Čl. 1 - Vyhlášení voleb

1. Volby do příslušného sboru akademického senátu Univerzity Karlovy (dále jen "univerzita") se konají v měsíci listopadu. Volby vyhlásí předsednictvo akademického senátu univerzity (dále jen “předsednictvo senátu”) do konce měsíce září. Neučiní-li tak, vyhlásí volby rektor.

2. Na fakultě, na níž se podle jejího vnitřního předpisu mohou provést volby do akademického senátu fakulty částečně či úplně elektronicky pomocí počítačové sítě, lze na základě usnesení akademického senátu fakulty provést tímto způsobem i volby do akademického senátu univerzity. Musí být zajištěno splnění podmínek podle zákona o vysokých školách. Usnesení podle předchozí věty musí být spolu s dokumentem o technických podrobnostech organizace, průběhu a zabezpečení takových voleb oznámeno hlavní volební komisi. Případné námitky členů akademické obce fakulty se zasílají akademickému senátu fakulty a hlavní volební komisi. Hlavní volební komise ve lhůtě třiceti dní od doručení usnesení senátu zaujme stanovisko k podmínkám konání voleb. Konat volby elektronicky lze jen se souhlasným stanoviskem hlavní volební komise.

3. Konkrétní termín a místo nebo místa konání voleb stanoví akademický senát fakulty tak, aby šlo nejméně o dva a nejvýše o čtyři po sobě následující dny, kdy se na fakultě koná výuka, tak, aby každý den bylo možno hlasovat na každém stanoveném místě nejméně čtyři hodiny. U voleb konaných na dalších součástech univerzity učiní uvedený úkon předsednictvo senátu; volby se konají v pracovních dnech.

4. Usnesení o vyhlášení voleb se bezodkladně zveřejňuje na úřední desce univerzity a na úředních deskách dotčených fakult. Údaje podle odstavce 2 musí být zveřejněny na úřední desce fakulty, v případě voleb na dalších součástech univerzity na úřední desce univerzity, nejpozději 21 dnů před prvním dnem voleb.

Čl. 2 - Seznamy

1. Nejpozději do 15 dnů před prvním dnem voleb (čl. 1 odst. 2) vypracuje děkanát fakulty a předá předsedovi akademického senátu fakulty

   a.	seznam studentů, kteří jsou členy akademické obce fakulty,
   b.	seznam akademických pracovníků, kteří jsou zařazeni na fakultě.

2. Předseda akademického senátu fakulty vyškrtne ze seznamů podle odstavce 1 osoby, které si zvolily pro účely voleb do akademického senátu univerzity jinou fakultu (čl. 5 odst. 9 statutu univerzity) a vytvoří tak

   a.	ze seznamu podle odstavce 1 písm. a) seznam voličů, kteří jsou oprávněni volit členy akademického senátu univerzity z řad studentů,
   b.	ze seznamu podle odstavce 1 písm. b) seznam voličů, kteří jsou oprávněni volit členy akademického senátu univerzity z řad akademických pracovníků.

3. Ustanovení odstavce 2 se přiměřeně použije i pro osoby, které jsou současně akademickými pracovníky i studenty téže fakulty. Osoba, která si nezvolí, zda bude volební právo vykonávat do akademického senátu univerzity jako akademický pracovník, nebo jako student, ho vykonává jako akademický pracovník.

4. Nejpozději do 15 dnů před prvním dnem voleb vytvoří rektorát seznam akademických pracovníků, kteří jsou zařazeni na dalších součástech univerzity a předá jej tajemníkovi akademického senátu univerzity (dále jen “tajemník senátu”), přičemž v seznamu zvlášť vyznačí osoby, které jsou současně zařazeny na některé z fakult.

Čl. 3 - Volební komise

1. Zřizují se hlavní volební komise a dílčí volební komise. Dílčí volební komise se zřizuje pro každou fakultu. Na dalších součástech univerzity působí jedna dílčí volební komise.

2. Předsedu, místopředsedu a pět dalších členů hlavní volební komise jmenuje akademický senát univerzity na návrh předsednictva senátu z řad akademické obce univerzity na čtyři roky. Nikdo nemůže být jmenován více než dvakrát za sebou. Každý z členů musí vykonávat volební právo do akademického senátu univerzity na jiné fakultě, nebo na dalších součástech univerzity.

3. Předsedu a další členy, popřípadě náhradníky za členy dílčí volební komise na fakultě jmenuje a odvolává akademický senát fakulty, jejich počet stanoví s ohledem na počet míst, na nichž se koná hlasování, tak, aby na každém místě byli stále přítomni alespoň dva členové dílčí volební komise. Dílčí volební komisi pro další součásti jmenuje předsednictvo senátu.

4. V případě, že člen volební komise přijme kandidaturu ve volbách, jeho členství ve volební komisi zaniká. Členství dále zaniká vzdáním se funkce nebo spolu se zánikem členství v akademické obci univerzity. Na uvolněné místo musí být neprodleně jmenován jiný člen.

5. Hlavní volební komise je oprávněna kontrolovat činnost dílčích volebních komisí; z podnětu voliče uskuteční kontrolu v potřebném rozsahu neprodleně. Kontrolu vykonává prostřednictvím svých pověřených členů.

Čl. 4 - Kandidáti

1. Za kandidáta může být navržen akademický pracovník nebo student, který je členem akademické obce příslušné fakulty, u dalších součástí akademický pracovník, který je zařazen na některé z nich. To neplatí o akademických pracovnících a studentech, kteří si zvolili pro výkon práva volit a být volen do akademického senátu univerzity jinou fakultu, popřípadě další součást (čl. 5 odst. 8 statutu univerzity).

2. Navrhovat kandidáty může každý člen akademické obce příslušné fakulty, nebo akademický pracovník zařazený na další součásti.

3. Nestanoví-li akademický senát fakulty, popřípadě předsednictvo senátu, jinak, musí být písemné návrhy předány pověřeným členům příslušné dílčí volební komise nejpozději jeden týden před prvním dnem voleb. K později podaným návrhům nelze přihlédnout.

4. S přijetím kandidatury musí navržený vyslovit písemný souhlas; vyjádření kandidáta vyžádá dílčí volební komise.

5. Na fakultách a dalších součástech se mohou konat předvolební shromáždění. Předvolební shromáždění nelze konat ve dnech voleb.

Čl. 5 - Kandidátní listiny, hlasovací lístky a další úkony k přípravě voleb

1. Dílčí volební komise zveřejní kandidátní listiny alespoň dva dny před prvním dnem voleb. Kandidátní listina obsahuje jmenný seznam kandidátů z řad studentů, nebo kandidátů z řad akademických pracovníků. Další údaje může určit akademický senát fakulty, popřípadě předsednictvo senátu.

2. Dílčí volební komise zajistí prostřednictvím děkanátu fakulty, popřípadě rektorátu, vytištění hlasovacích lístků. Údaje na hlasovacím lístku musí být uvedeny tak, aby jednotlivé kandidáty nebylo možno zaměnit. Hlasovací lístek musí být vyhotoven tak, aby hlasování bylo možno provést jednoduše, zpravidla křížkováním či kroužkováním předtištěných jmen.

3. Dílčí volební komise provede kontrolu a zapečetění schránek pro odevzdávání hlasovacích lístků.

Čl. 6 - Průběh voleb

• 1. Ve volební místnosti nebo jinak určeném prostoru pro hlasování musí být umožněna úprava hlasovacích lístků tak, aby bylo zajištěno tajné hlasování.

• 2. Volič prokáže svoji totožnost přítomným členům dílčí volební komise. U voleb na dalších součástech učiní volič, který je v seznamu zvlášť vyznačen (čl. 2 odst. 3), před přítomnými členy dílčí volební komise prohlášení o tom, že si pro účely voleb do akademického senátu univerzity nezvolil některou z fakult (čl. 5 odst. 8 statutu univerzity).

• 3. Po provedení úkonů podle odstavce 2 je voliči vydán hlasovací lístek pro volbu studentů, nebo hlasovací lístek pro volbu akademických pracovníků.

• 4. Každý volič může hlasovat pouze jednou.

• 5. Volič na hlasovacím lístku označí nejvýše dva kandidáty; je-li označeno více kandidátů nebo nelze-li označení s jistotou rozpoznat, je hlas neplatný.

