Aktuality

Biocentrum: mezinárodně otevřené inspirativní prostředí pro všechny

Představit budoucí vzdělávací Biocentrum a nejbližší plány spojené s jeho budováním bylo náplní setkání konaného 30. května 2024 v Centru architektury a městského plánování (CAMP). V rámci pravidelného cyklu Praha zítra? širokou veřejnost s celkovou koncepcí projektu seznámili zástupci Univerzity Karlovy a architekti. Stejně jako o měsíc dříve, 25. dubna 2024, kdy se akce konala pro akademickou obec v Purkyňově ústavu 1. LF UK, byla část programu vyhrazena pro dotazy z publika.

Květnovou prezentaci Biocentra pro veřejnost hostil CAMP. Spolu s rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou se jí zúčastnil a v rámci panelové diskuze (foto vpravo dole) vystoupil Martin Maňásek, kvestor UK. Na dotazy odpovídali rovněž architekti Juraj Matula a Tomáš Havlíček ze studia Znamení čtyř, urbanista Luboš Križan z Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy a garant území městských částí Praha 1 a Praha 2 nebo Daniel Mazur, radní hl. města Prahy pro Smart City, ICT, vědu, výzkum a inovace.

A jak probíhala prezentace Biocentra o měsíc dříve?

Projekt Kampus Albertov Univerzity Karlovy a kroky vedoucí k jeho realizaci představili 25. dubna 2024, kdy se akce konala pro akademickou obec v Purkyňově ústavu 1. LF UK (odtud fotografie níže), rektorka UK Milena Králíčková, prorektor pro strategii a rozvoj Josef Fontana, děkan Přírodovědecké fakulty Jiří Zima, děkan 1. lékařské fakulty Martin Vokurka, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Mirko Rokyta, architekti společnosti Znamení čtyř Juraj Matula a Tomáš Havlíček, členové pracovní skupiny Aleš Soukup, Josef Stráský a Ivan Mikula, kvestor UK Martin Maňásek, předseda vědecké rady Kampusu Albertov Petr Horák, výkonná ředitelka UK Jitka Baťková, manažer projektu Miroslav Dvořák a Jiřina Kurzová z Odboru strategických investičních projektů UK.

Důležitý krok k moderní vědě

Přítomné v sále rektorka Milena Králíčková na úvod seznámila s ideou stavby, jež akademická obec s nadějí vyhlíží od roku 2013.

„Věřím, že právě teď děláme důležitý krok vedoucí k modernímu vzdělávání a vědě. Biocentrum se stane mezinárodně otevřeným, inspirativním prostředím pro studenty i akademické pracovníky,“ konstatovala mimo jiné rektorka Milena Králíčková.  

Spolu s děkany Přírodovědecké fakulty, 1. lékařské fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty rektorka věří, že místopisné, lokální propojení pracovišť tří významných fakult významně podpoří propojení oborů. „Přispěje k multioborovému vzdělávání v rámci lékařských i nelékařských oborů a v rámci výzkumu, spojeného s výukou, také k vývoji a testování nových léčiv a léčebných postupů i k určování preventivních opatření proti nemocem, které v budoucnu mohou čím dál více sužovat naši populaci.“ Na závěr svého vystoupení rektorka Králíčková přidala poděkování architektonickému studiu Znamení čtyř za odvedenou práci vykonanou s patřičnou empatií, sousedícím institucím – zvláště VFN a Konvektu sester Alžbětinek – za vstřícnost a poskytnutí zázemí během stavby, a v neposlední řadě všem zainteresovaným zaměstnancům Univerzity Karlovy.

A proč není současně s Biocentrem realizováno i Globcentrum?

„Bohužel, finanční zdroje musely být strategicky alokovány, aby mohla být realizována alespoň část projektu Kampusu Albertov. Finance na Globcentrum nadále hledáme. V okamžiku, kdy se podaří potřebné zdroje zajistit, jsme připraveni učinit návazné kroky k započatí stavby,“ přiblížil přítomné akademické veřejnosti stávající situaci prorektor Josef Fontana.  

Přání děkanů 

„Jsem šťastný za zahájenou realizaci. Věřím, že stát, univerzita a všechny tři spolupracující fakulty, kterým Biocentrum poskytne své zázemí, projekt nenechají spadnout ze stolu. Malinko mě mrzí, že plánované Globcentrum musí na realizaci počkat, přesto věřím, že se jednou dočká,“ vyjádřil své pocity děkan PřF UK Jiří Zima, který rovněž připomněl aktivity spojené s historií výstavby Kampusu Albertov.

„Věřím, že si Kampus Albertov všichni stačíme ještě náležitě užít, abychom veškerou svou energii mohli věnovat ku jeho užitku ve prospěch univerzity, fakult, studentů a vědy,“ uvedl Martin Vokurka, děkan 1. LF UK.

Třetím v pořadí hovořících děkanů byl děkan MFF UK Mirko Rokyta, i on se ve svém projevu odrazil od historie. „Mnozí kolegové – tím, že se realizace kampusu pravidelně posouvala o rok – nabyli dojmu, že jde o pohádku. A hle, je to tady, nyní všichni věříme! Přál bych si, aby Biocentrum nezůstalo osamocené, aby se v budoucnu našly prostředky na dokončení Kampusu Albertov. Jeho realizace bude ku prospěchu nám všem.“

Stavba zahájena

Na začátku dubna byla realizace investičního projektu Kampus Albertov UK zahájena. Její konec je očekáván v červnu 2026, a o čtyři měsíce později – od zimního semestru 2026/2027 – by vzdělávací Biocentrum ucházející se o podporu z Národního plánu obnovy (Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť) mohlo začít sloužit uživatelům.

Jaká bude budova za zhruba 6,4 miliardy korun (včetně vybavení; náklady na stavební část Biocentra činí 3 097 307 309 korun bez DPH) a co všechno v ní najdeme? Nejlépe vědí a přítomným představili architekti Juraj Matula a Tomáš Havlíček.

Díky virtuální prohlídce, která věrně vizualizovala konečnou podobu Biocentra, mohli všichni přítomní nahlédnout do všech pater a zákoutí moderního objektu. V něm budou vybudovány posluchárny, studovny, laboratoře s technicky špičko přístrojovou technikou, stejně tak relaxační zóna s kavárnou či konferenční zázemí, vše umocněno bezbariérovým přístupem a nejpřísnějšími bezpečnostními prvky.

Modulárně a živě

„Projekt moderního biomedicínského centra byl řešen s důrazem na skutečnost, že Kampus Albertov je specifickým souborem budov a živým místem pro setkávání lidí a myšlenek. Proto jsme se zaměřili i na komplexní řešení všech povrchů, zeleně, osvětlení, mobiliáře, orientačního systému a drobných uměleckých prvků; jedním z nich bude kupříkladu kašna s logem univerzity pod hladinou,“ prozradili architekti.

Ústředním motivem samotného Biocentra je modulární zpracování prostoru, jenž umožňuje interiérové změny s možnostmi doplnění. Navržený živý mobiliář pak podporuje myšlenku multidisciplinární spolupráce oborů, a to včetně systémů interní prezentace. I díky zamýšlenému využití geotermálních podzemních vrtů nebo tepelných čerpadel na střechách či využití rekuperace vytápění je jasné, že v případě vzdělávacího biomedicínského centra rozhodně půjde o vysoce úspornou budovu s „vychytanou“ technologií.

Biocentrum: Moderní výukou k moderní vědě (tisková zpráva)

Text: Marcela Uhlíková

Foto: Jan Kolský, Marcela Uhlíková

Datum: 30. 5. 2024