Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Matouš Hartman posbíral otevřená svědectví čtyř českých emigrantů, kteří se roku 1973 stali svědky Pinochetova státního převratu v Chile. Za svou práci získal druhé místo v letošním ročníku soutěže Prémio Iberoamericano.

Vyprávíte příběh Čechů, kteří zažili převrat v Chile. Jak jste se k tématu dostal?

Při práci na české ambasádě se mi podařilo získat kontakty na několik Čechů, kteří byli přítomni puči v Santiagu de Chile roku 1973. Udělal jsem s nimi rozhovory, a ty jsem dál zpracoval. Chtěl jsem zjistit, jak puč prožívali příslušníci socialistického národa, kterým v té době Československo bylo. V roce 1973 zavládla v zemi pravicová diktatura a východní blok se stal nepřítelem číslo jedna.

Jak to s nimi dopadlo?

Museli emigrovat. Jen jedné respondentce prohledali dům.

Tušil jste, že postoupíte mezi finalisty?

Čekal jsem, co se bude dít. Odevzdal jsem práci, která nebyla jen čistou esejí, byly to příběhy čtyř lidí. Říkal jsem si, že by práce mohla porotu zaujmout tím, že je jiná. A povedlo se.

První a třetí místo obsadily studentky Masarykovy univerzity Kateřina Rottová a Alice Hříbalová, čestné uznání si odnesla Kateřina Lamaczová z Univerzity Palackého v Olomouci.

Všem oceněným blahopřejeme!

Soutěž pro vysokoškolské studenty pořádají zástupci diplomatických misí iberoamerických zemí akreditovaných v České republice. Porota, složená z nejvyšších zástupců velvyslanectví Argentiny, Brazílie, Chile, Kuby, Mexika, Peru, Portugalska, Španělska a Venezuely vybírala z 23 přihlášených textů zaměřených na problematiku latinskoamerických zemí a zemí Pyrenejského poloostrova, psaných ve španělském či portugalském jazyce.

autor: red.

foto: René Volfík