Zápis ze zasedání Komise pro vědu AS UK ze dne 12. prosince 2024


Přítomní: PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF), prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. (FSV), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF)


Hosté: prof. JUDr. Jan Kuklík, Ph.D. (prorektor UK), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), Mgr. et Mgr. David Hurný (člen KR), PhDr. Radka Římanová, Ph.D. (ředitelka ÚKUK),


Program:

  1. Schválení zápisů z obou jednání komise v listopadu

  2. Aktuality z oblasti doktorského studia a zásady soutěže z SVV

  3. Vyjádření k materiálu Metodika výběru a financování EIZ na Univerzitě Karlově (CzechELib) pro období 2026-2028

  4. Opatření rektorky k habilitačním a jmenovacím řízením

  5. Různé

1. Schválení zápisů z obou jednání komise v listopadu

Dr. Greger informoval, že k zápisům nebyly doručeny žádné připomínky. Komise je následně schválila tichým souhlasem.

2. Aktuality z oblasti doktorského studia a zásady soutěže z SVV

Prof. Krištoufek představil novinky z vědy – Nová SVV byla vypsána, nový zákon „130“ by „asi někdy mohl být schválen“. Dva týdny nazpět byl projednáván na Legislativní radě vlády a řešilo se, jak je ministerstvo zapojeno do řízení vědy. Je to již několik let, co se na tento nový zákon čeká. Víme, že jeho součástí nebude SVV, pro rok 2025 ale ještě bude, pokračují na roční bázi. Chtěli jej s ohledem na změny v Ph.D. studiu zčásti rozvolnit a nasměrovat více směrem k doktorandům, aby směrem k nim šlo co nejvíce financí. Zároveň je třeba zachovat flexibilitu, např. na konference či pro Mgr. studenty, stále je ale priorita využít jej směrem k Ph.D. studenům. SVV jsou však koncipované na fakultách různě, proto nyní motivují fakulty k tomu, aby se podávaly velké projekty, díky nimž by se stipendia dostala ke všem. Ze strany MŠMT platí omezení max 50 studentů na projekt, jelikož je to stále soutěž. Hlavní myšlenka je rozvolnit to co nejvíce, motivovat fakulty, aby šlo co nejvíce peněz na doktorandy, ale zároveň ponechat možnost využít tyto finance na konference.

K hodnocení MŠMT: již běží, máme nahlášeny MEP a čekáme na vyjádření MŠMT, které dorazí v průběhu ledna. Jejich požadavek je, aby alespoň ½ MEP byla ze zahraničí, my poskládali panel pouze z cizinců. Pracují na bázi 4 vědní panely krát 3 zástupci + 1 osoba coby administrativní podpora. Cca 3-4 členové se účastnili hodnocení i minule, zbytek je z partnerských univerzit zejména z těch v rámci 4EU+. Překryv s naší interní radou pro hodnocení nenastal, jelikož cílem bylo, aby nedocházelo u hodnotitelů ke zmatkům stran jejich role (jako tomu bylo bohužel minule). Proběhlo úvodní školení se zástupci fakult, kde byl představen modul 3 a fakulty informovali, co vše bude vyplněno ze strany RUK. Pouze vyplnění textové části je na fakultách. Na vyplnění budou mít 2,5 měsíce. Výhodou, že veliká část dat bude předpřipravena z RUK.


Dr. Greger – Zaujalo jej zdůraznění, že se jedná o soutěž, ale tou bylo SVV vždy. Je však dobré, že jsou naše SVV kvalitní. Pochopil záměr, aby šly finance víc na Ph.D. stipendia, což může změnit praxi na fakultách. Známe objem prostředků na SVV pro rok 2025?


Prof. Krištoufek – Nevíme, tam se to vyhlašuje až na přelomu Q1 a Q2. Nečeká, že se zvýší, ale doufáme, že to zůstane alespoň na stejné částce.

