Vnitřní klasifikace vědních oborů

Podoba a náplň vnitřní klasifikace vznikla v roce 2017 na základě odborné diskuse vedené napříč univerzitou a byla významně upravena v roce 2020 v souvislosti s přípravou programu Cooperatio. O případných dalších změnách v obsahu vnitřní klasifikace rozhoduje prorektor pro vědeckou činnost především na základě podkladů připravených radou příslušné vědní oblasti. Změny, které by ovlivnily strukturu programu Cooperatio, podléhají též souhlasu Vědecké rady UK.


Struktura klasifikace a způsoby jejího využití jsou zakotveny v Opatření rektora 40/2021.

Struktura klasifikace

Klasifikace vědních oborů UK je hierarchicky uspořádána ve čtyřech úrovních:

  • panel

  • vědní oblast

  • vědní obor

  • podobor


Podobory se zřizují pouze u vybraných oborů pro potřeby jemnějšího rozlišení vazeb na již uskutečňované či v nejbližší době plánované studijní programy či obory habilitačního řízení a řízení pro jmenování profesorem. Zařazení do podoborů se využívá pouze v evidenci výsledků tvůrčí činnosti.


Schema klasifikace


Využití klasifikace

Zařazení do vnitřní klasifikace podléhají podle pravidel výše uvedeného opatření rektora:

  • účastníci programu Cooperatio (všichni akademičtí pracovníci, vědečtí pracovníci a studenti doktorských studijních programů)

  • projekty tvůrčí činnosti

  • soutěžní návrhy a řešené projekty interních soutěží v oblasti tvůrčí činnosti a

  • výsledky tvůrčí činnosti

Účastníci programu Cooperatio

Každá osoba musí být na každé součásti univerzity, kde je akademickým či vědeckým pracovníkem anebo doktorandem, zařazena nejméně do jednoho, maximálně do tří oborů, k jejichž rozvoji má její činnost přispívat.

O zařazení rozhoduje daná součást univerzity na základě pracovních či studijních povinností dané osoby, což znamená podle toho, k rozvoji jakých oborů má její činnost přispívat. Neuvede-li součást jinak, je v případě zařazení do více než jednoho oboru podíl účasti osoby v oborech rozdělen rovnoměrně.

Limit max. tří oborů platí pro každou osobu (resp. za její každý relevantní pracovní či studijní vztah) na každé součásti samostatně.

Doktorandi se zařazují pouze do oborů, jež jsou provázány s příslušným studijním programem. Je-li takových oborů více, lze z nich zvolit jeden či více (max. tři) oborů, do kterého je doktorand zařazen.

Projekty tvůrčí činnosti

Zařazení projektu do nejméně jednoho vědního oboru je vždy povinné, v  případě oborových přesahů může být v záznamu uvedeno i zařazení do více vědních oborů.

V případě projektů evidovaných v externím systému IS VaVaI je povinností součásti univerzity ve spolupráci s hlavním řešitelem zajistit, aby oborové zařazení v IS VaVaI bylo provedeno v souladu se zařazením projektu do vnitřní klasifikace a v souladu s pravidly převodu mezi vědními obory univerzity a číselníkem oborů IS VaVaI stanovenými v rámci vnitřní klasifikace.

Soutěžní návrhy a řešené projekty interních soutěží

V záznamech o soutěžních návrzích a řešených soutěžních projektech, jejichž součástí je tvůrčí činnost, se uvádí zařazení do vědních oborů dle vnitřní klasifikace, přičemž platí, že zařazení do jednoho vědního oboru je vždy povinné. V případě oborových přesahů může být v záznamu uvedeno i zařazení do více vědních oborů.

Výsledky tvůrčí činnosti

Zařazení každého výsledku do jednoho vědního oboru je povinné. Na základě tohoto primárního zařazení je výsledek zařazen do příslušné vědní oblasti a v případě jeho zahrnutí do datové dávky pro IS VaVaI vykázán v odpovídajícím oboru dle číselníku IS VaVaI.

Výsledek může být zařazen až do dvou dalších vědních oborů. Toto sekundární zařazení se spolu s primárním využívá pro stanovení souvislosti/příbuznosti výsledků se studijními programy a další účely, pro které se nevyžaduje pouze jednoznačná vazba.

V případě zařazení výsledků do vědního oboru, u nějž jsou ustanoveny podobory, je nutné zařadit výsledek do nejméně jednoho, maximálně však tří podoborů daného oboru.

Vazby na studijní programy, habilitační obory a obory řízení ke jmenování profesorem

Každý studijní program uskutečňovaný na univerzitě musí být přiřazen alespoň k jednomu vědnímu oboru, příp. podoboru. Totéž platí pro obory habilitačních a jmenovacích řízení. Tato vazba vyjadřuje jejich vzájemnou obsahovou souvislost/příbuznost a jejím účelem je mimojiné akcentovat vztah mezi tvůrčí a vzdělávací činností.

O správnost těchto vazeb pečuje v souladu s Opatřením rektora č. 18/2021 rada příslušné vědní oblasti programu Cooperatio.

Vazby na externí klasifikace

Součástí systému interní klasifikace vědních oborů je také vazba vědních oborů oborovou klasifikace dle národní Metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů vydávaná podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, užívané v systému IS VaVaI.

Platí, že každý vědní obor musí být přiřazen k právě jednomu oboru číselníku IS VaVaI, přičemž se přednostně využije výběr z úrovně DETAILED FORD, ale v případě, kdy pro rozdílnost přístupu k členění nelze takový výběr uskutečnit, je možné vybrat pro vazbu též položku z úrovně FORD.

Na základě této vazby jsou výsledky evidované v modulu OBD IS Věda předávány do modulu RIV systému IS VaVaI.


V rámci interní klasifikace vědních oborů jsou dále vedeny vazby vyjadřující obsahovou podobnost mezi vědním oborem a kategoriemi používanými v databázích Web of Science a Scopus, přičemž platí, že každá kategorie používaná v externích databázích musí být přiřazena alespoň k jednomu vědnímu oboru.



Poslední změna: 28. leden 2022 13:06 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Za obsah stránky zodpovídá: Ústav výpočetní techniky
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám