Q34 - Komplexní studie vybraných komplikací souvisejících s patologickým průběhem těhotenství

Participující fakulty (vysokoškolské ústavy) UK

3. lékařská fakulta

Vědní oblast

FK - Gynekologie a porodnictví, EC – imunologie, EB – genetika a molekulární biologie, FG - pediatrie, FA - kardiovaskulární nemoci, BO - biofyzika a biomechanika

Rada programu

doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. (koordinátor)
prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D.
prof. MUDr. Ladislav Krofta, CSc.
prof. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA
MUDr. Petr Velebil, CSc.
prof. MUDr. Michael Halaška, Ph.D.

Anotace

Program Progres je členěn do dvou základních tematických celků. Každý tematický celek se věnuje několika vědním oblastem a je členěn na podskupiny. Základní tematické celky jsou: 1. Patologie reprodukčních orgánů ženy 2. Fetální intrauterinní a postnatální komplikace novorozence v souvislosti s fetoplacentární patologií. 1. Patologie reprodukčních orgánů ženy Vaginálně vedený porod a těhotenství představuje nejvýznamnější rizikový faktor pro vznik a rozvoj dysfunkce pánevního dna, které zásadním způsobem negativně ovlivňuje kvalitu života ženy. V současné době jsme získali již relativně přesnou představu o tom, co se děje s pánevním dnem v návaznosti na první těhotenství a porod (projekt PRVOUK). Velkou otázkou však zůstává, jaký vliv mají další těhotenství a porody na funkci pánevního dna. a) Cílem projektu je formou prospektivní longitudinální studie sledovat vliv druhého těhotenství a porodu na morfologii a funkci dna pánve u kohorty žen, které byly sledovány před, během a po prvním těhotenství a porodu (víme přesně s jakým funkčním a morfologickým nálezem žena vstupuje do druhé gravidity). b) Cílem projektu je vytvoření prostorového víceprvkového 3D modelu pánevního dna, kde je definována nejenom podpůrná (m. levator ani) ale i závěsná (endopelvická fascie) složka pánevního dna a jednotlivé orgány malé pávne. Tento model bude vytvořen na základě 3T MRI dat zdravé nulipary. Na základě hodnocení dynamických MRI nálezů pacientek se sestupem dělohy a poševních stěn v jednotlivých kompartmentech, se simultánním snímáním tlakových poměrů v oblasti malé pánve a současnou znalostí míry poškození anatomických struktur, budeme schopni ve víceprvkovém modelu pochopit podíl poškození jednotlivých struktur pro rozvoj symptomatického sestupu a lépe (individiálně) plánovat chirurgický přístup a techniku. c) V návaznosti na těhotenství a porod se u řady žen manifestuje komplex bolestivých obtíží v oblasti pánevního dna, spadající do oblasti pudendální neuralgie. Metody konzervativní léčby často selhávají a poslední možností řešení je chirurgická intervence typu deliberace pudendálního nervu. Naším cílem je na základě disekce na kadaverech vypracovat postup pro laparoskopickou dekompresi pudendálního nervu a postup následně implementovat do klinické praxe. d) Maligní proces v těhotenství je vzácnou komplikací s incidencí 1:1,000 těhotenství. Diagnosticko-terapeutický management je složitý vzhledem k participaci matky a plodu. Cílem studie je analýza cirkulujících microRNAs u vybraných typů malignit v těhotenství. Dále je cílem projektu analýza mobility a funkce orgánů malé pánve u žen po komplexní onkologické léčbě se zaměřením na radikalitu onkogynekologických operací. V rámci této části projektu probíhá hodnocení vlivu komplexní onkogynekologické péče na kvalitu života pomocí dotazníkových systémů. 2. Longitudinální komplexní studie fetoplacentární patologie (patogeneze, prenatální diagnostika, prenatální intervence, postnatální sledování a preventivní opatření pro matku a dítě) Porucha vývoje a funkce fetoplacentární jednotky má zásadní vliv na perinatální mortalitu a morbiditu. Morbidita spojovaná s poruchou fetoplacentární jednotky je nejenom krátko a střednědobá, ale souvisí i s rozvojem řady chronických onemocnění v pozdějším životě kompromitovaného jedince. Souvislost mezi expozicí plodu zhoršeným podmínkám a zvýšeným výskytem některých chorob v postnatálním vývoji je dávána do souvislosti s jevem označovaným jako fetální programování. Jedná se o aktivaci kompenzačních procesů během nitroděložního vývoje, které si s sebou jedinec po porodu odnáší do postnatálního období. Zásadní jsou data poukazující na zvýšené kardiovaskulární riziko v dětském věku, v období dospívání a dospělosti. Dále nelze vyloučit, že plod s fetoplacentrární patologií vykazuje morfologické změny CNS, které jsou patrné již během nitroděložního vývoje a mohou souviset s abnormálním psychomotorickým vývojem v dětství. a) Cílem projektu je včasná identifikace rizikových skupin těhotných žen (optimálně v I. trimestru na základě kombinace biofyzikálních a biochemických markerů), včasná prevence rozvoje klinických příznaků (aplikace adekvátní medikace před 16. gestačním týdnem, určení diagnostického postupu pro plody s časnou formou fetoplacentární dysfunkce ( 32. g.t.), sledování postnatálního vývoje dětí s poruchou funkce placenty. b) Cílem projektu je selekce těhotných s pozdní formou poruchy fetoplacentární jednotky (32. g.t.), která může souviset nejenom s primární pozdní poruchou funkce placenty, nebo se může jednat o sekundární změny v důsledku hypoperfuze uteroplacentární jednotky při kardiální insuficienci těhotenstvím zatíženého myokardu. Využity budou sonografické parametry fetomaternální, maternofetální a fetální cirkulace společně se sérovými analyty mateřského séra. c) Dalším cílem projektu je poskytnutí komplexního preventivního kardiovaskulárního programu matkám po komplikovaném průběhu gravidity (preeklampsie, FGR, SGA, gestační hypertenze) a jejich dětem narozeným z takto komplikovaných gravidit.

Účastníci programu - akademičtí a vědečtí pracovníci

20172018201920202021
3.LF12161517

Účastníci programu - Ph.D. studenti

20172018201920202021
3.LF14131212



Zpět na přehled programů Progres


Poslední změna: 21. leden 2018 23:45 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208






Jak k nám