Probíhala diskuse ohledně skládání doktorských stipendií. Připravovaný metodický pokyn shrnuje, z jakých zdrojů je již nyní možné stipendium tvořit. Od března zvyšujeme základní výši stipendií všem doktorandům. Je možné jej poskládat z více zdrojů, je to velmi flexibilní. Další složitější materiál se již bude týkat „příjmu“ doktorandů, tedy ne pouze stipendia. Komunikují o tom aktivně s MŠMT, které by nám na začátku února mělo říct jejich konkrétnější představu. Některé věci bude potřeba, aby rozhodli oni: největší komplikací je např. skutečnost, že § 91a týkající se Ph.D. příjmu má přechodné ustanovení, které odkládá jeho účinnost až na 1.9.2025, což je nešťastné z toho ohledu, že se jím odkládá i sdílení informací s třetími subjekty. Nám to tím pádem trochu komplikuje práci ohledně stávajících studentů. Je třeba vyřešit otázku ochrany údajů. Byť je zde vůle ze strany UK a AV ČR na spolupráci, tak je třeba záležitost dát do souladu i s legislativou. Ideálně budeme vědět více na přelomu ledna a února, abychom to mohli propsat do vnitřních předpisů, podepsat smlouvy se subjekty apod. Na úrovni AV ČR budeme muset smlouvy podepisovat na úrovni jednotlivých ústavů, což bude o něco komplikovanější.


Dr. Greger – Z materiálu týkajícího se přiznávání Ph.D. stipendia mu nebylo jasné, jak to bude vypadat v praxi. Metodický pokyn říká, že student bude muset dostávat rozhodnutí o přiznání Ph.D. stipendia, přičemž ty další zdroje příjmu tam nebudou propsané a doktorand tak nemusí vědět, z čeho ty finance jdou. A kdyby se to kombinovalo i s jiným příjmem, tak se to vypočítává z čistého příjmu?


Prof. Krištoufek – Tam se to počítá jako aproximace hrubého příjmu: hrubý příjem krát 2/3, což je stanoveno zákonem, jelikož jednotný čistý příjem neexistuje.


Dr. Greger – Do GAUK se to bude zanořovat maximálně do výše 50 %, ale může i méně. Je rád, že to je takto a že GAUK zůstane motivační.


Prof. Krištoufek – Proběhlo setkání zástupců ČKR s KHV, kde se diskutovala aktualizace metodiky 17+. Největší diskuse proběhla o MDPI, k čemuž KHV žádné stanovisko nedá. Diskuse proběhla i k ESCI, kde předseda prof. Tomáš Polívka vyjádřil negativní postoj. Vysvětlovali jsme mu spolu s MUNI, že to je jinak, než jak to KHV pochopila, a podali jsme zásadní připomínku, aby se s ESCI pracovalo i na úrovni ČR. Zapracovávat to teprve budou. Jediní, kdo jsou proti tomu, resp. koho to nezajímá, jsou technické VŠ.


Dr. Greger – Dodání nápočtu výkonových indikátorů na lednovou komisi dne 23.1. stále platí? Jde o to, aby se komise podívala na vývoj za poslední 3 roky. Rád by materiál dostal pokud možno v předstihu, aby se s ním mohla komise seznámit.

3. Vyjádření k materiálu Metodika výběru a financování EIZ na Univerzitě Karlově (CzechELib) pro období 2026-2028

Dr. Římanová – Děkuje za pozvání. ÚKUK pod záštitou dr. Hurného připravila materiál pro AS UK, který se týká rozhodnutí o tom, jaké databáze EIZ budeme předplácet pro další období. V materiálech je detailně popsána geneze této problematiky. Děkuje dr. Gregerovi za účast na všech jednáních pracovní skupiny, kde se seznam projednával. Seznam byl projednáván se zástupci všech fakult. Společně vydefinovali seznam databází, které by se měly pořídit. Čísla nejsou konečná, jelikož někde je předplatné na delší dobu, jak na pětiletý cyklus. Na základě jednání komise, vyhodnocení připomínek a proběhlého kulatého stolu pro AS UK došli k návrhu, že pořídí stejnou databázi jako v minulých letech a rozšíří ji o Writefull pro akademické psaní, dvě databáze vydavatele SAGE a medicínský NEJM. Materiál projednala i Ekonomická komise AS UK, která se k němu vyjádřila kladně.


Dr. Greger – Členové komise se účastnili i kulatého stolu a všude bylo kladně kvitováno, že je rozšíření vyvážené, a to jak pro přírodovědné, lékařské i společenské a  humanitní obory.


Návrh usnesení:

Komise pro vědu AS UK považuje rozšíření současného portfolia Páteřních EIZ o EIZ navržené jako Páteřní (přidání Writefull, SAGE HSS, SAGE Research Methods, NEJM) za oborově vyvážené a doporučuje jeho schválení.

Hlasování: pro 5, proti 0, zdržel/a se 0

Schváleno

4. Opatření rektorky k habilitačním a jmenovacím řízením

Dr. Greger – Komise si přála lépe definovat rozdíly mezi docentem a profesorem, ale není kam to dát. Metodický pokyn je určen primárně pro uchazeče. Toto rozlišení může být uvedeno např. v doprovodném dopisu pro fakulty. Na druhou stranu se ale hodnotící komise budou obměňovat a je otázka, zda by tento dopis někdo četl za pár let. Jako důležitý podnět vnímá komentář, že psaní učebnic není vědeckou činností, ale činností pedagogickou.


