Podání návrhu

1. Může být předkladatel návrhu projektu zapojen do jiných vnitrouniverzitních soutěží a programů?

Předkladatel návrhu projektu může být v době podání projektu zapojen do jiných vnitrouniverzitních soutěží a programů, ale nikoliv jako hlavní řešitel nebo koordinátor programu.

2. Pokud nemám dokončené doktorské studium, mohu si podat projekt jako hlavní řešitel?

Hlavní řešitel projektu musí mít v době podání projektu ukončené doktorské studium. Maximální lhůta od udělení titulu Ph.D./Th.D. je 8 let.

3. Započítává se do lhůty 8 let od získání titulu Ph.D./Th.D. také mateřská dovolená?

Ne, do lhůty dvanácti let se nezapočítává mateřská a rodičovská dovolená ani výkon vojenské služby či dlouhodobá nemoc.

4. Pokud nemohu ze zdravotních důvodů absolvovat zahraniční stáž, jak mám toto prokázat?

Pokud předkladatel nemůže splnit podmínku zahraniční stáže v požadovaném rozsahu ze zdravotních důvodů, měl by uvést zdůvodnění, proč stáž nemohl vykonat. Toto zdůvodnění posoudí hodnotící komise.

5. Jak zapsat studenta, který bude studentem až od např. října prvního roku řešení?

Pokud student dosud nesplňuje požadovaná kritéria, uveďte jej na pozici, která bude teprve obsazena.

6. Je nutný souhlas etické komise již při podání přihlášky?

U projektů, kde je nezbytné vyjádření etické komise, není tuto podmínku nutné splnit v době podávání návrhu projektu. Vyjádření etické komise je však nutné doložit pro zahájení projektu. Projekty, ke kterým by etická komise vydala zamítavé stanovisko, nebudou realizovány.

7. Projekt má být v angličtině, mohou být ostatní části projektu např. CV, zdůvodnění financí v češtině?

Části projektu, které mají být uvedeny povinně v anglickém jazyce, jsou v databázi označeny. U ostatních položek je možné si vybrat, doporučujeme však předkládat celý projekt v angličtině.

8. Jaké podklady může předkladatel vložit do kategorie Příloha - karta Detail hlavního řešitele?

Tato kategorie je pro žadatele nepovinná, pokud předkladatel chce doložit nějaké podklady, které považuje za důležité nebo doplňující, může je zde uvést. Jedná se např. o odkaz na odborné publikace, celkový soupis publikací hlavního řešitele nebo stanovisko odborníka, se kterým byl projekt konzultován atd.

9. Mohu si do databáze podat více než jeden projekt?

Jeden předkladatel si může podat do databáze pouze jeden projekt. Pokud budete mít na své jméno v databázi jeden projekt zkušební a budete si chtít založit nový pod jiným názvem, tak to aplikace umožní, ale nebude pak možné projekt odeslat. Po odstranění zkušebního projektu by odeslání již mělo proběhnout bez problémů.

10. Je možné podat návrh projektu s pozdějším datem zahájení než je 1. 1. ?

Ano, je to možné, zvažujete-li ale např. zahájení projektu v druhé polovině roku, doporučujeme jej podat spíše až v dalším roce. Jedná se ale jen o doporučení, důvody pro pozdější zahájení vždy posoudí hodnotící komise. V každém případě ale budou projekty s pozdějším datem zahájení posuzovány i ukončovány spolu s projekty zahájenými od 1. ledna.

11. V datbázi je nutné vyplnit i rozpočet návrhu projetku. Jedná se o celkový rozpočet nebo jen o fakultní či naopak jen univerzitní část?

V databázi se vyplňuje celkový rozpočet návrhu za obě části (univerzitní i fakultní) dohromady.

Ekonomika

1. Z jakých prostředků je možné hradit spoluúčast fakulty na projektu?

Finanční zdroje pro spoluúčast fakulty nejsou Zásadami soutěže Primus nijak omezeny. Zvolený zdroj spoluúčasti však nesmí být v rozporu s pravidly poskytovatele, ani s předpisy samotné fakulty/VŠ ústavu. S ohledem na možné problémy s uplatněním výsledků však není vhodné pro účely spoluúčasti využívat účelových prostředků.

2. Spoluúčast fakulty na projektu bude konzultovat předkladatel s vedením fakulty/VŠ ústavu, nebo do těchto jednání bude vstupovat také poskytovatel (RUK)?

Doporučujeme předkladatelům, aby se informovali o tom, jak je příprava projektů na fakultě/VŠ ústavu koordinována a jaké jsou interní podmínky pro předkládání projektů. Součástí návrhu projektu musí být stanovisko děkana nebo ředitele součásti, které vyjadřuje v databázi pro podání návrhů. Rektorát bude do jednání vstupovat až po zhodnocení projektů v jednotlivých komisích.

3. Do jaké míry je závazné členění finančních prostředků na kapitoly např. „osobní náklady, provozní náklady” a do jaké výše bude možné provádět přesuny mezi položkami?

Pro posouzení je nutný pouze rámcový přehled finančních prostředků v dílčích kategoriích. Bude-li návrh doporučen komisí k financování, dojde k uzavření dohody mezi řešitelem, zapojenými fakultami a univerzitou, ve které hlavní řešitel podrobnější rozepíše rozpočet na univerzitní a fakultní prostředky. Pro přesuny finančních prostředků v rámci rozpočtu projektu platí, že:

- prostředky poskytnuté fakultou /VŠ ústavem nesmí být nižší než prostředky poskytnuté univerzitou;

- přesuny mezi neinvestičními a investičními položkami je možné provádět po schválení ekonomického odboru RUK, a to nejpozději do 15. května;

- ostatní změny rozpočtu projektu jsou v kompetenci fakulty /VŠ ústavu.

4. Doplňkové a režijní náklady mají být ve výši 15% součtu neinvestičních prostředků rozpočtu. Týká se toto pravidlo obou částí rozpočtu nebo rozpočtu jako celku?

Výše 15% nesmí být překročena ani ve fakultní části, ani v univerzitní části rozpočtu projektu. Podmínka tedy platí pro každou část rozpočtu zvlášť.

5. Počítá se režie jako maximálně 15% součtu neinvestičních prostředků včetně samotné režie nebo bez ní?

Režie se počítá jako maximálně 15% součtu neinvestičních prostředků včetně samotné režie. Je to tedy vždy maximálně 15% celkové částky na projekt snížené o případné investice.

6. Je možné z rozpočtu projektu financovat např. experimentální studii na lidských probandech formou DPP?

Ano, za účast v experimentální studii je možné vyplatit finanční prostředky formou dohody o provedení práce.

7. Jaké druhy stipendií je možné použít pro studenty zapojené do projektu?

Z univerzitní části rozpočtu lze použít pouze stipendia na výzkum dle čl. 6 Stipendijního řádu. Z fakultní části je možné využít i jiné druhy stipendií v souladu s pravidly stipendijního řádu a pravidy příslušného poskytovatele. V případě použití stipendií výhradně na výzkum, je však nutné dodržet stanovený limit podle Čl. 6 odst. 2 Stipendijího řádu.

8. Pokud chci zapojit do projektu studenta, který ukončil studium a nemá pracovně-právní vztah k Univerzitě Karlově, jak to mám udělat?

Takového pracovníka je nutné v projektu označit jako budoucího zaměstnance. Po schválení projektu s ním bude uzavřena dohoda o provedení práce, nebo jiná smlouva, pak bude v pracovně-právním vztahu k UK a splní předepsaná kritéria.

9. Je nutné, aby měl hlavní řešitel placený úvazek pouze v rámci projektu, nebo stačí že má 50% úvazek na fakultě?

Úvazek hlavního řešitele může ale nemusí být placen z prostředků projektu. V případě hlavního řešitele předepisují Zásady soutěže nadpoloviční pracovní úvazek v rámci univerzity (včetně fakultních nemocnic).

10. Je výše úvazku na univerzitě povinná také pro ostatní členy řešitelského týmu?

Podmínka výše úvazku se vztahuje pouze na osobu hlavního řešitele. U ostatních členů týmu podmínka výše úvazku stanovena není. „Interní člen týmu” však musí mít nějaký pracovně-právní vztah k univerzitě nebo se musí jednat o studenta univerzity.

11. Pokud budu chtít do projektu zapojit postdoka, může část jeho mzdových prostředků hradit fakulta a druhou část úvazku univerzita? Jak se tyto částky zadávají do rozpočtu?

V návrzích projektu se výše úvazků neuvádějí, tedy ani jejich rozložení mezi fakultu a univerzitu. V této fázi je předkládán rozpočet projektu jako celek. Podrobnější rozpis bude požadován až v případě schválení návrhu. Do komentáře však můžete např. uvést, že příslušnému postdokovi bude mzda hrazena z 80% z prostředků univerzity.

12. Mohu zařadit do týmu postdoka, který není zaměstnán na pozici akademického pracovníka, ale pracuje jako administrativní pracovník?

Ano, ale takového pracovníka je třeba zaměstnat, přičemž jeho smlouva nesmí být uzavřena na stejný typ práce jako stávající pracovní smlouva.

13. Rozumím správně tomu, že maximální výše požadovaných prostředků na jeden projekt je 3 mil. Kč ročně?

Nikoliv, univerzita poskytne úspěšnému projektu tolik prostředků jako fakulta - maximálně však do výše 1,5 mil. Kč ročně. Tento limit ovšem platí pouze pro univerzitu, fakulta tedy může poskytnout projektu více než 1,5 mil. Kč ročně.

14. Je možné z prostředků soutěže Primus (tj. z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace) proplácet v rámci osobních nákladů i dny osobního rozvoje (viz Opatření rektora č. 1/2020)?

Podle vyjádření poskytovatele (MŠMT) „jestliže mzda akademického pracovníka je hrazena z dotace na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, pak i proplacení dnů osobního rozvoje z tohoto dotačního titulu je jakožto mzdový náklad nákladem způsobilým. Pokud je mzda akademického pracovníka hrazena z této dotace pouze zčásti, např. z poloviny, pak způsobilým nákladem bude jen proplacení tomu odpovídající části nákladů vyplácených za čerpané dny osobního rozvoje.“ Zásady soutěže Primus ani jiné související univerzitní předpisy proplácení DOR nijak dále neupravují, a tedy ani neomezují (nad rámec výše uvedeného).

Zpět na stránku Primus

Zpět na přehled všech často kladených otázek