Participující fakulty (vysokoškolské ústavy) UK:

Právnická fakulta

Vědní oblast:

systémové základy právní vědy

Rada programu (stav k 31. 12. 2016):

prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. (koordinátor)

doc. JUDr. PhDr. Ilona Bažantová, CSc.

doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.

prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.

doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.

doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D.

prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.

Anotace:

Program navazuje na výsledky VZ MSM0021620804 „Kvantitativní a kvalitativní proměny právního řádu na počátku 3. tisíciletí – kořeny, východiska a perspektivy“, řešeného PF UK v letech 2005- 2011, ve vztahu k právně filozofickým a ústavním impulsům rozvoje práva. Právo na začátku 21. století prochází proměnami, které zásadním způsobem mění jeho podobu a ovlivňují také jeho vazbu ke státu. Tyto změny se projevují:

• v multicentrismu z hlediska tvorby práva (na národní, evropské a mezinárodní úrovni), který vede k hypertrofii právních pramenů a fragmentaci právního řádu,

• přechodem od hierarchie právních norem k jejich síťovému uspořádání,

• v právním pluralismu (rozšíření práva vně tradičních formálních právních pramenů),

• v rostoucí úloze ekonomické globalizace a potřeby národní a nadnárodní regulace ekonomických procesů,

• v jeho judicializaci (rostoucí roli soudů na národní i mezinárodní úrovni),

• v prioritě lidských práv (rozpracování katalogů základních práv a jejich ochrany na národní, evropské a mezinárodní úrovni), s čímž nezřídka souvisí i faktické podceňování právních povinností.

Příčiny, projevy a důsledky těchto procesů je třeba zkoumat v interakci ke společenským podmínkám a okolnostem, v nichž právo působí (politickým, ekonomickým, sociálním, kulturním, aj.). Jedná se o systémové změny, často nejednoznačné až kontradiktorní povahy, které se projevují v tlaku na proměny způsobů právní regulace chování lidí a nově formulují podmínky její efektivnosti.

Bude tedy třeba zkoumat zejména rozsah působení práva (vztah k jiným normativním řádům), metody jeho působení (včetně důvodů akceptace práva), ale i vzniku (změny v procesu legislativní tvorby práva, zvyšující se význam soudcovského dotváření práva), restrukturalizaci režimů právní odpovědnosti (zejména rejstřík sankcí, narůstající tendenci kriminalizace společensky nežádoucích jevů a rozšiřování trestní odpovědnosti), proměny relací soukromého a veřejného práva, právních a neprávních způsobů stimulace chování lidí, což získává na významu zvláště při rostoucí kulturní a tím též hodnotové heterogenitě evropské populace (vytváření subkultur s vlastními modely a pravidly chování, tedy jistý návrat personality práva), relace státu, samosprávy, mezinárodních institucí a nadstátních útvarů (prvořadě Evropské unie) v kontextech tendencí integračních a dezintegračních (tzv. víceúrovňové vládnutí). V tomto rámci bude věnována pozornost i proměnám funkcí státu a jejich realizace (rozsah a síla/slabost státu, privatizace veřejné moci apod.). K proměnám dochází i na úrovni mezinárodního práva, které se z mezistátního (státocentrického) systému mění v transnacionální právní řád s narůstajícím vlivem nestátních aktérů.

Samostatná pozornost bude věnována i proměně pohledu na osobu jako nositele subjektivního práva a povinností. Velké nadnárodní korporace jsou totiž stále z pohledu práva považovány za soukromé právnické osoby a nositelky ústavně garantovaných práv. Jejich faktické postavení však tomuto pohledu zcela neodpovídá. V této souvislosti se nabízí i téma zkoumání systémových a antisystémových prvků jak ve vnitrostátním, tak i mezinárodním právu v kontextu právního pluralismu.

Významným úkolem bude analýza ústavního systému České republiky (v kontextu konstitucionalizace mezinárodního práva) z hlediska jeho funkčnosti v podmínkách narůstání atributů (postmoderní) dekonstrukce moderního pojetí norem, institucí, principů a hodnot, na nichž dosud bylo právo založeno.