zároveň na některé skutečnosti, z nichž nejsme příliš nadšeni.
Dr. Pavlík – Jak vysoké očekáváme úroky z Mikuláše?
Ing. Nejedlá – Jsou tam dva listy. První je „M“, kdy předpokládáme, že financujeme investice pouze z Mikuláše bez vnitrobanky (buňka C20). Tam je modelovaný úvěr na 8 let, kdy to ukazuje kumulovaný úrok 235 mil. Kč z úvěru 1,4 mld Kč, které bychom zaplatili bance. Pak je list „M + N“, kde je součástí vnitrobanka. Úvěr je zde rozpočten na 9 let a není to tedy zcela srovnatelné, ale ukazuje nám to 193 mil. Kč. Komerční úrok by byl samozřejmě nižší, kdybychom úvěr splatili dříve. Původně nám rozdíl vycházel 60-70 mil. Kč kumulovaně když si budeme solidárně půjčovat v rámci vnitrobanky.
Doc. Brom – Vnímá mírný optimismus, za což je rád. Připomíná, že samotná textace dokumentu se zde dnes řešit nebude, to bude až v dalším kole.
Dr. Farkaš – Jak bylo řečeno k jednotlivým datům a modelům: počítá se v tom se všemi avízy? Není mu z tabulky patrné, zda by došlo k uspokojení všech doposud avizovaných žádostí. To totiž velmi výrazně ovlivní budoucí zůstatky. Pokud se počítá pouze s uspokojením Mepharedu a ne dalších žádostí od jiných fakult, tak je to špatně. Předpokládají tyto výpočty podporu všech projektů, na které byly podané žádosti a avíza? Nebo to popisuje pouze podporu Mepharedu?
Mgr. Maňásek – Tento model počítá s tím, že se podpoří 6 v tuto chvíli nepodpořených žádostí a avíz. Předpokládáme, že pozitivně vyřídíme 5 z nich, přičemž šestá akce je simulační centrum 1.LF za cca 220 mil. Kč, kde je nulová dotace, a kterou neplánujeme podpořit.
Dr. Farkaš – Vymyšlení vnitrobanky jako nástroje mu přijde jako znovu-vynalézání kola. Již v minulosti jsme využili institutu mezifakultních půjček, které nám fungovaly. Zde vytvoříme poměrně složitý nástroj, ke kterému budeme muset zaměstnat několik osob na RUK, kteří jej budou spravovat. Vytvoříme tak zcela nový aparát, namísto abychom využili stávající variantu, která řeší to samé, s RUK jako prostředníkem pro sjednávání. Prostředky by ale tekly přímo mezi jednotlivými fakultami. Má vnitrobanka nějakou jasnou výhodu oproti systému, který zde již mezi fakultami existuje?
Dr. Pavlík – Mezifakultní půjčka ve prospěch FHS byla bezúročná, tedy by se dalo říci, že dostali oproti jiným fakultám „méně“, jelikož zde chybělo úročení. Bylo to od nich velmi hezké, ale pro fakulty to rozhodně není výhodné. V případě vnitrobanky je zde úročení.
Mgr. Maňásek – Cílem je nahradit mezifakultní půjčky mechanismem, který bude jednotný, jednotně řízený a transparentní.
Mgr. Baťková – Druhou velkou výhodou je sdružování prostředků, kdy bude možné podpořit více akcí. Náklady na vnitrobanku jsou popsané v tabulce. Tak či onak by bylo potřeba zřídit novou pracovní pozici, jelikož potřebujeme někoho, kdo bude na zhodnocování prostředků UK dohlížet centrálně.
Doc. Brom – Náklady jsou tedy ve statisících nebo v nižších řádech milionů ročně? Poprosí tedy vedení, aby nám sdělilo orientační číslo.
Ing. Nejedlá – Na UK přišla půl roku zpátky a co jí zde chybělo bylo právě jasné nastavování jednotlivých procesů a nějaká průkaznost. Při vytvoření vnitrobanky se zbavíme nedůstojnosti toho, že budou muset jednotliví děkani obcházet ostatní fakulty, a hlavně nejistoty ohledně domluvených pravidel splácení. Dosavadní dohody byly nekonzistentní a vlastně ani nemají vlastní právní průkaznost, jelikož fakulty nemají vlastní IČO. My zde tedy netvoříme nic zcela nového, jen dáváme řád stávajícímu stavu.
