Přítomni: Mgr. Anna Altová (PřF), doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Bc. Jakub Čech (PF), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), doc. MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LFP), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), MUDr. Veronika Viktoria Matraszek (3.LF), prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D. (3.LF), doc. Jiří Mrázek, Th.D. (ETF), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), ThLic. Mgr. Karolína Štauberová (KTF), prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D. (2.LF), prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS) | doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. (MFF), Karel Maryško (FSV), prof. MUDr. Martin Oliverius, Ph.D. (3.LF), Jiří Pop (PF)

Hosté: prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (KR), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. (KR), prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. (KR)

Program

1. Aktuální zprávy z oblasti vědy a výzkumu a doktorského studia

2. Politika nakládání s výzkumnými daty na UK

3. OR Předcházení střetu zájmů v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem a další postup k úpravě kritérií

4. Různé

1. Aktuální zprávy z oblasti vědy a výzkumu a doktorského studia

Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání Komise pro vědu AS UK. Dotázal se, zda má někdo připomínky k navrženému programu, který stručně představil. Připomínky nikdo nevznesl. Dr. Greger dále předal slovo prof. Krištoufkovi, aby členům komise sdělil aktuální novinky z oblasti vědy.

Prof. Krištoufek uvedl, že první aktualita se týká hodnocení tvůrčí činnosti, kde jsme aktuálně v takové situaci, že pracovní materiál k hodnocení tvůrčí činnosti za roky 2019 až 2023 bude předložen na Vědeckou radu UK tento týden a na Radu pro vnitřní hodnocení UK příští týden k projednání a k připomínkám. Finální stav, jakým hodnocení vstoupí v platnost, je opatření rektorky. Poté, co tento pracovní materiál bude projednán na lednových zasedáních, bude opatření rektorky znovu předloženo v únoru, a to už by měla být finální verze. Pracovní verze bude projednávána i na pracovní skupině pro hodnocení vědy. Na konci února by mělo být opatření vydáno a na začátku března by měla být svolána schůzka s koordinátory vědních oblastí, kde by bylo představeno. Práce na hodnotících zprávách započnou v průběhu března. Pracovní verze bude předložena i na rozšířeném kolegiu rektorky.

Prof. Krištoufek dále uvedl, že jsou pro rok 2024 zafixované prostředky na doktorská stipendia a jsou daná průměrem roku 2018 až 2022. To znamená, že pro rok 2024 již nebudou prostředky přidělovány podle hlav, ale podle hlav za toto pětileté období. Jedna z implikací je to, že pokud bude přijato více studentů, než jich bylo v průběhu v tomto období, prostředky na ně nebudou. Prostředky pro rok 2024 půjdou zatím stále ukazatelem C a výhledově budou do rozpočtů zapuštěny jinak. Fakticky to znamená, že diskuse o finančních záležitostech a na ně navazující věci se výrazně zintenzivní, protože se začneme dostávat do stavu, kdy oborové rady budou finančně napojeny na fakultu a jejich rozhodování nebude moci být odtrženo od finanční reality fakult. Bude třeba ve vnitřních předpisech efektivněji upravit spolupráci mezi děkany a oborovými radami.

Dr. Říha se dotázal, zda se počítá s tím, že by se již fixace provedla podobným způsobem i v rámci UK. Dr. Fontana uvedl, že pro rok 2024 je třeba se nejprve podívat na to, co MŠMT vydá v pravidlech. Naposledy byly k dispozici pouze informace, které šly na reprezentační komisi. Nelze v tuto chvíli říct, zda bude nutné učinit změny v Principech pro rozdělování příspěvků a dotací. V čl. 6 odst. 2 Principů je napsáno, že příspěvek na stipendia pro studenty doktorských studijních programů je přidělován fakultám měsíčně a v souladu s termíny MŠMT. Je třeba počkat na to, co MŠMT udělá a na základě toho aktivovat tento článek.

Dr. Greger tlumočil poznámku doc. Broma z chatu, že lze čekat, že financování doktorandů se bude diskutovat i na zasedání Ekonomické komise AS UK dne 22. února.

