3. lékařská fakulta

FK - Gynekologie a porodnictví, EC – imunologie, EB – genetika a molekulární biologie, FG - pediatrie, FA - kardiovaskulární nemoci, BO - biofyzika a biomechanika

Program Progres je členěn do dvou základních tematických celků. Každý tematický celek se věnuje několika vědním oblastem a je členěn na podskupiny. Základní tematické celky jsou: 1. Patologie reprodukčních orgánů ženy 2. Fetální intrauterinní a postnatální komplikace novorozence v souvislosti s fetoplacentární patologií. 1. Patologie reprodukčních orgánů ženy Vaginálně vedený porod a těhotenství představuje nejvýznamnější rizikový faktor pro vznik a rozvoj dysfunkce pánevního dna, které zásadním způsobem negativně ovlivňuje kvalitu života ženy. V současné době jsme získali již relativně přesnou představu o tom, co se děje s pánevním dnem v návaznosti na první těhotenství a porod (projekt PRVOUK). Velkou otázkou však zůstává, jaký vliv mají další těhotenství a porody na funkci pánevního dna. a) Cílem projektu je formou prospektivní longitudinální studie sledovat vliv druhého těhotenství a porodu na morfologii a funkci dna pánve u kohorty žen, které byly sledovány před, během a po prvním těhotenství a porodu (víme přesně s jakým funkčním a morfologickým nálezem žena vstupuje do druhé gravidity). b) Cílem projektu je vytvoření prostorového víceprvkového 3D modelu pánevního dna, kde je definována nejenom podpůrná (m. levator ani) ale i závěsná (endopelvická fascie) složka pánevního dna a jednotlivé orgány malé pávne. Tento model bude vytvořen na základě 3T MRI dat zdravé nulipary. Na základě hodnocení dynamických MRI nálezů pacientek se sestupem dělohy a poševních stěn v jednotlivých kompartmentech, se simultánním snímáním tlakových poměrů v oblasti malé pánve a současnou znalostí míry poškození anatomických struktur, budeme schopni ve víceprvkovém modelu pochopit podíl poškození jednotlivých struktur pro rozvoj symptomatického sestupu a lépe (individiálně) plánovat chirurgický přístup a techniku. c) V návaznosti na těhotenství a porod se u řady žen manifestuje komplex bolestivých obtíží v oblasti pánevního dna, spadající do oblasti pudendální neuralgie. Metody konzervativní léčby často selhávají a poslední možností řešení je chirurgická intervence typu deliberace pudendálního nervu. Naším cílem je na základě disekce na kadaverech vypracovat postup pro laparoskopickou dekompresi pudendálního nervu a postup následně implementovat do klinické praxe. d) Maligní proces v těhotenství je vzácnou komplikací s incidencí 1:1,000 těhotenství. Diagnosticko-terapeutický management je složitý vzhledem k participaci matky a plodu. Cílem studie je analýza cirkulujících microRNAs u vybraných typů malignit v těhotenství. Dále je cílem projektu analýza mobility a funkce orgánů malé pánve u žen po komplexní onkologické léčbě se zaměřením na radikalitu onkogynekologických operací. V rámci této části projektu probíhá hodnocení vlivu komplexní onkogynekologické péče na kvalitu života pomocí dotazníkových systémů. 2. Longitudinální komplexní studie fetoplacentární patologie (patogeneze, prenatální diagnostika, prenatální intervence, postnatální sledování a preventivní opatření pro matku a dítě) Porucha vývoje a funkce fetoplacentární jednotky má zásadní vliv na perinatální mortalitu a morbiditu. Morbidita spojovaná s poruchou fetoplacentární jednotky je nejenom krátko a střednědobá, ale souvisí i s rozvojem řady chronických onemocnění v pozdějším životě kompromitovaného jedince. Souvislost mezi expozicí plodu zhoršeným podmínkám a zvýšeným výskytem některých chorob v postnatálním vývoji je dávána do souvislosti s jevem označovaným jako fetální programování. Jedná se o aktivaci kompenzačních procesů během nitroděložního vývoje, které si s sebou jedinec po porodu odnáší do postnatálního období. Zásadní jsou data poukazující na zvýšené kardiovaskulární riziko v dětském věku, v období dospívání a dospělosti. Dále nelze vyloučit, že plod s fetoplacentrární patologií vykazuje morfologické změny CNS, které jsou patrné již během nitroděložního vývoje a mohou souviset s abnormálním psychomotorickým vývojem v dětství. a) Cílem projektu je včasná identifikace rizikových skupin těhotných žen (optimálně v I. trimestru na základě kombinace biofyzikálních a biochemických markerů), včasná prevence rozvoje klinických příznaků (aplikace adekvátní medikace před 16. gestačním týdnem, určení diagnostického postupu pro plody s časnou formou fetoplacentární dysfunkce ( 32. g.t.), sledování postnatálního vývoje dětí s poruchou funkce placenty. b) Cílem projektu je selekce těhotných s pozdní formou poruchy fetoplacentární jednotky (32. g.t.), která může souviset nejenom s primární pozdní poruchou funkce placenty, nebo se může jednat o sekundární změny v důsledku hypoperfuze uteroplacentární jednotky při kardiální insuficienci těhotenstvím zatíženého myokardu. Využity budou sonografické parametry fetomaternální, maternofetální a fetální cirkulace společně se sérovými analyty mateřského séra. c) Dalším cílem projektu je poskytnutí komplexního preventivního kardiovaskulárního programu matkám po komplikovaném průběhu gravidity (preeklampsie, FGR, SGA, gestační hypertenze) a jejich dětem narozeným z takto komplikovaných gravidit.