Přítomní: Mgr. Anna Altová (PřF), Bc. Martina Pustková (FHS), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), prof. MUDr. Martin Oliverius, Ph.D. (3.LF), prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. (FSV), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), Mgr. Andrej Farkaš (MFF), Petr Gangur (PF), doc. MUDr. Jan Gojda, Ph.D. (3.LF), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), Kamila Kočí (3.LF), JUDr. Jan Hořeňovský (PF), MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LFP), doc. David Vopřada, Dr. (KTF), Prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D. (3.LF)
Hosté: prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (RUK),
Novinky z vědy na UK
Výkonové ukazatele
Doktorské studium
Hodnocení tvůrčí činnosti na UK za roky 2019-2023
Dr. Greger zahájil zasedání a stručně představil program dnešního jednání. Na příště bude zaslán materiál týkající se Výkonových ukazatelů vědy. Členům komise byl také rozeslán formulář k hlasování o dalších termínech jednání, prosí tímto o jeho vyplnění do pátky.
Prof. Krištoufek – Za poslední 1-2 měsíce nastal kvapný posun. Byly schváleny a vypsány nové UNCE, které byly vyhlášeny na začátku dubna. Struktura se drží stejná: na 6 let, na podporu mladých pracovníků, jen nastaly drobné úpravy v parametrech (způsob kofinancování ze strany fakult), ale strukturálně je to jen drobná změna. Probíhá kolo nových Primusů, hodnoceny budou na dubnových komisích. Zásadní změny neproběhly, v zadávací dokumentaci se jen ujasnily technické parametry. Zaměřili jsme se na vracející se pracovníky se zahraniční zkušeností, to bude důležité zdůraznit hodnotícím komisím. Strukturálně se ale nic nemění, Primusy jsou čtyřleté, v tom pokračujeme. Dobíhá poslední rok prodlužujících se z varianty 3+2, rozhodnutí je i na doporučení mezinárodní rady, která se sejde v polovině května.
Byla vyhlášena soutěž monografií, upravili jsme definici toho, co vlastně monografií je a co není. Příkladem, co není monografií, jsou soubory prací či sborníky.
Byly vyhlášeny výsledky GA UK, kde se drží úspěšnost nad 30 % napříč panely, není tam výrazná dysbalance. U SVV se rozdělovalo o trochu více financí, přišlo asi o 8 mil. Kč více na GA UK a SVV, vycházelo se z propočtu MŠMT, grantová rada následně navrhla rozdělení v rámci fakult.
Dr. Greger přečetl podnět od prof. Krejska, který byl zaslán do konference Komise pro vědu AS UK: Dovoluji si zaslat podnět, který považuji pro fungování vědy a kariérní růst na UK za klíčový. Zatím na UK chybí jasný návod, které časopisy jsou považovány za kvalitní a které za rizikové. V oblasti biomedicíny je komunikováno, včetně naší fakulty, že za problematické časopisy jsou považovány např. časopisy platforem MDPI, Hindawi a Frontiers. Není však k dispozici jednoznačný seznam časopisů, ve kterých publikované práce nebudou v budoucnu uznány jako součást kariérního růstu zaměstnanců UK, např. jako součást řízení k obhajobě disertační práce, habilitačnímu a jmenovacímu řízení. Podle mého názoru absence takového vnitřního předpisu vytváří nejistotu a oslabuje vědecký výkon studentů a učitelů UK. Ocenil bych názor J.M. pana prorektora prof. Krištoufka v této věci.