Čl. 7 - Výsledky voleb

1. Výsledky voleb zjišťuje dílčí volební komise. Vyhodnocení výsledků se provede nejpozději v den následující po posledním dni voleb.

2. Zvoleni jsou vždy ti dva z navržených akademických pracovníků a ti dva z navržených studentů, kteří získají nejvyšší počet hlasů. Dojde-li na druhém a třetím místě, nebo i na dalších místech rozhodných pro zvolení kandidáta, k rovnosti hlasů, určí to, kdo je zvolen, los. Losování provede dílčí volební komise.

3. Zjištěné výsledky předá předseda dílčí volební komise nebo jím pověřený člen dílčí volební komise bezodkladně hlavní volební komisi. Vzor protokolu o průběhu a výsledcích voleb stanoví hlavní volební komise.

4. Zjištěné výsledky se zveřejňují na úřední desce univerzity a na úředních deskách dotčených fakult.

5. Proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb může podat volič stížnost hlavní volební komisi, a to nejpozději do osmi dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb. Stížnost musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody. Hlavní volební komise posoudí platnost volby do 21 dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 3, popřípadě stížnost.

6. Skutečnost, že kandidát byl platně zvolen, vyhlásí předseda hlavní volební komise nebo jím pověřený člen hlavní volební komise na prvním zasedání akademického senátu univerzity konaném po 1. únoru. Zvolenému členovi se předá písemné osvědčení.

Čl. 8 - Opakování voleb

1. Volby se opakují tehdy, došlo-li k pochybení, které mohlo mít vliv na to, kdo byl zvolen. Došlo-li k takovému pochybení, pokud jde o pořadí náhradníků, platí, že náhradníci od místa, kde k pochybení došlo, včetně, nejsou zvoleni.

2. Opakování voleb z důvodu uvedeného v odstavci 1 se nemůže uskutečnit, pokud již bylo členovi předáno písemné osvědčení.

3. O opakování voleb rozhoduje hlavní volební komise nebo dílčí volební komise; dílčí volební komise oznámí své rozhodnutí bezodkladně hlavní volební komisi.

4. Pro opakované volby platí přiměřeně ustanovení o volbách.

Čl. 9 - Náhradníci

1. Kandidáti, kteří nebyli zvoleni, jsou pro příslušné funkční období náhradníky v pořadí podle počtu získaných hlasů. To neplatí, jestliže kandidát obdržel hlasy méně než 10 % těch voličů z příslušné fakulty, popřípadě z dalších součástí, kteří se dostavili k volbám. Ustanovení čl. 7 odst. 2 věty druhé platí obdobně.

2. Náhradníka povolává hlavní volební komise na výzvu předsedy akademického senátu univerzity (dále jen “předseda senátu”). Ustanovení čl. 7 odst. 6 platí obdobně. Náhradník může povolání písemně odmítnout, učiní-li tak bezodkladně. V takovém případě zůstává náhradníkem a za člena senátu je povolán další náhradník; odmítne-li povolání náhradník poslední v pořadí, postupuje se dle čl. 10.

3. Člen senátu, který se vzdal mandátu, může v písemném prohlášení o vzdání se mandátu zároveň prohlásit, že hodlá nadále zůstat náhradníkem.

4. Člen senátu, který byl zvolen jako student a řádně ukončil bakalářský studijní program a přihlásil se na téže fakultě do navazujícího magisterského studijního programu nebo řádně ukončil magisterský studijní program a přihlásil se na téže fakultě do doktorského studijního programu, může písemně prohlásit, že hodlá nadále zůstat náhradníkem. Prohlášení musí být do sedmi dnů ode dne ukončení studia doručeno předsedovi akademického senátu fakulty, který je bezodkladně předloží předsednictvu senátu. V takovém případě bude první náhradník v pořadí povolán do senátu až po zápisu do studia tohoto uchazeče, nebo bude další náhradník v pořadí povolán do senátu po nabytí právní moci rozhodnutí o nepřijetí uchazeče ke studiu, nejdéle však po čtyřech měsících ode dne doručení prohlášení; není-li uchazeč v této lhůtě ke studiu přijat, přestává být náhradníkem.

5. Ustanovení odstavce 4 platí obdobně, pokud jde o postavení náhradníka z řad studentů.

6. Každý se může vzdát svého postavení náhradníka. Písemné prohlášení se doručuje předsedovi akademického senátu fakulty, který je bezodkladně předloží předsednictvu senátu; účinky nastávají dnem doručení předsedovi akademického senátu fakulty.

Čl. 10 - Doplňovací volby

1. Doplňovací volby se konají v případě, že na uvolněné místo člena akademického senátu univerzity není náhradník nebo všichni náhradníci povolání odmítli. Doplňovací volby se nemusejí konat v případě, že místo bylo uvolněno v posledních devíti měsících funkčního období a jestliže se na tom usnese akademický senát fakulty.

2. Pro doplňovací volby platí přiměřeně ustanovení o volbách.

3. Nezvolení kandidáti v doplňovacích volbách se nestávají náhradníky.

Čl. 11 - Časový plán zasedání

1. Časový plán zasedání akademického senátu univerzity sestavuje předsednictvo senátu na období jednoho semestru.

2. Časový plán zasedání se zasílá

   a.	všem členům akademického senátu univerzity (dále jen "člen senátu"),
   b.	rektorovi, prorektorům, kvestorovi a dalším členům kolegia rektora,
   c.	akademickým senátům fakult, děkanům a ředitelům dalších součástí k jejich informaci a ke zveřejnění na fakultách a dalších součástech,
   d.	zástupcům univerzity v Radě vysokých škol (čl. 33 odst. 2) a jejich náhradníkům, jsou-li podle statutu Rady vysokých škol náhradníci ustanoveni.

3. Časový plán zasedání se zveřejňuje na úřední desce univerzity.

Čl. 12 - Řádná a mimořádná zasedání

1. Řádná zasedání akademického senátu univerzity svolává jeho předseda podle schváleného časového plánu. O změně termínu řádného zasedání může rozhodnout předsednictvo senátu.

2. Mimořádné zasedání svolává předseda senátu do deseti dnů ode dne, kdy obdržel žádost rektora nebo alespoň jedné pětiny všech členů senátu, nevyplývá-li ze žádosti lhůta delší. Předmětem žádosti mohou být jen záležitosti, které nesnesou odkladu; žádost musí být doprovázena podkladovým materiálem.

3. Termín a místo konání řádného zasedání musí být oznámen osobám a orgánům uvedeným v čl. 11 odst. 2, popřípadě dalším osobám, které se mají účastnit zasedání, alespoň deset dnů předem; termín a místo konání mimořádného zasedání alespoň tři dny předem.

Čl. 13 - Zahájení a řízení jednání

1. Jednání lze zahájit, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů senátu. Jestliže se v průběhu zasedání zjistí (čl. 19 odst. 3), že počet přítomných členů klesl pod tuto hranici, jednání se po 15 minutách trvání takového stavu ukončí.

2. Jednání řídí předseda senátu nebo jím pověřený člen předsednictva (dále jen „předsedající“).

Čl. 14 - Program zasedání

1. Program jednotlivých zasedání navrhuje předsednictvo senátu. Vychází přitom především ze zákona o vysokých školách, z vnitřních předpisů univerzity, z usnesení akademického senátu univerzity, z návrhů jiných orgánů univerzity a z návrhů členů senátu.

2. Navržený program zasedání musí být oznámen způsobem stanoveným v čl. 12 odst. 3. V naléhavých případech může předsednictvo senátu návrh dodatečně doplnit nebo jinak změnit.

3. Po zahájení jednání umožní předsedající členům senátu předložit doplňovací nebo pozměňovací návrhy k programu zasedání. Právo předložit takové návrhy přísluší rovněž rektorovi. Ten, kdo podává doplňovací návrh, je povinen odůvodnit jeho naléhavost.

4. O navrženém programu zasedání, jakož i o doplňovacích nebo pozměňovacích návrzích podle odstavců 2 nebo 3 se usnáší akademický senát univerzity. Pozdější změny programu zasedání nejsou přípustné.

