Filozofická fakulta

AB (dějiny), AC (archeologie, antropologie, etnologie), AL (umění, architektura, kulturní dědictví)

Navrhovaný program navazuje na předchozí program PRVOUK č. 12: „Historie v interdisciplinární perspektivě“. Zachovává jeho interdisciplinární charakter, ještě více však směřuje k mezinárodnímu rozměru výzkumu. Program je v úzkém vztahu k profilovému oboru („vlajkové lodi“) UK „Historie – transkontinentální studia: Evropa a/versus svět“. Program vychází z premisy, že jako většina jevů současnosti mají i globální souvislosti a proměny současného světa své kořeny v minulosti. Masívní přesuny lidí i národů napříč i mezi kontinenty, přenosy informací nebo mezinárodní obchod na obrovské vzdálenosti, proměny podob státu pod tlakem politiky na globální úrovni se v různých podobách odehrávaly již dávno před námi. Buď nás dodnes přímo ovlivňují anebo po sobě alespoň zanechaly nesmazatelné stopy. Cílem projektu je analyzovat historické proměny v podobách státu, společnosti, hospodářství i kultury a hlubší souvislosti, potřebné k porozumění dnešnímu globalizovanému světu. Bádání bude zkoumat různé procesy, které předznamenávají dnešní globální konstelace, i vztahy mezi jednotlivými dimenzemi lidského jednání – ve světě politiky, společenských vztahů, hospodářských procesů nebo kultury. Nejde přitom jen o mezinárodně pojaté bádání pro účely akademických diskusí; profitovat by z něj měla i širší veřejnost, příslušné instituce státu nebo různé segmenty občanské společnosti. Výzkum propojí bádání o historii politiky, hospodářství a společnosti, aby nabídl odpovědi na aktuální otázky dnešního světa. Zaměří se na proměnu role národních států a procesy europeizace, na vztah centra a periferie v evropském i globálním rámci, otázky stabilizace a destabilizace politického, hospodářského a společenského řádu a historické diskontinuity, otázky občanské společnosti a transfer identit a myšlenek, proměny urbánní a agrární krajiny od středověku dodnes i reflexi minulosti v současném světě, aby upozornil na historické zdroje, z nichž vyrůstá náš svět. Projekt předpokládá řešit následující nosná tematická pole: 1) Evropa od národních států ke globálnímu světu: Jádrem výzkumu bude analýza vzestupu, limitů a ústupu Evropy jako jednoho z nejvýznamnějších civilizačních center světa. Bude zkoumán vliv Evropy na ostatní mimoevropská centra v průběhu dějin, vytváření specifických vzájemných vazeb i postupný přechod světa od evropocentrického mocenského a kulturního modelu k současnému multipolárnímu globálnímu světu. 2) Centrum a periferie: Z hlediska časového a prostorového vymezení se téma vztahuje k dějinám evropského prostoru s dílčími přesahy mimo tento prostor a s důrazem na vazby mezi centry a periferiemi včetně jejich dynamické proměnlivosti v čase, kdy se pojem tradičních civilizačních center transformuje a modifikuje v provázanosti s politickým, ekonomickým i kulturním děním. 3) Komunikace, identita, paměť: Analýza interkulturní komunikace, transferu surovin, technologií, ale také myšlenek či uměleckých vlivů i konkrétních uměleckých děl se jeví jako nosná cesta pro výzkum jak v oblasti klasické archeologie, tak dějin umění, pomocných věd historických a historie či v užším smyslu českých dějin. 4) Sociální, hospodářské a politické procesy v předmoderních společnostech: Téma se zaměří především na tři výzkumné problémy: počátky zemědělského pravěku v Čechách; raný přemyslovský stát a jeho středoevropské souvislosti; dějiny středoevropských sídelních forem v krajinném kontextu. 5) Společenská změna a stabilita v procesu modernizace: Výzkum v této oblasti se zaměří na konflikty a krize i na různá období a způsoby stabilizace – hospodářství, společnosti i politického panství. Kromě strukturálních krizí se soustředí i na proměny identifikace lidí (eroze víry v legitimitu klíčových ideálů, osvojování nových vzorců uznání atd.); v pozadí stojí otázka stabilizace a destabilizace politických režimů, společenských vztahů a hospodářských systémů. 6) Sociální, hospodářská a kulturní diverzita a její odraz v historických pramenech: V rámci tohoto podprogramu budou důsledným analytickým a textologickým studiem sledovány stopy historických skutečností v historických pramenech (problematika společenské paměti v historickém vývoji a její prameny, vývoj vertikální a horizontální mobility společnosti v českých zemích, modernizace struktur správy v 19. a 20. století). 7) Historie ve veřejném prostoru: Výzkum bude zkoumat vzájemnou interakci dějin a veřejného prostoru, a to zejména v jeho vybraných segmentech (historická paměť, politika, popularizace).