Čl. 1 Úvodní ustanovení

1. Institut garantů studijních programů zřídila Univerzita Karlova (dále jen „Univerzita“) ustanovením svých vnitřních předpisů¹ již v roce 1999 jako jeden z nástrojů utváření a kontroly kvality studijní nabídky. Novela zákona o vysokých školách v roce 2010 zavedla tento institut jako obecné pravidlo a stanovila základní kritéria, jež musí garanti splňovat.² Tato kritéria byla podrobněji rozpracována v tzv. Standardech Akreditační komise.³

2. Univerzita si ve svém Dlouhodobém záměru⁴ jako jednu z priorit v oblasti zabezpečení a zvyšování kvality studia vytkla posilovat roli garantů, zvyšovat jejich odpovědnost za kvalitu studijních programů, za jejich studijní plány a za úroveň poskytovaného vzdělání, a za toto působení je řádně ohodnotit.

3. Cílem tohoto opatření je v návaznosti na ustanovení zákona a dalších předpisů přesněji definovat působnost, odpovědnost, práva a povinnosti garantů, jakož i vymezit v oblasti doktorských studií jejich roli ve vztahu k oborové radě, a upevnit roli garantů jako klíčových aktérů při zajišťování kvality studijních programů.⁵

_____

¹ Čl. 23 Statutu Univerzity Karlovy (dále jen „Statut“).

² Čl. IV odst. 4 zákona č. 159/2010 Sb., který novelizuje § 70 a § 79 zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění (dále jen „zákon“).

³ Standardy Akreditační komise pro posuzování garancí studijních programů docenty nebo profesory (dále jen „Standardy AK“).

⁴ Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy 2011–2015; viz též Aktualizace Dlouhodobého záměru Univerzity Karlovy pro rok 2012.

⁵ Pro oblast doktorských studijních programů uvádí další podrobnosti a zásady řešení specifických problémů Manuál pro doktorské studium.

Čl. 2 Definice pojmů a základní ustanovení

1. Garant studijního programu je akademickým pracovníkem, který svou odborností a svým jménem zásadním způsobem ručí za kvalitu a za řádné uskutečňování jím garantovaného studijního programu. Je pověřen, aby ve spolupráci s orgány příslušné fakulty dbal o obsahovou a metodickou kvalitu studijního programu, o řádné uskutečňování jeho výuky, jakož i o jeho rozvíjení a pravidelné hodnocení.

2. Oborový garant (tj. garant studijního programu pověřený odpovědností za jeho dílčí část) přebírá část působnosti a odpovědnosti garanta studijního programu pro daný studijní obor v rámci studijního programu.

3. Rada garantů studijního programu (dále jen „rada garantů“) se ustavuje v bakalářských a magisterských studijních programech, které jsou členěny na více studijních oborů. Jejími členy jsou oboroví garanti, kteří působí v rámci téhož studijního programu. Předsedou rady garantů je garant studijního programu, oboroví garanti jsou jejími členy.

4. Je-li to pro daný studijní program vhodné, může být rada garantů ustavena i pro studijní program, který se nedělí na studijní obory, nebo mohou být členstvím v radě garantů pověřeni další akademičtí pracovníci (tzv. člen rady garantů).

5. Oborová rada doktorského studijního programu (dále jen „oborová rada“) se dle § 47 odst. 6 zákona a čl. 23 odst. 5 a 6 Statutu zřizuje pro doktorské studijní programy, resp. jejich studijní obory. Její členy pověřuje a odvolává rektor.⁶ Garant doktorského studijního programu je členem příslušné oborové rady. V případě, že se studijní program člení na více studijních oborů, je garant studijního programu členem alespoň jedné z oborových rad a oboroví garanti jsou členy té oborové rady, jejíž studijní obor garantují.

