Praha 31. října 2014 – Univerzita Karlova zaznamenala významný úspěch v novém mezinárodním žebříčku hodnotícím kvalitu světových univerzit. V prvním ročníku Best Global Universities Rankings se umístila na děleném 179. místě z 500 nejlepších světových univerzit, v rámci Evropy jí pak náleží 67. místo. Žebříček publikovala americká společnost U. S. News & World Report.
Stejně jako v případě dalšího prestižního žebříčku THE (Times Higher Education World University Rankings) je hlavním zpracovatelem tohoto srovnání společnost Thomson Reuters, do jejíhož portfolia náleží Web of Science (bibliografická a citační databáze) či InCites (analytický nástroj pro bibliometrické srovnání). Na rozdíl od žebříčku THE je však v tomto novém žebříčku hodnocení omezeno pouze na jednu oblast, a to na vědeckou činnost vysokých škol.
Žebříček Best Global Universities Rankings výsledné skóre skládá z celkem deseti indikátorů s různou váhou. K těm s nejvyšší váhou náleží celosvětová a regionální vědecká reputace vysoké školy. Dalších šest indikátorů jsou bibliometrické ukazatele. Nejvyšší důraz zde žebříček klade na ukazatele počet publikací a počet vysoce citovaných publikací (tj. těch, které náleží mezi 10 % nejcitovanějších prací v daném oboru), zbývajícími indikátory jsou normalizovaná citovanost, počet citací, podíl vysoce citovaných publikací a mezinárodní spolupráce (tj. podíl publikací instituce, které vznikly v mezinárodní spolupráci). Poslední dva indikátory se soustředí na počet udělených doktorských titulů celkem, resp. v přepočtu na jednoho akademického pracovníka. Žebříček se tak celkem ve třech oblastech (reputace, bibliometrie, doktorské studium) opírá jak o kvantitu, tak i o kvalitu vědecké činnosti.
Univerzita Karlova na základě těchto kritérií náleží do skupiny dvou set nejlepších vysokých škol. O svou pozici se dělí spolu s Johann Wolfgang Goethe-Universität Frankfurt am Main a Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST), v rámci Evropy jí pak náleží 67. místo. Oproti jiným známým srovnáním se také umístila výše než Lomonosova univerzita (196. místo), přestože reputace této univerzity je podle výsledků vyšší než v případě UK. Z domácích vysokých škol lze v žebříčku dále nalézt České vysoké učení technické (371. místo) a Univerzitu Palackého v Olomouci (488. místo).
Spolu s celkovým žebříčkem byly dále zveřejněny seznamy 100 nejlepších institucí v 21 oborech. V tomto případě byly kromě dvou indikátorů, které se týkají doktorského studia, použity stejné ukazatele, nicméně s odlišnými váhami a s odlišnostmi mezi „měkkými“ (vedle informatiky či ekonomie byla do této skupiny zařazena také matematika, neboť svými publikačními a citačními zvyklostmi stojí blíže těmto vědám) a „tvrdými“ vědami (např. biologie a biochemie, klinická medicína, imunologie, fyzika aj.).
Mezi sto nejlepších vysokých škol na světě náleží Univerzita Karlova ve třech oborech, a to v matematice (51. místo celkem, 11. místo v Evropě), fyzice (66. místo celkem, 21. místo v Evropě) a v botanice a zoologii (84. místo celkem a 30. místo v Evropě). V případě prvních dvou oborů tak jsou potvrzeny výsledky jiných mezinárodních srovnání, které byly zveřejněny v předcházejících měsících roku 2014.
Za správnost:
Mgr. Václav Hájek
Tiskový mluvčí UK
Odbor vnějších vztahů
Univerzita Karlova v Praze
tel: +420 224 491 248
e-mail:
Univerzita Karlova v Praze
Univerzita Karlova byla založená v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. S více než půl milionem bodů, podle aktuálně platné státní Metodiky hodnocení výsledků, vede UK před druhou institucí v pořadí s enormním náskokem. Univerzita má přes 7 800 zaměstnanců, z toho téměř 4 300 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje více než 52 000 studentů, což je zhruba jedna šestina všech studentů v ČR, kteří studují ve více než 300 akreditovaných studijních programech s 661 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje téměř 20 000 studentů, v magisterských téměř 25 000 studentů a v doktorských 8 000 studentů. Téměř 7 500 studentů jsou cizinci. Univerzitu ročně absolvuje zhruba 9 000 studentů, kteří tradičně patří ke skupině obyvatel ČR s nejnižší nezaměstnaností. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 16 000 účastníků. Důraz klade univerzita i na mezinárodní spolupráci s prestižními vzdělávacími a vědeckými institucemi. UK uzavřela více než čtyři stovky bilaterálních smluv a 187 mezinárodních partnerských smluv se zahraničními univerzitami.