Prof. Krištoufek – Nemyslí si, že je toto proveditelné, nemůžeme mít list ne/povolených časopisů. Kam zasílat články a kam ne je na rozhodnutí každého jednotlivého člověka, nelze proto žádné takové seznamy produkovat. Pak bychom se pasovali do arbitra toho, co je/není správné, do té pozice se dostat nechceme. Ani nechceme predikovat budoucnost. Je to nepříjemné, ale je třeba s tím pracovat. Stanovisko vědecké rady je takové, jaké je, ale je podobné tomu, co dříve vydal MFF: je zkrátka třeba si dávat na tyto časopisy pozor. Může se to odrazit v kariérním růstu a habilitačních řízeních, ale to probíhá takřka výlučně na fakultách. Jejich orgány jsou dostatečně kvalifikované na to, aby byla pravidla nastavena tak, aby fungovala. Souhlasí ale, že situace okolo těchto nakladatelství není šťastná. Rozhodnutí, kterým směrem půjdeme, je na každém jednotlivci. V rámci svých oborů ale všichni víme, které časopisy jsou dobré. Snažíme se zdůrazňovat, že je důležitý celkový profil uchazeče a uchazečky. Nešťastná je situace aktuální, kdy se řeší jeden starý článek, ale zapomínáme, že následně publikoval v kvalitních časopisech. Musíme zlepšit prezentaci kvalitních výsledků a nezaměřovat se jen na to špatné.
Dr. Greger – Na minulých setkáních jsme si řekli, že se bude monitorovat podíl výstupů autorů z UK v časopisech MDPI. Pokud platí, že byl výrazně rostoucí, tak to může poměrně zkreslit ať již indikátory výkonovou nebo ovlivnit kvalitativní hodnocení. Diskuze nad 2 návrhy, první bylo samostatně vyčlenit MDPI výstupy v rámci bibliometrické zprávy, což bylo zamítnuto, udělat hranici je obtížné. Alternativní návrh je, že by se za jednotlivé vědní oblasti vzalo 10 nejčastější časopisů, kde se hojně publikuje, a tento seznam by byl součástí zahraničního hodnocení peer review. Když se tam za obor 2x objeví MDPI, tak na to upozorníme. Jak ale v kvantitativním, tak i kvalitativním posuzování využijeme hlasu odborníků, kteří to rozpoznají? Dále by jej zajímalo, kdy bude aktualizovaná zpráva o open access na UK, v rámci které jsme to již diskutovali a dohodli se o její periodické roční aktualizaci.
Prof. Krištoufek – Kdy byla loni analýza neví, ale dělá se každoročně. Co se týče analýz nakladatelství, tak to není jednoduché, je třeba je zanalyzovat. Co se týče časopisů, kde nejvíce publikujeme, tak to se pokusíme zapracovat do podkladu k samotnému hodnocení. Věříme do nějaké úrovně aproximace tomu, že nějaká metrika alespoň trochu popisuje realitu. Pokud tomu do jisté míry věříme, pak diskuze o tom, zda je něco Q1 nebo Q2 postrádá smysl. Buď metrice věříme, nebo nevěříme a musíme dělat něco jiného – ale to moc nechceme, to nemá kdo dělat či to není z čeho zaplatit a jde to mimo logiku čehokoliv. Nerad by proto, aby se těmito směry diskuze ubíraly. Nemyslí si, že z metrik, které máme k dispozici, jichž je velký set, existuje podmnožina těch, které jsou dobré a robustní a jsou schopné bojovat proti nešvarům. Jsme schopni najít nejméně špatné metriky, naštěstí jsou již přiřazované kvartily, takže se posouváme.
Dr. Greger – I WOS postupně vyřazuje časopisy, a my mluvíme jen o negativní lustraci. Jsou i případy velmi kvalitních časopisů, ale AIS stále nemají. Jsou to nové kvalitní časopisy, dle našich metrik nemusí být dobře hodnocené, ale bylo by dobré, aby komise časopis zhodnotila, přestože nemá zatím příslušnou metriku. Můžeme odfiltrovat publikační zkratky, ale i dobré příklady kvalitního publikování, které nejsou tolik vidět. Ne všude probíhá peer review.
Prof. Krištoufek – V tom kvalitativním pětiletém hodnocení tato možnost bude. Pokud v nějaké vědní oblasti bude výstup skvělý a komunitou přijímaný, byť není indexovaný, tak může být hodnocen. Nevylučuje, abychom vypracovali statistiku, ale je proti konkrétním seznamům.
Dr. Greger – Poprosí o zaslání stanoviska vědecké rady, o kterém se mluvilo.