Dr. Farkaš uvedl, že jednání Ekonomické komise by nemělo přejímat jednání komise, která se tím zabývá, a nemělo by dublovat její práci. Dotázal se, zda RUK připraví nějaký materiál, který formalizuje jednání oborových rad na jednotlivých fakultách. V tuto chvíli je tato praxe velmi různorodá, a to i v rámci jednotlivých fakult. Měl by se vytvořit nějaký komplexní manuál, který bude sloužit jako vodítko pro členy oborové rady, které uchazeče přijmout. Prof. Krištoufek uvedl, že by to nenazval komplexní manuál, vznik ničeho takového se v dohledné době nepředpokládá. Plánuje však brzy poslat na fakulty a oborovým radám zprávu o aktuální situaci. Po schůzkách na fakultách je mu jasné, že vnímání toho, jak funguje vztah mezi fakultou a oborovou radou a jaké jsou příslušné předpisy, je různé.  O přijetí nerozhoduje oborová rada, ta primárně stanoví pořadí uchazečů, děkani a děkanky pak určují hranici pro přijetí.

Prof. Trka se dotázal, jaká je role Akademie věd v tomto procesu. Prof. Krištoufek uvedl, že schůzka s AV prozatím neproběhla, ale měla by být do diskuse zapojena.

Dr. Říha v souvislosti se zmíněnou změnou předpisů uvedl, že fakulty mají nyní tři týdny na to, aby uplatnily svá stanoviska k připomínkám. Dále uvedl, že věcí, které se týkají doktorského studia, tam příliš nebylo, a dotázal se, zda se jejich okruh bude zvětšovat. Prof. Krištoufek uvedl, že co se týče doktorského studia, bude určitě něco přibývat. Více by o tom věděla doc. Martínková.

Prof. Zahálka uvedl, že pokud je v podmínkách přijímacího řízení nastavený bodový systém, děkan může minimální počet bodů změnit. Dr. Greger uvedl, že by se touto otázkou měla komise zabývat na některém z dalších zasedání a tuto otázku vyjasnit.

Dr. Greger tlumočil připomínku Dr. Farkaše z chatu, který uvedl, že oborové rady by šlo přirovnat k šerifům na divokém západě a každý šerif si tvoří zákony pro svoje vlastní území. Bylo by dobré to v budoucnu ve studijních předpisech upravit.

Dr. Fontana závěrem tohoto bodu uvedl, že vedení UK předpokládá, že materiál k výkonovým indikátorům by měl být k dispozici v první polovině února. Dr. Greger poznamenal, že od toho se bude odvíjet termín příštího zasedání Komise pro vědu AS UK.

2. Politika nakládání s výzkumnými daty na UK

Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. Krištoufkovi.

Prof. Krištoufek uvedl, že materiál byl schválen Vědeckou radou UK a Komisi pro vědu AS UK byl předložen primárně pro informaci, že takováto politika na UK vzniká. Poznamenal, že je důležité, že nakládání s daty se nutně nerovná otevřené vědě a sdílení dat. Nakládání s daty se stává čím dál důležitější součástí projektů i celkového výzkumného prostředí v ČR. Nemá smysl zacházet do detailů, hlavní sdělení je, že tato oblast je pro vedení UK důležitá a silně do ní vstupuje. Společně s ostatními veřejnými vysokými školami by měla být silným hráčem. S tím souvisí i otázka šíření osvěty o tom, že nakládání s výzkumnými daty má smysl řešit, což bude pro UK výzva. O následujících krocích bude Komise pro vědu AS UK informována.

Dr. Greger upřesnil, že materiál bude projednávat plénum AS UK na svém únorovém zasedání, Komise pro vědu AS UK k němu tedy musí zaujmout stanovisko.

Prof. Zahálka se dotázal, zda bude tato oblast nějakým způsobem propojena s práci Komise pro etiku ve výzkumu. Prof. Krištoufek uvedl, že to je jedna z věcí, která by mezi následné kroky měla patřit.

Prof. Moťovská ocenila přípravu předloženého materiálu a uvedla, že ulehčí práci u mnoha projektů, které jsou uzavírány mezi institucemi. Např. MUNI má velice detailně propracovanou datovou politiku a velmi jim to pomáhá.

Doc. Brom uvedl, že v čl. 5.1 je uvedeno, že pokud dochází k výměně osobních údajů s třetí stranou, musí být mezi UK a touto třetí stranou uzavřena smlouva o přenosu dat. Dotázal se, zda bude z RUK poskytnut nějaký centrální vzor takové smlouvy. Prof. Krištoufek uvedl, že při práci na těchto vzorech bude RUK chtít fakultám pomoci. U konkrétních případů, kde se to bude opakovat, bude centrum určitě nápomocné. Doc. Brom uvedl, že se trochu děsí toho, že bude 700 lidí uzavírat různé smlouvy. Práce, která s tímto jedním bodem souvisí, může být dost velká. Prof. Moťovská doplnila, že si neumí představit, že není uzavřen informovaný souhlas na účasti v projektu, a že jedna instituce předává účastnická data jiné instituci, ani když je zasmluvněna. Doc. Brom uvedl, že si myslí, že na mnoha oborech je to úplně běžná praxe. Samozřejmě je účastníky podepsaný informovaný souhlas, ale data se evidují na cloudech, do kterých mají přístup zástupci obou institucí. Prof. Moťovská uvedla, že by se to nemělo dělat, přenos dat mezi institucemi je nebezpečná věc. Prof. Krištoufek uvedl, že není až tak relevantní, zda by to přineslo nějakou byrokratickou zátěž, ale relevantní je to, že to, co popsal doc. Brom, není dobře ani teď nezávisle na existenci nějakého materiálu. Doc. Dolejší uvedl, že rozumná mezifáze je, aby se klauzule o ochraně osobních údajů přidala do smluv uzavřených s jednotlivými ústavy o provozování doktorského studia.

Dr. Říha uvedl, že další úpravu předpisů bude vyžadovat úprava odpovědnosti výzkumníka. Dotázal se, jaká je sankce v případě, kdy student bude s daty nakládat v rozporu s pravidly. Prof. Krištoufek uvedl, že je to dobrá otázka. Dr. Říha uvedl, že odpovědnost se přenáší na vedoucího a zdá se mu, že případná úprava bude vyžadovat projednání s odborovými organizacemi. Prof. Krištoufek uvedl, že sankce a penalizace v tomto ohledu nejsou explicitní téměř nikde. Souhlasí, že následné předpisy, které by z toho potenciálně mohly vyplynout, by mohly být hodně citlivé.

Doc. Dolejší uvedl, že se mu líbí, že je v materiálu explicitně uvedeno, že má doporučující charakter. Dotázal se, jak je to s dalšími daty, které jsou spojené s akademickou činností. Typický příklad jsou organizace letních škol, při kterých dochází ke sběru dat o účastnících a podobně. Bylo by dobré poskytnout nějaký návod k nakládání s těmito daty. Prof. Krištoufek uvedl, že v aktuální situaci je ambice zabývat se čistě výzkumnými daty. Tato další data na něj působí spíše jako osobní data spadající spíše pod ochranu osobních údajů.

Usnesení

„Komise pro vědu AS UK projednala materiál „Politika nakládání s výzkumnými daty na UK“ a vyjádřila k němu kladné stanovisko.“

15 pro – 0 proti – 0 zdrž.

Schváleno

3. OR Předcházení střetu zájmů v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem a další postup k úpravě kritérií

Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, uvedl tento bod a předal slovo prof. Kuklíkovi.

Prof. Kuklík připomněl, že tato oblast se řešila minulý rok a padla shoda na návrhu postupu řešení, z nějž první část byla vydání příslušného opatření rektorky, které nabylo účinnosti 1. května 2023 a obsahuje část dohodnutých doporučení, které bylo možno aplikovat poměrně rychle. Druhá část se pak měla týkat zejména změn v přílohách opatření rektorky týkajících se doporučených kritérií. Vedení UK se dvakrát obrátilo na fakulty s žádostí o jejich návrhy pro tuto oblast. Zároveň se obrátilo na všechny rady Cooperatií, kde byl termín pro jejich vyjádření do konce října. Původně předpokládal, že by byly přílohy spojeny právě i s úpravou oblasti střetu zájmů, ale v průběhu října a listopadu se při řadě jednání s NAÚ ukázalo, že by si NAÚ představoval, že by UK měla mít úpravu oblasti střetů zájmů při habilitačních a jmenovacích řízeních detailnější. Vzhledem k tomu, že se tento požadavek projevil i v projednávání konkrétních žádostí o prodloužení či udělení akreditací, rozhodlo se vedení UK vyhovět, aby nevystavilo NAÚ pokušení nějaké z těchto řízení přerušit či zastavit. Připravilo tedy rámcové opatření o středu zájmů, které umožní fakultám si ponechat vlastní úpravu nebo přijmout úpravu univerzitní. Vedení UK se ze stejného důvodu rozhodlo vyhovět i termínu, který byl ze strany NAÚ stanoven do konce roku. O předpisu proběhla dvě jednání na Vědecké radě UK. Prof. Kuklík se původně domníval, že na dnešní zasedání předloží i návrh třetí části změny, a to úpravu zmíněných příloh, ale ze zjevných důvodů se vedení UK věnovalo jiným záležitostem. Pro příští zasedání Komise pro vědu AS UK by měl být připraven i tento materiál. Dále uvedl, že mu přišlo důležité, aby se fakulty mohly vyjádřit k jednotlivým aspektům předloženého materiálu, a to nejen v oblasti vědecké. Ne všechny fakulty této možnosti využily, názory na úpravu jsou různé. Vedení UK bude pokračovat v koncepci, že kritéria budou skutečně doporučující a budou respektovat možnost fakult upravit si pravidla podle vlastních specifik. Zároveň chce vedení UK přidat některé podněty, které se objevily v diskusi. Závěrem uvedl, že ne všechny rady Cooperatio na výzvu k vyjádření zareagovaly, jiná vyjádření byla naopak velmi obsáhlá. Součástí předloženého dokumentu bude i to, jak se kdo vyjádřil.

Dr. Farkaš uvedl, že je rád, že diskuse o tomto tématu probíhá. Rozumí důvodům, pro které byl materiál přijatý bez širší diskuse a je rád, že tato nyní probíhá. Upozornil na Etický kodex MFF, který se oblasti střetu zájmů rozsáhle věnuje a uvedl, že ho mrzí, že se příslušné OR tímto materiálem více neinspirovalo. Mnoho oblastí potenciálního střetu zájmu, které považuje za důležité, OR vůbec neřeší, a z toho důvodu by bylo dobré, aby ještě prošlo revizemi. Prof. Kuklík uvedl, že všechny fakulty měly možnost vyjádřit se k jednotlivým oblastem včetně většiny těch, které zmínil dr. Farkaš. Souhlasí s tím, že tam není všechno a přislíbil, že otázkou střetu zájmů obecně se vedení UK bude zabývat ještě ve zvláštním předpise, který bude obecnější a bude řešit alespoň část zmíněných otázek. Návaznost OR na Etický kodex prof. Kuklík s děkanem MFF konzultoval. Závěrem uvedl, že hlavní odpovědnost za předcházení střetu zájmů v řízeních má děkan fakulty. Dr. Farkaš uvedl, že je zklamaný, že nevznikla shoda na poměrně jasných případech střetu zájmů. Prof. Kuklík uvedl, že z diskuse s právním odborem RUK vyplynulo, že pokud by se vedení UK snažilo vyjasnit definici a všechny případy, trvalo by jeho přijetí do poloviny roku 2024. Vzhledem k tomu, že vedení UK potřebovalo předpis přijmout do konce roku, rozhodlo se pro kompromis.

Dr. Jirkovský uvedl, že byly velké debaty kolem toho, co znamená pojem „častý spoluautor“, a že výsledkem debat bylo, že je to kolem 30 %. Podíval se na obdobný dokument na MUNI a přijde mu, že 30 % je docela dost (na MUNI je to 20 %). U oponenta má MUNI navíc vysloveně uvedeno, že nesmí jít o spoluautora vůbec. Prof. Kuklík uvedl, že při projednávání s fakultami vedení UK zdůrazňovalo, že toto jsou otázky, které má posoudit děkan. Zopakoval, že to, co umožnilo přijmout tento předpis, je společný jmenovatel. Prof. Zahálka poznamenal, že nejde vše technicistně popsat a je třeba k jednotlivým případům přistupovat se zdravým rozumem. Komisi sestavuje děkan a navrhuje jí Vědecké radě. Ve většině případů má pak komise už jen jednoho člena z UK a ostatní členové se musí s pravidly, které na UK platí, seznámit. Prof. Kuklík uvedl, že nemalá část fakult v odpovědích uvedla pouze to, že na to, aby nedošlo ke střetu zájmů, dbá děkan.

Dr. Greger tlumočil připomínku dr. Farkaše, že na MFF je pravidlo, že člen komise nesmí být spoluautorem článku v posledních 10 letech, respektive spoluřešitelem grantu v posledních 3 letech.

Doc. Dolejší uvedl, že vnímá, že v procesu šlo o společný jmenovatel. Je to otázka prestiže příslušné fakulty, jaká kritéria si stanoví, a důležité je, aby je uměla obhájit. Jistý střet zájmů je normální a ku prospěchu, spoluautoři často vědí, jak daný akademik pracuje. Dále uvedl, že by bylo dobré, kdyby za slovem „často“ byl v dokumentu odkaz, kde čtenář nalezne vysvětlení.

Doc. Mrázek poznamenal, že u některých oborů bude v případě přísného omezení problém komise vůbec obsadit.

4. Různé

V tomto bodě nikdo nevystoupil.

Dr. Greger, předseda Komise pro vědu AS UK, poděkoval všem za účast a zasedání ukončil.

Zapsala: Mgr.Anna Matoušková, tajemnice Legislativní komise AS UK

Vidi: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK