Vize

Univerzita Karlova jako mezinárodně ukotvená instituce špičkové vědy a výuky,

jako místo atraktivní a přívětivé pro své studenty, doktorandy i pracovníky,

s moderním zázemím a vybavením,

jako sebevědomé a soudržné kulturní společenství.

Preambule

Univerzita Karlova v Praze (UK) přijala svůj dosud platný Dlouhodobý záměr v r. 2004. Důkladné a komplexní hodnocení jeho plnění¹ i změny vnějšího kontextu vedou univerzitu k rozhodnutí přijmout nový Dlouhodobý záměr, ve kterém se odráží reflexe současné situace, stanovují cíle ve střednědobém horizontu a formuluje poslání UK.

Univerzita Karlova se hlásí ke svému historickému poslání, které v její zakládající listině ukotvil Karel IV. – povznést vzdělanost země a nabídnout svým občanům nejkvalitnější vzdělání, za kterým se nebudou muset ubírat do ciziny, ale univerzita sama bude vyhledávána cizinci.

Ruku v ruce s tím se univerzita hlásí k humboldtovským principům jednoty výzkumu a vzdělávání, autonomie a svobody bádání i výuky. Chce být otevřená jak nadaným studentům, dobrým učitelům a vědcům z domova i ze zahraničí, tak celé společnosti. Tyto principy stále platí a nejsou v rozporu s potřebami současné společnosti, jak se někdy zjednodušeně tvrdí. Svůj hlavní přínos společnosti vidí v pěstování vědění, tj. v udržování, rozmnožování a mezigeneračním přenosu poznání. Univerzita Karlova si vzhledem k závazku, který cítí vůči velkým osobnostem své historie, i vzhledem ke svému současnému postavení ve vědě a výzkumu v ČR i ve světě musí klást ty nejvyšší cíle, tj. dosáhnout ve větším počtu oborů než dosud značky excelence v evropské a světové konkurenci.

Univerzita Karlova se musí vyrovnat se současnými vnitřně rozpornými skutečnostmi: s rostoucí potřebou obstát v globální soutěži a úkolem zvládnout tlak na deformaci humanistických základů ideje univerzity do jakéhosi obchodu se znalostmi a vzděláním; s masifikací hrozící jak poklesem kvality dosahovaného vzdělávání, tak i nedostatkem času na vědeckou práci samu; s omezenou ochotou financovat v potřebné výši vysoké školství z veřejných rozpočtů a s rizikem zvýšené závislosti univerzit na privátních zájmech nebo politických tlacích apod.

Další významnou změnu vnějšího prostředí, tentokrát ve vzdělávací činnosti, představuje aplikace konceptu celoživotního učení, který bude příležitostí i výzvou pro vytváření nových nabídek i forem studia. Takový vývoj je spojen s větší prostupností studijních programů na straně jedné a větší diverzifikací studijní nabídky na straně druhé. Celý proces bude do budoucna ještě zvýrazněn demografickým poklesem a potřebou intenzivnějšího vstupu do programů celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon povolání.

Pro kvalitní práci potřebuje Univerzita Karlova stabilní a předvídatelné vnější prostředí, které uzná, že různé typy vysokých škol mají různé poslání a hrají různou roli, a proto musí mít i různé podmínky pro svou činnost. Univerzita odmítá „jednoduchá“, ryze ekonomicky motivovaná řešení výše uvedených problémů a dilemat a z nich plynoucí postupy. Ve svém dlouhodobém záměru chce podpořit původní hodnoty humboldtovského modelu univerzity a využít je k tomu, aby se staly neoddělitelnou součástí dynamického vývoje, ve kterém nelze pominout i některé principy podnikatelských a tržních vlivů.

Univerzita Karlova se proto i na základě nedávných zkušeností cítí povinna i nadále ovlivňovat proces přípravy reformy terciárního vzdělávání v ČR, zejména v univerzitním sektoru. Podporuje ty změny, které vysokým školám umožní zkvalitnit jejich činnost. Chce jako doposud aktivně hájit akademické svobody, autonomii a samosprávu univerzit a posilovat jejich odpovědnost vůči společnosti. Univerzita Karlova bude prosazovat takové pojetí reformy, kdy finanční prostředky budou přidělovány dlouhodobě předvídatelným způsobem ve vazbě na objektivně vyhodnocenou kvalitu a umožní tak i v České republice rozvoj špičkových výzkumných univerzit.

Univerzita se bude aktivně podílet na tvorbě dlouhodobě platné strategie podpory vědy a výzkumu, na které se shodnou rozhodující instituce, jež se na vzdělávání a vědě podílejí.

Univerzita si uvědomuje svou odpovědnost v oborech profesního vzdělávání spojených s klinickou praxí a výzkumem. Proto hodlá i nadále aktivně hájit takové legislativní úpravy, které umožní zachovat vysokou kvalitu tohoto vzdělávání v plné šíři a udržet příznivé podmínky pro rozvoj výzkumu ve zdravotnických a příbuzných oborech.

Univerzita hodlá i nadále nabízet své expertní zkušenosti a odborné zázemí při přípravě veřejných politik a legislativních norem, a to nejen v uvedených oblastech.

Tlaky na diverzifikaci institucí spojené s novými způsoby financování vzdělávání, s hledáním vhodného modelu řízení a financování vědy a výzkumu, stejně jako odpovědnost univerzity za udržení kvality ve speciálních a jedinečných oborech, které se na ní pěstují, mohou ve svých důsledcích vést k neúnosně rozdílným podmínkám pro rozvoj oborů a pracovišť univerzity. Důležitým úkolem při zvládání uvedených výzev je proto posilování vnitrouniverzitní spolupráce a soudržnosti. Univerzita Karlova, která na sedmnácti fakultách vzdělává více než padesát tisíc studentů, chce vědomě usilovat o synergie při respektování zvláštností jednotlivých oborů, využívat možnosti mezioborové spolupráce ve výzkumu i při řešení celospolečenských problémů, a zároveň podpořit jedinečné obory.

Poslání Univerzity Karlovy

Univerzita Karlova chce být vrcholným centrem vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti, které má klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti, a zároveň je místem uchovávání a předávání trvalých hodnot, poznatků a dovedností příštím generacím. K tomu musí připravovat nové generace badatelů i zaměřit úsilí na přípravu budoucích elit národa, které budou zastávat vedoucí role v hospodářství, ve zdravotnictví, v sociální oblasti, v kultuře i ve veřejné správě.

Hlavním cílem Univerzity Karlovy je systematický rozvoj vědy založený na základním výzkumu nejvyšší kvality. Prvním posláním univerzity proto zůstává činnost vědecká a výzkumná, stejně jako umělecká nebo další tvůrčí činnost, se kterou je těsně svázána činnost vzdělávací. Jedním z ukazatelů kvality UK je zlepšení jejího postavení mezi špičkovými světovými univerzitami. Kvalita výuky je do značné míry závislá na kvalitě výzkumné a vědecké práce na každém pracovišti. Proto si univerzita klade za cíl, aby všechny její studijní programy, zejména na doktorské a magisterské úrovni, byly spojeny v maximální možné míře s vědeckou prací a samostatnými badatelskými aktivitami studentů. Kvalitní vědecká a výzkumná práce, na jejíchž základech stojí vzdělávání, by měla být standardem v každém oboru.

Další prioritou univerzity je její otevřenost a další kvalitativní posun v mezinárodní spolupráci univerzity a v její internacionalizaci. Cílem je dosáhnout vysokých standardů ve společných mezinárodních vědeckých projektech i mobilitách zejména doktorských studentů, mladých akademických pracovníků a výzkumných pracovníků. Otevřenost a kvalita se musí projevit i tam, kde univerzita vstoupí aktivně do společenské praxe. Univerzita chce dostát svému poslání působit na křižovatce výzkumu (získávání znalostí v oblasti základního výzkumu a vytvoření volného prostoru pro jeho použití), vzdělávání a inovací (aktivní využití nových poznatků). Bude usilovat o další rozvoj vzájemně výhodných a celospolečensky prospěšných vztahů s veřejnými výzkumnými institucemi v České republice.

Cílem univerzity je být prestižní výzkumnou univerzitou v mezinárodním kontextu. Ukazatelem plnění tohoto cíle by měla být i stabilní pozice Univerzity Karlovy mezi prvními 200 univerzitami v rámci uznávaných světových srovnávacích žebříčků. Dnešní věda je v mnoha oborech týmovou prací a kvalita výzkumu velice úzce souvisí s kvalitní přípravou nadaných mladých vědců, tedy s kvalitou doktorského, případně magisterského studia a s kvalitou postdoktorandů. To je ve velké míře závislé na selektivitě přijímání studentů. Univerzita se musí do budoucna zaměřit zejména na to, aby zkvalitnila svá doktorská a magisterská studia, byla atraktivní pro nejlepší absolventy jiných univerzit doma i v zahraničí a vytvořila jim důstojné zázemí k vědecké práci. Pro toto své úsilí se bude univerzita snažit hledat i podporu státu, neboť věří, že se jedná o strategický zájem celé České republiky.

1. Věda a výzkum

Cíl: posílit postavení UK jako přední, mezinárodně uznávané výzkumné univerzity

Současný stav:

Univerzita Karlova si v předchozím dlouhodobém záměru z r. 2004 vytkla za cíl dbát na to, aby se výsledky výzkumu promítaly do vzdělávací činnosti, a to zejména v doktorských studijních programech. Současně se chtěla ještě výrazněji zapojit do mezinárodní spolupráce ve vědě i ve vzdělávání a otevřít se více společnosti. To vyžadovalo také modernizaci její infrastruktury.

Univerzita Karlova se v České republice stala nejvýkonnější českou vědeckou institucí. Její výkon v roce 2009 představoval podle různých hodnocení třetinu až polovinu vědeckého výkonu všech českých vysokých škol. Ve srovnání s rokem 2004 se vědecký výkon univerzity zdvojnásobil. Poněkud méně uspokojivá je ve srovnání se špičkovými světovými univerzitami citovanost prací autorů z UK.

V uznávaných mezinárodních srovnávacích žebříčcích se Univerzita Karlova řadí díky svému vědeckému výkonu, kvalitou svých absolventů a mezinárodním rozměrem svých aktivit do třetí stovky, tedy mezi 1,5–2 % nejlepších světových univerzit (jako jediná česká vysoká škola). Kromě zmíněných kritérií přispívají k takovému umístění i prestižní ocenění a granty. Např. v roce 2010 získali dva pracovníci UK poprvé v historii granty udělované od roku 2007 Evropskou výzkumnou radou (ERC) v silně výběrové soutěži „Starting Grant” programu „Ideas“.

Úspěšnost UK v realizaci výzkumných záměrů a v činnosti výzkumných center je podle externích hodnocení vysoká. Tyto velké projekty umožnily vznik nových týmů, často složených z mladých a kvalitních vědců. Výzkumné záměry se staly příležitostí pro spolupráci mezi katedrami, ústavy a fakultami. V institucionálním financování výzkumu hrají důležitou roli, neboť pokrývají většinu badatelských směrů na UK. UK má 37 výzkumných záměrů. Jejich finanční přínos je kolem 1,1 mld. Kč ročně. UK se dále podílí na činnosti 30 center základního výzkumu (10 koordinuje) a 11 center aplikovaného výzkumu (3 koordinuje), která významně podpořila spolupráci s ostatními výzkumnými institucemi v ČR.

Podobně vysoká, v ČR nadprůměrná, byla úspěšnost v zapojení univerzity do mezinárodních projektů 6. a 7. Rámcového programu EU (na UK se řeší 56 projektů 7. RP), do programu „Public Health“, KONTAKT, COST, INGO a dalších. Nadprůměrná úspěšnost v ČR však nemůže zastřít skutečnost, že pokud jde o zapojení do mezinárodních projektů, UK má v jejich využívání ještě rezervy (vysoké školy v ČR v objemu finančních prostředků na vědu a výzkum přicházejících ze zahraničí značně zaostávají za průměrem EU).

Strategické záměry:

• usilovat o co největší mezinárodní dopad výsledků vědecké práce na UK, včetně nárůstu citovanosti

• orientovat se prioritně na ty oblasti, kde univerzita již dosahuje vynikajících výsledků v mezinárodním kontextu, při důrazu na kvalitu se dále věnovat zejména oblastem, v nichž je univerzita jedinečná nebo kde se řeší problémy důležité pro společnost 

• nalézt vhodný a efektivní model rozdělování prostředků institucionální podpory vědy a výzkumu v rámci univerzity; část institucionálních financí využít pro dlouhodobý koncepční rozvoj, zahrnující i vhodnou vnitrouniverzitní spolupráci a na účelovou podporu obecných priorit univerzity, kterými jsou zejména excelence, podpora mladých vědeckých pracovníků, úspěšných pracovníků přicházejících ze zahraničí či další

• systematicky podporovat efektivní mezinárodní spolupráci; výrazně zvýšit aktivitu a úspěšnost univerzity v mezinárodních grantových soutěžích, zejména v ERC programu „Advanced Grants“ a dalších oblastech 7. a 8. Rámcovém programu EU a podpořit další významné smluvní spolupráce

• aktivně se zapojit do přípravy a efektivně využít realizace projektů velkých evropských infrastruktur v rámci programu ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) a souvisejících národních iniciativ

• využít realizace velkých výzkumných center, jako jsou BIOCEV a další projekty podpořené z OP VaVpI či jiných zdrojů, například Biocentrum a Globecentrum, k budoucímu výraznému posílení kvality vědecké práce a doktorského studia

• podporovat spolupráci univerzitních pracovišť s kvalitními veřejnými výzkumnými institucemi a vysokými školami

• podporovat ve větší míře – tam, kde je to prospěšné a žádoucí – spolupráci s komerční i neziskovou sférou, veřejnou správou, legislativní a soudní praxí, kulturními institucemi a dalšími vhodnými subjekty, zejména v podobě projektů aplikovaného výzkumu a expertní činnosti; při takové spolupráci hledat nové formy, jejichž důležitými atributy budou dlouhodobost a vzájemná výhodnost (zejména finanční či pro rozvoj know-how)

Nástroje:

• formulovat a začít naplňovat dlouhodobou koncepci rozvoje hlavních skupin oborů na univerzitě v souvislosti s důkladným vyhodnocením ukončených výzkumných záměrů a výzkumných center, a to s výrazným zapojením vědecké rady jako strategického poradního orgánu