Prof. Kubát – Přijde mu vhodné, aby to v materiálu bylo, aby to měl předseda komise před očima. Přijde mu zároveň, že je formulace u profesora až moc vzletná, když tam hovoříme o jeho „výjimečnosti“. Umírnil by formulace, aby to bylo více „civilnější“.

Je tam uvedena primárně jen věda, ale chybí mu tam informace o vystupování v médiích. Je to myšleno popularizací nebo jinak?


Dr. Greger – Souhlasí, pod popularizací se schovávají i ta mediální vystoupení. Souhlasí i s přeformulováním výjimečnosti u profesora. Docenturu by měl dostat skoro každý, pokud má zahraniční přesah, ale profesorem by měli být jen ti nejlepší.


Prof. Kubát – Ať to tam zůstane, ať má předseda tuto formulaci před očima, ale rétoriku by zmírnil.


Dr. Jirkovský a doc. Damohorská také souhlasili s názorem prof. Kubáta.


Dr. Greger – Komise se tedy shodla, že by stanovisku habilitační komise pomohla formulace úvodních vět k dokumentu, které popisují, kým má docent/profesor být. Formulace u docenta je dobrá, ale u profesora je až moc vzletná konstrukce.


Prof. Kuklík – Souhlasí a návrhy vnímá jako krok dobrým směrem. Přizpůsobí tomu i poznámky, které byly u jednotlivých kolonek, aby to byl jednotně laděný dokument. Opatření sice nestihnou vydat před Vánoci, ale bude alespoň čas přeložit jej do angličtiny. Na VR UK to ještě pošle, ta však neměla žádné stylistické připomínky. Rád by, aby to bylo finalizováno nejpozději druhý lednový týden. Pošle pak komisi závěrečné znění pro informaci, jelikož již nebude velký prostor pro detailní diskuse. Sladí poznámky ve formuláři, upraví právní náležitosti a dojde k vydání formou OR. Vítá, že reakce komise odpovídají domluvě na minulém jednání.


Dr. Greger – Je možnost upravit tu formulaci již nyní? Popř. necháme čas do soboty, aby bylo možné formulace vylepšit.


Prof. Kuklík – Do neděle to doupraví. Stylistická práce bude ještě potřeba.


Dr. Greger – Bylo by užitečné, kdyby to bylo zasláno komisi ještě k finálnímu shlédnutí, aby byla shoda i na finální verzi formulářů. Prosí, aby se komise podívala na nasdílené dokumenty, zda je tam vše, na čem jsme se domluvili.


Prof. Kuklík – Projde si připomínky z fakult i od Komise pro vědu a zapracuje je do před-finální podoby materiálu (u formuláře to bude trvat o něco déle). Text vlastního OR považuje v zásadě za dohodnutý, ale u formulářů je stále prostor je vylepšit. Ty je možné nechat ale až na konec ledna.


Dr. Greger – Vnímá, že ochota zapracovat všechny připomínky komise ze strany vedení byla, ale poznámek jsme měli mnoho, tak jen ať máme jistotu, že výsledná verze nebude pro uchazeče matoucí.


Prof. Kuklík – Zpřesnili formulář podle opatření, snažili se vyhovět všem námětům. Co se týče hodnocení jednotlivých publikací, tak nyní řeší, že by formulář mohl být ještě víc návodný, než je.

Nejsou tam ještě v metodickém pokynu zapracovány všechny poznámky, i tam je prostor až do 15. ledna, konečné znění bude později.


Dr. Greger – Do soboty se členové komise podívají, zda je možné některé formulace inkorporovat přímo do OR a kam.


Prof. Kuklík – Rád by je měl jen ve formulářích, nechce už text OR otvírat, když byla finální verze domluvena s VR UK. Když to bude uvedeno ve formuláři, tak se bude jednat o přílohu OR, takže to bude stačit.



Dr. Greger – Poslední materiál je metodický pokyn. Platí, že tam budou informace na jednom místě, aby je uchazeč nehledal na webech jednotlivých fakult?


Prof. Kuklík – Ano, to platí, a chtějí požadavky i nadále sbližovat.


