Univerzita Karlova

Ovocný trh 5, Praha 1, 116 36

Praha 31. ledna 2022 – Think-tank Vzdělávání21 vyzývá vládu České republiky, aby při snaze najít úspory při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 nesnižovala výdaje na vzdělávání.

Veřejné výdaje na vzdělávání v České republice jsou při srovnání se zeměmi OECD i EU stále podprůměrné jak ve vztahu k hrubému domácímu produktu (1), tak ve vztahu k celkovým vládním výdajům (2). Medián výdělku učitelů v regionálním školství stále nedosahuje mediánu výdělku vysokoškolsky vzdělaných osob pracujících v platové sféře, učitelé též mají výrazně vyšší podíl tarifní složky na celkovém výdělku (3). Ve mzdové sféře jsou výdělky vysokoškolských učitelů nižší než výdělky jiných pracovníků, kteří rovněž dosáhli vysokoškolského vzdělání, a to při srovnání jak průměrného, tak mediánového výdělku. Výdělky odborných asistentů a vědecko-výzkumných pracovníků na vysokých školách zaostávají výrazně (4). Učitelé na vysokých školách tedy pobírají méně než jejich absolventi.

Vzdělání obyvatelstva má přitom zcela zásadní dopad na socio-ekonomickou úroveň. V mezikrajském srovnání výsledky žáků v šetření PISA souvisejí se socio-ekonomicko-kulturním statusem (5), úroveň vzdělání dlouhodobě souvisí i s úrovní regionálního hrubého domácího produktu (6).

V České republice zároveň výrazně roste rozdíl v ekonomické úrovni jednotlivých krajů . Případné snížení výdajů na vzdělání se pak může negativně promítnout do prohlubování regionálních disparit.

Jsme přesvědčeni, že šetření v oblasti vzdělávání není na místě. Bohatství naší země spočívá ve vzdělaných a schopných lidech, neboť právě ti budou naši zemi v příštích letech a desetiletích rozvíjet.

Kontakt pro média

MgA. Martin Ayrer

vedoucí Oddělení marketingu

mob.: 602 135 517

e-mail:

Odkazy v textu

(1) OECD, Education at a Glance 2021, s. 245, data za rok 2018.

(2) Tamtéž, s. 268, data za rok 2018.

(3) Informační systém o průměrném výdělku, platová sféra, tabulky PLS-M2 a PLS-M8, data za rok 2020. Platová sféra zahrnuje ekonomické subjekty odměňující platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce). Kromě jiných sem patří i učitelé v regionálních školách zřizovaných krajem, obcí či svazkem obcí.

(4) Tamtéž, mzdová sféra, tabulky MZS-M2, MZS-M8 a MZS-M8r, data za rok 2020. Mzdová sféra zahrnuje ekonomické subjekty odměňující mzdou (§ 109 odst. 2 zákoníku práce).

(5) Kromě jiných sem patří i soukromé a veřejné vysoké školy.

(6) PISA 2009 (obr. 5.10) a PISA 2018 (obr. 4.8), čtenářská gramotnost.

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova byla založena v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti má 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 4 vysokoškolské ústavy, 5 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a pracoviště pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita je nejvýkonnější vědeckou institucí v ČR, jak ukazuje např. hodnocení vědeckých výstupů Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Podle mezinárodních žebříčků patří mezi 1 % nejlepších světových univerzit.

Univerzita má přes 12 000 zaměstnanců, z toho více než 4700 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje téměř 45 500 studentů, kteří studují ve více než 800 akreditovaných studijních programech včetně 150 v cizím jazyce. Univerzitu ročně absolvuje téměř 8000 studentů. Univerzita Karlova se těší velkému zájmu zahraničních studentů v rámci programu Erasmus. Absolventi UK vykazují dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti mezi veřejnými vysokými školami. Finanční ohodnocení absolventů UK na trhu práce patří k nejvyšším. Od roku 2018 je členem prestižní mezinárodní univerzitní aliance 4EU+.