Filozofická fakulta

AI Jazykověda

Program volně navazuje na PRVOUK P10 – Lingvistika (pojítkem je jak obsahová souvislost, tak participace některých řešitelů PRVOUKu), zároveň ale jeho hranice v mnoha ohledech překračuje a rozšiřuje: (i) tematicky je navrhovaný Progres bohatší, zaměřuje se na některé nové, dříve neřešené aspekty; (ii) je zřetelněji strukturován do jasně definovaných výzkumných oblastí, jež pomůže prohloubit mezioborovou spolupráci mezi akademiky z různých pracovišť FF UK; (iii) klade zásadní důraz na témata, která jsou stěžejní v moderní lingvistice (analýza spontánní řeči atd.). Navrhovaný program je také propojen s jednou z profilových oblastí UK, projektem Jazyk a lidská mysl: kde se berou naše dorozumívací schopnosti (hlavní řešitelka doc. M. Friedová). Obsahové pojítko představuje mj. zájem o proměnlivost jazyka a jazykových systémů a kognitivně orientované lingvistické teorie. Jazyk je nezbytným prostředkem k získávání nového poznání, k interpretaci poznaného a k přenosu všeho, co každé společenství lidí sdílí a potřebuje sdělovat: společnou kulturu, společenskou praxi, informace, emoce, postoje atd. Je tudíž nejen užitečným nástrojem ve všem lidském konání, ale sám také nezastupitelným předmětem zkoumání, protože hlubší pochopení jeho podstaty nabízí vhled i do řady dalších aspektů lidské jedinečnosti a člověka jako kulturního subjektu. Protože je jazyk svébytnou kombinací kognitivní výbavy každého jedince a společenskou praxí podmíněného chování uživatelů jazyka ve verbální interakci, možnosti interdisciplinárního propojení jsou široké a lingvistika představuje přirozené pojítko mezi obory humanitními, společenskovědními a biologickými. Cílem projektu tak bude zastřešení těch fakultních oborů, které se k této základní charakteristice lingvistického výzkumu váží. Program je rozčleněn do čtyř výzkumných oblastí, jejichž dílčí témata se však mohou do různé míry vzájemně kombinovat, ať už na základě jazykové příbuznosti, konkrétní roviny lingvistického popisu, specifického souboru jazykových jevů, na pozadí určitého teoretického modelu atd.: (1) synchronní analýza jazykových jevů v jazyce psaném i zejm. mluveném, (2) diachronní analýza jazykových jevů doložených v autentickém historickém materiálu, (3) zkoumání jazyka a jazyků z komparativní perspektivy a (4) zkoumání otázek spojených s osvojováním, vývojem, předáváním a rozpadem jazyka.