• v souladu s prioritami univerzity připravit a realizovat opatření kompenzující ukončování výzkumných záměrů a výzkumných center a usnadňující mezioborovou spolupráci a zaměstnávání mladých a perspektivních vědeckých pracovníků

• maximálně využívat možností nabízených národním programem na podporu vysoce hodnocených uchazečů o granty ERC

• cílevědomě se zaměřit na získání grantů v připravovaných soutěžích Center excelence a Center kompetence připravovaných agenturami GA ČR a TA ČR

• pro aplikovaný výzkum na UK systematicky využívat možností financování prostřednictvím programů TA ČR a kontraktačního výzkumu

• využívat výsledků mezinárodních srovnávacích hodnocení v jednotlivých vědních oblastech (CHE, SciMago, THES a další) ke zkvalitnění vědecké a výzkumné práce

• proaktivně vyhledávat možnosti účasti UK na zahraničních zdrojích financování vědecké práce

• využívat fondovou politiku k podpoře přípravy mezinárodních projektů, a to zejména tam, kde napomáhá snížení administrativní zátěže a konzultacím, které přispějí k větší úspěšnosti žadatelů o granty a k udržení špičkových mladých (postdoktorských) pracovníků, případně k tomu, aby univerzita získala vynikající výzkumníky či akademické pracovníky ze zahraničí

• dále rozvíjet mezinárodní výměny pro studenty doktorských programů s důrazem na kvalitní vědeckou spolupráci

• vytvořit vhodné podmínky pro zaměstnávání zahraničních odborníků a mladých držitelů titulu PhD. („postdoc“) na pozicích akademických pracovníků

• přispět k revizi celostátní Metodiky hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací tak, aby vedla k podpoře kvalitního výzkumu ve všech oborech; základním principem musí být identifikace dlouhodobé kvality pomocí kombinace indikátorů

• připravit a realizovat novou nakladatelskou politiku UK, včetně elektronických publikací

• zajišťovat moderní knihovnické služby a související činnosti, při jejich rozvoji využívat možností technologického vývoje v této oblasti

2. Studium

Cíl: být pro kvalitní uchazeče o studium první volbou zejména v doktorských a magisterských studijních programech

Současný stav:

V uplynulém období byla dokončena implementace základních prvků reformy studia podle boloňského procesu.

Za posledních deset let se počet studentů Univerzity Karlovy zvýšil z 37 600 na téměř 53 tisíc, tj. o více než 40 %. Má-li být zachována a dále rozvíjena kvalita studijních programů, je kvantitativní nárůst počtu studentů na maximální možné úrovni. Nejdynamičtější nárůst zaznamenaly od r. 2004 bakalářské a navazující magisterské studijní programy, na které byla většina dříve pětiletých magisterských studijních programů strukturována. Restrukturalizace studia  byla v zásadě dokončena v r. 2008. V roce 2009 bylo ve strukturovaném studiu zapsáno již více než 60 % studentů univerzity.

Ve všech bakalářských a magisterských studijních programech byl uplatněn kreditní systém. Zavedení kreditního systému na Univerzitě Karlově souvisí jednak s požadavky internacionalizace studia a s podporou mobility studujících, jednak s cílem UK odstraňovat bariéry pro pohyb studentů mezi součástmi univerzity. Samotná implementace jednotného kreditního systému proběhla mezi roky 2006–2008.

Zavedení jednotného kreditního systému společně s možností vybírat si volitelné předměty z nabídky v rámci celé univerzity výrazně podpořilo prostupnost studia i odpovědnost studentů za samostatnou volbu kurikula. Zároveň byly vytvořeny základní formální podmínky pro větší otevřenost oborů. Lepší prostupnosti a snazšímu uznání dosaženého vzdělání zejména v zahraničí slouží dodatek k diplomu. Univerzita Karlova získala v r. 2009 certifikát Evropské komise „Diploma Supplement Label“, který potvrzuje kompatibilitu dodatku k diplomu vydávaného na UK s celoevropsky odsouhlasenými standardy.

V řadě oblastí se podařilo zavést či stabilizovat prvek zahraniční spolupráce – od přímé mobility studentů ve všech stupních studia (LLP/Erasmus) přes akreditaci společných studijních programů se zahraničními partnery v oblasti magisterských studií (projekty Joint Degree) až po dvojí vedení disertačních projektů se zahraničními pracovišti v oblasti doktorských studií (co-tutelle).

Celkový dosavadní vývoj v oblasti celoživotního vzdělávání (CŽV) na univerzitě není plně uspokojivý. Na univerzitě probíhají kurzy profesního vzdělávání i kurzy zájmové, na nichž se jednotlivé fakulty podílejí různou měrou. Celkový počet profesně orientovaných kurzů ale spíše klesá, naopak stoupá počet kurzů zájmových. Mezi kurzy zájmovými hraje významnou roli Univerzita třetího věku (U3V). Počtem kurzů i počtem účastníků tvoří pětinu až čtvrtinu kurzů CŽV. Mezi profesně zaměřenými kurzy dominují kurzy pro učitele a další pracovníky ve školství.

Byla zavedena nová stipendijní politika umožňující podporovat a motivovat studenty za vynikající výsledky ve studiu, za mimořádné vědecké, výzkumné, sportovní, umělecké nebo další tvůrčí výsledky a za další aktivity hodné zvláštního zřetele. Prospěchové stipendium pobírá 10 % nejlepších studentů. Stipendium může student získat i na studijní pobyt či stáž v zahraničí nebo v případě tíživé životní situace. Stipendia jsou vyplácena ze stipendijního fondu a z vlastních zdrojů UK.

Dalším typem jsou ubytovací stipendia, která nad rámec státní dotace dotuje z 20 % univerzita z vlastních zdrojů (v celkové výši okolo 20 mil. Kč ročně). Stipendia jsou diferencována v závislosti na sociální situaci studentů.

Systematicky byla rozšiřována a zkvalitňována nabídka informačně-poradenských služeb s ohledem na všechny jejich relevantní typy.

Podpora studentů se speciálními potřebami na UK se postupně rozvíjela a zkvalitňovala. Od roku 2008 se péče o ně na celé univerzitě řídí „Minimálními standardy podpory poskytované studentům a uchazečům o studium se speciálními potřebami“² a je poskytována na všech fakultách.

V oblasti ubytovacích a stravovacích služeb byly vypracovány podrobné podmínky jejich poskytování a došlo ke změně řízení těchto služeb posílením pravomocí orgánů Kolejí a menz UK a vyšším zapojením studentů.

V roce 2008 byly vytvořeny podmínky pro podporu celouniverzitní studentské spolkové činnosti, včetně zázemí např. v podobě Studentského klubu v Celetné ul. 20.

Strategické záměry:

• orientovat se zejména na doktorská a magisterská (navazující i dlouhá) studia; v bakalářském studiu neplánovat nárůst počtu studentů, popř. zvážit jeho pozvolné snižování

• důsledně vyhodnotit dopady restrukturalizace studia, a to s ohledem na dlouhodobý cíl být uznávanou výzkumnou univerzitou s kvalitními doktorskými a magisterskými studijními programy

• nadále podporovat profesní bakalářské studijní programy pouze tam, kde je o ně výrazný společenský zájem a kde jsou podmínky a kvalita jejich provozování jedinečné

• posilovat výběrovost všech stupňů studijních programů na UK

• získávat do navazujících magisterských studijních programů nadané absolventy nižších stupňů vzdělání i z jiných vysokých škol

• rozšiřovat a zkvalitňovat zahraniční spolupráci ve studijních programech (mobilita studentů, společné programy, společné vedení závěrečných prací atd.)