Čl. 15 - Odročení jednání

1. Není-li po šesti hodinách jednání schválený program vyčerpán, může předsednictvo senátu rozhodnout o odročení jednání. Jednání může být odročeno i v případě, že nemohlo být zahájeno pro nepřítomnost potřebného počtu členů senátu za 45 minut od oznámeného začátku zasedání, nebo namísto ukončení podle čl. 13 odst. 1 věty druhé. O odročení rozhodne předsednictvo senátu vždy, nesnesou-li zbývající body programu odklad do příštího řádného zasedání.

2. Jednání lze odročit i v případě, že byl hrubě narušen jeho průběh.

3. Jednání může být odročeno nejvýše na 14 dnů. Termín a místo zasedání, na němž bude pokračováno v odročeném jednání, je třeba zvlášť oznámit osobám a orgánům uvedeným v čl. 11 odst. 2 jen tehdy, jestliže tyto osoby nebo zástupci orgánů nebyli na odročeném jednání přítomni. Oznámení se provede bezodkladně.

Čl. 16 - Projednávání jednotlivých bodů programu

1. Jednotlivé body programu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Tyto materiály předkládá navrhovatel, který žádá o projednání, předsednictvu senátu, a to nejpozději deset dnů přede dnem zasedání akademického senátu univerzity; tato lhůta se nevztahuje na mimořádná zasedání ani na zvláště upravené případy. Písemné podkladové materiály se bezodkladně zpřístupňují členům senátu prostřednictvím neveřejné části internetových stránek univerzity a zasílají se členům senátu společně s oznámením o termínu a místě konání zasedání podle čl. 12 odst. 3. Písemné podkladové materiály lze zasílat elektronickou formou, pokud si člen senátu nevyhradí, že mu mají být všechny nebo některé z nich zasílány ve vytištěné podobě; podrobnosti o elektronické komunikaci musí být k dispozici v kanceláři senátu a zpřístupněny podle předchozí věty. Člen senátu může také písemně požádat, aby mu v elektronické podobě byly zasílány i dokumenty podle čl. 11 a 14. O této žádosti rozhoduje předseda senátu.

2. V jednoduchých případech lze se souhlasem předsednictva senátu nebo v průběhu zasedání se souhlasem akademického senátu univerzity bod programu projednat bez písemného podkladového materiálu. Pokud se akademický senát univerzity kdykoli v průběhu jednání usnese, že bez písemného podkladového materiálu nebude věc projednávat, příslušný bod se z programu zasedání vypustí.

3. Úvodní slovo při projednávání bodu programu přednese navrhovatel nebo člen předsednictva senátu anebo člen komise akademického senátu univerzity (dále jen "komise senátu").

4. Předsednictvo senátu může k jednání přizvat navrhovatele, zpracovatele a další osoby, pokud je to vhodné vzhledem k řádnému projednání věci. Navrhovateli nebo zpracovateli udělí předsedající na začátku projednávání příslušného bodu programu slovo. Osoby, které je nutno k jednání přizvat, jsou uvedeny též v ustanoveních oddílu druhého.

5. Pokud jsou vyžádaná stanoviska orgánů univerzity nebo součásti předkládána písemně, je zapotřebí je předat předsednictvu senátu nejpozději tři dny před zasedáním senátu.

6. Jestliže se akademický senát univerzity kdykoli v průběhu jednání usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu programu.

Čl. 17 - Rozprava

1. Ke každému bodu programu se koná rozprava. V rozpravě mohou vystoupit osoby uvedené v čl. 11 odst. 2, popřípadě pověření zástupci orgánů tam uvedených.

2. Do rozpravy se mohou přihlásit i jiné osoby. Udělení slova těmto osobám může akademický senát univerzity odepřít.

3. Přihlášky do rozpravy se podávají předem předsednictvu senátu, nebo v průběhu jednání anebo při vlastní rozpravě předsedajícímu.

4. Při zahájení rozpravy oznámí předsedající předem přihlášené řečníky a uděluje jim postupně slovo v tom pořadí, v jakém se přihlásili. Poté postupně uděluje slovo řečníkům, kteří se přihlásili při vlastní rozpravě.

5. Akademický senát univerzity se může usnést na omezení řečnické doby až na dobu tří minut.

6. Člen senátu má právo na faktickou poznámku, kterou reaguje na průběh rozpravy. Slovo mu bude uděleno ihned, jakmile skončí ten, kdo právě hovoří. Přednesení faktické poznámky nesmí přesáhnout jednu minutu.

7. S výjimkou projednávání návrhů uvedených v čl. 7 odst. 16 statutu univerzity a nevyplývá-li ze zvláštních ustanovení tohoto řádu něco jiného, mohou členové senátu v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo předneseným v úvodním slově podle čl. 16 odst. 1 nebo 2.

8. Navrhovatel může svůj návrh upravit nebo doplnit podle průběhu rozpravy, pokud se akademický senát univerzity neusnesl, že změny předloženého návrhu nepřipouští.

9. Na závěr rozpravy bude uděleno slovo navrhovateli nebo zpracovateli, jestliže o ně požádá.

10. Předsedající může navrhnout ukončení rozpravy, pokud je zřejmé, že její pokračování nemůže přispět k objasnění projednávané věci.

11. Nikdo nesmí být nikým přerušován, když vystupuje v rozpravě; to neplatí pro upozornění předsedajícího, že řečníkovi může být odňato slovo. Výjimečně je předsedající oprávněn odejmout slovo tomu, kdo

    a.	přes předchozí upozornění nemluví k projednávané věci nebo zneužije práva na faktickou poznámku; kterýkoli člen senátu může vznést proti takovému postupu námitku, o níž rozhodne neprodleně akademický senát univerzity,
    b.	překročí řečnickou dobu určenou podle odstavce 5 nebo lhůtu stanovenou v odstavci 6.

12. O bodech programu, jejichž předmětem je informace, kterou má senát vzít na vědomí, se nekoná rozprava, jestliže byly k dispozici písemné podkladové materiály (čl. 16 odst. 1) a jestliže o konání rozpravy žádný ze členů senátu nepožádá.

Čl. 18 - Usnesení

1. Akademický senát univerzity projevuje vůli usnesením.

2. Celá usnesení musí být doslovně uvedena v zápisu. Jestliže je zapotřebí vyhotovit je písemně zvlášť, podepisuje písemnost předseda senátu nebo jím pověřený člen předsednictva senátu.

Čl. 19 - Hlasování

1. Hlasuje se zvlášť o každém návrhu, který byl akademickému senátu univerzity předložen, pokud jej ten, kdo návrh podal, nevezme do zahájení hlasování zpět. Jde-li o meritorní návrh, může se akademický senát univerzity usnést, že zpětvzetí návrhu nepřipouští; to neplatí, jde-li o hlasování o návrhu vnitřního předpisu univerzity.

2. O věcně souvisejících návrzích nebo o návrzích ke stejnému bodu programu lze hlasovat společně. To neplatí v případě, že proti návrhu vznesl během jednání výhradu předkladatel, jakož i v případě, že o oddělené hlasování požádá člen senátu.

3. O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. Jestliže byl podán návrh na stažení bodu z programu zasedání, hlasuje se o něm nejdříve. O doplňovacích a pozměňovacích návrzích se hlasuje před hlasováním o původním návrhu, a to v pořadí opačném, než v jakém byly předloženy. U návrhů formulovaných alternativně se nejprve hlasuje o jednotlivých alternativách a následně o návrhu vzešlém z tohoto hlasování; nejlepší alternativa se zjistí prostou většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů se hlasování po stručné doplňující rozpravě k alternativám opakuje; získá-li některá alternativa takový počet hlasů, kterého je zapotřebí k přijetí návrhu, v hlasování se nepokračuje. Pro pozměňovací návrhy se musí vyslovit nadpoloviční většina přítomných, bez ohledu na to, jakého výsledku hlasování je zapotřebí k přijetí původního návrhu.

4. Před každým hlasováním upozorní předsedající členy senátu, že bude přikročeno k hlasování a podle potřeby zjistí počet skutečně přítomných členů senátu. Při zjišťování počtu přítomných je možno použít pomůcek, které zjištění usnadní.

5. Hlasování je veřejné, pokud ze zákona o vysokých školách nebo z vnitřních předpisů univerzity nevyplývá něco jiného. Hlasování, které se týká jmenovitě určených osob, je vždy tajné; to neplatí pro ustanovování volebních komisí nebo komisí pro zjišťování výsledků hlasování anebo pro hlasování podle čl. 17 odst. 2. Na návrh člena senátu je hlasování tajné i v ostatních případech; jde-li však o hlasování o pozměňovacím návrhu, musí se na tajném hlasování usnést senát.