Prof. Králíčková – Přátelé, my tady bezprecedentně stavíme tak, jak se dlouho nestavělo. Takovéto projekty se nepostaví bez toho, abychom k tomu neměli vlastní aparát. Nemysleme si, že můžeme mít stejný aparát pro projekty za 1 či 13 miliard. Buďme rádi, že se na UK profesionalizují služby ve chvíli, kdy je to potřeba.
Ing. Nejedlá – I kdyby nebyla vnitrobanka, tak by zde musel být někdo, kdo by obstarával komerční úvěr.
Dr. Farkaš – Mezifakultní půjčky a Mikuláš se postupně vyprecizovaly po dobu mnoha let. RUK má hlavně vést a evidovat půjčky a je rozdíl mezi tím vést tuto evidenci nebo ty půjčky aktivně řešit. Ptal se na něco jiného, než na co dostal odpověď.
Doc. Brom – Prosí o úvahu, o kolik je řádově vnitrobanka dražší či levnější jak stávající model.
Prof. Krejsek – Vypadá to tak, jako by Mephared byl nádor, který nám vysává síly. S tím dlouhodobě nesouhlasí. Jedná se o poslední peníze, které na UK přijdou, proto je rád, že máme sladkou starost řešit, jak ty finance využít. Je to poslední velká šance pro UK zbohatnout a zlepšit naše kapacity ve všech ohledech. Zdroje jsou jen jiné než v počátcích plánování této akce. Podporuje vnitrobanky, kterou se mobilizují prostředky, s nimiž se mnoho let nepracovalo. Nebudeme tak muset dávat zdroje z UK na komerční úvěry v míře větší než potřebné. Fakulty by měly být bonifikovány za zapojení a RUK to musí zkoordinovat. Je to v našich silách a je rád, že RUK předvedl velkorysost a zapojuje své vlastní fondy. Ano, je samozřejmě pravda, že pokud zbohatneme o mnoho miliard, tak budeme muset zabrzdit jinde. Není to ale vina Hradce ani Albertova.
Dr. Greger – Je rád, že zde vnitrobanka vzniká, a že jsou avíza fakult v modelu zahrnuta. Může to samozřejmě dopadnout jinak, ale nyní záleží na tom, jak nám to vedení nakonec předloží.
K otázce „proč si nemohou fakulty i nadále půjčovat napřímo“: to je nesmysl, tehdy se jednalo o ad hoc situaci a ta částka byla výrazně menší. Bylo by nedůstojné obcházet 16 fakult, proto je pro profesionalizaci a zavedení úroků. Možná zjistíme, že se nenaplňuje náš optimismus, ale musíme to zkusit a uvidíme, jak to půjde.
Neočekává navyšování předzávorky na Mikuláše. Jeho související obava je, zda bychom si neměly dodatečně nastavit pravidla, že dodatečně nebude moci být odpouštěno více než již bylo a že nebudeme snižovat splácené částky. Propojme to s vnitrobankou. Můžeme finance v Mikuláši navyšovat také tím, že budeme trvat na řádném splácení a že budeme stejně tvrdí, jako jsou komerční banky. Chceme být na fakulty hodní, ale nesmíme být hodní moc, jinak by nám ty nástroje nefungovaly.
Linzer – Má za to, že je to vše o tom „jak, za kolik a od koho“. Připomíná mu to diskuse o rozdělení Československa: také se nikdo nechtěl dělit. Chtěl ocenit solidaritu, o níž hovořil mj. prof. Krejsek. Plně s tímto principem souzní a těší se na to, jak z něj budou všichni těžit i při dalších agendách, např. při rozdělování financí na kohezi.
Doc. Fišer – V jaké fázi je poptávání či vyjednávání možných úroků z komerčního úvěru. Na jednom podzimních zasedání se zde vyjádřil prof. Zima v tom smyslu, že nám všichni nadšeně půjčí za výrazně nižší %, co je komerční úrok. Komerční úrok pod současným tržním úrokem by mohl vrhnout výrazně odlišné světlo na výhodnost tohoto nástroje.
Mgr. Maňásek – Nic nenasvědčuje tomu, že by nám velké komerční banky chtěly půjčovat za výrazně méně, než co je inflačním cílem ČNB. Čím později si budeme půjčovat, tím bude úrok výhodnější, jelikož úrokové sazby ještě půjdou níže. Nyní je základní sazba okolo 4 % a banky nám půjčí za cca 3,7 %.
