Přítomni:

Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF), Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), PaedDr. David Greger, Ph.D. (PedF), Mgr. Tomáš Gryc, Ph.D (FTVS), Prof. RNDr. Petr Hodek,

CSc. (PřF), Doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. (2.LF), Mgr. et Mgr. David Hurný (PřF), PhDr. Petr Jüptner, Ph.D (FSV), Mgr. Jan Kranát, Ph.D. (ETF), Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (LF HK), Mgr. Jakub Marek, Ph.D. (FHS), Prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D. (3. LF), Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. (FSV), Mgr. David Pavlorek (FF), Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (1. LF), Mgr. Michal Říha (PF), Mgr. Aleš Svoboda (FHS), Tomáš Sychra (3. LF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), Prof. MUDr. Stanislav Štípek, DrSc. (1.LF), Josef Štorm (2. LF), Doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. (FaF HK), Doc. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS), Mgr. Michal Zima (PřF), JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D. (PF), Doc. MUDr. Václav Liška, Ph.D. (LF P), Mgr. Samuel Zajíček (FF)

Hosté:

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, rektor UK, MUDr. Milan Prášil, MBA, kancléř UK, ThLic. Petr Šimůnek (RUK), Mgr. Tomáš Gec (FSV), RNDr. Helena Kvačková (RUK), prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF), PhDr. Zděnka Kudláčková, Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. (2. LF), Ph.D. (FaF), PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. (FaF), prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D. (KTF), Mgr. Karel Strnad (FHS), prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. (PřF), PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (FSV), Mgr. Martin Maňásek (RUK), Ing. Jaromír Michl (1. LF), doc. Mgr. Jiří Mrázek, Th.D (ETF)

Doc. Ing. František Zahálka, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK, přivítal všechny přítomné a předal slovo J. M. panu rektorovi, prof. MUDr. Tomáši Zimovi, DrSc., MBA.

J. M. pan rektor přednesl úvodní slovo. Informoval o tom, že podněty byly řádně zapracovány, výsledky ankety s připomínkami byly rozeslány a zeptal se, zdali nebyla nějaká připomínka opomenuta. Nebyl vznesen žádný podnět.

J. M. pan rektor dále uvedl, že za klíčový považuje požadavek transparentnosti dělení prostředků a otázku způsobu skládání se a participace na společných nákladech.

MUDr. Milan Prášil, MBA, kancléř UK, podal informaci o tom, že byla provedena analýza, která měla za cíl porovnat pravidla pro studijní příspěvek z MŠMT versus Principy UK. Všechny podklady byly zpracovány v tabulkách tak, aby byla vidět jak tvorba, tak i její dopady v jednotlivých ukazatelích. Na univerzitě je část studijního příspěvku využita na krytí společných univerzitních aktivit. Další variantní řešení jsou PPS (přepočtený počet studií) a NPS (normativní počet studií) opět podle pravidel MŠMT a Principů s modelem "vratka PPS a vratka NPS". Současné skládání na společné aktivity je formou "vytýkání před závorku". Při analýze se vychází z dlouhodobějšího pohledu, kdy v letech 2015 a 2016 byly rozdíly mezi fakultami malé, v letech 2017 a 2018 o něco větší z důvodu většího rozdílu poměru ukazatele A+K z MŠMT versus Principy UK (čím větší je rozdíl mezi poměrem A+K z MŠMT a UK, tím dochází k větším rozdílům mezi fakultami).

Ing. Jaromír Michl (1. LF) se dotázal, proč tam není položka, která by zobrazovala, jaké fakulty dostávají příspěvek za majetek.

MUDr. Milan Prášil, MBA, kancléř UK, odpověděl, že tam není, protože to by byla jiná varianta, a že není problém to tam zahrnout.

J. M. pan rektor podotkl, že je nutno uvážit, že poměr 90:10 byl politickým rozhodnutím vůči regionálnímu školství.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) poukázal na vztah principy - peníze - strategie. Kde se odchylujeme od MŠMT, bychom měli vědět, proč tak činíme. Nejde o polarizaci mezi obory, ale o parametry, které nás mají posunout dál.

Mgr. Samuel Zajíček (FF) konstatoval, že předkládané tabulky Principů byly a jsou vždy irelevantní. Nejdůležitější je vyjasnění, jaké parametry jsou pro univerzitu důležité, jak bychom rozdělovali, kdybychom byli zcela nezávislí na MŠMT.

Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. (2. LF) se přimluvil za to, aby se Principy neměnily každý rok, ale aby bylo jasné, jak to bude v rámci dlouhodobějšího plánování.