• vedle celých programů podporovat i přípravu jednotlivých předmětů vyučovaných v cizích jazycích; prosadit možnost, aby součástí každého studijního programu byl alespoň jeden předmět vyučovaný v cizím jazyce

• systematicky utvářet studijní programy na UK tak, aby pro studenty byly atraktivní, otevřené a vstřícné

• zachovat prestižní tradiční, byť tzv. malé obory

• odstraňovat překážky v oborové prostupnosti studia při přechodu z bakalářského na magisterský stupeň

• dále optimalizovat podmínky pro absolvování předmětů na jiných fakultách než na té, kde je student zapsán

• důsledně dbát na odpovídající úroveň vědecké práce, která musí být součástí všech magisterských studijních programů na UK při respektování jejich specifik, a rozšiřovat pro to podmínky

• i v kontextu očekávaného demografického poklesu posilovat programy celoživotního vzdělávání (CŽV) u těch fakult a oborů, kde představují významný příspěvek k profesnímu vzdělávání

• vhodnými formami koordinovat aktivity v oblasti CŽV a poskytovat relevantní informace o poptávce po kurzech; v příslušných oborech připravit nabídku kvalitního vzdělávání pro veřejnou správu

• zkvalitňovat i nadále sociální podmínky pro studium

• dále rozvíjet kvalitní informační a poradenské služby pro všechny skupiny studentů v průběhu celého studia

• pokračovat ve vytváření podmínek pro to, aby nadaní studenti se speciálními vzdělávacími potřebami na UK bez překážek studovali

• vytvářet i do budoucna vhodné podmínky pro kvalitní mimostudijní život všech studentů

Nástroje:

• vyhodnotit využitelnost státních maturit a případně vhodným způsobem modifikovat podobu přijímacího řízení

• v souladu se strategickou orientací na profil výzkumné univerzity se zasazovat o relativní nárůst počtu státem financovaných magisterských a doktorských studentů na UK

• ke kvalitě vzdělávání přispívat i optimálním počtem akademických pracovníků, který umožní ekonomicky efektivní výuku i značnou míru individuálního přístupu

• posilovat roli garantů, zvyšovat jejich odpovědnost za kvalitu akreditovaných studijních programů, jejich studijních plánů a za úroveň poskytovaného vzdělání a řádně ohodnotit jejich činnost

• vyhodnotit, popř. následně modifikovat fungování zavedeného jednotného kreditního systému, aby kredity více vyjadřovaly skutečnou studijní zátěž studenta UK

• využít případného zavedení kvalifikačních rámců a tzv. výstupů z učení pouze tam, kde budou sloužit větší transparentnosti nabídky studia, věcně obohatí a zpřesní profil absolventa, nepovedou k iracionálnímu byrokratickému vykazování studijních programů a jejich vazba na akreditace bude pouze volná; v těchto případech hledat vhodné navázání kreditního systému na výsledky učení (profil absolventa)

• aktivně využít případné akreditace institucí (tj. vysokých škol) ke zvýšení kvality studijních programů v rámci vzdělávacích oblastí, s využitím silných stránek skupin příbuzných oborů, resp. odstraněním redundancí a nefunkčních duplicit

• kvalitní a efektivní studium podpořit i novou nakladatelskou politikou UK zahrnující moderní formy elektronické publikace učebních a odborných textů

• zkvalitnit periodické hodnocení kvality výuky studenty a absolventy ve všech úrovních studia

• pro zkvalitnění profesních kurzů CŽV provádět pravidelné analýzy jejich skutečné potřebnosti; zvýšit počet těchto kurzů (včetně distančních forem) i optimalizovat počet jejich účastníků

• prosazovat přijetí pravidel pro další profesní vzdělávání pedagogických pracovníků s významnou úlohou univerzit

• stimulovat vytváření víceoborových „balíčků“ pro profesní vzdělávání nebo pro veřejnou správu, podniky nebo další vhodné subjekty

• zpřístupňovat kurzy CŽV většímu počtu zájemců ze zdravotně znevýhodněných skupin

• zvýšit dostupnost a atraktivnost poradenských služeb, tj. podporovat studenty v počátečním období jejich studia, připravit vhodné formy informačně-poradenských aktivit, které osloví studenty při hledání profesního uplatnění po studiu, a minimálně zachovat dosavadní rozsah průběžné poradenské služby pro potřeby krizové intervence  

• analyzovat možnosti, jak pomoci slaďování pracovního a osobního života a vyrovnání podmínek pro studium studentů a studentek 

• dále zkvalitňovat péči o studenty se speciálními potřebami, zejména zajištěním dostupnosti poskytovaných služeb pro jednotlivé skupiny těchto studentů, efektivnější individualizovanou komunikací s nimi, podporou jejich sociální integrace a zvyšováním povědomí o této problematice mezi pracovníky UK

• propojovat služby poskytované studentům se speciálními potřebami, včetně vytvoření centrální databáze digitalizovaných textů a zvukových nahrávek, vytvářet podmínky pro jejich vyšší zahraniční mobilitu ad., k tomu využívat stávající nástroje jako asistentství, technické pomůcky i akce pořádané v rámci společenských a sportovních aktivit na UK

• pokračovat v rámci finančních možností ve zkvalitňování standardu bydlení na kolejích

3. Doktorské studium a kvalifikační růst

Cíl: být mezinárodně renomovanou školou doktorských studií a místem pro atraktivní akademickou dráhu

Současný stav:

Zvýšení počtu doktorských studentů i absolventů při vyšším důrazu na kontrolu jejich studia a na jejich zahraniční mobility bylo jasnou prioritou DZ z r. 2004. Počet studentů doktorského studia stoupl od roku od roku 2004 do roku 2009 o téměř 30 % a jejich počet na univerzitě dnes představuje 30 % všech doktorských studentů v ČR; Univerzita Karlova má druhý nejvyšší průměrný podíl doktorandů na celkovém počtu studentů mezi českými vysokými školami (15,1 % v r. 2009), nicméně standardy světových výzkumných univerzit jsou vyšší.

Střední doba doktorského studia v letech 2006–2008 byla 5,5 roku. Počet neúspěšných studentů je relativně vysoký. Tyto údaje jsou zcela srovnatelné se situací ve vyspělých zemích.

Univerzita valorizovala stipendia pro doktorandy, zavedla systém finančních pobídek pro školitele doktorandů a bonifikaci fakult za absolventy doktorského studia. I přes valorizaci stipendií zůstává přetrvávajícím problémem zejména v mezinárodním srovnání jejich nízká úroveň.

Významnou podporu pro výzkumné aktivity v doktorském studiu představuje Grantová agentura UK (GA UK), která je primárně určena pro doktorandy a rozděluje více než 140 mil. Kč ročně. Projekty podléhají náročnému hodnocení, jejich úspěšnost nepřesahuje 30 %. V roce 2009 bylo schváleno zhruba 300 projektů.

Pro oblast doktorského studia má UK k dispozici sérii detailních standardizovaných kvalifikovaných šetření hodnocení studia ze strany jeho absolventů. Ta na jedné straně ukazují konzistentně vysokou míru spokojenosti se studiem (kladně hodnotí studium více než 85 % respondentů), na druhé straně reflektují nezanedbatelné mezioborové rozdíly v kvalitě jeho zajištění.

Předmětem zvýšeného zájmu univerzity byli v posledních letech mladí postdoktorští pracovníci. Důležitým institucionálním nástrojem financování dalšího růstu mladých vědeckých pracovníků byly zejména výzkumné záměry a výzkumná centra. Umožnily vznik nových výzkumných týmů složených převážně z čerstvých absolventů a doktorandů.

Vedle toho byl na některých fakultách vytvořen systém pobídek pro mladé pracovníky (postdoc pracovníky) s cílem udržet si jak nadané absolventy UK, tak získávat kvalitní mladé vědecké pracovníky z jiných vysokých škol či ze zahraničí.

V nejsledovanějších kategoriích kvalifikační struktury je vývoj velmi pozvolný. Počet nově jmenovaných profesorů a docentů mezi lety 2004–2008 v průměru mírně poklesl a stejně tak se snížil průměrný věk v obou kategoriích. Přetrvává však silný nepoměr mezi počtem nových docentů a profesorů z lékařských, přírodovědných a exaktních oborů na jedné straně a těch, kteří reprezentují humanitní a společenské vědy na straně druhé, a to ve prospěch první skupiny.

Od r. 2007 platí nová doporučená oborově specifická hlediska pro habilitační a jmenovací řízení, která kladou větší důraz na specifika kvality (pro humanitní obory, přírodovědné a exaktní obory a pro lékařské obory).

V mzdovém předpisu bylo odděleno zařazení akademických pracovníků do odstupňovaných pracovních pozic (vymezených výčtem pracovních činností a odpovědností) od habilitačních a jmenovacích řízení, která jsou jen jednou (byť důležitou) z podmínek k získání pozice.

Strategické záměry:

• klást důraz na doktorské studijní programy jako prioritu vzdělávací činnosti univerzity; při jejich realizaci využívat potenciál plnohodnotné výzkumné univerzity

• získávat větší počet nadaných zahraničních studentů do doktorských studijních programů

• v příbuzných oborech dbát na srovnatelně vysokou úroveň absolventů doktorských studijních programů

• pokračovat v nastoupeném trendu zkvalitňování doktorského studia (včetně jeho administrativních podmínek); přímá vazba doktorského studia na vědeckou činnost školicího pracoviště musí být bez výjimky samozřejmostí

• optimalizovat zapojování doktorandů do výuky

• při zachování vysokých nároků na kvalitu zvýšit úspěšnost dokončování doktorského studia

• trvale se zasazovat o zmírňování problémů vyplývajících ze souběhu doktorského studia a předatestační přípravy v lékařských oborech

• nadále dbát o to, aby se na procesu doktorského vzdělávání na UK dlouhodobě podíleli nejlepší badatelé nejen z ČR

• zajistit stabilní, perspektivní a kvalifikované personální zabezpečení pokud možno všech oborů na UK

• pokládat dlouhodobější pracovní zkušenost mimo UK (typicky v zahraničí) za faktor výrazně podporující kvalifikační růst

• u habilitačních a profesorských řízení zvýšit podíl uchazečů z mladší/střední generace za předpokladu zachování vysokých nároků kladených na tyto uchazeče

• prosazovat náročné etické standardy akademické profese

Nástroje:

• vytvořit novou metodiku posuzování kvality absolventů doktorského studia, provést analýzu neúspěšnosti studentů i relativně dlouhé doby studia a na jejich základě navrhnout opatření ke zvýšení jeho kvality a efektivnosti

• s využitím zpětné vazby z hodnocení doktorského studia absolventy zajistit vhodné zázemí doktorandům ve všech oborech

• prosadit důsledné navázání studijních plánů všech doktorandů na vědecké projekty školicího pracoviště; dbát na vysoké (v mezinárodním srovnání) standardy kvantity a kvality vědecké práce doktorandů

• zajistit, aby běžnou součástí doktorského studia byla aktivní účast na mezinárodní výzkumné spolupráci a zejména u studujících v prezenční formě i zahraniční pobyt na partnerském pracovišti 

• vyvážit odpovědnost a motivační pobídky pro práci oborových rad, zejména jejich předsedů

• vedení doktorandů důsledně pojímat jako nedílnou součást práce habilitovaných pracovníků

• podle finančních možností nadále rozšiřovat podporu doktorandů prostřednictvím GA UK a pečovat o kvalitu jejího recenzního řízení

• vytvářet pro mladé výzkumné pracovníky, zejména absolventy doktorských studijních programů, včetně těch, kteří se vracejí ze studijních či pracovních stáží v zahraničí, příznivé podmínky pro další badatelskou práci (vhodnou fondovou politikou, podporou zapojování do významných mezinárodních projektů apod.)  

• provést analýzu nerovnoměrného počtu habilitačních a jmenovacích řízení v některých oborech a na jejím základě přijmout opatření k nápravě

• v souvislosti s nadcházející vlnou akreditací oborů habilitačních a profesorských řízení usilovat při dodržení vlastních náročných kritérií kvality o jejich co nejširší oborovou škálu

• podpořit přípravu na habilitační řízení u mladých pracovníků, včetně využívání institutu tvůrčího volna

• rozšířit nabídku a posílit význam systému dalšího vzdělávání akademických pracovníků

• využít příkladů dobré praxe na UK a vytvořit model kariérní dráhy s jasně vymezenými cestami, který bude motivovat mladší uchazeče o habilitační a profesorská řízení k jejich včasnému úspěšnému ukončení

• upravovat podmínky práce na UK tak, aby v důvodných případech ztěžovaly uzavírání dalších pracovních poměrů

• zasadit se o zvýšení flexibility dosavadní úpravy pracovněprávních vztahů na vysokých školách

• stabilizovat systém přidělování startovacích bytů pro mladé pracovníky

4. Mezinárodní spolupráce

Cíl: akcelerovat posun univerzity k nejvyšším mezinárodním standardům

Současný stav:

Vývoj zahraničních vztahů a aktivit (internacionalizace) na UK lze obecně rozdělit do dvou na sebe navazujících etap. První, probíhající v letech 1989–2003, je možno označit za „kvantitativní“, vyznačující se nárůstem počtu bilaterálních dohod UK o meziuniverzitní spolupráci. Zhruba od roku 2004 začal být uplatňován větší důraz na kvalitativní stránku zahraničních vztahů, přičemž mobility nadále rostly i kvantitativně. Univerzita provedla vyhodnocení meziuniverzitních dohod a zrušila ty, které nevedly k faktické spolupráci mezi pracovišti fakult. Hodnotila a vybírala další spolupráci i podle postavení zahraničních univerzit v rámci světových žebříčků hodnocení: mezi padesátkou nejlepších světových univerzit se nachází deset partnerských univerzit, se kterými UK rozvíjí aktivní spolupráci ve výzkumu a mobilitě studentů a pracovníků. Počtem, šíří záběru a kvalitou partnerských smluv patří UK k předním světovým univerzitám.