Ing. Nejedlá – Na podzim jsme orientačně poptali komerční úvěry na částky 1,4 a 1,0 mld. Kč. Naše stávající banky byly velmi vstřícné stran struktury a podmínek úvěru. Úrok se pohybuje pod 4 % u volatilní sazby. Pokud bychom chtěli fixní sazbu, tak jsou úrokové sazby okolo 4 %. My hlavně chceme, aby nám banky nabídly možnost předčasně splatit bez sankce. Nejde nám tedy jen o úrok, ale i o flexibilitu úvěru. Máme zde sice nějaké indikativní nabídky, ale vše je stále v jednání.
Doc. Fišer – Věří, že se vedení snaží vyjednávat co nejlépe. Šlo mu ale o to, jaký by byl rozdíl podmínek mezi tím, kolik si půjčujeme, versus kolik by nám to vydělávalo, kdyby to leželo na účtech či termínových vkladech.
Karas – Rád by viděl konkretizovanou bonifikaci fakult, které do vnitrobanky zapůjčí, popř. jaké bude znevýhodnění pro nezapojené fakulty. Rád by, aby bylo zároveň specifikováno, zda bude rozdíl v bonifikaci dle toho, kdo nám kolik půjčí. Jinak by se mohlo stát, že nám všichni půjčí symbolický 1 mil. Kč jen proto, aby nebyli znevýhodněni.
Doc. Brom – Domluví se s vedením na dalším postupu a nasdílí novou verzi dokumentu k vkládání komentářů k textové části. Finálně to budeme projednávat v březnu na dalším jednání komise.
Doc. Brom – Nyní je bod Mikuláš konzumován minulým bodem, nyní je zde pouze Mephared. Pan děkan Roh záměr představení, k bodu dnes nebude rozprava, ale každý z přítomných bude mít 2 minuty na vyjádření vlastních názorů. Cílem dnešního projednání je zjistit, zda chceme dohodu projednávat v této či jiné podobě příští měsíc.
Doc. Roh – Ve vnitrodohodě žádají o rozdělení spoluúčasti na Mephared 50/50. Když se začalo o tomto projektu vyjednávat, tak měla být spoluúčast UK necelou 1 mld Kč. Došlo však ke změně na základě rozhodnutí vlády a naše spoluúčast poskočila na 2 mld. Kč. Poměr 50/50 je nejhorší scénář, přičemž jakékoliv další peníze, které by dorazily, by snižovaly poměr UK.
Doc. Brom – Má za to, že se potřebujeme domluvit na tom, že hradecké fakulty musí zaplatit maximum toho, co mohou, ale ne více. Takto nastavené to k tomuto cíli směřuje, odvíjí se to rozpočtů fakult, resp. od množství prostředků, které fakulty mají a které mohou vracet.
Dr. Farkaš – K vnitrodohodě: jednu vnitrodohodu zde již máme, toto je jen její další verze. Vnitrodohodu bychom měli projednávat, až budeme mít schválené všechny nástroje, které by do ní vstupovaly. Některé věci si zaslouží dodatečné kolečko projednávání, které se může udělat ale i online. Nemyslí si, že má nyní smysl vnitrodohodu to projednávat. Nejprve si pojďme schválit nástroj, poté můžeme upravit textaci dohody. Souhlasí s doc. Bromem, že by se hradecké fakulty měly podílet co nejvíce mohou, ale aby to zároveň dopadlo dobře pro celou UK.
Dr. Pavlík – FHS si vyjednáváním v minulosti prošla a bylo to tvrdé. Zdaleka jsme nezískali 50 % prostředků, navíc na FHS jsou dlouhodobě průměrné platy 40 tisíc Kč a nic navíc nedostáváme. Lidé vidí dlouhodobě na výplatách, že nebohatnou. Zde ale vidíme, že některé fakulty jsou privilegované: vydělají si a postaví si nové budovy, které jim zaplatíme my všichni. Bylo by dobré v prvé řadě vypořádat stávající dluhy fakult, kvůli nimž si nemůžeme dovolit dát našim zaměstnancům důstojné platy. Ochota k tomu tento dluh smazat zde ale není. Za něj se jedná o dvojí metr, je to nespravedlivé a budou to tak vnímat všichni z jeho fakulty.
Doc. Fišer – V zásadě to vidí stejně jako Brom.