Jedná se o usnesení VIII/6 z jednání Vědecké rady UK ze dne 23. března 2023 „…VR UK doporučuje při publikování dávat přednost časopisům vydávaným prestižními a respektovanými nakladatelstvími a pečlivě zvažovatpublikování v časopisech se sníženou úrovní recenzního řízená (některé časopisy z nakladatelství MDPI, Hindawi apod.).“
Prof. Krištoufek – První částí je institucionální hodnocení za 5 let, druhá část je aktualizací datové základny pro posuzování vědeckého výkonu. Je problematické, že v Principech vycházíme ze starého Progresu. Výchozí stav se tedy nemění, což je špatně, neodráží to aktuální stav věcí. Cílem bylo toto napravit a aktualizovat datovou základnu, která bude použita pro rozdělení základního koláče. Myšlenka je taková, že se to bude propisovat do ukazatele vědeckého výkonu. Z Progresů by byla část fixní a 10 % by se rozdělilo podle nových dat. Postupně bychom do roku 2026 tuto váhu zvedli na 20 %. Tyto změny se lépe dělají, když se roste, ale nyní jsme v situaci, kdy bychom rádi vycházeli z nových dat a růst není zajištěn. Bude se tedy odkrajovat ze zafixovaného, a ne z nového. U toho bychom rádi zohlednili několik faktorů, zejm. následující složky: publikační, Web of Science, Scopus a AHCI. Citační profil daných publikací, které tam jsou, a které pojedou ze SCOPUS, monografie, peníze ze zahraničních grantů, z výzkumu a z excelentního českého výzkumu. Šest kolonek, v návaznosti na to budou koeficienty/váhy. Data jsou připravena, základní modelový výpočet je hotov a nyní můžeme do formálního procesu projednávání. Dne 17. dubna půjde materiál na kolegium rektorky, následně na RKR, na Ekonomickou komisi AS UK a ideálně bude projednán i s Komisí pro vědu.
Dr. Greger – Na Ekonomické komisi se povede větší diskuze o tom, jak se to propisuje do financí/principů, zatímco naše komise řeší to, jak se to skládá interně. Nyní je nepříjemná situace, že to má stát hodně peněz. Možná by bylo lepší, aby se diskuze neuspěchala. Pokud to budete mít brzy hotové, tak by byl rád, kdyby bylo možné to předem alespoň připomínkovat. Bude tam prostor to předtím konzultovat?
Prof. Krištoufek – Před RKR to půjde proděkanům pro vědu, ale zajímá jej, tak to udělat efektivně organizačně. Diskuze o tom, co tam má a nemá být, spíš nebude, jelikož jsme si jisti tím, co tam je. O ne/zahrnutí již tedy nemůžeme diskutovat. Konstrukce trvala dlouho, proto je rád, že jsme to dostali do tohoto stavu. Považuje za malý zázrak, že se nám to povedlo dát dohromady. Je to potřeba a je to něco, po čem fakulty dlouhodobě volají.
Dr. Greger – Kdy bychom mohli dostat sepsaný návrh?
Dr. Šima – bylo by dobré to odvíjet od posledního termínu. Bude-li to předloženo s Principy na rok 2024, tak bychom to rádi měli jako Komise s nějakým předstihem před tímto datem.
Prof. Krištoufek – Principy 2024 půjdou nejspíše na květnové plénum AS UK. Podklad můžeme poslat poté, co projde alespoň KR.
Dr. Greger – Zatím to vypadá na zasedání Komise pro vědu na 3. či 4. května, ale hlasování stále běží. Rád by, kdyby to tedy bylo nejpozději 17.4. posláno oběma komisím (VEDASUK i EKASUK).
