Shrnutí

Předkládaný návrh (který je po formální stránce návrhem komplexní Změny SZŘ UK) lze po věcné stránce rozdělit do dvou částí, a to

a) zavedení kreditního systému studia vbakalářských a magisterských studijních programech,

b) uvedení do souladu těch ustanovení SZŘ UK, které byly od poslední novelizace dotčeny změnami právní úpravy.

Druhá ztěchto částí se týká změn charakteristik bakalářského a magisterského studijního programu (čl. 1 bod 1 a 2 Změny) a zavedení nového titulu „zubní lékař“ (čl. 1 bod 13 Změny). Jakkoliv formálně jde o jinou záležitost, lze ktéto části po věcné stránce ještě přiřadit vnitrouniverzitní dohodu o systému vydávání průkazu studenta zroku 2003 (čl. 1 bod 4 Změny včásti týkající se čl. 4 odstavce 2 SZŘ UK).

Zásadní částí návrhu je návrh kreditního systému. Jde o komplexní návrh relativně nového způsobu hodnocení průběhu studia (na nemalém množství fakult ovšem je již dnes bodové či kreditní hodnocení vněkterých formách používáno a pro účely mobilit se kredity používají takřka ve všech studijních programech), jehož principy však již byly opakovaně diskutovány na jednáních univerzitních orgánů a komisí. Základní důvody pro zavedení kreditního systému na UK byly předmětem diskuse na jednání Akademického senátu UK, Vědecké rady UK, Rozšířeného kolegia rektora a dalších orgánů, výsledkem těchto jednání bylo zformulování potřeby zavedení kreditního systému do Dlouhodobého záměru UK a jeho letošní aktualizace.

Konkrétní principy, ze kterých vychází předložený paragrafovaný návrh, byly obsáhle projednávány zejména na poradách studijních proděkanů a jednáních Studijní komise AS UK, obě grémia nakonec tyto principy doporučila. Zmíněné principy jsou vpodobě odpovídající výsledkům jednání uvedeny vdruhé části tohoto materiálu.

Pokud jde o navrhovaný harmonogram pro zavedení kreditního systému, bude-li tento návrh po připomínkovém řízení vrámci UK Akademickým senátem vúnoru 2005 schválen,  předpokládá se předložení odpovídajících návrhů novelizací fakultních studijních azkušebních řádů do konce června 2005 tak., aby mohly být na podzim 2005 projednány vAS UK a první polovina roku 2006 mohla být věnována přípravě pro vlastní spuštění od začátku akademického roku 2006/07. Protože však zejména u studentů vyšších ročníků nebude vmnoha případech možné změnit systém jejich studia bez velkého zpřísnění dosavadních podmínek, předpokládá se, že fakulty ve svých návrzích účinnost kreditního systému pro tyto studenty odloží.

Principy Kreditního systému

Platné znění souvisejících článků  Studijního azkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze

Podtržením jsou vyznačeny klíčové body, které jsou věcně dotčeny výše uvedenými principy kreditního systému.

Pozn: Nejsou zde vyznačeny body, které je též nutné novelizovat vsouvislosti se změnou právní úpravy ode dne poslední novelizace SZŘ UK.

Čl. 2

Vysokoškolské vzdělání

1. Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.

2. Studijní program může být

a) bakalářský,

b) magisterský,

c) doktorský.

3. Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání, přinichž se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též vybrané teoretické poznatky. Standardní  doba studia včetně praxe je nejméně tři anejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.

4. Magisterský studijní program je zaměřen na získávání teoretických poznatků založených nasoudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace anarozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Standardní  doba studia je nejméně čtyři anejvýše šest roků. Magisterský studijní program může navazovat na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně dva a nejvýše tři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce; voblasti lékařství státní rigorózní zkouškou.

5. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci voblasti výzkumu nebo vývoje. Standardní doba studia je tři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Disertační prací se prokazuje schopnost apřipravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní auveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

6. Studijní program se může členit na studijní obory.

7. Studijní program, popř. studijní obor je konkretizován a prováděn studijními plány, které stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky a způsob ověřování výsledků studia. Studijní plán nelze v průběhu daného úseku studia (čl. 4 odst.7) měnit.

8. Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium

a) prezenční,

b) distanční,

c) kombinované.

9. Při prezenční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že převážná část výuky je organizována  formou přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, konzultací a dalších podobných forem výuky, které se konají podle pravidelného, zpravidla týdenního, rozvrhu a během nichž má student možnost přímo získávat poznatky.

10. Při distanční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá multimediální formou výuky a učitelé jsou během studia trvale nebo převážně odděleni od studentů.

11. Při kombinované formě studia studijní plán vytvořený vrámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá formou, v níž se uplatňují principy prezenčního idistančního studia.

12. Doktorský studijní program musí fakulta vždy uskutečňovat jak prezenční formou studia, tak i distanční nebo kombinovanou formou studia.

Čl. 3

Organizace studia

1. Akademický  rok trvá dvanáct kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor.

2. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a prázdniny. Začátky semestrů aprázdnin stanoví rektor.

3. Začátek výuky, zkouškového období, praxí a další podrobnosti týkající se dělení semestru stanoví v souladu se studijním a zkušebním řádem fakulty a po projednání s rektorem děkan fakulty. Děkani fakult, které společně uskutečňují studijní program podle čl. 22 odst. 3 písm. c) Statutu Univerzity Karlovy (dále jen "statut"), stanoví tyto podrobnosti povzájemné dohodě.

4. Pokud tak stanoví studijní plán, lze po dobu prázdnin konat praxe, laboratorní práce, tělovýchovné kurzy, exkurze, apod. Konání zkoušky po dobu prázdnin je podmíněno souhlasem učitele (komise) a studenta. Podrobnosti stanoví studijní a zkušební řád fakulty.

Část II.

Studium v bakalářském a magisterském studijním programu

Čl. 4

Průběh studia

1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu na univerzitu. Zápis se koná nafakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program, v případě studijního programu podle čl. 22 odst.3 písm. c) statutu nafakultě, o které je tak stanoveno v tomto studijním programu. Zápis probíhá ve lhůtě stanovené děkanem této fakulty.

2. Při zápisu vydá fakulta studentu výkaz o studiu a průkaz studenta. Student skládá imatrikulační slib (čl. 56 odst. 1 statutu); termíny slavnostních imatrikulací stanoví pro jednotlivé fakulty rektor.

3. Student má právo účastnit se přednášek v rámci univerzity.

4. Student má právo se v rámci zapsaného studijního plánu a po splnění případných podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem fakulty nebo studijním programem účastnit cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací adalších forem výuky, získávat  zápočty a jiné atestace apodrobovat se zkouškám.

5. Mimo rámec zapsaného studijního plánu se student může účastnit forem výuky uvedených v odstavci 4, získávat zápočty a jiné atestace a podrobovat se zkouškám v souladu se studijním a zkušebním řádem fakulty, kde výuka probíhá.

6. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program (studijní obor) povinné, povinně volitelné (výběrové), volitelné nebo doporučené.

7. Studium studijního programu je členěno do jednotlivých úseků studia tak, aby bylo možné provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia; termíny zápisů musí být v dostatečném předstihu zveřejněny na úřední desce. Úsekem studia může být semestr, ročník nebo blok; studijní a zkušební řád fakulty stanoví úseky každého studijního programu.

8. Pokud se student v daném termínu nezapíše do příslušného úseku studia, zveřejní fakulta na úřední desce výzvu, aby se dostavil k zápisu v náhradním termínu; tato výzva musí být zveřejněna nejpozději deset pracovních dnů před tímto termínem. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b). Toto ustanovení se nepoužije tehdy, nedostavil-li se student k zápisu v náhradním termínu ze závažných důvodů.

9. Připouští-li tuto možnost studijní a zkušební řád fakulty, má student, který nesplní podmínky pro postup do dalšího úseku studia, možnost ve lhůtě stanovené studijním azkušebním řádem fakulty písemně požádat o opakování úseku studia, zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Ožádosti rozhodne děkan.

10. V průběhu studia daného studijního programu lze opakování úseku studia povolit nejvýše dvakrát, druhé opakování téhož úseku studia je však vyloučeno.

11. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více úseků studia podle individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu nejsou tímto dotčena. Podrobnosti upraví studijní a zkušební řád fakulty.

12. Děkan může na základě písemné žádosti studenta uznat splnění studijní povinnosti vpřípadě, že student během posledních deseti let splnil obdobnou studijní povinnost najiné fakultě univerzity nebo na jiné vysoké škole v České republice anebo v zahraničí.

13. Maximální doba studia ve studijním programu je standardní doba studia tohoto studijního programu navýšená o pět let v případě magisterského studijního programu nenavazujícího na bakalářský studijní program (čl. 2 odst. 4 první, druhá a čtvrtá věta); v ostatních případech (čl.2 odst. 3 a odst. 4 první, třetí a čtvrtá věta) navýšená o tři roky. Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený včl. 12 odst. 1 písm. b).

14. Studijní a zkušební řád fakulty stanoví další podrobnosti o těch formách studia, ve kterých se na fakultě uskutečňují studijní programy, a uskutečňuje-li fakulta alespoň jeden studijní program ve více formách studia, stanoví dále podmínky, za jakých může děkan povolit studentu přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu.

Čl. 5

Přerušení studia

1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno.

2. Studentovi může děkan přerušit studium, a to buď na jeho písemnou žádost, anebo zvlastního podnětu v případě, kdy je toho zapotřebí k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Pokud student opřerušení studia požádá poté, co prokázal splnění povinností vdaném úseku studia apředtím, než se zapsal do dalšího úseku studia, a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. Ustanovení  odstavce 8 tímto není dotčeno.

3. Děkan zvlastního podnětu též přeruší studentovi studium vpřípadě, kdy student, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona ovysokých školách, tento poplatek ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou kzaplacení poplatku nezaplatil; to neplatí, vyjde-li najevo, že existuje závažná okolnost, která by jinak vedla děkana kpodání návrhu na snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku; vtakovém případě je třeba takový návrh bez zbytečných průtahů doručit rektorovi. Vevýzvě děkan poučí studenta o právu uvést skutečnosti nasvědčující tomu, že povinnost platit poplatek nevznikla, nebo že zanikla, anebo že je odůvodněno snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku. Požádá-li student o to, aby byl před vydáním rozhodnutí slyšen, bude neprodleně pozván k ústnímu jednání.

4. Studium se podle odstavce 3 přerušuje na dobu, která studentovi zbývá do vyčerpání maximální doby studia. Dojde-li k zaplacení poplatku a požádá-li osoba o ukončení přerušení studia, děkan této žádosti vyhoví a rozhodne o ukončení přerušení studia, a to nejpozději kposlednímu dni  semestru, ve kterém byla žádost podána, nebo kposlednímu dni akademického roku, byla-li žádost podána vprůběhu letního semestru nebo prázdnin.

5. Dnem přerušení studia student pozbývá postavení studenta podle zákona o vysokých školách a lhůty pro vykonání studijních povinností nemohou započít ani pokračovat. Popřerušení studia rozhodne děkan v případě potřeby o zařazení studenta do odpovídajícího úseku studia. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví děkan v souladu se studijním a zkušebním řádem fakulty a příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí student splnit alhůty pro jejich splnění; vtéto souvislosti může též studentu stanovit povinnost vykonat vdané lhůtě rozdílové zkoušky.

6. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia; pominou-li důvody propřerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Pokud se v daném termínu nezapíše, postupuje se jako v čl. 4 odst. 8.

7. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních, důvodů lze studium přerušit nejdříve po ukončení prvního úseku studia.

8. Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona o vysokých školách) je taková nejdelší doba, která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na vysokou školu bezzapočítávání doby, ve které bylo studium přerušeno.

Čl. 6

Formy kontroly studia

1. Formami kontroly studia jsou

a.	průběžná kontrola,
b.	kolokvium,
c.	zápočet,
d.	klasifikovaný zápočet,
e.	klauzurní práce,
f.	písemný test,
g.	zkouška i) dílčí, ii) rozdílová, iii) souborná, iv) postupová, v) státní závěrečná nebo státní rigorózní (dále jen "státní zkouška").