6. Oborová rada volí svého předsedu.⁷ Předseda oborové rady svolává a řídí její zasedání. Není-li předseda současně také pověřeným garantem, působnosti, odpovědnosti a práva uvedené v čl. 3 se na něj nevztahují. Předseda je povinen svolat zasedání oborové rady, požádá-li o to příslušný garant.

7. Požadavky a kritéria Akreditační komise, jež musí garant studijního programu a oborový garant splňovat nad rámec kritérií § 70 zákona a čl. 23 odst. 2 Statutu, jsou uvedeny ve Standardech AK pro posuzování garancí studijních programů docenty a profesory.

_____

⁶ Čl. 23 odst. 5 a 6 Statutu.

⁷ § 47 odst. 6 zákona.

Čl. 3 Působnost, odpovědnost, práva a povinnosti garantů

1. Ve studijních programech, které se nečlení na více studijních oborů, je pověřován pouze garant studijního programu. Ve studijních programech, které se člení na více studijních oborů a u nichž to požadují Standardy AK, jsou pověřováni také oboroví garanti. Garant studijního programu může současně garantovat jeden ze studijních oborů.

2. Působnost a odpovědnost oborového garanta je odvozena od působnosti a odpovědnosti garanta studijního programu, do něhož studijní obor spadá. Oborový garant působí v součinnosti s garantem studijního programu. Pokud se studijní program nečlení na více studijních oborů, vztahuje se na garanta studijního programu též působnost podle odstavce 4.

3. Do působnosti a odpovědnosti garanta studijního programu spadá a k jeho právům patří zejména:

   a.	Garant studijního programu odpovídá za obsahovou náplň studijního programu a za její utváření v souladu s aktuální úrovní vědeckého poznání a platnými oborovými standardy.
   b.	Garant studijního programu je zodpovědný za přípravu akreditační dokumentace. Odpovídá za vymezení profilu absolventa v rozsahu odborných znalostí a dovedností odpovídající cílům a zaměření studia, stejně jako za vymezení obsahu a rozsahu státní závěrečné zkoušky, resp. státní doktorské zkoušky a jejích částí tak, aby tato zkouška odpovídala zaměření studia a profilu absolventa.
   c.	Ve spolupráci s děkanem a dalšími orgány příslušné fakulty dbá garant studijního programu o realizaci výuky studijního programu podle platné akreditace.
   d.	Garant studijního programu se podílí na pravidelném hodnocení výuky a vyjadřuje se k němu. To se týká zejména hodnocení studia v daném studijním programu jako celku.
   e.	V zájmu kvalitního uskutečňování a perspektivního utváření daného studijního programu garant studijního programu konzultuje a koordinuje svou činnost s děkanem, s příslušnými proděkany, s vedoucími příslušných výukových pracovišť i s garanty věcně blízkých studijních programů. Garant studijního programu koordinuje činnost oborových garantů.
   f.	Garant studijního programu na požádání podává rektorovi, děkanovi nebo dalším orgánům univerzity či fakulty zprávu o stavu, hodnocení a perspektivách studia v daném studijním programu.