Dr. Greger – Kdy se plánuje účinnost OR a jak to bude s návaznými opatřeními děkana? Nyní nastane fáze, kdy budou komise i uchazeči v nejistotě, která pravidla nyní (ne)platí. Měla by jít doporučující informace fakultám, do kdy mají vydat svá doplňující OD, pokud jejich vydání plánují.


Prof. Kuklík – Projednávali to na VR UK i s děkany. Situace je na fakultách různá. Předpokládá, že účinnost nastane dva měsíce poté, co bude OR vydáno, aby byl prostor pro uchazeče i fakulty se na změny připravit. Jsou fakulty, které již mají vlastní OD a jen je upraví v návaznosti na nové OR a počítají s tím. Další fakulty se na to připravují. S příslušnými proděkany fakult, které o tom zatím neuvažovaly, mají na začátku ledna schůzku. Proberou to s nimi a poskytnou jim pomoc. Chceme sdílet dobrou praxi a pomoci jim s přípravou. Poté to projednají s VR a Komisí pro vědu, přičemž VR to předjedná nejdříve na své pracovní skupině. Dvouměsíční lhůta by většině fakult měla stačit. U těch, které budou potřebovat delší čas, tak se nic zásadního nestane, pokud budou zatím postupovat podle nového OR, jelikož se jedná o „doporučená“ kritéria, jelikož tam máme kvalitativní ukazatele a samotné dokumenty uchazeče pak stejně posoudí VR. Budou se ale snažit, aby vakuum bylo minimální.


Dr. Greger – Šlo mu jen o to, aby fakulty počítaly s nutností své předpisy upravit obratem. Bylo by dobré, kdyby tam byla tabulka akreditovaných oborů dělená do 4 podoborů, aby bylo snazší to posuzovat. Mohlo by se to na web připravit? Nebude to samozřejmě součástí OR.


Prof. Kuklík – Už se to připravuje. Nechal ještě prověřit, jak je to s lhůtami akreditací, jelikož se blíží eventuální konec NAÚ. Tabulku bude mít a na začátku ledna by měla být aktualizovaná v této podobě a bude tam informace o tom, jak to s akreditací je. Počítal s tím, rád to komisi nasdílí. Navíc ověřili, že tam není umělecký obor pro zvláštní zacházení.


Dr. Greger – Dokončuje se i formulace v anglické podobě? Chceme, aby většina lidí předkládala podklady v anglickém jazyce, nebo budeme chtít anglickojazyčné žádosti jenom po zahraničních účastnících? Přijde mu, že formulace je nešťastná.


Prof. Kuklík – Když jmenovací řízení předkládáme na MŠMT, tak základní informace musí být v češtině, v angličtině může být jen část spisu. Nemůžeme to mít tedy u jmenovacích řízení pouze anglickou část. V realitě dvojjazyčnost akceptují, ale základní údaje se musí vždy vyplnit v češtině. U habilitačního řízení můžeme zvážit, zda nebudou některé fakulty mít řízení pouze v angličtině, ale nelze to udělat plošně.


Dr. Greger – Které údaje jsou povinné? Rozumí, že překládání oboru může činit potíže. Kolik je údajů pro jmenovací řízení, které v češtině musí být? Ví, že obor, v němž je jmenován, ale co dalšího?


Prof. Kuklík – Je tam celý souhrn předávaných údajů, včetně výsledků jednání na VR. Zatím jsme ve fázi jednání s MŠMT, abychom zjistili, jakou formu budou považovat za akceptovatelnou. Má to ale úskalí v tom, a to že se jedná o jednání na úrovni referentů. U jazyka je to dost podobné, ale zkusí najít jednotné řešení.


Prof. Kubát – Navrhuje, aby dominantní jazyk byla angličtině. U habilitací to není problém, ať je to celé anglicky, ať jsou v komisích lidé ze zahraničí. U jmenovacího řízení by navrhoval, aby byla opět převážně v angličtině a jen minimum požadované státem bylo přeloženo do češtiny.


Dr. Greger – Když to necháme na uchazeči, tak to předloží v češtině, protože je to pro něj jednoduché. Komisi pak jmenujeme až po zaslání podkladů a když nám to podají jen česky, tak to znemožní mít v komisi kolegy ze zahraničí.


Prof. Kuklík – Jemu dává smysl ta dvojjazyčnost. Nemyslí si, že to je něco, na čem by se fakulty shodly. Chtěl by posílit prvek zahraničí jak u posuzování, tak u uchazečů. Vnímá ale odlišnost situací na fakultách.