Mobilita studentů na univerzitě je realizována především v programech mezinárodní spolupráce, z nichž nejdůležitější je program Erasmus/LLP, a dále v rámci přímé meziuniverzitní spolupráce podporované zejména Fondem mobility UK. Mobilita studentů realizovaná v rámci programu Erasmus/LLP má rostoucí tendenci, a to jak u vyjíždějících, tak u přijíždějících studentů, u kterých je meziroční nárůst vyšší. Došlo tak k těsnému přiblížení počtu vysílaných a přijímaných studentů (v ČR jinak vysoce převažují vyjíždějící nad přijímanými studenty). Hodnocení programu Erasmus/LLP Evropskou komisí ukázalo, že v mobilitách obecně a v počtu přijíždějících akademických pracovníků zvláště dosáhla UK na nejpřednější místa v Evropě.  V rámci programu Erasmus/LLP je každoročně přijímáno cca 130 akademických pracovníků, vyjíždí okolo 160 pracovníků. Počet zahraničních odborníků s dlouhodobým pobytem na univerzitě se pohybuje v průměru kolem 30 ročně.

UK uzavřela řadu dohod o dvojím vedení doktorských studijních programů s 13 univerzitami a zapojila se do devíti projektů spolupráce se zahraničními univerzitami v rámci programu Erasmus Mundus.

Významnou roli hraje Fond mobility založený v r. 2001. Jeho dotace činí více než 9 mil. Kč a úspěšnost žádostí se pohybuje kolem 60 %. Dlouhodobě se podporuje zejména realizace odborných a vědeckých prací studentů na zahraniční vysoké škole a důraz je kladen i na dlouhodobé pobyty zahraničních odborníků či postdoc pracovníků na UK.

S počtem přes 7 tis. tvoří zahraniční studenti téměř 13,5 % všech studentů UK. Z nich zhruba polovina je ze Slovenska a dalších více než 30 % studuje programy, které se kompletně realizují v angličtině. Celkově za období 2004–2008 narostl počet studentů cizinců o 30 % a zdvojnásobil se počet těch, kteří studují v anglickém jazyce (převážně na lékařských fakultách).

Významný počet studijních programů, zejména na magisterské a doktorské úrovni, je akreditován i v cizím, převážně v anglickém jazyce. Celkově je na UK akreditováno 220 studijních programů v anglickém jazyce, uskutečňovaných je 35, v německém jazyce je z osmi akreditovaných uskutečňován jeden.

Univerzita Karlova se v uplynulém období významně podílela na činnosti celé řady prestižních mezinárodních asociací (European University Association – EUA, International Association of Universities – IAU), sítí (Network of Universities from the Capitals of Europe – UNICA, Coimbra Group, International Forum of Public Universities – IFPU, které UK v r. 2007 spoluzaložila) a organizací (program OECD Institutional Management of Higher Education – IMHE), ve kterých se svou aktivitou zapisuje do povědomí mezinárodní akademické veřejnosti. Potvrzením toho bylo úspěšné setkání univerzit v rámci sítě UNICA na UK, zapojení do Řídícího výboru OECD - IMHE a v neposlední řadě se na Univerzitě Karlově sešel v březnu 2009 rozsahem i dopadem významný V. Konvent Evropské univerzitní asociace (EUA), jehož průběh i výsledky byly široce sledovány a medializovány.

Strategické záměry:

• využít mezinárodního renomé UK k dalšímu rozšiřování mezinárodních výměn s atraktivními partnery

• klást zvýšený důraz na kvalitu zahraničních vztahů zejména podporou těch, které mají výstupy v podobě navázání spolupráce ve vzdělávání, společných výzkumných projektů a kvalitních publikačních počinů; zvláště se zaměřit na spolupráci s větším počtem excelentních univerzit

• zlepšit kvalitu výzkumu i vzdělávání na univerzitě hledáním a vytvářením cest, jak získávat významné zahraniční odborníky k pedagogické a výzkumné spolupráci, na delší pobyty  postdoc pracovníků apod. 

• intenzivněji zapojit pracoviště UK do dvojího vedení diplomových i disertačních prací, do využití programu Erasmus Mundus a do společných studijních programů (joint degrees)

• nadále podporovat mobility studentů s důrazem na jejich faktický kvalitativní přínos (zejména v doktorských a magisterských studijních programech), organicky je začleňovat do studijních programů a dle finančních možností umožnit každému, kdo má zájem a prokáže příslušné kvality, strávit část studia na zahraniční vysoké škole

• trvale rozvíjet a dále rozšiřovat kvalitní výuku v cizím jazyce pro zahraniční studenty, směřovat k vyššímu počtu aktivních studijních programů v cizím jazyce tam, kde to má smysl, a realizovat proaktivní politiku k získávání zahraničních studentů

• nadále rozvíjet spolupráci v prestižních mezinárodních organizacích, asociacích a sítích, usilovat o optimalizaci přínosu členství pro UK

• aktivně spoluvytvářet mezinárodní vysokoškolskou politiku s cílem přispět k pozitivním změnám i v domácím vysokoškolském vzdělávání

Nástroje:

• provést důkladnou analýzu zahraničních aktivit a mezinárodních spoluprací s cílem zvýšit jejich dopad na kvalitu vzdělávání i výzkumu a vývoje na UK; na základě této analýzy upřesnit prioritní aktivity a stanovit kvalitativní ukazatele v oblasti internacionalizace

• využít výsledků mezinárodních projektů či hodnocení, na nichž se univerzita aktivně podílí (jde o nástroje zpracované v jejich rámci, jako je např. projekt U-Multi Rank, Coimbra Group IMPI – Indikátory pro zmapování a profilování internacionalizace nebo světové žebříčky univerzit), pro stanovení takových validních ukazatelů

• kriticky ověřit a expertně vyhodnotit funkčnost indikátorů vzhledem k účelu aktivit, které mají popisovat, a vzhledem ke specifickým podmínkám univerzity

• vytvořit registr – jednotící systém, který povede ke zkvalitnění sběru kvantitativních ukazatelů o efektivitě mezinárodní spolupráce na straně jedné a na straně druhé z něho bude možné vyčíst i důležité kvalitativní údaje

• připravovat reakreditace studijních programů tak, aby též usnadňovaly mobilitu (mobility windows, předvyjednané uznávání s konkrétními partnery apod.)

• intenzivněji využívat institutu „hostující profesor“

• promítnout vhodnou fondovou politiku a priority Fondu mobility i do dalších kategorií zahraniční spolupráce v souladu s prioritami UK (např. posílením programu Erasmus/LLP)

• vhodnými způsoby podporovat mezinárodní viditelnost UK

5. Rozvoj a infrastruktura

Cíl: rozvíjet infrastrukturu UK tak, aby odpovídala rostoucím potřebám vědecko-výzkumné a vzdělávací činnosti

Současný stav:

Univerzita Karlova v Praze má 17 fakult (čtrnáct v Praze, dvě v Hradci Králové a jednu v Plzni), tři vysokoškolské ústavy, šest dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost či pro poskytování informačních služeb, pět celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Celkově univerzita spravuje 160 nemovitostí.

Za posledních více než deset let investovala UK celkem 7 mld. Kč, z toho více než 2 mld. Kč z vlastních zdrojů (FRM): 60 % prostředků bylo vynaloženo na rekonstrukce a obnovu stavební infrastruktury; 12 % prostředků bylo určeno na pořízení strojů, přístrojů a zařízení. Rekonstrukce, modernizace a obnova stávajících budov byla v řadě případů i příspěvkem k ochraně historického kulturního dědictví ČR.

Mezi významné rekonstrukce s objemem financování v řádu stovek milionů korun lze zařadit zejména rekonstrukci objektu na Malostranském nám. 25 v Praze 1 (tzv. Profesní dům), celkovou rekonstrukci objektu Hlavova 8 v Praze 2-Albertově, budov v Kateřinské ul. 32 a U Nemocnice 4 v Praze 2.

V posledních letech došlo také k akvizicím několika nových objektů (např. areál kolejí Vltava v Praze-Hostivaři, budova v Jinonicích, objekt Krystal v Praze 6, budovy v Opletalově ul. 47 a 49 v Praze 1). V několika případech došlo i k nové výstavbě (výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové, zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty, pavilon kryogenních technik v Praze-Tróji, 1. etapa dostavby výukových pavilonů v areálu Plzeňská v Praze 5-Motole).

Univerzita však v současné době musí řešit dva hlavní problémy. Za prvé, citelně postrádá novou moderní infrastrukturu, ve které by se mohla soustředit špičková věda a výzkum a v níž by se vytvořily podmínky pro výuku, zejména v doktorských studijních programech.

Za druhé, humanitní a některé společenskovědní obory (fakulty) vyvíjejí svou činnost v nedůstojných podmínkách prostorové tísně a nedostatečného zázemí, což  prokázaly analytické studie stavební infrastruktury univerzity provedené v letech 2006–2008.

V letech 2008–2010 byly provedeny přípravné studie větších investičních akcí (zejména tzv. minikampusů).

Univerzita spolu s ústavy Akademie věd připravila projekt tzv. velké infrastruktury Biomedicínské a biotechnologické centrum BIOCEV ve Vestci. Jde o projekt evropského centra excelence základního i aplikovaného výzkumu s využitím v praxi, zaměřený na nejmodernější zobrazovací techniky a fenogenomiku, včetně výchovy doktorandů v přírodovědných a medicínských oborech.

Biomedicínské centrum a UniMeC (teoretické ústavy) tvoří jádro projektu minikampusu v Plzni. Pomohou vybudovat významné regionální centrum v biomedicíně s oporou o teoretický, preklinický i klinický výzkum; centrum bude mít velký inovační potenciál.

MEPHARED představuje společný výukový a vědeckovýzkumný areál Lékařské a Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Podpoří integraci výzkumu a výuky v medicíně a farmacii a další rozvoj doktorských studijních programů.

Biocentrum a Globcentrum tvoří dvě komponenty kampusu Albertov v Praze 2. Představují komplexní centra excelentního výzkumu a výuky v přírodovědných oborech, jednak biomedicínského zaměření, jednak mezioborového výzkumu životního prostředí.

Tyto investice vytvoří podmínky pro špičkový biomedicínský a biotechnologický výzkum a návazné vzdělávání, a to zejména v doktorských studijních programech. Jsou též předpokladem pro rozvoj regionální spolupráce s podniky a pro rozvoj inovačního transferu a předpokladem další zahraniční spolupráce.

Rekonstrukce objektu bývalé menzy 17. listopadu v Praze-Tróji výhledově uspokojí prostorové potřeby Fakulty humanitních studií. Prostory, které fakulta přesunem do nového objektu v Tróji uvolní ve svém současném sídle v Jinonicích, pomohou výrazně zlepšit situaci Fakulty sociálních věd.

Komplexní rekonstrukce a dostavba objektů v Opletalově ul. 47 a 49 vyřeší tíživou prostorovou situaci významné části pracovišť Filozofické fakulty.

Projektové studie byly realizovány také pro rekonstrukci objektu bývalé menzy Na Větrníku v Praze 6. Právnické fakultě by měl sloužit jako knihovna a jako prostor pro výuku. 

Strategické záměry:

V souladu se svou historicky vzniklou dislokací usiluje UK o svůj další rozvoj především v podobě výstavby tzv. minikampusů. Klíčovým záměrem je koncentrovat kapacity, zajišťovat moderní přístrojové vybavení univerzitních pracovišť a lépe využívat synergie oborů pěstovaných na univerzitě. Univerzita bude důsledně dbát, aby se novými investičními aktivitami nezvyšovala míra dislokace jejích objektů a aby byla respektována udržitelnost provozních nákladů budoucích investic. Zejména hodlá:

• usilovat o kompenzaci nevýhod plynoucích z vyčlenění pražských škol z programů ESF a ERDF

• realizovat projekty využívající prostředků z OP VaVpI: projekty BIOCEV ve Vestci (PřF a 1. LF), UniMeC a Biomedicínské centrum v Plzni (LF), Mephared v Hradci Králové (LF a FaF); klást důraz na zřetelné vymezení integrace jejich činností do profilových činností UK

• dále prioritně realizovat projekt Biocentra a Globcentra na Albertově (PřF, 1. LF a MFF) a přestavbu bývalé menzy 17. listopadu v Tróji pro potřeby Fakulty humanitních studií a následně projekt efektivního využití budovy v Jinonicích pro potřeby Fakulty sociálních věd; pro potřeby Filozofické fakulty provést modernizaci objektů č. 47 a 49 v Opletalově ul. a pro Právnickou fakultu zrekonstruovat objekt na Větrníku

• zajišťovat podporu novým stavebním akcím týkajícím se zejména 2. LF, 3. LF, PedF a FTVS

• i nadále systematicky pečovat o nemovitý majetek UK

• usilovat o větší efektivnost pořizování a využívání infrastruktury a vybavení UK svěřeného fakultám a dalším součástem

Nástroje:

• u velkých investičních akcí stanovit pořadí priorit, provést analýzu rizik a stanovit jejich harmonogram

• zajistit maximální podporu projektům Operačního programu VaVpI; důsledně využívat institut zmocněnce se silnými kompetencemi

• postupně provést detailní bilanční rozvahu u prioritních akcí Investičního programu UK 2011–2015 a vyjednat s MŠMT formu jejich podpory, zejména s ohledem na potřeby modernizace pražských vysokých škol

• pokračovat v dosavadní dobré spolupráci s některými místními samosprávami; znovu se pokusit o efektivnější formy spolupráce v případě Prahy

• vypracovat komplexní metodiku postupu při přípravě investičních záměrů, při jejich realizaci i následném provozování investic

• provést analýzu efektivního využívání majetku svěřeného Kolejím a menzám a na jejím základě nalézt adekvátní využití případně zbytných prostor pro součásti zajišťující činnosti, ze kterých profituje univerzita jako celek

• formulovat opatření, které by umožnilo vzájemně efektivní využití prostor (v návaznosti na pokračující elektronickou pasportizaci budov) a přístrojů mezi fakultami UK; zajistit efektivní využití zbývající části objektu Krystal v Praze 6

6. Vnější vztahy a komunikace

Cíl: aktivní spoluprací s mimoakademickou sférou a dobrou komunikací upevnit postavení univerzity jako jedné z předních institucí ve veřejném prostoru

Současný stav:

Univerzita Karlova v minulém období pokročila v budování systémových prvků prezentace vlastních aktivit: pravidelně vydává tištěný čtvrtletník Forum, narůstá kvalita i návštěvnost internetového časopisu i-Forum, bylo otevřeno informačně-propagační středisko UK-Point, několik let probíhalo prestižní Evropské diskusní forum, byl připraven tzv. jednotný vizuální styl jako podklad pro manuál Corporate Identity, sjednocující prvky grafické prezentace univerzity apod.