6. Je-li hlasování veřejné, hlasuje se zdvižením ruky, popřípadě s pomocí pomůcek, které usnadňují zjistit výsledky hlasování, například pomocí mechanického nebo elektronického hlasovacího zařízení.

7. Je-li hlasování tajné, hlasuje se vložením hlasovacího lístku do hlasovací schránky. Výsledek hlasování zjišťuje tříčlenná komise, která může být složena pouze z členů senátu; každý člen komise musí být z jiné fakulty nebo další součásti.

8. Hlasování nesmí být přerušeno.

9. Po ukončení hlasování nebo po zjištění výsledků hlasování vyhlásí předsedající výsledek tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh, proti návrhu a počet členů senátu, kteří se zdrželi hlasování. Jestliže se člen senátu, ač byl přítomen, hlasování nezúčastnil, má se za to, že se hlasování zdržel.

10. O procesních otázkách lze hlasovat formou tichého souhlasu. V takovém případě není třeba zjišťovat číselné výsledky hlasování. Touto formou nelze hlasovat, jestliže vůči ní vysloví výhradu člen senátu.

11. Každý člen senátu může bezprostředně po hlasování vznést námitku proti jeho průběhu. O takové námitce rozhodne senát bez rozpravy. Vyhoví-li senát námitce, musí se hlasování opakovat.

Čl. 19a - Jednání a hlasování per rollam

1. V případech, kdy je předsednictvo senátu oprávněno usnášet se na vyjádřeních senátu, a v otázkách organizace práce senátu může na základě usnesení předsednictva senátu proběhnout posouzení věci a hlasování per rollam.

2. Usnesení podle odstavce 1, podkladový materiál, znění návrhu a hlasovací formulář se rozešlou členům senátu prostřednictvím uzavřené elektronické konference. V usnesení se uvede lhůta pro posouzení a hlasování, která nesmí být kratší než pět pracovních dní od rozeslání. Požádá-li o to člen senátu, bude mu návrh zaslán i v písemné podobě.

3. Hlasování je veřejné. Vyplněný hlasovací formulář obsahuje jméno a příjmení hlasujícího a jeho hlas (ano/ne/zdržuji se), jinak je neplatný.

4. Návrh, o němž bylo hlasováno per rollam, se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů senátu. V otázkách organizace práce senátu může předsednictvo senátu, požádá-li o to člen senátu do tří dnů od vyhlášení výsledků hlasování, účinnost takto přijatého usnesení pozastavit a rozhodnout o novém projednání návrhu na nejbližším zasedání senátu.

5. Tímto způsobem nelze hlasovat o věci, o níž se má rozhodnout tajným hlasováním. Tímto způsobem rovněž nelze hlasovat, projeví-li s tím nejpozději ve lhůtě pro posouzení a hlasování nesouhlas nejméně jedna třetina členů senátu.

6. Zápis o hlasování per rollam schvaluje senát na svém nejbližším řádném zasedání. Součástí zápisu o hlasování per rollam je jmenný seznam členů senátu s uvedením toho, jak každý z nich hlasoval. Podle čl. 7 odst. 13 věty třetí statutu univerzity se nepostupuje.

Čl. 20 - Zápis a záznamy ze zasedání

1. O každém zasedání akademického senátu univerzity se pořizuje zápis a jako podklady pro zápis písemný záznam průběhu jednání a zvukový, popřípadě audiovizuální záznam.

2. V zápisu se uvádí termín zasedání, kdo ze členů senátu byl přítomen, kdo byl omluven, nebo kdo byl nepřítomen, kdo byl na jednání akademického senátu univerzity přizván, kdo ze členů předsednictva senátu byl předsedajícím, jaký byl program zasedání, kdo přednesl úvodní slovo k jednotlivým bodům programu, kdo se účastnil rozpravy, jaký byl obsah přednesených návrhů, jaká usnesení byla přijata a jaké byly číselné výsledky hlasování. Účastník rozpravy je povinen se na žádost osoby, která pořizuje záznam průběhu jednání, představit.

3. Pokud nebyly k některým bodům programu, k nimž je zapotřebí přijmout usnesení, předloženy písemné materiály, uvádí se v zápisu též základní obsahová charakteristika těchto bodů.

4. Na základě výslovného požadavku osoby, která přednesla návrh, stanovisko nebo jiné sdělení, nebo na základě usnesení akademického senátu univerzity, se v zápisu uvedou rovněž požadované doslovné formulace z takového vystoupení. Požadavek musí být uplatněn při projednávání dané otázky.

5. Zápis pořizuje tajemník senátu. Za jeho nepřítomnosti pořizuje písemný záznam průběhu jednání osoba pověřená předsedajícím.

6. Správnost písemného záznamu průběhu jednání a zápisu ověřuje předsedající.

7. Zápis se zasílá osobám a orgánům uvedeným v čl. 11 odst. 2. Jiným orgánům nebo osobám se zašle usnesení senátu, pokud se jich přímo týká.

8. Kontrolu zápisu provádí akademický senát univerzity na nejbližším příštím zasedání jako samostatný bod programu zasedání. Na návrh člena senátu se provede potřebná oprava. Je-li věc sporná, usnáší se na opravě zápisu akademický senát univerzity.

9. Po provedené kontrole se případné opravy zasílají osobám a orgánům uvedených v čl. 11 odst. 2. Zápis se po kontrole zveřejní též prostřednictvím internetových stránek univerzity.

10. Zápisy, písemné záznamy a zvukové, popřípadě audiovizuální záznamy se ukládají v kanceláři akademického senátu univerzity (dále jen "kancelář senátu"). Zvukové, popřípadě audiovizuální záznamy musí být takto uloženy nejméně šest let. Každý člen akademické obce má právo nahlédnutí nebo náslechu v kanceláři senátu.

Čl. 21 - Rozhodování o organizaci univerzity

1. Návrh na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení (dále jen "organizační změna") fakult nebo dalších součástí univerzity podává akademickému senátu univerzity rektor.

2. Lhůta pro předložení podkladových materiálů činí 4 týdny přede dnem zasedání senátu.

3. Součástí návrhu organizační změny je odůvodnění. K návrhu se přikládá písemný materiál, který obsahuje koncepci nově vznikající součásti, představu o jejím organizačním uspořádání a ekonomický rozbor; v případě organizační změny týkající se fakult je třeba připojit stanovisko Akreditační komise. U návrhu jiné organizační změny platí ustanovení předchozí věty přiměřeně.

4. V rozpravě o návrhu přednesou své stanovisko děkani fakult a ředitelé dalších součástí dotčených organizační změnou.

5. Rektor zpravidla požádá akademický senát univerzity o předběžné vyjádření k organizační změně týkající se fakult před předložením žádosti o stanovisko Akreditační komisi.

6. Návrh organizační změny týkající se společného pracoviště více fakult nebo dalších součástí předkládá akademickému senátu univerzity rektor. Ustanovení odstavců 2 až 4 platí obdobně s tím, že součástí návrhu musí být souhlasné vyjádření děkanů dotčených fakult a ředitelů dotčených dalších součástí a vyjádření akademických senátů dotčených fakult; u návrhu se nevyžaduje stanovisko Akreditační komise.

Čl. 22 - Schvalování vnitřních předpisů univerzity

1. Návrh vnitřního předpisu univerzity (čl. 7 odst. 15 statutu univerzity) se spolu s odůvodněním předkládá v písemné i elektronické formě akademickému senátu univerzity prostřednictvím kanceláře senátu nejméně 5 týdnů před zasedáním senátu, kde má být projednáván; tuto lhůtu může předsednictvo senátu v odůvodněných případech zkrátit až na 3 týdny před zasedáním senátu, v takovém případě může předsednictvo senátu zkrátit i lhůty uvedené v odstavci 2 a 3. Návrh se bezodkladně zveřejňuje prostřednictvím internetových stránek univerzity.