Prof. Krištoufek – Novinky v této oblasti nejsou, připomínky k materiálu se zatím nevypořádaly, ale každým dnem čekáme nové zprávy. Ze zásadních připomínek námi posílanými je, že v nové verzi novely ZVŠ se znovu přistoupilo k možnosti snižování stipendia v návaznosti na to, že student/ka mají další zaměstnání a součet těchto příjmů překročí jistou hranici. Je to tam však napsáno nešťastně, protože materiál neuvádí, jak se to bude prokazovat. Není to špatný nápad, jelikož to lépe orámuje spolupráci s AV ČR či spolupráci lékařských fakult s nemocnicemi. Poptávka po tom byla, ale není jasné, jak to procesně zajistit. Plácáme se mezi dvěma situacemi, připomínkovala to většina univerzit. Dále není jasné, za jakých podmínek lze snižovat stipendium obecně pod úroveň minimálního. Další zásadní věcí je účinnost: navrhují od AR 2024/2025, což je dle něj neproveditelné, protože se podmínky pro přijímání schvalují nejpozději v listopadu 2023. Rád by, aby byl čas prodiskutovat strukturální změny. Dále byla předložena velmi špatně zpracovaná RIA, u které byl spočítán ekonomický dopad jen na rok 2024, reálně tedy jen na čtvrtinu kalendářního roku a jen při jednom ročníku nastupujících. Došlo zde k obrovskému podstřelení reálného fiskálního dopadu.
Dr. Greger – Zajímala nás retroaktivita, zejména dopad na současné studující.
Prof. Krištoufek – Nová pravidla stran stipendia budou platit jen pro nově nastupující.
Dr. Greger – Prosí o stručné představení, panu prorektorovi již zaslány interní připomínky od členů komise.
Prof. Krištoufek – Jedná se o druhé kolo hodnocení tvůrčí činnosti. Základní strukturální věc je, že nebudeme hodnotit fakulty jako takové, ale budeme hodnotit vědní oblasti definované v Cooperatio. Cíle jsou vcelku jasné, vycházíme z toho, že chceme hodnotit tvůrčí činnost, chceme poskytovat zpětnou vazbu, být příkladem ostatním českým VŠ, a proto to hodnocení děláme. Zároveň můžeme i zmapovat nejlepší vědní oblasti, které máme, a propisovat to do dalšího fungování či do rozdělení prostředků v Rozpisu. Dále důležitá je část, že my jako UK jsme byli první VŠ v ČR, která podepsala dokument k research assessmentu. Dokument má za sebou již svou historii, pro práci byla ustavena pracovní skupina pro hodnocení tvůrčí činnosti, kde jsou i zástupci AS UK, fakult a další. Zástupci za fakulty byli nominováni samotnými vedeními fakult. Tato skupina se zatím sešla dvakrát, hodnotila koncept, následně jsme řešili konkrétní témata, která budou zahrnuta v sebe-evaluační zprávě.
Dr. Greger – Prof. Trka má dotaz na to, že bylo původně sděleno, že ve skupině nebudou zástupci fakult coby děkani a proděkani, ale nyní tam jsou.
Prof. Krištoufek – Z těchto připomínek je v rozpacích. Prof. Trka byl nominován děkanem 2.LF, nebyl ale společným nominantem 1.LF a 2.LF. Logika zástupců fakult byla taková, aby jejich zástupci vůbec byli schopní toto téma na fakultě debatovat a protlačovat, proto tam šli lidé z vedení.
Materiál prošel opakovaně KR, představeno na RKR. Projednáno na VR, na pracovní skupině pro ekonomiku i na společném zasedání univerzit k research assessment, kde představeno mezinárodnímu publiku, představíme i mezinárodní radě v květnu.
K základním východiskům: hodnocení bude nastaveno jinak. Z jeho pohledu bude zásadní upravit průběh, proč hodnocení děláme. Chceme ho koncipovat hodně specificky, aby nám to něco řeklo. Děláme ho proto, abychom se něco dozvěděli. Navržená struktura je tedy vidět v materiálu, spolu s navrženými podklady.
Hodnotíme v 43 vědních oblastech, skrze ně pak budeme hodnotit jednotlivé fakulty, ale to spíše jen pro účely Rozpisu. Stupnice by měla být jemná, a pokud hodnocení věříme, tak by se mělo více propisovat do rozpisu prostředků. Pokud bude jemnější stupnice, tak to můžeme propsat více.