Fungují projekty dlouhodobé spolupráce s Českým rozhlasem (na bázi Deklarace o spolupráci) a s Českou televizí, byla založena a je průběžně aktualizována a využívána databáze zhruba 500 univerzitních odborníků z různých oborů, kteří přispívají k popularizaci vědy i ke kultivaci myšlení ve veřejném prostoru.

UK v minulých letech hrála významnou roli při korigování jednostranných konceptů reformy terciárního vzdělávání v ČR (připravila vlastní dokument Perspektivy dalšího vývoje českých vysokých škol)³; byla důsledným kritikem zcela nevyhovujících návrhů na změnu postavení fakultních nemocnic (a připravila vlastní návrh zákona o univerzitních nemocnicích)⁴; hájila principy rozumné reformy vědy, výzkumu a vývoje.

Univerzita sehrála aktivní roli při novelizaci legislativních norem týkajících se vysokoškolského vzdělávání a vědy a výzkumu.

V roce 2007 uzavřela novou rámcovou smlouvu s Akademií věd ČR upravující vzájemnou spolupráci zejména při realizaci doktorských studijních programů.

Na univerzitě byla vytvořena institucionální základna inovačního transferu (Centrum pro přenos poznatků a technologií – CPPT), síť kooperací a smluvních vztahů s externími subjekty, zejména s podniky, i systém kvalitního vzdělávání v oblasti tzv. managementu znalostí (oceněný Evropskou unií prostřednictvím ProTon Europe).

Za slabé stránky lze považovat roztříštěný mediální obraz univerzity, absenci audiovizuálních propagačních materiálů, podobu webových stránek a chybějící syntetickou reprezentativní publikaci o UK.

V kontrastu s renomé, jaké má UK v zahraničí, byly v domácím kontextu v minulém období někdy interpretovány její postoje a stanoviska jako příznak rigidního postoje instituce uzavřené do sebe, která údajně odmítá jakékoli změny. Tento zavádějící obraz univerzity se nedařilo dostatečně aktivní komunikací korigovat.

Strategické záměry:

• koncipovat komunikaci univerzity nejen jako spolupráci s médii, ale šířeji jako rozvoj vztahů s jednotlivými segmenty veřejnosti, jako jsou státní a samosprávné orgány, ostatní vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a další vědecká pracoviště, organizace občanské společnosti, profesní sdružení a komerční sféra

• aktivním zapojením do přípravy klíčových dokumentů a případných zákonných úprav týkajících se terciárního vzdělávání a vědy a výzkumu prosazovat kritéria kvality, udržitelnosti i sociální citlivosti tak, aby budoucí diverzifikace systému byla společensky přínosná

• na národní úrovni prosazovat náročná kritéria pro zařazení institucí terciárního vzdělávání do kategorie „výzkumná univerzita“ a také definici specifického režimu řízení a financování takových univerzit

• nadále aktivně ovlivňovat podobu hodnocení vědeckých výsledků a financování institucionálního výzkumu s cílem dosáhnout vyváženosti, kvality a efektivnosti

• zasazovat se o vznik univerzitních nemocnic založených na standardních evropských modelech

• jako dominantní instituce české vědy a výzkumu rozvíjet spolupráci s ústavy AV a dalšími výzkumnými pracovišti a operativně ji rozšiřovat; prohlubovat všechny formy spolupráce, které přispějí ke zkvalitnění a zefektivnění české vědy a výzkumu jako celku

• koncipovat tzv. třetí roli jako součást strategie otevřených vztahů s mimoakademickou společností, nadále rozvíjet podmínky pro tzv. inovační či technologický transfer významný zejména pro farmaceutické, biomedicínské a přírodovědné obory a jejich spolupráci s komerční sférou; klást důraz na systematičtější spolupráci se státní správou a samosprávou a s občanským sektorem, umožňující zapojení zvláště humanitních a společenskovědních oborů v identifikaci sociálních problémů a nalézání účinných cest k jejich řešení

• ve spolupráci s dalšími v oblasti vědy a vysokoškolského vzdělávání klíčovými vysokými školami působit jako korektiv na vlivná zájmová sdružení, aby jejich stanoviska v oblasti vysokoškolského vzdělávání mohla být opřena o fakta, nikoli o domněnky

• změnit obraz UK tak, aby přesněji odpovídal její charakteristice – ve většině oborů kvalitní či dokonce špičkové vzdělávací a výzkumné instituce s dominantní rolí v českém i mezinárodním vysokoškolském prostoru

• vhodnými způsoby činit univerzitu atraktivní pro své budoucí studenty

• nově koncipovat vztahy s absolventy, včetně využití některých prvků známých z tzv. alumni asociací

• posilovat identitu UK

• usilovat o obraz jednotné, byť vnitřně diferencované instituce

Nástroje:

• využít aktivní zapojení univerzity do projektů vytváření indikátorů prestižních rankingů nebo profilů univerzit k získání reálné zpětné vazby o kvalitě univerzity a ke komunikaci jejího obrazu na veřejnosti

• usilovat o výraznější prezentaci univerzity v médiích, včetně důslednějšího využívání moderních elektronických médií

• využívat aktivní účast představitelů UK i členů její akademické obce v grémiích rozhodujících o terciárním vzdělávání, vědě a výzkumu v ČR, prohloubit vzájemnou informovanost a koordinovat společná stanoviska univerzity a poskytovat je veřejnosti, a to nejen k problematice vědy a vzdělání, ale i k aktuálním a závažným společenským tématům na národní i mezinárodní úrovni

• dopracovat a důsledně implementovat manuál Corporate Identity Univerzity Karlovy (s relevantním přesahem na fakulty a další součásti)

• modernizovat systém webových stránek na UK

• dokončit a validovat Metodický postup komercializace objevů a vynálezů, včetně forem ochrany duševního vlastnictví (modelové smlouvy)

• připravit marketingovou strategii možností, jak využít výsledky univerzitního výzkumu pro potřeby státní správy, veřejného sektoru a neziskových organizací (tzv. balíčky)

• připravit atraktivní strukturovanou nabídku aktivit a benefitů pro absolventy univerzity a vhodnými způsoby ji komunikovat

7. Zabezpečení činností univerzity

Cíl: zefektivnit vnitřní správu univerzity

Závěr

Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy v Praze je základním strategickým dokumentem pro její další činnost a směřování. Je výsledkem reflexe dosavadního (nejen domácího) vývoje společnosti, systému terciárního vzdělávání a zejména univerzity samotné. Současná situace vyžaduje ještě aktivnější angažovanost univerzity ve veřejném prostoru při utváření národní i mezinárodní vzdělávací politiky a strategií vědy a výzkumu. Orientace na kvalitu, otevřenost a efektivitu činností univerzity při zachování jejího nezastupitelného poslání ve společnosti je vyjádřena výše uvedenými strategickými cíli a nástroji, kterými jich chce dosáhnout. Předkládá akademické obci vizi výzkumné univerzity s významným postavením ve světové konkurenci, která bude neopominutelnou institucí v českém veřejném životě, atraktivním pracovním prostředím pro své studenty a učitele a vítaným partnerem pro špičková domácí i zahraniční vzdělávací i výzkumná pracoviště.

.pdf ke stažení