2. Klauzurní práce a písemný test  mohou mít povahu buď jednoho předpokladu prozápočet, kolokvium či klasifikovaný zápočet, nebo zkoušky či její části. Podrobnosti upraví studijní a zkušební řád fakulty.

3. Zápočtem nebo kolokviem se potvrzuje, že student splnil požadavky stanovené prodaný předmět; tyto požadavky musí být stanoveny v dostatečném předstihu před jejich ověřováním.

4. Kolokvium a zápočet jsou klasifikovány "prospěl" - "neprospěl" nebo "započteno" - "nezapočteno".

5. Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.

6. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti; základní požadavky ke zkoušce stanoví studijní plán, podrobnosti musí být stanoveny vdostatečném předstihu před začátkem zkouškového období.

7. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná.

8. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře"(3), "neprospěl/a" (4). V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a všech opravných termínů. Nateologických fakultách může být klasifikace studijním a zkušebním řádem řešena odlišně.

9. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny; mimořádný opravný termín (§ 68 odst. 3 písm. a) zákona o vysokých školách) se nepřipouští. Počet vypsaných termínů musí být přiměřený počtu studentů anesmí být menší než tři; termíny musí být vypsány nejpozději ke dni začátku zkouškového období. Ustanovení první věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky.

Čl. 7

Státní zkoušky

1. Státní zkouška se koná před zkušební komisí (dále jen "komise").

2. Státní zkouška se může skládat z více částí. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky nebo její části jsou veřejné.

3. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; předseda je členem komise. Další členy komise jmenuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více komisí.

4. Skládá-li se státní zkouška z více částí, stanoví komise výslednou klasifikaci spřihlédnutím k průměru klasifikace jednotlivých částí s tím, že klasifikace "neprospěl/a" je stanovena právě tehdy, je-li alespoň jedna část klasifikována "neprospěl/a"; jsou-li všechny části klasifikovány "výborně", je i  výsledná klasifikace stanovena "výborně". Skládá-li se část státní zkoušky z více předmětů, je zpravidla podkladem její klasifikace hodnocení z jednotlivých předmětů.

5. Části a jednotlivé předměty státní zkoušky, včetně povinně volitelných, jsou dány studijním programem. Je-li ve studijním programu stanoveno, že bakalářská, resp. diplomová práce je součástí státní zkoušky, je obhajoba této práce částí státní zkoušky.

6. Státní zkoušku nebo její část nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení zestudia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil. Další předpoklady pro to, aby student mohl konat státní zkoušku nebo její část, jsou dány studijním azkušebním řádem fakulty a studijním programem.

7. Řádný a dva opravné termíny konání státní zkoušky nebo její části stanoví děkan. Každý tento termín se nejméně měsíc předem zveřejní na úřední desce.

8. Státní zkoušku nebo její část musí student absolvovat nejpozději do dvou let od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby mohl konatstátní zkoušku nebo její část, v opačném případě se tato skutečnost posuzuje tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b); podrobnosti stanoví studijní a zkušební řád fakulty.

9. V případě, že žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu nebo klasifikována známkou "dobře", výsledná klasifikace je "výborně", prospěchový průměr zacelé studium je nejvýše 1,5 a v průběhu studia byly splněny i případné další podmínky stanovené studijním a zkušebním řádem fakulty, student absolvuje s vyznamenáním.

Čl. 12

Jiné ukončení studia

1. Studium se dále ukončuje

a) zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení ozanechání studia,

b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního azkušebního řádu fakulty; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia učiněné v termínu stanoveném studijním azkušebním řádem fakulty, nabylo právní moci,

c) odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva,

d) zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu,

e) vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

2. Studijní a zkušební řád fakulty výčtem stanoví skutečnosti, které se vzhledem kekonkrétnímu studijnímu plánu daného studijního programu (oboru) posuzují tak, že nastal případ uvedený vodstavci 1 písm. b).

3. V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) je povinností univerzity zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu natéže nebo jiné vysoké škole.

4. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 1, vydá děkan najeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech, kde se současně uvede, jak dlouho student studoval, aže student studium řádně neukončil.