Aktuality

Centrum resilience UK pomůže posilovat odolnost celé akademické obce

Půl roku uplynulo v pátek 21. června od tragické události na Filozofické fakultě UK, při níž zahynulo 14 lidí a 25 jich bylo zraněno. Univerzita Karlova v den půlročního výročí představila Centrum resilience, jehož cílem bude posilovat odolnost studujících, vyučujících a všech zaměstnanců a zaměstnankyň UK a vytvářet bezpečné, inkluzivní a pozitivní pracovní a studijní prostředí.

V první části setkání k novinářům a dalším hostům promluvili Lenka Henebergová z kolegia rektorky, proděkanka FF UK Andrea Hudáková, děkanka FF UK Eva Lehečková, rektorka UK Milena Králíčková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a koordinátor Centra resilience Jan Tesárek (zleva).

Univerzita Karlova uspořádala v pátek 21. června v Karolinu setkání, na němž představila kroky, prostřednictvím kterých se snaží vypořádat s následky prosincové tragédie a vybudovat bezpečné prostředí, jak podotkla rektorka UK Milena Králíčková.

„Univerzita Karlova buduje Centrum resilience. Není to jen reakce na tragédii, od které uplynulo dnes šest měsíců, je to reakce na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro všechny naše studující i zaměstnance, ať už jsou to naši akademičtí pracovníci nebo naši neakademičtí kolegové a kolegyně. Univerzita vnímá i nadále jako klíčové zavádění bezpečnostních opatření. V tomto procesu je velmi nutné, abychom spolupracovali nejenom my všichni uvnitř univerzity, naše akademická obec, ale celá společnost,“ podotkla rektorka a dodala: „Univerzita má tři role, za prvé vzdělávat, za druhé bádat, pak je tu ale i ta třetí role. Univerzita Karlova ve své roli společenského přesahu chce hovořit o tom, jak podstatné je pečovat o psychosociální bezpečí, jak důležité je, abychom měli citlivost a mechanismy nastavené pro každého člena akademické obce, pro každého zaměstnance UK, a abychom v této oblasti sloužili akademické obci,“ zdůraznila.

Rektorka Milena Králíčková zároveň znovu vyzvala média o „maximálně etický přístup“. „Pořád je pro mnohé z nás událost otevřenou ránou, a proto vás chci moc poprosit, abyste si uvědomili to množství emocí, které všechny ty zprávy vyvolávají u pozůstalých, zraněných a zasažených. Moc děkuji za respektování tohoto přání,“ zdůraznila rektorka.

Budování odolnosti

Univerzita Karlova jako vůbec první tuzemská univerzita zakládá Centrum resilience, jehož cílem je budování odolnosti celé komunity po prožitých krizových nebo zátěžových situacích. Takovými náročnými momenty mohou být partnerské neshody, zvýšený stres při studiu nebo v zaměstnání či osobní tragické životní události, jako je ztráta někoho blízkého, nebo společenské či dokonce globální katastrofické události.

Cíle centra představil jeho koordinátor Jan Tesárek. „Uvědomujeme si, že žijeme v době plné výzev. Stojíme tváří v tvář klimatické změně, rapidní společenské a technologické transformaci. Jsme svědky blízkých i vzdálených válečných konfliktů a zažili jsme coronavirovou pandemii. Kromě toho studující čelí řadě obtížných situací, které jsou obvyklé v daném životním období, jako je náročné studium, různé životní milníky, vztahové problémy, potíže v oblasti slaďování osobních rolí či péče o druhou závislou osobu. Tento celkový kontext nám ukazuje, že umění zvládat krize a krizové okamžiky možná potřebujeme více než kdy dřív. Resilience, odolnost, není pouze neměnná charakterová vlastnost jedince, je to celý soubor zdrojů, kompetencí, dovedností a informací, které má jedinec či komunita k dispozici k tomu, aby dokázali projít krizovými nebo zátěžovými událostmi. Odolnost je přitom zásadní kvalita nejenom během velkých krizí a společenských otřesů, ale je důležitá také v běžném životě a jeho každodenních aspektech, je klíčová pro dobré osobní vztahy a úspěšnou kariéru,“ zdůraznil Jan Tesárek.

Centrum resilience UK navazuje na dlouhodobou, systematickou podporu psychosociálních služeb, které UK nabízí jak na centrální úrovni, tak na úrovni konkrétních fakultních pracovišť. „Plánujeme se věnovat rozvoji informačního bezpečí a podpoře připravenosti zejména v souvislosti s psychosociální podporou studujících a zaměstnaných během zátěžových a krizových situací,“ vysvětlil Jan Tesárek a připomněl, že zásadní pro činnost centra bude také nabídka podpory a rozvoje prostřednictvím vzdělávání, informací a příležitostí, budování společného ducha univerzity a vytváření bezpečného, inkluzivního a pozitivního pracovního a studijního prostředí.