Dr. Kudláčková – Váží si podrobné diskuse a úvah směřujících k solidaritě, které zmiňoval prof. Krejsek. Do budoucnosti poneseme i my odpovědnost za podporu dalších fakult, ale to se jedná o výhled na několik desítek let do budoucnosti. Kdo je „méně“ či „více“ bohatý je třeba brát v uvozovkách, záleží totiž na úhlu pohledu. Pro LF ve velmi těžké získávat své odborné asistenty.
Dr. Sedláček – Je zde dluh, ale není to není chyba hradeckých fakult. Ano, jsou nyní 2 mld Kč v mínusu, ale není to jejich vina a ty prostředky zkrátka musíme někde sehnat. Neukazujme si prstem jeden na druhého, kdo za to může.
Dr. Jirkovský – Smlouva zde předložená krásně ukazuje, jak se rozdělíme o náklady. Když přijdou nějaké peníze, tak se poměr UK sníží. Na to by se nemělo zapomenout. Přijde mu to takto férové a má za to, že je vnitrobanka dobře napsaná.
Linzer – Záměr podporuje, ale má obavu, abychom neměli jednosměrnou solidaritu do budoucna. Nemá pocit, že by byl takový tlak na to si vzájemně vypomáhat. Nyní se jedná o velké strategické stavby významné pro celou UK, ale i ostatní fakulty se budou potřebovat rozvíjet, byť v jejich případě nepůjde o stavby za miliardy.
Bc. Čech – Fandí investicím i hradeckým fakultám a je potřeba postavit tento projekt, který je důležitý pro celou UK. Hradecké fakulty nemohou za to, jak nemravně se rozdělily finance z mzdové koheze od MŠMT. Podporuje vnitrobanku, podporuje solidaritu, ale je třeba, aby fungovala skutečně i do budoucnosti. O čem má ale dlouhodobě pochybnosti, je to, zda je třeba mít v Hradci dvě samostatné samosprávné fakulty. Proč nemít jedno studijní oddělení, jednoho děkana a jednu fakultu? Neznamenalo by to další úspory, když budou stejně sídlit v jedné budově? Investici jako takové ale fandí.
Prof. Zahálka – Je třeba myslet na celouniverzitní potřeby. Dle něj by zde měla být větší decentralizace a myšlení na to, že se jedná o majetek nás všech. Solidarita a koheze musí fungovat. Do budoucna musíme fungovat co nejvíce transparentně. Je tedy pro dohodu a pro solidaritu.
Prof. Krejsek – Děkani zde tehdy po mnoha jednáních podepsali vnitrodohodu, kde je napsáno, že to je 50/50, kdy se 50 % na Hradec dělí 25/25. Ta smlouva již vznikla.
Mgr. Němec – Může to podpořit pouze slovy, jelikož KTF mimo to, že nemá vedení, nemá ani fondy.
Doc. Stráský – Bc. Čech zde zdůraznil, co je tady tím „big picture“. Veškeré historické, morální a jiné aspekty toho, kdo za co mohl, jsme zde probrali mnohokrát a není třeba se k tomu vracet. Vnitrodohodou se snažíme řešit nejistou budoucnost včetně toho, zda (ne)dostaneme (ně)které finance. Všechno se vlastně rozhodne v pěti odstavcích smlouvy. Vnitrodohoda mu přijde velmi pečlivě projednaná a jednoznačně ji podpoří kdykoliv a kdekoliv. Tato vnitrodohoda je zároveň precedentem pro všechny takto velké akce, a o to více to podporuje.
Dr. Greger – Jeho fakulta několikrát přepsala svůj investiční záměr, jakmile bylo jasné, že si původní záměr nebudeme moci dovolit. Proto je těžké vidět celouniverzitní příspěvek 50 %, ale v tomto případě je to pochopitelné, ale i u nich jsou nízké mzdy, a tak se to občas těžko vysvětluje. Na druhou stranu se zde udělal posun, a to především v tom, že je smlouva skutečně maximem dosažitelného. Podpoří to a kolegům z PedF vysvětlí potřebnost této dohody. Na oplátku věří, že zde ostatní kolegové nebudou říkat, že se chce PedF obohatit o 11 mil. Kč, ale naopak nás podpoří při rozmražení KENů.
Karas – Neměl příležitost si to detailně projít, staví se k tomu tedy neutrálně. Nápad je to ale jistě dobrý.
Jednání bylo ukončeno v 19:45 hod.
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Za správnost: doc. Cyril Brom, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