4. Do působnosti a odpovědnosti oborového garanta spadá a k jeho právům patří zejména:

   a.	Oborový garant dbá o odbornou úroveň studia. Sleduje aktuální vývoj ve svém oboru a dbá o využívání nejnovějších poznatků ke zkvalitnění obsahu i způsobu výuky. V návaznosti na trendy v oboru i jeho didaktice inovuje výuku po stránce obsahové i metodické. V případě potřeby navrhuje úpravy studijního plánu či personálního zajištění výuky, případně i úpravy nebo změny akreditace. V případě doktorských studijních programů garant tyto návrhy podává po projednání v oborové radě.
   b.	Oborový garant dbá o to, aby rozsah výuky v jednotlivých studijních předmětech odpovídal vyváženosti oboru jako celku a aby počty kreditů přiřazených studijním povinnostem vyjadřovaly míru zátěže studenta při studiu.
   c.	Při uskutečňování studijního oboru dbá oborový garant o to, aby v každém akademickém roce byly studentům nabídnuty k zápisu povinné a povinně volitelné předměty v příslušné kvalitě, stejně jako i přiměřená nabídka volitelných předmětů.
   d.	Oborový garant kontroluje, zda prezentace a evidence studijního plánu v informačním systému, zejména vypisování předmětů a jejich popis, definice příslušných kontrol studia, jakož i vzájemná provázanost prerekvizit, korekvizit, neslučitelností apod., odpovídá platné podobě studijního plánu.
   e.	Oborový garant odpovídá za to, aby témata a zaměření kvalifikačních prací byla v souladu s oborovým zaměřením studijního programu (studijního oboru).
   f.	Oborový garant podává děkanovi návrhy na členy zkušebních komisí pro státní závěrečnou zkoušku, resp. státní doktorskou zkoušku a komisi pro obhajobu disertační práce, jakož i návrhy externích odborníků, kteří mohou být za členy komisí jmenováni. V případě doktorských studijních programů garant tyto návrhy podává po projednání v oborové radě.
   g.	Oborový garant se vyjadřuje ke studentskému hodnocení výuky, jakož i k žádostem či stížnostem studentů nebo k dotazům, týkajícím se daného studijního oboru.
   h.	Oborový garant podává děkanovi návrhy na personální zajištění povinných předmětů a profilujících povinně volitelných předmětů studijního plánu.
   i.	Oborový garant navrhuje modifikace přijímacího řízení a úpravy studijních podmínek pro uchazeče a studenty se speciálními potřebami.
   j.	V zájmu kvalitního uskutečňování a perspektivního utváření daného studijního oboru oborový garant konzultuje a koordinuje svou činnost s děkanem, s příslušnými proděkany, s garantem příslušného studijního programu, oborovými garanty a radou garantů v rámci tohoto studijního programu, jakož i s vedoucími příslušných výukových pracovišť.
   k.	Oborový garant na požádání podává garantovi studijního programu a orgánům uvedeným v odstavci 3 písm. e) zprávu o stavu, hodnocení a perspektivách studia v daném oboru.

Čl. 4 Odměňování garantů, přechodné ustanovení

1. Práce garanta studijního programu i oborového garanta je oceňována mzdovým příplatkem. Tento příplatek dále vyjadřuje ocenění pozitivního přínosu, kterou činnost garanta pro řádné a kvalitní uskutečňování studijního programu přináší

2. Do dne nabytí účinnosti věcně odpovídající změny Vnitřního mzdového předpisu Univerzity (dále jen „mzdový předpis“) je garantu studijního programu zpravidla přiznán příplatek za vedení podle písm. e) Přílohy č. 2 mzdového předpisu ve výši 2.500 Kč až 4. 500 Kč a oborovému garantu příplatek za vedení podle téhož ustanovení mzdového předpisu ve výši 1.000 Kč až 3.500 Kč.

Čl. 5 Společná a závěrečná ustanovení, účinnost

1. Působnost garanta studijního programu, zejména vymezení jeho činností a odpovědnosti ve vztahu k děkanovi, věcně příslušnému proděkanovi a k vedoucím pracovišť, na nichž se výuka uskutečňuje, jakož i podrobnosti rozdělení působností garanta studijního programu a oborových garantů, případně i pravidla pro činnost rady garantů a oborových rad, je možné podrobněji upravit vnitřním předpisem fakulty nebo opatřením děkana, k němuž se zpravidla vyjadřuje senát fakulty; v těchto předpisech lze též v důvodných případech odlišně upravit působnost a odpovědnost podle čl. 3 odst. 3 a 4.

2. Návrh tohoto opatření byl projednán Vědeckou radou Univerzity dne 30. května 2013 a Akademickým senátem Univerzity dne 24. května 2013.

3. Toto opatření nabývá účinnosti dne 1. října 2013.

V Praze dne 24. června 2013

Opatření rektora UK č. 10/2013 ke stažení ve formátu doc.