Fakulta humanitních studií

AA Filosofie a náboženství; AJ Písemnictví, masmédia, audiovize; AL Umění, architektura, kulturní dědictví

V navrhovaném programu jde o výzkum, který se pohybuje především v oblasti současné kontinentální filosofie, a to fenomenologie, sémiotiky, hermeneutiky a filosofické antropologie, ale který čerpá, zejména ve své sémiologické části, i z anglosaské oblasti (teorie komunikace, lingvistika, vizuální studia, performativní studia, urbánní antropologie aj.). Projekt jako celek navazuje na výzkumné granty a projekty (Výzkumné záměry) realizované na Fakultě humanitních studií v posledních patnácti letech její existence, a zejména na spolupráci v rámci PRVOUK, projektu P 18 „Fenomenologie a sémiotika“, v posledních pěti letech (2012-2016). V centru badatelského zájmu stojí jak stěžejní tradiční otázky filosofie, z jejichž reinterpretace historicky vyrůstají fenomenologie a filosofická antropologie, tak nové otázky týkající se role semiózy v procesu sdělování, které jsou studovány prostřednictvím studia komunikačních strategií, jejich sociálních předpokladů a účinků. Na jedné straně se zaměření navrhovaného programu na otázky, v jejichž rámci se filosofický výzkum na Fakultě humanitních studií uskutečňuje především, týká klasických filosofických témat, jako jsou vztah racionality a smyslovosti, subjektivity a tělesnosti, života a smrtelnosti, „danosti“ světa, povahy fenoménu, neskrytosti, a konstituce prostoru a času. Tato a další témata jsou předmětem výkladu klasických textů evropské, ale i mimoevropské provenience. Nezbytné východisko těchto výzkumů v dějinách filosofie v užším slova smyslu se doplňuje se studiem starověkých a středověkých textů v různých kulturněhistorických, náboženských a sociálních kontextech. Výzkum v této oblasti tak nutně přerůstá v multidisciplinární přístupy spojující filologii, intelektuální dějiny, religionistiku, rukopisná studia, atp. Na straně druhé projekt klade důraz na výzkum opouštějící jednoznačnou tradiční vázanost na verbální sféru a pronikající do oblasti vizuální a auditivní. Je obrácený k otázkám a výzvám dnešního světa tím, že reflektuje komunikační procesy, které se odehrávají v současné společnosti, včetně mediální oblasti. Na základě metodologických nástrojů poststrukturalistické sémiotiky jsou tu předmětem zkoumání především vztahy reprezentace a interpretace, podoby autorství a kreativity v nových médiích, proměny urbánního prostoru, mocenské technologie a jejich působení v současné společnosti. I sémiotický výzkum je proto z povahy věci koncipován multidisciplinárně. Souvisejícími tematickými oblastmi, které zmíněná badatelská zaměření vzájemně propojují, jsou vztahy jednání, kreativity a rétoriky, a to jak v oblasti etiky a politiky, tak filosofie umění, umělecké praxe a estetiky.