Dr. Greger – Často je to jen převlečená nekvalita, i habilitace v didaktice českého jazyka může být podaná v angličtině. Psát to povinně ve dvou jazycích mu přijde nešťastné.


Prof. Kuklík – Je možné nechat tam opt-in pro fakulty, které mají zájem to mít jenom anglicky. Ví o fakultách, které o to nejspíše zájem mít budou. Pak se to jen modifikuje pro jmenovací řízení, ať to máme jednotně. Tento metodický pokyn bude rozdělen na část rektorátní a na část fakultní. Fakulty v různé míře vedou uchazeče do dalších detailů, jelikož praxe na fakultách je velmi zajímavá a odlišná.


Dr. Greger – Souhlasí, aby to bylo dvojjazyčné, hlavně aby to nebylo pouze česky. Pak by ale měly být podklady dvojjazyčné bez výjimky.


Prof. Kubát – Není lepší jim říct, ať je to anglicky, ale výjimečně to lze přeložit dvojjazyčně? Tlačme na angličtinu, ale češtinu nezakazujme. Navrhuje upřednostnit angličtinu a jen v situacích, které to vyžadují, dodat dvojjazyčnou verzi.


Prof. Kuklík – Probere to s děkany i s ohledem na jejich specifickou faktickou situaci. Dvojjazyčnost tam můžeme nechat. Udělali kroky směrem k zefektivnění činností a doufá, že příprava podkladů nezabere žadatelům déle než 3 dny.


Dr. Greger – Další komentář byl k tištěným podkladům: nedovede si představit, že by měl předávat podklady papírově. Navrhuje dávat podklady jen elektronicky. Zažil řízení, kdy nebyly podklady předány členům komise v elektronické podobě právě z důvodu nekvality. I monografie je možné dodat.


Prof. Kuklík – Někde může být problém s šířením elektronických verzí. Na tištěných verzích netrvá, přičemž u této formulace vycházel ze stávajících pokynů některých fakult.


Dr. Greger – Ať je tam uvedena výjimka, že se tištěné podklady dají předložit na základě povolení děkana, ať je vidět, že je to něco nestandardního. Zároveň ať je tam výjimečnost pro dané řízení, a ne pro fakultu jako celek.


Prof. Kuklík – Rozumí, mohou tam tu výjimečnost takto zdůraznit.


Dr. Greger – Další komentář se dotazuje na to, proč je třeba dodat dva seznamy: jeden s vědeckými pracemi a druhý bez nich. Jaký je ten smysl?


Prof. Kuklík – Toto je praxe MFF, ale můžeme to přeformulovat. Ještě v tom dokumentu nejsou zapracované připomínky dalších fakult, takže to ještě poupraví.


Prof. Kubát – Je vyžadován komentář k souboru uveřejněných prací, ale měli bychom požadovat jednotnou formu tohoto komentáře.


Prof. Kuklík – Souhlasí, toto vycházelo z formulace zákona, ale upřesní to.


Dr. Greger – Proč by k habilitacím měl dokládat titul Mgr., když nyní přijímáme doktorandy ze zahraničí, kteří mají jen Bc. titul. Nestačilo by nám doložit jen Ph.D. titul?


Prof. Kuklík – Zde je nešťastná formulace, jelikož my posléze musíme zveřejnit jeho dosažené akademické tituly. Tituly ze zahraničí budeme muset zveřejňovat v podobách, v jakých je zahraniční škola udělila. Nostrifikace totiž ne vždy umožňuje používání našich titulů a zkratek. Formulaci předělá, aby byla více obecná. Jde ale o to, aby byly požadavky souladné i pro případné profesorské řízení, aby nebyly problémy s MŠMT.


Dr. Greger – Metodický pokyn by neměl jen kopírovat OR, ale měl by jej konkretizovat.


Prof. Kuklík – Souhlasí, ale praxe je často taková, že OR nebývá detailně čteno, ale metodické pokyny si uchazeč spíše přečte. Skutečně by se to dělat nemuselo, ale nebrání se tomu zopakovat některé věci z OR i v metodickém pokynu.



Závěrem proběhla diskuse o zbylých komentářích ve sdíleném dokumentu, které se zaměřovaly zejména na množství detailů, které budou uvedeny v metodickém pokynu.

5. Různé

Do bodu Různé se nikdo nepřihlásil a jednání bylo ukončeno v 11:26 hod.

Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: PhDr. David Greger, Ph.D., předseda Komise pro vědu AS UK


Zápis ke stažení zde.


Poslední změna: 30. leden 2025 22:26 
Za obsah stránky zodpovídá: Kancelář akademického senátu
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám