ROZHOVORY O EVROPSKÉ UNII
23. dubna 2003
*** tisková zpráva ***
Spolek absolventů a přátel UK - Carolinum a Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK uspořádaly dne 23. dubna ve Vlasteneckém sále Karolina další diskuzní setkání v rámci projektu ROZHOVORY O EVROPSKÉ UNII na téma VYSOKOŠKOLSKÁ POLITIKA V EVROPSKÉ UNII.
|
|
Po informacích a zkušenostech, které přinesli němečtí hosté na minulém setkání se tentokrát široká akademická veřejnost (opět zastoupena všemi věkovými kategoriemi) mohla seznámit s postřehy z Finska. Hosty byli J. E. Risto Rännäli, velvyslanec Finské republiky a paní Anita Lehikoinen, expertka ministerstva školství Finské republiky.
Moderátorka setkání - doc. Olga Vidláková nejprve objasnila, proč byli pozváni právě hosté z Finska. Často nám je právě tato země dávána za vzor v tom, jak skvěle se vyrovnala a zařadila do EU a zapojila do společných procesů a činností. V něčem se sice Finsko od ČR liší - má např. rozlohu 4 x větší než ČR ale jen polovinu obyvatelstva. Inspirativní by však pro nás mohl být mj. i jeden z demografických ukazatelů - střední délka života mužů je 73 let (v ČR 70 let), u žen 81 let (v ČR 77 let).
|
Jeho Excelence pan Rännäli přiznal, že není odborníkem na školskou problematiku, a proto se soustředil na situaci, která nasměrovala Finsko do EU. Finsko vstoupilo do EU v roce 1995-spolu s Rakouskem a Švédskem. Zpočátku nebyla důvěra Finů pro EU příliš veliká, ale později se k ekonomickým důvodům (oživení ekonomiky, rozšíření trhu, zvýšení pracovních možností) přidaly důvody bezpečnostně-politické (puč v Rusku, vítězství Žirinovského ve volbách atd.). Jednou z myšlenek bylo i "je lepší být členem a moci spolurozhodovat než být mimo dění", řekl pan velvyslanec. V době konání referenda byla zřízena informační centra, která však nezanikla se vstupem Finska do EU, ale fungují dodnes. Finové se před konáním referenda dotazovali především na pohyb cen u výrobků, dojde-li ke snížení ceny u potravin, zlepší-li se sociální zabezpečení, jaké bude postavení žen, nedojde-li k uskladňování jaderného odpadu, zdali bude případně možné z EU vystoupit apod. V závěru svého příspěvku popřál pan velvyslanec mnoho zdaru v českém červnovém referendu.
Paní Anita Lehikoinen hovořila o systému školství ve Finsku a především o změnách, které nastaly pro vysoké školy po vstupu Finska do EU - tedy veliký nárůst konkurence a okamžitá nutnost zinternacionalizovat vysokoškolský systém. Ve Finsku je v současné době 20 univerzit a 29 odborných vysokých škol, na všech lze studovat bakalářské, magisterské a doktorandské programy. Dále uvedla, že finští studenti mohou studovat bezplatně, cizinci dostávají podporu od státu v případě, že před studiem na finské vysoké škole minimálně dva roky ve Finsku pracovali. Z další diskuze vyplynulo, že i finské vysoké školy se potýkají s některými obdobnými problémy jako školy české: nutnost usilovat o zkrácení doby studia u tzv. "věčných studentů" , nejednotnost přijímacích zkoušek a počet přijímaných studentů - někteří finští uchazeči se prý jen těžko vyrovnávají s tím, že ve veliké konkurenci (především u uměleckých směrů - dirigování, design) jsou ke studiu zvoleni ti nejtalentovanější. Většinou jde o cizince.
Jedním ze zajímavých údajů, které paní Lehikoinen uvedla, bylo první místo Finska (spolu s Nizozemím) v počtu nabízených možností studia studijních oborů v angličtině. Podotkla, že malé národy s mateřským jazykem, kterým hovoří jen malá skupina lidí, mají v EU situaci o něco těžší než např. státy s většinovými jazyky (němčina, francouzština apod.), a proto je výuka v AJ a příprava těchto programů nutností, jak obstát v konkurenční nabídce jiných evropských vysokých škol. Mluvilo se i o ekonomických aspektech vysokoškolského vzdělání. "V budoucnu stojí nejen před finskými vysokými školami nutnost zdůraznit marketinkovou oblast celé záležitosti, přestože vím, že slovo marketink nemají na akademické půdě příliš rádi. Je však nezbytně nutné proto, aby Finsko bylo zaznamenáno a registrováno na mapě evropského vysokého školství".
Dotazy v bohaté diskuzi pak směřovaly na postavení vědců a učitelů, aktuální stavy cizinců, kteří se ucházejí o studium ve Finsku, o obory s největším převisem poptávky a nabídky a uznávání vysokoškolských diplomů v rámci EU.
Pokračování diskuzního cyklu ROZHOVORY O EVROPSKÉ UNII je připraveno na 4. června 2003 - bude uspořádána beseda, jejímž hlavním hostem by měl být vedoucí Delegace EU v ČR Ramiro Cibrian.