2. K návrhům vyžádá tajemník senátu prostřednictvím předsedy senátu případná stanoviska akademických senátů fakult, děkanů a ředitelů dalších součástí. K návrhu členů senátu vyžádá stejným způsobem též stanovisko rektora. Lhůtu pro zaslání stanovisek do kanceláře senátu stanoví na 2 týdny před zasedáním senátu. Zaslaná stanoviska se bezodkladně zveřejňují prostřednictvím internetových stránek univerzity.

3. Pozměňovací návrhy členů senátu je třeba předložit legislativní komisi a rektorovi prostřednictvím kanceláře senátu nejméně 10 dní před zasedáním senátu. Pozdější pozměňovací návrhy nejsou přípustné s výjimkou modifikací návrhů předložených ve lhůtě. Předkladatel návrhu vnitřního předpisu univerzity může svůj návrh v reakci na pozměňovací návrhy nebo na stanoviska součástí modifikovat; pro účely dalšího projednávání se modifikace považuje za pozměňovací návrh. Rektor může uplatnit stanovisko k návrhu či pozměňovacím návrhům členů senátu vůči legislativní komisi nebo přímo na zasedání senátu.

4. Návrh spolu s podanými pozměňovacími návrhy projedná legislativní komise senátu. Ti, kdož podali své stanovisko, mají právo vystoupit s odůvodněním svých připomínek na schůzi legislativní komise senátu. Souhrn pozměňovacích návrhů je podkladovým materiálem pro jednání senátu podle čl. 16 odst. 1. Podkladovým materiálem pro toto jednání je též stanovisko legislativní komise senátu k pozměňovacím návrhům, které se zveřejní prostřednictvím internetových stránek univerzity nejméně tři dny před zasedáním senátu a je též k dispozici písemně při zahájení zasedání senátu.

5. O případném zkrácení lhůt podle odstavců 1 až 4 musí akademický senát univerzity rozhodnout samostatným usnesením.

6. Změny vnitřních předpisů univerzity je předkladatel povinen označit jako dílčí nebo komplexní. Předsednictvo senátu může stanovit, že změna označená jako dílčí je s ohledem na svou povahu změnou komplexní. V případě dílčích změn nejsou přípustné pozměňovací návrhy k jiným než přímo dotčeným ustanovením. K návrhu změny vnitřního předpisu univerzity se přikládá úplné znění s vyznačením revizí.

7. Vyžaduje-li to složitost předloženého návrhu, může předsednictvo senátu rozhodnout o tom, že návrh bude projednáván ve dvojím čtení. Ke druhému čtení se předkládá návrh předběžně projednaný v prvním čtení a upravený na základě jeho výsledků legislativní komisí senátu. Pokud se senát neusnese na lhůtě kratší, koná se druhé čtení na příštím řádném zasedání senátu. Ke druhému čtení se vyžaduje pouze stanovisko rektora, v případě návrhu členů senátu též stanovisko navrhovatelů. Ustanovení o pozměňovacích návrzích platí obdobně s tím, že lhůta pro podání těchto návrhů končí tři dny před zasedáním akademického senátu univerzity.

8. Jestliže s návrhem vnitřního předpisu univerzity nesouhlasí akademický senát fakulty, děkan fakulty nebo ředitel další součásti, bude jeho stanovisko s odůvodněním čteno na zasedání akademického senátu univerzity.

9. Schválený vnitřní předpis podepisuje předseda senátu spolu s rektorem. Text registrovaného vnitřního předpisu se zveřejňuje prostřednictvím internetových stránek univerzity; informace o tom, jakož i o platnosti a účinnosti vnitřního předpisu, se zveřejňují na úřední desce univerzity. O registraci informuje rektor akademický senát univerzity.

10. Dojde-li při projednávání žádosti o registraci schváleného vnitřního předpisu k neshodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, bude věc znovu předložena akademickému senátu univerzity spolu se stanoviskem legislativní komise senátu, popřípadě též rektora.

11. Je-li žádost o registraci schváleného vnitřního předpisu zamítnuta, projedná akademický senát univerzity otázku podání rozkladu; stejně posuzuje otázku podání žaloby ve správním soudnictví, popřípadě ústavní stížnosti.

Čl. 23 - Schvalování vnitřních předpisů součástí

1. Návrh vnitřního předpisu fakulty podepisuje předseda akademického senátu fakulty a děkan; děkan svým podpisem osvědčuje, že byl s návrhem seznámen. Návrh vnitřního předpisu další součásti podepisuje rektor a ředitel; ředitel svým podpisem osvědčuje, že byl s návrhem seznámen. K návrhu se přikládá písemné odůvodnění, v případě změny vnitřního předpisu součásti se k němu přikládá též úplné znění s vyznačením revizí.

2. Při předkládání návrhů vnitřních předpisů součástí univerzity vycházejí předkladatelé z časového plánu zasedání senátu. Návrh se podává do kanceláře senátu v písemné formě ve třech vyhotoveních a v elektronické formě nejméně 3 týdny před zasedáním senátu, kde má být projednáván. Bezodkladně se postupuje rektorovi a zveřejňuje prostřednictvím internetových stránek univerzity.

3. Vnitřní předpisy součástí univerzity se spolu s odborným vyjádřením rektora, které je třeba zpracovat do dvou týdnů přede dnem zasedání senátu, předkládají legislativní komisi senátu. Do deseti dnů přede dnem zasedání senátu musí být podány případné výhrady členů senátu k textu návrhu; pozdější výhrady nejsou přípustné. Legislativní komise senátu se k návrhu usnáší jen v případě výhrad ze strany rektora nebo člena senátu, přičemž přijetí návrhu doporučí, nebo doporučí s výhradou, anebo nedoporučí.

4. V případě, že legislativní komise návrh doporučí ke schválení s výhradou, uvědomí pověřený člen předsednictva senátu osobu, která byla příslušnou součástí pověřena jednáním ve věci návrhu; není-li taková osoba určena, uvědomí předsedu akademického senátu fakulty nebo ředitele další součásti. Bude-li návrh upraven ve smyslu uplatněných výhrad, není třeba jej znovu projednávat.

5. Podkladem pro jednání senátu pro schvalování vnitřních předpisů součástí univerzity je zejména stanovisko legislativní komise k návrhu, které je předneseno na zasedání senátu.

6. Rozhodnutí, jímž vnitřní předpis nebyl schválen, musí být odůvodněno. Jestliže s takovým rozhodnutím nesouhlasí z důvodu odlišného názoru na výklad právních předpisů nebo vnitřních předpisů univerzity akademický senát fakulty, nebo v případě vnitřního předpisu další součásti rektor, může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí přijato, podat návrh na nové projednání věci. Při novém projednávání se obdobně použijí ustanovení čl. 35.

7. Schválený vnitřní předpis součásti se opatří schvalovací doložkou, podepsanou předsedou senátu a zašle na příslušnou součást do 14 dnů ode dne schválení. Text schváleného vnitřního předpisu součásti se zveřejní prostřednictvím internetových stránek univerzity.

Čl. 24 - Schvalování rozpočtu

1. Úvodní slovo k návrhu rozpočtu přednese rektor. Ekonomické vysvětlení k návrhu rozpočtu podá zpravidla kvestor.

2. K návrhu rozpočtu předkládá stanovisko ekonomická komise senátu, která ve svém stanovisku může rektorovi doporučit úpravy návrhu.

3. Návrh rozpočtu musí být projednán se součástmi univerzity. Má-li orgán některé ze součástí univerzity vůči návrhu rozpočtu zásadní výhrady, vystoupí s jejím stanoviskem a jeho odůvodněním na zasedání akademického senátu univerzity děkan, popřípadě tajemník fakulty, nebo ředitel další součásti.

Čl. 25 - Kontrola hospodaření

1. Kontrolu hospodaření včetně kontroly využívání finančních prostředků univerzity provádí akademický senát univerzity

   a.	při projednávání výroční zprávy o hospodaření,
   b.	prostřednictvím ekonomické komise senátu,
   c.	v jiných případech na základě svého usnesení způsobem, který toto usnesení stanoví.

2. Pověření členové akademického senátu mají právo seznámit se se všemi skutečnostmi důležitými pro kontrolu s výjimkou skutečností utajovaných ve veřejném zájmu podle právních předpisů. Písemné pověření vystavuje předseda senátu a uvede v něm předmět kontroly a dobu, v níž má kontrola proběhnout.