Pietní místo na náměstí Jana Palacha

Děkanka FF UK Eva Lehečková připomněla, že během uplynulého půl roku se ukázalo, jak různorodé jsou potřeby těch, které prosincová tragédie zasáhla, a jak důležitou roli hrají komunitní aktivity, které se kolem FF UK pořádají. „V dubnu jsme realizovali mapování potřeb dotazníkovým šetřením u studujících a zaměstnanců, kde jsme se snažili identifikovat, co potřebují, jaké nástroje a formy podpory jim pomáhají. Zároveň jsme v květnu uskutečnili anketu v rámci studentského hodnocení výuky dotazováním formou obecných otázek našim studentům a studentkám. Ptali jsme se například na to, jaké formy podpory jim pomáhaly, co by potřebovali pro zimní semestr, co jim ztěžuje studium. Na to jsme dostali více než 400 odpovědí a spolu s výsledky mapování nás to nasměřovalo tam, kam investovat energii a prostředky pro dlouhodobou fázi, pro zimní semestr, a jak cíleně podpořit naše studující a zaměstnance,“ vysvětlila děkanka Eva Lehečková.

Proděkanka a koordinátorka psychologické podpory na FF UK Andrea Hudáková pak nastínila, jak náročným půl rokem si FF UK musela projít.

Děkanka Eva Lehečková upozornila také na to, že půl roku po tragédii na náměstí Jana Palacha před hlavní budovou FF UK vzniklo dočasné pietní místo věnované vzpomínce na oběti. Jeho ústředním bodem je tři metry vysoký pískovcový monolit. Autorem jeho umístění a podoby je architekt Vojtěch Králíček.

Systémová prevence

Kroky, které představitelé univerzity i Filozofické fakulty v posledním půl roce činili, velmi chválila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Chtěla bych vzdát hold a vyjádřit úctu vedení Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty za mimořádně moudrý, uvědomělý, citlivý a odpovědný přístup, který jste byli schopní zaujmout v naprosto nestandardních, extrémně náročných situacích a podmínkách. Považuji váš přístup za mimořádně inspirativní,“ zdůraznila vládní zmocněnkyně. Během setkání v Karolinu pak také připomněla, že za podpory ministra vnitra Víta Rakušana představí vládě opatření systémové prevence a včasné detekce jedinců, kteří vyrůstají v rizikovém prostředí.

„Podle dat, která máme k dispozici ze zahraničí, až 72 procent pachatelů hromadné střelby vykazuje znaky negativní zkušenosti v dětství, 60 procent z nich zažívalo fyzickou či online šikanu, 42 procent pachatelů zažilo v dětství trauma a bylo vystavováno násilí v rodině. To, co naši kolegové za zahraničí jednoznačně doporučují a o čem hovoří i tato vědecká data, je fakt, že se musíme snažit udělat vše pro to, abychom každého jedince s výraznou traumatickou zkušeností uměli v systému odchytit včas a abychom dokázali ke všem potřebným včas dostat odbornou pomoc,“ vysvětlila vládní zmocněnkyně.

Na její slova pak navázal ministr vnitra Vít Rakušan, který připomněl, že již tento projekt představil Bezpečnostní radě státu. Podobně jako vládní zmocněnkyně pak vyzdvihl to, jak se UK postavila k následkům tragédie, které tak hluboce zasáhly nejen akademickou obec, a že se začala zabývat tématem odolnosti, duševního zdraví a psychosociální pomoci na celospolečenské úrovni.

K hostům promluvila také vedoucí UK Pointu Zuzana Poláková (vlevo).

Druhá část pátečního setkání, které moderovala členka kolegia rektorky Lenka Henebergová, se věnovala praktickým činům, jež Univerzita Karlova za pomoci různých specialistů podnikla, aby se vyrovnala s následky prosincové tragédie. Jaké kroky podnikala na cestě za obnovou akademického života na UK, si můžete přečíst ZDE.

Členka kolegia rektorky Lenka Henebergová, šéf Ústředního krizového štábu UK Otomar Sláma, zástupkyně studentského spolku Peerko Karolína Faberová, vedoucí Psychologické poradny FF UK Kristina Najbrtová, vedoucí Centra Carolina Šárka Vohlídalová, Jana Mottlová z Probační a mediační služby, Petra Klusáková z Odboru vnějších vztahů UK a speciální pedagožka a terapeutka Zuzana Horáková (zleva).

Tiskovou zprávu a prezentaci ke stažení najdete zde.

TEXT: Helena Zdráhalová

FOTO: Michal Novotný