Q26 - Molekulová, buněčná a patofyziologická podstata nemocí II

Participující fakulty (vysokoškolské ústavy) UK

1. lékařská fakulta

Vědní oblast

Biomedicína. Molekulová medicína. CE Biochemie; EB Genetika a molekulární biologie; ED Fyziologie; EE Mikrobiologie, virologie; FB Endokrinologie, diabetologie, metabolismus, výživa; FF ORL, oftalmologie, stomatologie; FF Pediatrie; FG Onkologie a hematologie; FN Epidemiologie, infekční nemoci a klinická imunologie

Rada programu

prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc. (koordinátor)
doc. Ing. Karel Holada, Ph.D.
prof. MUDr. Michal Holub, Ph.D.
prof. Ing. Stanislav Kmoch, CSc.
prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc.
doc. PhDr. MUDr. Jan Payne, Ph.D.
prof. MUDr. Tomáš Stopka, Ph.D.
MUDr. Ivan Šebesta, CSc.
prof. MUDr. Jiří Zeman, DrSc.
doc. MUDr. Jan Živný, Ph.D.
prof. MUDr. Tomáš Honzík, Ph.D.
doc. RNDr. Jiří Petrák, Ph.D.

Anotace

Vazba na předešlý program: Navrhovaný program navazuje na program PRVOUK 24 i na předchozí a dlouhodobé výzkumné zaměření navrhujících pracovišť a jejich předchozí úspěšnou spolupráci. Cílem programu je zkoumat mechanismy vzniku nemocí na molekulární úrovni od genetických, epigenetických dějů až po fenotypové projevy u různých okruhů nemocí s vytvořením teoretických základů pro nové diagnostické a terapeutické postupy. Program má prohloubit již existující spolupráci navrhujících pracovišť, udržet jejich klíčové týmy a poskytnout prostor pro některá dílčí nová témata vycházející z dosavadního výzkumu, včetně spolupráce s týmy působícími v nově vzniklém pracovišti BIOCEV. V programu budeme řešit následující tematické okruhy analogické předcházejícímu programu: I. Dědičné, metabolické a degenerativní nemoci a) identifikace genetických příčin u lidských onemocnění: hledání a charakterizace genetických příčin u širokého spektra vzácných onemocnění (dědičné metabolické choroby, nemoci ledvin, myokardu, očí); b) charakterizace genetické architektury vybraných komplexních onemocnění (např. neurodegenerace); vývoj nových diagnostických metod založených na metodách sekvenování nové generace (jak celoexomového, tak využití panelů genů); c) studium vybraných fyziologických a patofyziologických mechanismů. S využitím metod buněčných, proteomických a metabolomických se program zaměří na studium interakce mitochondrií a lysosomů s dalšími organelami, modifikaci proteinů N-acetylglykosaminem, na poruchy metabolismu hemu, metabolismu a transportu purinů a poruchy metabolismu anorganických i organických sloučenin síry s cílem získat nové poznatky o molekulové podstatě a regulaci vybraných procesů a jejich úloze při vzniku lidských nemocí, dále též s cílem hledat nové markery onemocnění, případně i možné nové terapeutické postupy. II. Vývojové, epigenetické a adaptační mechanismy: K hlavním tématům a okruhům patří normální a patologická diferenciace a proliferace buněk včetně buněk kmenových se zaměřením na (onko)hematologii. Epigenetické mechanismy leukemogeneze, využití myších transgenních systémů pro studium vybraných molekul v krvetvorbě. Využití patofyziologických a molekulárních poznatků pro vývoj terapie nádorových a degenerativních onemocnění včetně experimentální terapie lymfomů. Regenerace poškozené tkáně ve vztahu k molekulárním mechanismům dělení progenitorových buněk. Metabolismus železa při poruchách krvetvorby. Studium biomarkerů a jejich patofyziologických souvislostí. Regulace genové exprese jadernými receptory a jejich koregulátory v modelových bezobratlých organismech a v savčích buněčných kulturách. Počítačové modelování fyziologických a patofyziologických procesů (kódování v CNS, integrativní fyziologie). Adaptační reakce buněk a tkání na fyzikálně chemické faktory, interakce buněk s nanomateriály a s kompozitními materiály coby nosiči buněk pro regenerativní medicínu a biologické aspekty transplantace rohovky (příprava nových štěpů, substituce limbálních kmenových buněk, kultivace a transplantace buněk endotelu rohovky a sítnice). III. Interakce mikroorganismů a hostitele: Biologie vybraných bakterií a prvoků; výzkum patogenese vybraných infekčních onemocnění; reakce hostitele při interakcích s viry, priony, bakteriemi a prvoky na buněčné a molekulární úrovni; vývoj nových sterilizačních technik a diagnostických postupů. Studium imunitní odpovědi při sepsi s důrazem na studium imunitní dysregulace, a studium biomarkerů pro časnou diagnostiku etiologie i komplikací sepse. IV. Etické aspekty molekulové medicíny: etické problémy personalizované medicíny, biobankingu, etická dilemata spojená s využitím technologií sekvenování nové generace (NGS) v genetice, genomice a etické problémy spjaté s novorozeneckým screeningem. Očekávané výstupy: Rozvoj daných vědních oblastí nejen na UK, ale i v ČR a na mezinárodní úrovni. Získání poznatků fyziologických a patofyziologických mechanismů od úrovní molekulárních, genomických, proteomických, metabolomických s následnou aplikací v preklinické a klinické praxi (diagnostika – genetická, nové biomarkery onemocnění, terapie i prevence). Kromě publikačních cílů (časopisy s vyšším a vysokým IF) program přispěje k dalšímu rozvoji postgraduálního vzdělávání, spolupráci týmů na úrovni programu, na úrovni národní a mezinárodní.

Účastníci programu - akademičtí a vědečtí pracovníci

20172018201920202021
1.LF139139166169

Účastníci programu - Ph.D. studenti

20172018201920202021
1.LF1919223



Zpět na přehled programů Progres


Poslední změna: 21. leden 2018 23:45 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208






Jak k nám