3. Na zasedání akademického senátu univerzity, které má na programu projednání výsledků kontroly, podají jeho členové uvedení v odstavci 2 zprávu. Na zasedání musí být přizváni vedoucí pracovníci, činnosti jimiž řízených úseků se kontrola týká. Mají právo vystoupit a členové senátu jim mohou klást otázky ke zjištění, které bylo při kontrole učiněno.

4. V případě potřeby lze dobu, v níž má být provedena kontrola, prodloužit, popřípadě kontrolu opakovat.

5. Jestliže byly kontrolou zjištěny nedostatky, vyzve akademický senát univerzity příslušný orgán univerzity nebo její součásti ke zjednání nápravy.

Čl. 26 - Schvalování dlouhodobého záměru

1. Lhůta pro předložení podkladových materiálů činí 4 týdny přede dnem zasedání senátu.

2. Úvodní slovo návrhu dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti univerzity (dále jen "dlouhodobý záměr") přednese rektor. S bližším vysvětlením dlouhodobého záměru v jednotlivých oblastech mohou vystoupit prorektoři.

3. K návrhu dlouhodobého záměru se vyjadřují věcně příslušné komise senátu.

4. Pozměňovací návrhy členů senátu je třeba předložit rektorovi prostřednictvím kanceláře senátu nejméně pět dnů před zasedáním akademického senátu univerzity. Rektor zaujme k těmto návrhům stanovisko. Pozdější pozměňovací návrhy nejsou přípustné.

5. K částem dlouhodobého záměru, které se týkají fakult nebo dalších součástí, se na zasedání akademického senátu univerzity mohou vyjádřit příslušní děkani nebo ředitelé dalších součástí. Vyjádření může být předloženo též písemně.

6. Ustanovení odstavců 2 až 5 platí obdobně pro aktualizace dlouhodobého záměru. Senát může doporučit, aby místo aktualizace dlouhodobého záměru byl předložen návrh nového dlouhodobého záměru.

Čl. 27 - Schvalování výročních zpráv

1. Úvodní slovo k výročním zprávám přednese rektor. S bližším vysvětlením výroční zprávy o činnosti k jednotlivým oblastem mohou vystoupit prorektoři. Ekonomické vysvětlení k výroční zprávě o hospodaření podá zpravidla kvestor.

2. K návrhu výročních zpráv se vyjadřují věcně příslušné komise senátu.

3. Pozměňovací návrhy členů senátu je třeba předložit rektorovi prostřednictvím kanceláře senátu nejméně pět dnů před zasedáním akademického senátu univerzity. Rektor zaujme k těmto návrhům stanovisko. Pozdější pozměňovací návrhy nejsou přípustné.

Čl. 28 - Jednání v souvislosti s hodnocením činnosti

1. Lhůta pro předložení podkladových materiálů činí 3 týdny přede dnem zasedání senátu.

2. K hodnocení činnosti, které se týká součástí univerzity, musí být přizváni příslušní děkani nebo ředitelé dalších součástí. Mají právo vystoupit a členové senátu jim mají právo klást otázky týkající se hodnocené činnosti a zpracování hodnocení.

3. Pozměňovací návrhy členů senátu se předkládají rektorovi prostřednictvím kanceláře senátu zpravidla do pěti dnů před zasedáním akademického senátu univerzity. Přímo na zasedání akademického senátu lze pozměňovací návrh učinit, jen pokud je odůvodněn průběhem rozpravy. Rektor zaujme k těmto návrhům stanovisko.

Čl. 29 - Schvalování návrhu na jmenování a odvolání členů vědecké rady

1. Jmenování a odvolání členů vědecké rady univerzity předkládá a odůvodňuje akademickému senátu univerzity rektor.

2. Součástí podkladového materiálu při jmenování členů vědecké rady univerzity jsou životopisy navrhovaných osob, zejména se zaměřením na jejich vědeckou činnost. Spolu s návrhem je u navrhovaných osob, které nejsou členy akademické obce univerzity, třeba předložit jejich písemný souhlas s jmenováním do funkce.

3. O záměru na odvolání člena vědecké rady a o zasedání akademického senátu univerzity, které má tuto otázku projednat, musí být tento člen vědecké rady uvědoměn. Jestliže člen vědecké rady, který má být odvolán, s odvoláním nesouhlasí, má právo vystoupit na zasedání akademického senátu univerzity.

Čl. 30 - Volba kandidáta na funkci rektora

1. Návrhy kandidáta na funkci rektora se podávají akademickému senátu univerzity prostřednictvím kanceláře senátu do 30 dnů přede dnem volby.

2. K návrhu kandidáta se přikládá

   a.	písemný souhlas navrženého s kandidaturou,
   b.	stručný životopis navrženého s charakteristikou jeho působení na univerzitě,
   c.	stručné teze volebního programu navrženého.

3. Kandidáti, kteří byli navrženi podle odstavců 1 a 2, mohou po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vystoupit na předvolebním zasedání akademického senátu univerzity, které se uskuteční nejméně 7 dní přede dnem volby. V termínech dohodnutých s děkany nebo předsedy akademických senátů fakult anebo řediteli dalších součástí mohou vystoupit rovněž na předvolebních shromážděních na fakultách nebo součástech. Na volebním zasedání akademického senátu univerzity nejsou vystoupení kandidátů přípustná.

4. Termín volebního zasedání akademického senátu univerzity se oznamuje nejméně 60 dnů předem. Písemné materiály uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) se zasílají všem členům senátu nejpozději 21 dnů přede dnem volebního zasedání.

5. Volba se provádí tajným hlasováním.

6. Zvolen je ten z navržených, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

7. V případě, že ani jeden z navržených nebude zvolen, uskuteční se další kolo voleb, do kterého postupují ti dva z navržených, kteří získali největší počet hlasů. Pokud dojde na prvním místě k rovnosti hlasů u více než dvou navržených nebo jestliže dojde k rovnosti hlasů až na druhém místě, postupují do dalšího kola též všichni navržení, kteří získali stejný počet hlasů. Další kolo voleb se uskuteční i tehdy, dojde-li k rovnosti hlasů v kole, v němž se hlasovalo pouze o dvou navržených. Jestliže ani jeden ze dvou navržených, o nichž se hlasovalo v daném kole, nezíská nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, postupuje do dalšího kola ten, kdo získal větší počet hlasů.

8. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů všech členů akademického senátu univerzity jediný navržený, o němž se hlasovalo v daném kole, volba končí. V takovém případě se do jednoho měsíce uskuteční volba z nově navržených. Nové návrhy je třeba podat do 14 dnů. Nově navržen nesmí být ten, o kom se hlasovalo při poslední neúspěšné volbě; to neplatí v případě, že se této volby účastnilo méně než dvě třetiny všech členů senátu.

9. V průběhu voleb může kterýkoli z navržených od své kandidatury odstoupit, a to vždy před zahájením příslušného kola.

10. Volbu zajišťuje pětičlenná volební komise volená akademickým senátem univerzity z řad jeho členů. Členem volební komise nemůže být navržený kandidát.

11. Návrh na jmenování zvoleného kandidáta rektorem předloží předsednictvo senátu do sedmi dnů ode dne volby Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Čl. 31 - Návrh na odvolání rektora

1. Návrh na odvolání rektora musí být předložen písemně spolu s uvedením důvodů. Činí-li návrh akademický senát fakulty, musí být doložen doslovným zápisem usnesení, výsledky hlasování a dalšími údaji potřebnými k posouzení platnosti usnesení a opatřen podpisem předsedy akademického senátu fakulty. Důvodem návrhu mohou být jen okolnosti související s výkonem funkce rektora.

2. Akademický senát univerzity posuzuje nejprve přípustnost návrhu. Pro posouzení návrhu jako přípustného je zapotřebí souhlasu většiny přítomných, nejméně však jedné třetiny všech členů akademického senátu univerzity. Není-li návrh přípustný, akademický senát univerzity jej odmítne; o odmítnutém návrhu se dále nejedná.

3. Nedojde-li k odmítnutí návrhu, uskuteční se na příštím zasedání akademického senátu univerzity vlastní projednání návrhu. Rektorovi se zaručuje příprava na toto zasedání v délce nejméně 15 dnů. V rozpravě se rektor vyjádří k důvodům návrhu a má právo pokládat osobám, které návrh vznesly, otázky týkající se těchto důvodů.

