Akademická obec Univerzity Karlovy v Praze vyjadřuje hlubokou lítost nad dnešním odchodem pana prezidenta Václava Havla. Václav Havel celým svým životem ztělesňoval ideály, které by měly být v dnešním světě samozřejmostí, ale bohužel nejsou.
Jeho postoje, které vyjadřoval svým jednáním i životem, úzce souvisely s pojmy demokracie, humanita, odvaha, čestnost a spravedlnost, jež jsou trvalými hodnotami evropské civilizace. Velmi korespondují i s hodnotami, které v historii vyznávala a na kterých stála Univerzita Karlova. A díky Havlovu osobnímu přispění je od sametové revoluce může opět svobodně vyznávat a hájit i dnes.
Nejen proto jej Univerzita Karlova považovala za svého blízkého kolegu a nejen proto Václava Havla ocenila čestným doktorátem honoris causa. Toto své nejvyšší ocenění mu za významné morální a filozofické podněty politickému myšlení lidstva a jako výraz uznání jeho niterného spojení s osudem vlasti udělila dne 30. května 1990.
Setkání s prezidentem Václavem Havlem, kterých se v prostorách Karolina odehrála řada, byla vždy milá a obohacující. V paměti nás všech zůstane určitě vzpomínka na jeho poslední návštěvu ve Velké aule – v listopadu 2009 při udělování čestného doktorátu jeho příteli panu Adamu Michnikovi. Václava Havla uvítal při představování v úvodu ceremoniálu spontánní, dlouhý, silný a upřímný potlesk. Patřil mu plným právem a bude mu patřit navždy.
Česko – ale bez nadsázky i celý svět – se shoduje na tom, že jsme ztratili vzácného, zcela mimořádného a přitom obdivuhodně skromného člověka. Osobnost, které všichni vděčíme za mnohé, osobnost, které nejen Češi a Slováci vděčí za svou svobodu. Bez jeho síly, charakteru, odvahy a důrazu na duchovní rozměr našeho konání by bylo na světě hůře.
