Aktuality

Mezinárodní konference Paedagogium představila Centra podpory výuky na UK

Ve čtvrtek proběhla na UK již druhá mezinárodní konference platformy Paedagogium, kterou pořádá Centrum celoživotního vzdělávání ve spolupráci s dalšími pracovišti Univerzity Karlovy. Stěžejním tématem byla činnost fakultních Center podpory výuky a sdílení příkladů dobré praxe ze zahraničí.

Centra podpory výuky, což jsou takové malé sub-platformy Paedagogium na fakultní úrovni, postupně vznikají na všech fakultách Univerzity Karlovy (v rámci projektu ESF+ Operačního programu Jan Amos Komenský). Organizátoři konference proto pozvali odborníky a odbornice ze zahraničí, kteří představili příklady dobré praxe a popsali, s čím se při vzniku center podpory výuky sami potýkali a čemu se nyní věnují.

Úvodní slovo patřilo rektorce UK Mileně Králíčkové, která představila platformu Paedagogium, její poslání a konkrétní aktivity, a především klíčové osoby, které jsou dle ní tou hybnou silou a energií, díky níž se pedagogické kompetence akademických pracovníků a pracovnic Univerzity Karlovy zlepšují. „Chtěla bych vám všem poděkovat, že jste zde, a máte tedy zájem o tuto problematiku. Dále bych vás chtěla vyzvat, abyste využili tuto jedinečnou příležitost k výměně zkušeností a k vlastní inspiraci. Vzhledem k tomu, kolik kolegů a kolegyň zde vidím i z jiných vysokých škol, věřím, že tato konference bude velkým přínosem nejen pro naši univerzitu, ale pro celou českou akademickou obec. Těším se opět na setkání s vámi, protože tato setkání jsou už pro mě tradice,“ poděkovala rektorka za zájem a hojnou účast akademiků, přítomným ve Vlasteneckém sále Karolina, tak na dálku účastníkům připojeným online.

Jedním z klíčových řečníků byl Rick Huizinga (obr. vlevo dole) z Groningenské univerzity v Holandsku, jenž popsal průběh vzniku tamního Centra podpory výuky a také postupné změny, jimiž toto pracoviště muselo projít, aby dokázalo stále co nejlépe podporovat vyučující v jejich práci a potažmo studující v jejich efektivním studiu. Rozhovor s tímto odborníkem na vzdělávání si můžete přečíst zde.

Jako další promluvila Rikke Lyngby von Müllen (obr. nahoře vpravo) z Kodaňské univerzity a popsala, jak důležité je, aby se Centra podpory výuky nezaměřovala pouze na vyučující a jejich pedagogické dovednosti, ale nezapomínala ani na vědecké pracovníky a pracovnice. „Integrace těchto dvou základních skupin či rolí může podnítit zájem akademiků o rozvoj jejich pedagogických dovedností a vybavit studující nezbytnými dovednostmi, které se jim hodí v jejich profesním životě,“ nastínila pedagožka z Kodaňské univerzity, která se rozvoji pedagogických kompetencí akademických pracovníků a pracovnic věnuje řadu let. Podrobně představila tamní projekt Výuka a výzkum. „Jedná se o strategickou agendu založenou na propojení vědy, výzkumu a výuky, v rámci níž se nám daří rozvíjet mnoho pedagogickým experimentů,“ usmívá se dánská vyučující.

Doktorka Paula Miles (obr. nahoře) z Univerzity v St. Andrews nastínila cestu této skotské univerzity, na niž se už před mnoha lety vydala ve snaze poskytnout nejen svým studujícím ale také akademikům a akademičkám co nejvíc příležitostí k průběžnému vzdělávání se. „Musím vyzdvihnout neocenitelnou roli právě našich studujících v tomto procesu, kteří přispívají vlastními komentáři, názory a novými pohledu, čímž celou akademickou obec také posouvají kupředu,“ upozornila doktorka Miles s tím, že právě společné víceúrovňové vzdělávání na akademické půdě je v jádru všeho, základním principem a společným cílem.

Následovala panelová diskuze týkající se právě nově vznikajících Center podpory výuky na UK a výzev s tím spojených, jíž se zúčastnili (obr. nahoře zleva) Michal Bulant z Masarykovy univerzity,Tomáš Fliegl z Národního akreditačního úřadu ČR, místopředseda platformy Paedagogium Bartłomiej Wróblewski, proděkanka FHS UK Tereza Pospíšilová a Tomáš Gráf z Filozofické fakulty UK. Do detailu se o problematice Center podpory výuky dočtete v rozhovoru s předsedou platformy Paedagogium a členem kolegia rektorky Davidem Hurným a koordinátorem platformy Bartłomiejem Wróblewskim zde.

Odpolední blok už probíhal formou paralelních přednášek či workshopů. Jeden z nich vedla doktorka Sarah Leupen (na obr. dole) z University of Maryland Baltimore County, jež účastníkům představila například vzdělávací komunity, jež se podílí na rozvoji pedagogických kompetencí na její americké univerzitě. „Jsou to takové mezioborové skupiny čítající šest až deset lidí, kteří se zapojují do společného celoročního programu jednoduše pro to, aby se dozvěděli o konkrétním tématu z oblasti výuky a učení. Naše centra podpory výuky zlepšují interakci mezi fakultami, upevňují spolupráci a povzbuzují učitele, kteří usilují o kvalitní výuku a efektivnější učení studujících,“ vysvětluje Sarah Leupen (rozhovor s ní najdete zde). Více informací o Centru podpory výuky na University of Maryland Baltimore County se dočtete v rozhovoru s akademičkou Annou Malečkovou z LFP UK zde. „Komunita lidí, kteří mají společný cíl, v němž se vzájemně podporují, vyměňují si zkušenosti, čímž se inspirují, je to nejzásadnější,“ shrnuje Sarah Leupen.

Na konferenci Paedagaogium vystoupili lidé napříč českou akademickou obcí, například odbornice na flexibilní formy učení ze Západočeské univerzity v Plzni Lucie Rohlíková (na obr. vkevo dole), která v rámci workshopu jeho účastníkům představila nejrůznější formy a způsoby učení a ukázala, jakým způsobem lze vytvářet plány vzdělávacích programů tak, aby odpovídaly potřebám a cílům konkrétního vyučujícího a studujících. Podrobný rozhovor s touto odbornicí na vysokoškolskou pedagogiku najdete zde.

Třetí paralelní diskusi vedli akademici z Masarykovy univerzity, Karel Doleček a Petr Sucháček. „Pokud chcete pracovat na kvalitě výuky, měla by to být záležitost celé katedry, nejen angažovaných jednotlivců. Náročné diskuse však často mohou skončit neshodami a frustrací,“ vysvětlil Karel Doleček, proč se vedení Masarykovy univerzity rozhodlo podpořit myšlenku rozvoje pedagogických kompetencí napříč celou univerzitou.

V průběhu konference dále vystoupili například Nataša Perović z University College London, Bartłomiej Michalowicz z Varšavské univerzity nebo Eva Janebová z Palackého univerzity v Olomouci. Konferenci zakončila Angela Maria Prataviery z Milánské univerzity předatvením takzvaného virtuálního centra Aliance 4EU+ zaměřeného právě na podporu rozvoje pedagogických kompetencí napříč univerzitami, jež jsou součástí této aliance. „Zvyšujeme akademickou podporu, prosazujeme přístupy zaměřené na studenty a posilujeme postavení pedagogů v jejich pedagogickém a studijním úsilí,“ shrnula Angela Maria Prataviery.

Text: Jitka Jiřičková

Foto: Vladimír Šigut