Čl. 32 - Souhlas s odvoláním děkana

1. Záměr odvolat děkana z vlastního podnětu (§ 28 odst. 3 zákona) musí rektor předložit písemně s uvedením důvodů a s vyjádřením akademického senátu příslušné fakulty. Důvodem návrhu mohou být jen okolnosti související s výkonem funkce děkana. Děkan, který má být odvolán, musí být pozván na zasedání akademického senátu univerzity a má zde právo vystoupit.

2. Na žádost rektora je ve věci návrhu na odvolání děkana z vlastního podnětu rektora povinen předseda akademického senátu fakulty bezodkladně svolat zasedání akademického senátu fakulty tak, aby se uskutečnilo ve lhůtě deseti dnů od doručení žádosti, není-li v žádosti uvedena lhůta delší.

Čl. 33 - Delegace zástupců do Rady vysokých škol

1. Zástupce fakult do Rady vysokých škol deleguje akademický senát univerzity na návrh akademického senátu příslušné fakulty. Každá fakulta navrhne takový počet a složení delegátů, jaké předepisuje Statut Rady vysokých škol.

2. Zástupce univerzity jako celku do Rady vysokých škol deleguje akademický senát univerzity na návrh předsednictva senátu.

3. O delegaci rozhoduje akademický senát univerzity nejméně měsíc před skončením funkčního období Rady vysokých škol. Uvolní-li se v průběhu období místo delegáta, rozhoduje o delegaci bez zbytečného odkladu.

Čl. 34 - Zbavení mandátu člena senátu

Na zasedání akademického senátu univerzity, na němž se má hlasovat v souladu s vnitřním předpisem univerzity o zbavení mandátu, musí být člen, který má být mandátu zbaven, řádně pozván. Může zde podat vysvětlení k důvodům neomluvené neúčasti na předchozích zasedáních, a to i písemně.

Čl. 35 - Výklad vnitřních předpisů univerzity

1. Návrh na výklad vnitřních předpisů univerzity může podat kterýkoli orgán univerzity nebo její součásti a každý člen akademické obce. V návrhu musí uvést název vnitřního předpisu, označit ustanovení, které má být vyloženo, a sdělit, proč je jeho výklad sporný.

2. Ten, kdo navrhl výklad, má právo být slyšen se svým právním názorem v rozpravě. V případě sporu mají právo být slyšeni i ti, kdo zastávají jiný právní názor. Za tyto osoby mohou hovořit jimi přizvaní právní experti.

3. Navrhne-li to některá z osob uvedených v odstavci 2 nebo jestliže se na tom akademický senát univerzity usnese, bude zaujetí konečného stanoviska odloženo na příští zasedání s tím, že bude vyžádáno stanovisko nezávislého právního experta.

4. Výklad vnitřního předpisu univerzity schválený akademickým senátem univerzity se zveřejňuje na úřední desce univerzity.

Čl. 36 - Náprava nesprávných opatření

1. Odporuje-li usnesení akademického senátu univerzity, jeho předsednictva nebo opatření předsedy senátu právnímu předpisu nebo vnitřnímu předpisu univerzity anebo vnitřnímu předpisu její součásti, akademický senát univerzity je zruší. Součástí takového rozhodnutí je odůvodnění. V případě zrušení usnesení senátu, kterým byl schválen vnitřní předpis součásti, je třeba nový návrh předložit do dvou měsíců.

2. Odporuje-li podle názoru akademického senátu univerzity opatření jiného orgánu univerzity nebo její součásti právnímu předpisu nebo vnitřnímu předpisu univerzity anebo vnitřnímu předpisu její součásti, vyzve akademický senát univerzity příslušný orgán ke zjednání nápravy. Součástí takového rozhodnutí je odůvodnění.

Čl. 36a - Zrušení nebo pozastavení účinnosti nesprávných opatření součástí na návrh rektora

1. Návrh na zrušení nebo pozastavení účinnosti vnitřního předpisu součásti nebo rozhodnutí anebo jiného úkonu orgánu součásti předkládá akademickému senátu univerzity rektor (§ 9 odst. 12 písm. j) zákona). V návrhu se musí uvést doslovné znění opatření a důvody, pro které je spatřován jeho rozpor s právním předpisem nebo vnitřním předpisem univerzity.

2. Děkan dotčené fakulty nebo ředitel dotčené další součásti musí být pozván na zasedání akademického senátu univerzity a má zde právo vystoupit. Za tyto osoby mohou hovořit jimi přizvaní právní experti.

3. Pokud se na tom akademický senát univerzity usnese, bude hlasování o návrhu rektora odloženo na příští zasedání s tím, že bude vyžádáno stanovisko nezávislého právního experta.

4. Informace o schválení nebo zamítnutí návrhu rektora na zrušení nebo pozastavení účinnosti opatření se zveřejňuje na úřední desce univerzity. V případě zrušení nebo pozastavení účinnosti vnitřního předpisu součásti je třeba jeho nový návrh předložit do dvou měsíců.

Čl. 37 - Vyjádření k některým soukromoprávním úkonům

1. Se záměrem učinit majetkoprávní úkon uvedený v § 15 odst. 1 písm. a) až d) zákona o vysokých školách seznamuje akademický senát univerzity zpravidla rektor, odborné ekonomické vysvětlení podá zpravidla kvestor. Součástí podkladových materiálů je v případě úkonů podle § 15 odst. 1 písm. a), c) a d) návrh příslušné smlouvy, u úkonů podle § 15 odst. 1 písm. d) též hodnocení očekávaného ekonomického nebo jiného přínosu pro univerzitu.

2. Se záměrem uzavřít smlouvu o užívání nebytových prostor nebo nemovitostí seznamuje akademický senát univerzity zpravidla kvestor. Součástí podkladových materiálů je návrh smlouvy a ekonomický rozbor.

3. Bude-li v souvislosti s majetkoprávním úkonem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 konáno výběrové řízení, musí být akademický senát univerzity informován o jeho pravidlech včetně kritérií posuzování nabídek.

Čl. 38 - Vyjádření k záměru jmenovat prorektora nebo kvestora anebo odvolat prorektora

1. Se záměrem jmenovat prorektora nebo kvestora anebo odvolat prorektora seznamuje akademický senát univerzity rektor.

2. Součástí podkladového materiálu při jmenování prorektora je stručná charakteristika navrhovaného se zaměřením na jeho působení na univerzitě. Součástí podkladového materiálu při jmenování kvestora je stručná charakteristika navrhovaného se zaměřením na jeho odbornou praxi. Navrhované osoby musí být pozvány na zasedání akademického senátu univerzity, mají zde právo vystoupit a odpoví na otázku týkající se jejich dosavadního působení na univerzitě nebo odborné praxe anebo záměrů pro výkon uvažované funkce položenou jim akademickým senátem univerzity nebo členem senátu.

3. Záměr rektora odvolat prorektora musí být předložen s uvedením důvodů. Prorektor, který má být odvolán, musí být pozván na zasedání akademického senátu univerzity a má zde právo vystoupit.

Čl. 39 - Vyjádření k záměru rektora vydat opatření

Součástí podkladového materiálu při projednávání záměru rektora vydat opatření je návrh tohoto opatření. V jednoduchých případech, nemohou-li nastat pochybnosti o obsahu opatření, lze doslovný návrh nahradit charakteristikou jeho obsahu.

Čl. 40 - Odpověď na otázku člena senátu

1. Na otázku položenou členem senátu rektorovi, prorektorovi nebo kvestorovi lze odpovědět přímo nebo, v případě, že je třeba přípravy odpovědi nebo v případě, že se na tom usnese senát, písemně tazateli do 15 dnů. Písemná odpověď se zasílá tazateli a předsedovi senátu.

2. Písemná odpověď bude čtena na příštím zasedání akademického senátu univerzity, jestliže se na tom akademický senát univerzity usnese.

Čl. 41 - Volba předsedy senátu, místopředsedy a ostatních členů předsednictva senátu

1. Řádná volba předsedy senátu, místopředsedy a ostatních členů předsednictva senátu se koná každoročně na prvním řádném zasedání akademického senátu univerzity, které se uskuteční po 1. únoru. Jestliže počet členů předsednictva klesl pod pět nebo jestliže se uvolnila funkce předsedy a nemůže ji zastávat místopředseda, koná se mimořádná volba na uvolněná místa na nejbližším řádném zasedání poté, co se v průběhu funkčního období poslední z těchto míst uvolnilo; to neplatí v případě, že k uvolnění místa došlo po 30. listopadu, uvolněnou funkci předsedy zastává v tomto případě nejstarší člen předsednictva.

2. Návrhy na předsedu senátu, místopředsedu a ostatní členy předsednictva senátu může podat pouze člen senátu nebo skupina členů senátu. Návrhy nelze přijmout, jestliže by volbou bylo porušeno požadované složení předsednictva senátu.

3. K volbě ustanoví akademický senát univerzity na zasedání, na němž se volba koná, tříčlennou volební komisi. Volební komise může být složena pouze z členů senátu. Každý člen volební komise musí být z jiné fakulty nebo další součásti. Člen volební komise nemůže kandidovat.

4. Volba předsedy senátu předchází volbě místopředsedy. Volba místopředsedy předchází volbě ostatních členů předsednictva. Volba ostatních členů předsednictva se provádí společně.

5. Hlasování při volbě je tajné. K platnosti volby je zapotřebí, aby počet odevzdaných platných hlasovacích lístků přesáhl polovinu počtu přítomných členů senátu.

6. Zvolen je kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.

7. Jestliže jsou podle výsledků hlasování na postupových místech při volbě ostatních členů předsednictva senátu dva zástupci jedné fakulty nebo další součásti, je platně zvolen pouze ten z nich, který získal vyšší počet hlasů, a pokud oba získali stejný počet hlasů, ten z nich, kterého určí los. Obdobně to platí i pro případ, že by výsledky hlasování vedly k porušení požadovaného složení předsednictva senátu.

Čl. 42 - Jednání předsednictva senátu

1. Předsednictvo senátu se schází podle potřeby.

2. Jednání předsednictva senátu se mohou účastnit rektor, prorektoři a kvestor, jakož i další osoby přizvané předsednictvem senátu nebo předsedou senátu.

3. Zápisy ze schůzí předsednictva senátu podepisuje předseda senátu. Zápisy se zveřejňují do sedmi dnů od jednání prostřednictvím internetových stránek univerzity a zasílají se všem členům senátu a rektorovi spolu s pozvánkou na nejbližší zasedání akademického senátu univerzity. Zápisy se ukládají v kanceláři senátu.

4. Informaci o jednání předsednictva senátu a jeho závěrech přednáší předseda senátu nebo jím pověřený člen předsednictva senátu na nejbližším zasedání akademického senátu univerzity.

5. Na jednání předsednictva senátu se jinak přiměřeně vztahují ustanovení oddílu prvního.

6. Nemůže-li být předseda senátu zastupován místopředsedou nebo nemůže-li místopředseda vykonávat uvolněnou funkci předsedy, plní úkoly předsedy věkem nejstarší člen předsednictva senátu.

Čl. 43 - Zřizování komisí senátu, členství v komisi, volba předsedy

1. Nevyplývá-li z vnitřního předpisu univerzity něco jiného, může zřízení nebo zrušení komise senátu navrhnout člen senátu nebo rektor.

2. Za člena komise senátu se může přihlásit na zasedání akademického senátu univerzity kterýkoli člen senátu; mimo zasedání akademického senátu může kteréhokoli člena senátu na jeho vlastní žádost jmenovat členem komise senátu předsednictvo senátu. Členství v komisi senátu se lze kdykoli vzdát, vzdání je účinné dnem oznámení předsednictvu senátu; předsednictvo senátu vyzve členy senátu, aby se přihlásili za členy komise, jestliže počet jejích členů z řad členů senátu nedosahuje šesti. Na návrh předsedy komise senátu, nebo alespoň tří členů senátu po vyjádření předsedy komise senátu může předsednictvo senátu jmenovat členem komise senátu i jinou osobu. Funkční období komise senátu je shodné s funkčním obdobím předsednictva senátu.

3. Předsedu komise volí a odvolávají její členové z řad členů senátu. Volba předsedy komise senátu se koná na první schůzi komise senátu, která se uskuteční do 15 dnů ode dne, kdy skončilo předchozí funkční období komise. Svolání první schůze komise senátu zajistí tajemník senátu.

Čl. 44 - Jednání komisí senátu

1. Na schůzi komise senátu musí být pozváni všichni její členové. Komise senátu může přijmout usnesení, jestliže jsou přítomni alespoň čtyři její členové z řad členů senátu. Usnesení je přijato většinou hlasů přítomných členů komise.

2. Jestliže se na tom komise senátu usnese nebo s vědomím předsedy nebo místopředsedy senátu ve věcech, které nesnesou odkladu, může komise zasedat v užším složení za účasti předsedy komise senátu nebo jím pověřeného člena komise senátu z řad členů senátu. Ustanovení odstavce 1 věty třetí není takovým postupem dotčeno.

3. Na jednání komisí senátu se jinak přiměřeně vztahují ustanovení oddílu prvního. O podrobnostech se usnáší komise senátu, usnesení musí být oznámeno předsednictvu senátu.

Čl. 45 - Tajemník senátu

1. Tajemníka senátu jmenuje předsednictvo senátu z řad členů akademické obce univerzity na dobu, která se shoduje s funkčním obdobím předsednictva senátu. Za tajemníka senátu nelze jmenovat člena předsednictva senátu.

2. Tajemník senátu se účastní zasedání akademického senátu univerzity, schůzí předsednictva senátu a schůzí komisí senátu a pořizuje z nich zápis, u zasedání akademického senátu univerzity též písemný záznam průběhu jednání.

3. Tajemník senátu je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce.

Čl. 45a - Tajemníci komisí senátu

1. Je-li to zapotřebí, může předsednictvo senátu jmenovat z řad členů akademické obce univerzity tajemníky komisí senátu na dobu, která se shoduje s funkčním obdobím komisí. Jejich úkolem je především pomáhat s agendou dané komise senátu a pořizovat zápis z jejích schůzí.

2. Tajemníky komisí senátu může předseda senátu pověřit plněním některých úkolů tajemníka senátu.

3. Ustanovení čl. 45 odst. 3 platí obdobně.

Čl. 46 - Uchovávání písemností a dalších záznamů

1. Písemnosti týkající se činnosti akademického senátu univerzity jsou uchovávány v kanceláři senátu.

2. Archivace písemností se řídí zvláštními předpisy.

Čl. 47 - Zajišťování administrativních prací

Administrativní práce spojené s činností akademického senátu univerzity zajišťuje rektorát. Za tím účelem je kromě jiného pověřen jeden ze zaměstnanců univerzity prací v kanceláři senátu.

Čl. 48 - Zvláštní ustanovení

1. Vypisuje-li rektor volby do akademického senátu univerzity podle § 8 odst. 3 zákona o vysokých školách, plní i úkoly předsednictva senátu uvedené v čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2. Vyhlášení podle čl. 7 odst. 6 učiní předseda hlavní volební komise na prvním zasedání nově zvoleného akademického senátu univerzity.

2. Ustanovení čl. 9 odst. 4 platí obdobně, pokud jde o člena akademického senátu fakulty z řad studentů a náhradníka akademického senátu fakulty z řad studentů (§ 26 odst. 3 zákona), nestanoví-li vnitřní předpis fakulty z důvodu zachování předepsaného složení akademického senátu fakulty jinak.

Čl. 49 - Přechodné ustanovení

1. První volby do akademického senátu univerzity se vyhlašují dnem účinnosti tohoto řádu.

2. První volby do akademického senátu univerzity podle tohoto řádu se budou konat do dvou měsíců ode dne jeho účinnosti.

Čl. 50 - Zrušovací ustanovení

Zrušuje se prozatímní jednací řád akademického senátu Univerzity Karlovy ze dne 17. února 1995.

Čl. 51 Účinnost

1. Tento řád byl schválen akademickým senátem univerzity dne 24. září 1999.

2. Tento řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy¹⁾.

3. Tento řád nabývá účinnosti pět dní po nabytí platnosti, s výjimkou ustanovení části druhé, která nabývají účinnosti dnem 1. února 2000.

_____

¹⁾ § 36 zákona o vysokých školách. Registrace byla provedena dne 15. listopadu 1999.