Ing. Jaromír Michl (1. LF) sdělil, že 1. LF předložila své vlastní podklady, kde je jasně deklarováno, kdo co dostal a na co, včetně majetku.

MUDr. Milan Prášil, MBA, kancléř UK, upozornil, že tytéž modelace jsou zpracovány i v předloženém materiálu.

PaedDr. David Greger, Ph.D. (PedF) řekl, že podle podkladů by se mohlo zdát, že nejvíce tratí PedF, nutné ale je upozornit na eliminaci změn pravidel z MŠMT. Velký problém jsou platy (humanitní versus přírodovědné) a je otázka, proč tomu tak je. Je nutné brát v úvahu Vnitřní mzdový předpis, zohlednit i zájmy univerzity, i zájmy fakult včetně počtu studentů, které vzdělávají.

J. M. pan rektor reagoval, že rozpětí podle MŠMT je na UK 23 tis. - 50 tis. /medián 43 tis.), a že se jedná o horní kvartil VŠ v ČR (srovnatelně s PU Olomouc, o něco výš je MU Brno, VÚT a ČVUT). Existují i VŠ, které mají průměrný plat 23 tis. Zdůraznil, že problematika platů a investicí do lidí je pro UK zásadní.

Mgr. Cyril Brom (MFF) řekl, že podle Závěrečných zpráv z fakult se ukazuje, že rozdíly mezi humanitně a přírodovědně zaměřenými fakultami nejsou v principu rozdílné.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) podal vysvětlení ohledně platové situace na 1. LF. Platy z hlavní činnosti přepočítané na úvazek jsou ve shodě s průměrem univerzity. Pracovníci mají zlomkové úvazky a zbytek mají z grantů (ty si musejí sehnat a k tomu učí zdarma).

PaedDr. David Greger, Ph.D. (PedF) konstatoval, že by měla existovat společná zodpovědnost, proč některé fakulty na deklarované průměrné platy nemají.

Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (LF HK) řekl, že existuje svobodné prostředí, kde si všechny fakulty mohou otevřít programy v zahraničním jazyce. Navíc odměny pro učitele vyučující v cizím jazyce zůstávají dlouhodobě na nízké úrovni.

Doc. Ing. František Zahálka, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK, poděkoval všem za přednesené příspěvky a podněty a požádal J. M. pana rektora o zahájení druhé části Kulatého stolu, kterým je vypořádání připomínek z fakult.

Po představení materiálů a prezentaci tabulek byla zahájena diskuze o jednotlivých ukazatelích.

Ukazatel A

Ing. Jaromír Michl (1. LF) se dotázal, proč jsou tam samoplátci, když se jedná o české studenty. Koeficient je i v pravidlech MŠMT, měl by být i v Principech.

MUDr. Milan Prášil, MBA, kancléř UK, odpověděl, že materiály představují ideový a faktický záměr "odchodu od KEN". Přístup MŠMT není pro UK referenční hodnotou.

PaedDr. David Greger, Ph.D. (PedF) potvrdil, že MŠMT skutečně opouští KEN, jde o to, co s tím chce dělat UK.

Mgr. Cyril Brom (MFF) sdělil, že se jedná o stabilizační řešení, ke kterému se těžko docházelo. V reakci na podnět LF ohledně platů odvětil, že platy rostly a rostou i v dalších odvětvích a nelze selektivně poukázat pouze na jedno z nich.

Mgr. Samuel Zajíček (FF) řekl, že ukazatel A je odraz nějakého fixu z MŠMT. Evokuje to otázku, zda chce univerzita a potažmo fakulta studenty a kolik jich chce v daných programech.

J. M. pan rektor deklaroval, že chtěl, aby UK neklesala v počtech studentů. Je období populační deprese.

Doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. (2. LF) odvětil, že je to také otázka samoplátců a je to i kritérium kvality (zda dokáže fakulta atrahovat někoho, kdo si to zaplatí). Pro UK je dobře, že má samoplátce, a měla by to podporovat.

Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF) se dotázal na fixaci počtu studentů, zda to má být pro současnou situaci a jinak to bude pro další přístup.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) uvedl možnost vysvětlení specifikace jednotlivých oborů. Lékař, který se rozhodne pro akademickou kariéru, má poloviční plat než stejně starý lékař v praxi.

JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D. (PF) potvrdil, že samoplátci jsou správným směrem, ale že existují obory, kde to je složitější. Ukazatel A je jako fixace. Oproti tomu v ukazateli K nejsou a je to tak správně.

Doc. MUDr. Václav Liška, Ph.D. (LF P) otevřel otázky kvalifikovatelnosti. Uvedl možnost nasazení studentů do výuky, kdy se vyplatí spíše pracovat ve fakultní nemocnici.

Mgr. Cyril Brom (MFF) uvedl argument pro srovnání platů - na MFF má absolvent Informatiky 2,5 násobek než na fakultě, stejně jako Japanolog, který bude překládat pro nějakou automobilku.

Ukazatel K

J. M. pan rektor představil jednotlivé aspekty ukazatele:

- navýšit bonifikaci za absolventy - existuje konsenzus

- zahraniční pedagogové a absolventi CJP byli zařazeni do K (B se vloží do K) - existuje konsenzus

- RIV

Ing. Jaromír Michl (1. LF) zmínil situaci, když existuje stejný RIV mezi fakultami.

J. M. pan rektor uvedl, že v příštích Principech se výkonové parametry K přemění do V.

Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF) se dotázal, jestli v Metodice 17+ nebudou RIV body, ale bude nějaké hodnocení a jaké to bude.

J. M. pan rektor sdělil, že je to v předkládací zprávě, do prázdnin by měla schválit RVVI, mělo by to projít přes VR UK. Pozornost bude zaměřena na kvartily jednotlivých oblastí. Pro následující roky se vezmou 3-5 RIV a zprůměrují se. Je to otázka, která se bude diskutovat. Rozdělení do A-C a podle hodnocení procentuální nárůst, nebo pokles. Na UK by to mělo být v roce 2020.

PaedDr. David Greger, Ph.D. (PedF) - RIV - mohlo by se snížit pod 30. Dále vznesl dotaz, zda v tabulce sloupec "přepočtený" představuje započítání B dohromady s K a přepočtený.

J. M. pan rektor odpověděl, že ano. Šlo o očištění a vyjmutí z B a přesunutí do V. Byl to i požadavek z fakult.

Mgr. Samuel Zajíček (FF) se zeptal, zda jsou tedy RIV body výkonový ukazatel a neměl by se vysunout pryč.

J. M. pan rektor odpověděl, že se jedná o výkon instituce z minulosti, stejně jako i o jiné (počty studentů apod.).

Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF) - RIV – řekl, že na rozdíl od výuky je vědecký výkon hůře vymahatelný. Princip RIV tedy ponechat.

Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF) doporučil pokles např. na úroveň 28. Jelikož neznáme nové parametry, tak je těžké se na to připravit.

Mgr. Samuel Zajíček (FF) konstatoval, že nelze jít proti vědeckému výkonu a že je nutné sbírat a vyhodnocovat práci.

PaedDr. David Greger, Ph.D. (PedF) podpořil názor pana doc. Dolejšího. Je to i důsledek odchodu vědeckých osobností. Někteří se naučili publikovat podle starých pravidel, je nutné se přizpůsobit kvalitě. Ponížení o 2% může být kompromisem.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) sdělil, že lépe než RIV body je možná bibliometrická analýza, 7 pracovišť se pohybuje nad průměrem a zbytek je pod průměrem. Na mnoha pracovištích se ztrácejí body, protože jsou zaměstnanci dvou vědeckých institucí.

Doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. (2. LF) řekl, že RIV body se sice nelíbí, ale nemáme jiný systém a až ho budeme mít, tak ho obratem použijme. Nesnižujme váhu vědy.

Doc. Mgr. Jiří Mrázek, Th.D (ETF) vyzdvihl argument teologických fakult. Studenti malé fakulty neuživí, a proto se orientují na vědu a přizpůsobují se tedy i systému.

Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF) řekl, že existují nové parametry a bude tedy potřeba upravit zbytek tak, aby souhrn byl 100. Ubrat lze z RIV a Mobilit.

Mgr. Samuel Zajíček (FF) doporučil, že hodnocení vědy by bylo vhodné věnovat nějaké další sezení.

Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. (FSV) k problematice ztracených bodů uvedl, že existují sdílená pracoviště a kvalita je tak distribuována mimo UK. Je potřeba se k tomu postavit systémově.

J. M. pan rektor sdělil, že RIV bude vyjmut a bude rozdělen tak, jak prostředky přijdou z MŠMT.

parametr - externí příjmy a veřejné prostředky ze zahraničí

parametr - vážený počet docentů a profesorů

parametr - absolventi a "gaduation rate"

Mgr. Samuel Zajíček (FF) se dotázal, jak se počítá parametr "graduation rate".

Mgr. Martin Maňásek (RUK) řekl, že se jedná o ukazatel úspěšnosti studentů vzhledem k posledním rokům. Kolik studentů "spíše absolvovalo" danou dobu studia plus jeden rok vzhledem k počtu přijatých studentů.

Doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. (2. LF) poukázal na to, že MŠMT to dává bez omezení, ale UK to mění.

J. M. pan rektor odvětil, že se jedná pouze o rozdělení 15 %, ale s dílčími ukazateli, a je to bez prvních ročníků.

Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. (PF) podporuje zvýšení z 5 na deset, neboť je důležité vidět ten cíl (aby student skončil během prvního ročníku, nebo v řádné době studia).

Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. (FSV) připomněl, že podle stávajících studijních předpisů nelze studenta vyloučit ze studia po prvním ročníku, jedině při nesplnění kreditů.

JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D. (PF) je pro držet dva indikátory na stejné kritérium.

J. M. pan rektor sdělil, že metodika počítá "kusy", kdežto UK chce uplatňovat priority (Mgr. a doktorské programy)

parametr - cizinci v příslušném programu, absolvent v cizím programu, samoplátci

Mgr. Samuel Zajíček (FF) se dotázal, jakou část ze skupiny samoplátců tvoří Češi. Zde se nejedná o placený program pro neúspěšně přijaté.

J. M. pan rektor sdělil, že samoplátci nejsou vykazováni do SIMS.

Doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. (2. LF) řekl, že mezi samoplátci se vyskytují Češi, ale je to minimum.

Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (LF HK) sdělil, že zájem o samoplátce je vysoký a je nutné dělat výběr, který je mnohdy přísnější než u běžných studentů.

Doc. Ing. František Zahálka, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK, podotkl, že pokud je neúspěšný uchazeč ochoten si studium zaplatit v cizím jazyce, tak je to dokonce výhodou.

JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D. (PF) konstatoval, že samoplátci by tam sice neměli být, aby tam nebyli dvakrát, ale je to dobrá podpora pro zahraniční učitele. Původně bylo 17%, nyní by bylo dobré 10% pro učitele a zbytek na cizince a samoplátce.

PhDr. Petr Jüptner, Ph.D (FSV) řekl, že angažovat zahraniční učitele je záslužné, ale vůči sehnání samoplátců je to jiná situace. 1. LF má hodně samoplátců, ale kolik má tedy zahraničních učitelů. Mělo by se vždy hledět na dopady.

J. M. pan rektor upozornil, že se jedná o diskuzi, nikoli o rozhodnutí. S konsenzem se půjde do Ekonomické komise AS UK pro vlastní schvalování.

Doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. (2. LF) poukázal na to, že hodně zahraničních učitelů by bylo ze Slovenska.

J. M. pan rektor odvětil, že u učitelů se to takto nepočítá.

parametr mobility

J. M. pan rektor informoval o maximální podporě UK (vyšší váha než MŠMT).

PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. (FSV) sdělila, že AS FSV přijal usnesení vzhledem k "Dlouhodobému záměru UK" případně fakulty a to ve směru "Internacionalizace". Je nezbytné zvýšit mobilitu a je vidět i zájem z venku - z prestižních univerzit. Z fakulty existuje zavádění ukazatele S.

Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. (2. LF) poukázal na to, že RIV byl vždy kvantitativní, ale není dobré kvantitativně hodnotit i mobilitu, nevypovídá to o kvalitě.

Mgr. David Pavlorek (FF) vyjádřil jednoznačnou podporu názoru paní děkanky Tejkalové. Mobility dělají i renomé celé UK. Lze připustit pokles, ale určitě ne pod deklarovaný návrh.

PhDr. Petr Jüptner, Ph.D (FSV) řekl, že máme jasně stanovené excelentní univerzity a to je zárukou kvality. Mobilita nás odlišuje jak na mezinárodní scéně, ale především doma. My sami musíme mít elitní studenty, aby nám je venku vůbec přijali.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) - Internacionalizace má mnoho forem, jde o odpovídající dopad (účast v mezinárodních organizacích apod.)

Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF) navrhuje zůstat u reálných dat.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (1. LF) - Je nutno se vejít do celku 100 a zde se nabízí více se přiblížit nastavení ukazatelů MŠMT.

Doc. Ing. František Zahálka, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK, uzavřel, že existuje shoda na kvalitě a hledání parametrů. Tímto je debata "mobilit" považována za probranou.

Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF) předložil podnět k diskuzi ohledně mezifakultní výuky a jak by AS UK mohl nastavit nějaké pravidlo.

J. M. pan rektor vysvětlil, že toto téma nepatří na toto zasedání. Jedná se o mezifakultní téma. Fakulty se domluvily, že se domluví a teď se k tomu opět vracím. Je nezbytné, aby se tato diskuze vedla mezifakultně. Pokud nastane situace, že nějaká fakulta začne dělat nesystémové kroky, tak se to bude řešit centrálně. Bude pokus o vložení symbolických 1-2%, a to již v současné situaci.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) poukázal, že tento problém se objevuje i na lékařských fakultách, a to na okrajové výuce (tělesná výchova - golf), kdy přicházejí studenti napříč univerzitou a 1. LF nese zvýšené náklady na výuku.

Návrh usnesení:

„Ekonomická komise AS UK vyjádřila souhlasné stanovisko k nastavení parametru poměru A:K v poměru 75:25.“

Přijato tichým souhlasem.

parametr participace na společných nákladech

Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF) okomentoval, že na fakultě se rozepíše na úroveň pracovišť a z toho se odvíjí děkanát.

Ing. Jaromír Michl (1. LF) vytknul, že výkonnější fakulta se podílí více než fakulta nevýkonná. Zaplatí "daň" na univerzitu více než jiní. Navrhl rozpočítat nejprve na fakulty a z toho odvinout příspěvek na rektorát. Dva roky po sobě je tam 70 mil. Kč na software.

J. M. pan rektor vysvětlil, že bylo plánováno pro rok 2018. Výpočet buď podle studentů, nebo podle výkonu. Toto je dotaz, jak se plénum dohodne.

Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. (2. LF) připomněl virtuální přepočítání a toto si dělá každá fakulta.

JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D. (PF) okomentoval, že se to dá připodobnit k placení daní, zda má být placeno z hlavy, nebo z příjmů. Placení podle hlavy nejde ve skutečnosti udělat. Fakulty, které dostanou méně peněz na studenty, by dostaly ještě méně peněz. Kdo má více peněz, musí platit více na společné aktivity.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) konstatoval, že se skládáme na společné aktivity. Nebylo by dobré otevírat KEN. Podle počtu studentů lze argumentovat, že s tisíci studenty má rektorát více práce než se sto studenty.

J. M. pan rektor přislíbil, že pro další diskuzi se připraví dvě varianty. Jedna, která by odpovídala současnému stavu a druhá by představovala podíl na příspěvku (ale nepočítat "na hlavu").

Ing. Jaromír Michl (1. LF) doporučil Ekonomické komisi AS UK udělat obě varianty.

Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF) řekl, že z matematického pohledu bude model buď lineární, nebo nelineární.

Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF) konstatoval, že úplně stejně by šlo otevřít debatu, jak to je s příspěvkem na vědu a bylo by velké riziko, že bychom se nedopočítali.

parametr S - peníze na výchovu učitelů a lékařů

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) řekl, že dotčeným fakultám to nepřinese mnoho. Je to malý protitah proti stávajícím problémům. Bylo by lepší více systémové řešení.

Doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. (FF) sdělil, že je důležité se shodnout a ukázat, že je to pro společnost důležité. Ukazuje to i vize UK a její reakce na krizi. Podobně jako krize ekologická nebo migrační (chybí odborníci pro danou oblast a jazyk).

Doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. (FSV) konstatoval, že tento parametr je velmi vítaný. Na RVŠ není ochota o paušální podporu, ale o podporu cílenou. To je otevřená cesta pro další státní instituce. Již se ukázalo, že co přinesla UK, se vždy osvědčilo (garanti oborů apod.) - je to transparentní a je to jasné.

Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. (2. LF) řekl, že pokud se rozhodnou další pro finanční podporu z dalších ministerstev, bude to přínosné, i když se jedná o počáteční zahájení (inkubátor).

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (1. LF) poukázal, že z hlediska marketingu se jedná s ministerstvem již dlouho, ale větší problém je, že pokud přijdu o větší částku a menší pak dostanu, tak to není systémové řešení.

Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF) konstatoval, že naší úlohou je hledat konsenzus a toto je jedna z cest jak získat podporu. Nejde o to ukazovat na vnitřní nespravedlnost, pokud existuje nespravedlnost vnější. Nutný je princip solidarity.

Doc. Ing. František Zahálka, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK, poděkoval všem za účast, za konstruktivní a aktivní přístup k řešeným problémům, pozval všechny na další kolo diskuze nad „Principy" a ukončil schůzi, která trvala 3 hod.