Další otázka byla, jak přistoupit k bibliometrii s ohledem na peer review. Dále jakým způsobem skrze vědní oblasti hodnotit fakulty či jak přistoupit k největším extrémům, což jsou např. lékařské fakulty, které jsou v 15 oblastech, či jiné, které jsou jen v jedné. Musíme je začlenit nějak, aby to dávalo smysl. Potřebujeme zajistit i stabilitu hodnocení, udržet náklady na rozumné výši a zjistit, zda jsou potřeba fyzické on-site visits, zda jsou proveditelné a pokud ne, tak jak je vhodně nahradit.
K struktuře: shodli jsme se na tom, že by bylo vhodné, aby byla zpráva udělána stylem komentovaných dat. Pak je tam implikace, že vlastní hodnotící zprávy můžeme dávat dohromady až v okamžiku, kdy data budou. V průběhu února 2024 budou data za rok 2023, s nimiž můžeme začít pracovat. Zpráva by měla obsahovat plno různých věcí. V této hodnotící zprávě by měly být jednotlivé sub-známky, z níž bude poskládána hlavní známka. Druhým podkladem je souhrnný podklad o publikační činnosti. Pro všechny bude zpracován bibliometrický podklad. Tato část bude benchmarkována oproti univerzitám v alianci 4EU+. Chtěli jsme zamezit neporovnatelnosti M1 proti M2. Pro každou oblast vybereme náhodně 100 výsledků, na základě toho sestaveny distribuce. Každá vědní oblast nominuje určitý počet výsledků a popíše, zda jsou či nejsou excelentní, podobně i u aplikovaného výzkumu.
Myšlenka je taková, že losování bude pro humanitní společenskovědní panely, kde některé mají možnost opt-in. Reálně si to představí u geografů a informatiků, ze sociálně-humanitních bude pro změnu možnost opt-out, pokud budou chtít.
Prof. Kubát – Jaký je důvod pro losování 100 výsledků? Není lepší to hodnotit na základě toho, co nám samy fakulty nebo vědní oblasti předloží? Má za to, že náhodnost nezajistí reprezentativnost.
Prof. Krištoufek – Jsou tam dvě roviny, musí se specifikovat, které výstupy budou do bibliografických výsledků zahrnuty, některé fakulty tam zahrnují dosti zvláštní věci. Myšlenka je taková, že chceme mít v základu srovnatelnou bibliometrizovatelné a nebibliometrizovatelné výstupy, chceme se podívat na distribuci výsledků. 100 je dostatečné číslo, aby reprezentovalo vědní oblast. Celkově by ale měla být reprezentativnost dostatečně veliká na základě statistické důvěryhodnosti. Zároveň ale ponecháváme možnost nominovat nejlepší výsledky. Nic neubíráme, naopak přidáváme, je zde srovnatelnost distribuce. Nemáme ale kapacitu porovnávat vše.
Prof. Kubát – Ještě, než se tedy vylosuje 100, tak se udělá předvýběr?
Prof. Krištoufek – Přesně tak, nebude to ze všeho. Řekneme si, že to budou monografie, nebiblio články, sborníky apod.
Dr. Greger – Další možnost říct si, jaký je typický publikační profil dané oblasti Coooperatia. U ekonomů jsou to jen články, u informatiků zase konferenční sborníky. Profil publikování zároveň bude sloužit i pro doktorandy apod. Problém ale byl v tom zjistit, co vlastně dělá hodnocení. Mnoho oblastí publikuje v češtině. Relevantním dotazem bylo jaká je škála hodnocení. Najednou zjistíme, že české výstupy nemohou mít světový dopad a hned je jejich hodnocení nižší. Tato diskuze nebyla uzavřena. Losováním odhalujeme i vědu s jiným cílem než excelencí, chceme zahrnout i přínos pro českou veřejnost.
Prof. Krištoufek – Struktura zpráv dává příležitost dovysvětlit, co se tam děje, proč je to dobré a přínosné. Těch 20 excelentních výsledků tam můžeme stále nechat. Kontext tam bude a bude moci být vysvětlen.
Dr. Šima – Není přesvědčen, že náhodný výběr ukáže odlišnost oborů a publikačních praxí. Některé obory publikují často ale v menších úsecích, jinde je méně výstupů, ale pracuje se na nich mnoho let. Losování bude pro každý obor znamenat něco jiného. Pokud to bude hodnoceno jednotlivě, tak musíme říct, co hodnotíme, jaká jsou kritéria hodnocení. Může tam být dobrý článek v domácím časopise. Budeme jednotlivě říkat k výsledkům, na co autoři mířili? Nemůžeme mít jednotlivá kritéria pro hodnotitele, výsledky je třeba hodnotit v návaznosti na to, pro jaké publikum jsou určeny. Musíme udělat kategorie minimálně česká a zahraniční, a pro to minimálně dva sety kritérií.
Dr. Greger – Je pravda, že bychom se měli zaměřit i na celkový počet výstupů v konkrétní vědní oblasti, nikoli v oboru. Pokud jich bude jen 200, tak je to větší výzva než u 1000 výstupů.
Prof. Krištoufek – Řešíme opak, zda netrefíme nešťastnou část distribuce. Můžeme tomu ale předcházet tím, že dáváme ke zvážení, zda neuděláme tři náhodné výběry, a daná vědní oblast si sama vybere, který z nich je nejvíce reprezentativní.
Dr. Greger – Dr. Šima mířil na to, že výběr není vážený.
Dr. Greger přečetl připomínku od doc. Dolejšího a prof. Trky, které přišly do e-mailové konference:
Doc. Dolejší – Vedle kvality jde také o kvantitu: už jsem někde řekl, že jedna láhev kvalitního šampaňského a jedna konzerva excelentního kaviáru mne v divočině nespasí. Aby "poskytnutí zpětné vazby" šlo za hranici výčtu, kolik výsledků je v jakém kvartilu, a že je to skvělé či nedostatečné, chce to vizi a plán, jak bude s hodnocením naloženo. Minule se o tomhle dost mlžilo. Další problém vidím v bohatosti vnitřní struktury VO – to je asi ve většině případů slepenec ne úplně koherentních částí s různou výkonností a také různými kritérii kvality dané subkomunity.
Prof. Trka – Hodnocení je postaveno na průměrném hodnocení celé VO. V modelovém příkladu (medicínské; účastní se 5 lékařských fakult) průměrné VO bude celkové hodnocení C. Má-li jedna z fakult jednu špičkovou skupinu (kategorie „velmi výjimečná“), mohou panelisté tuto fakultu bonifikovat a ocenit maximálně B (o tři mezistupně, viz Krok 7). V opačném případě (dobře hodnocená VO, celkové hodnocení B) dostane úplně nevýkonná skupina z jedné LF nejhůře C (vůle penalizovat bude ovšem mnohem menší). Jak je řečeno v úvodu, nakonec všichni skončíme jako B+...
Prof. Krištoufek – Prioritou je hodnotit vědní oblasti, skrze tato hodnocení můžeme propisovat potenciální finanční dopady. Začíná to odspoda, nesmíme vycházet z fakultní perspektivy. Hodnocení je pro vědní oblasti, z toho pak vyplývají věci pro fakulty, není to obráceně. Nechceme ale, aby se to úplně rozpadlo, 3 mezistupně nahoru a dolů nám dávají určitý range. Můžeme se bavit o tom, zda je to dostatečné, ale pak se to může rozpadnout, a to asi nechceme. Pokud budeme na konci všichni B+, tak to si nemyslí. Souhlasí s tím, že postavení fakult v rámci vědních oblastí není ideální, ale není to cílem hodnocení. Pokud reakce na strukturu hodnocení a jeho výsledky dojde k reflexi toho, v jakých jsou vědních oblastech a zda tam potřebují být, tak to mu nevadí. Osobně si myslí, že je špatně, že jsou všechny LF ve všech vědních oblastech, ale napsaly se tam samy a s tím nic neudělá. Pokud fakulty dospějí k tomu, že nemusí být ve všech, tak to není špatně. To, co propadne na fakulty, je až druhotným efektem.
Dr. Šima – To je velký posun od posledního hodnocení. Minule tam byla exekutivní zpětná vazba na fakultní úrovni, aby bylo možné využívat výsledky i uvnitř fakult. Pokud to má přinést zpětnou vazbu, tak se stejně bude odehrávat na fakultách, takže s tím musíme počítat. Sice to není hodnocení fakult, ale dopad tam na ně bude. Budou se zároveň ptát, jak budou fakulty reprezentovány v těch 100 výsledcích.
Dr. Jirkovský – Ohledně vykazování výsledků pro hodnocení: bude brát jen to, co kdo vykáže nebo to bude někdo ještě kontrolovat? Jde o to, že pokud by byla penalizace za Q4 či MDPI apod., a dotyčný subjekt to nevykázal a neposlal do hodnocení, tak tyto špatné výsledky nikdo neuvidí. Myslelo se i na to? Nepostřehl ale, že to je z OBD a že tam je potřeba zadávat všechny výsledky. Pokud má povinnost to vykázat dle OR, tak ale jeho dotaz odpadá.
Dr. Greger – Některé fakulty si to OR ale vysvětlují jinak, ne vše je třeba tam dávat. Je třeba řešit, jak hodnotit české výstupy, aby to nevedlo ke snížení hodnocení. Umí si představit, že bude lepší zvolení opt-out z náhodného výběru, a pouze hodnotit anglické výsledky, než se nechat zhodnotit na základě náhodného výběru. I u Oxfordu a Cambridge je praxí, že si nechávají hodnotit jen jimi vybrané výstupy.
Dr. Šima – Je třeba se podívat, zda struktura výsledků odpovídá plošně struktuře výsledků v daném ohledu.
Prof. Krištoufek – To je variace na to, co diskutovali na pracovní skupině, nejčastější outlets, kde se publikuje. Cílem losování je srovnatelnost s informací podávanou okolo biblio údajů, aby srovnatelná informace šla i k nebiblio + vedle toho ponechat možnost nominace nejlepších výsledků. Hypoteticky se není čeho bát, stejně se snažíme dívat na to nad mediánem, tedy na podíl nejlepších výsledků na celkové produkci. Chápe, že je to vždy problematická věc, aby to bylo dostatečně reprezentativní. Hodnotit nás britskou cestou neodpovídá struktuře místní mentality a logiky. Snaha je srovnat srovnatelné hodnoty s možností přidat do výběru nejlepší.
Zásadní je, že pravidla a instrukce musí být jasné a přímočaré od začátku. Písmenka máme nastřelena, ale budou ještě detailněji prodiskutována. Nechceme ale jimi začínat, ale v rámci samotné struktury hodnocení je to jen detail.
Dr. Šima – Zde nejde jen o škálování, ale o kritéria hodnocení, jak budou výsledky hodnoceny.
Prof. Krištoufek – To nebude tajné, to bude diskutováno s pracovní skupinou i zde s Komisí pro vědu.
Dr. Stráský – Má poznámky od doc. Broma: V informatice se používají CORE collection a nedovedou si představit, že by se zhodnotili bez toho.
Prof. Krištoufek – Informatika je velmi specifická, proto zdůrazňoval, že čeká, že se informatici budou chtít opt-in do peer review. Že bychom dělali pro CORE samotné distribuce, s tím nepočítáme.
Dr. Stráský – Bude se hodnotit první či korespondenční autor?
Prof. Krištoufek – To bude ve výkonové části. Jedno hodnocení je toto, druhým jsou indikátory vědeckého výkonu, kde se bude počítat co je a není, něco bonifikovat a penalizovat apod. V tomto hodnocení jako takovém počítá s opt-in a losovačkou i u informatiků a následně s nominací 20 nejlepších výsledků. U indikátorů jako takových s možností pracovat s databází core doověřujeme, není to plně standardizované a na Matfyz se s tím začalo systematicky pracovat až od Rozpočtu na rok 2023. Problémem je, že informatici primárně publikují skrze sborníky, které nejsou ve WOS. Většina z nich je ale ve SCOPUS, takže se neztratí. Vše nějak ohodnotíme.
K pořadí autorů: v pětiletém hodnocení s tím pracovat nebudeme, co se týče indikátorů, tak tam chceme pracovat s poměrem autorů z UK na celkovém autorském kolektivu a bude tam bonifikace za první a korespondenční autorství.
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Schválil: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
