1. Zahájení, schválení programu a zápisu z předchozího zasedání

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, přivítal všechny přítomné a zahájil zasedání Studijní komise AS UK. Představil návrh programu zasedání, který byl schválen tichým souhlasem.

Předseda Linzer se dále dotázal, zda má někdo z členů komise připomínky k zápisu ze zasedání Studijní komise AS UK ze dne 7. října 2024 a ze dne 18. listopadu 2024. Připomínky nikdo nevznesl, zápis byl schválen tichým souhlasem.

2. Aktuality z 4EU+: založení nové právnické osoby a minigranty

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo Mgr. Karolíně Šedivcové, vedoucí 4EU+ local office.

Mgr. Šedivcová informovala přítomné o nutnosti schválení založení nové právnické osoby, která bude zajišťovat koordinaci aktivit aliance 4EU+. Uvedla, že původní entita byla založena v roce 2018 podle německého práva. V průběhu času se však ukázalo jako vhodnější zřízení právní entity v Bruselu, kde by měla být i odpovídající kancelář.

V rámci tohoto kroku bude nová právnická osoba vytvořena podle belgického práva, přičemž finanční prostředky budou převedeny z Německa a německá entita bude následně uzavřena. Funkčně zůstane organizace nezměněna, avšak tento krok vyžaduje schválení všemi partnerskými univerzitami.

Mgr. Šedivcová zdůraznila, že dokument primárně ustanovuje nové právní těleso v Belgii, přičemž partneři aliance nepovažovali přechodná ustanovení za nezbytná. Bylo dohodnuto, že „Governing Board“ bude zachován, protože rektorští představitelé pokračují ve své činnosti, stejně jako další orgány aliance. Academic Council naváže na dosavadní strukturu. Governing Board je tvořen rektory, jejichž mandát se průběžně obměňuje, podobně jako Management Committee, která je složena z prorektorů.

Mgr. Šedivcová dále informovala o chystaném semináři k minigrantům 4EU+, který se bude konat dle Opatření rektorky schváleného kolegiem rektorky na konci prosince. Byly již schváleny minigranty a jednotlivé projekty, přičemž přihlášky je možné podávat do 17. února.

Dne 28. ledna proběhne informační webinář, na kterém bude vysvětlen princip minigrantů i způsob čerpání finanční podpory. Registrace na webinář je otevřena do 27. ledna.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, doplnil, že informace o minigrantech již byly zveřejněny na webových stránkách. Ve spolupráci s local office a MUDr. Kateřinou Grygarovou byl vytvořen formulář, který má usnadnit propojování partnerů pro podávání žádostí o minigranty. Přítomné vyzval, aby tuto informaci dále šířili.

Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k založení 4EU+ European University Alliance e.V.

Hlasování: 10 (pro)-0 (proti)-0 (zdrž.)

Schváleno

3. Výsledky dotazníkového šetření uchazečů o studium na UK v AR 2023/2024

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo doc. RNDr. Martinu Vlachovi, Ph.D., prorektoru pro vnější vztahy.

Prorektor Vlach představil závěrečné zhodnocení výsledků dotazníkového šetření mezi uchazeči o studium na Univerzitě Karlově. Tento materiál, který byl projednán na KaPR, shrnuje výsledky dotazníkového šetření obsaženého v přihláškách ke studiu. Šetření bylo provedeno jako pilotní s řadou kompromisních řešení, přičemž jeho hlavním cílem bylo získání zpětné vazby a analýza efektivity náborových aktivit univerzity.

Prorektor Vlach upozornil na některé technické limity související s implementací šetření v systému SIS. Systém neumožňuje jasně rozlišit mezi povinnými a dobrovolnými částmi dotazníku a není schopen jednoznačně identifikovat uchazeče, kteří podali více přihlášek. Výsledky je proto nutné interpretovat s přihlédnutím k těmto omezením, zejména v kontextu efektivity jednotlivých náborových akcí.

Motivací tohoto konceptu je snaha OVV RUK zmapovat vnímání značky Univerzity Karlovy mezi uchazeči o studium. Před samotným šetřením proběhla rešerše zaměřená na budoucí uchazeče, přičemž současná studie se soustředí na ty, kteří již podali přihlášku. Na dotazníku spolupracovala pracovní skupina pod vedením dr. Vinopala. Pro dosažení relevantních výsledků je nutné, aby šetření probíhala v tříletém cyklu.

Celkový počet respondentů přesáhl 60 tisíc, a to i přes skutečnost, že účast v průzkumu byla dobrovolná. Získaná data poskytují cenné informace o situaci napříč univerzitou a umožňují objektivně hodnotit efektivitu prostředků vynaložených na náborové aktivity. Již nyní se rýsuje několik klíčových trendů.

Nejúčinnějším náborovým nástrojem se ukázaly být dny otevřených dveří, které mají výrazný vliv na rozhodování uchazečů. Naproti tomu studijní poradci na středních školách nepředstavují pro české uchazeče přidanou hodnotu, což naznačuje potřebu přehodnotit jejich roli v náborové strategii. Veletrh Gaudeamus se potvrdil jako významný prvek oslovování budoucích studentů. U slovenských veletrhů lze pozorovat přínos pro některé fakulty, avšak zejména lékařské fakulty se jich neúčastní. Tuto skutečnost je proto nutné zohlednit při alokaci náborových prostředků, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity.

Hlavním cílem šetření je nastavit efektivní zpětnou vazbu mezi uchazeči a fakultami, identifikovat klíčové faktory ovlivňující rozhodování o studiu a analyzovat význam jednotlivých typů sociálních sítí v náborovém procesu. Studie zároveň umožní rozlišit priority bakalářských, navazujících magisterských a doktorských uchazečů. Výsledky šetření byly poskytnuty fakultám s žádostí o jejich reflexi.

Rozprava

Kolega Gondek vznesl dotaz ohledně cílů šetření, zejména zda kromě sociálního cítění zahrnovalo i aspekty, jako je vnímání prestiže univerzity.

Prorektor Vlach odpověděl, že se jednalo o širokospektrální dotazníkové šetření, které mělo více motivací. Cílem bylo mimo jiné zhodnotit význam univerzitního webu pro uchazeče, ale také efektivitu náborových akcí, například veletrhu Gaudeamus, který stojí univerzitu značné finanční prostředky. Bylo tedy nutné zjistit, zda se tato investice vyplácí.

Mgr. Šimůnek se dotázal, zda již existují předběžné výsledky, které by mohly vést k optimalizaci přijímacího procesu či náborových strategií.

Prorektor Vlach uvedl, že se šetření nachází v prvním roce realizace, a proto bude možné formulovat silnější závěry až po druhém kole sběru dat. Interpretace a analýza dat byly časově náročné, což ovlivnilo rychlost dosažení konkrétnějších závěrů.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, se dále zeptal na problematiku webu cuni.cz, konkrétně zda je zkoumán pouze univerzitní web jako celek, nebo i jednotlivé fakultní stránky nesoucí tuto doménu.

Prorektor Vlach vysvětlil, že univerzitní web je pro uchazeče klíčovým informačním zdrojem a jedním z hlavních rozcestníků, zejména skrze fakultní stránky. Zdůraznil však, že výsledky šetření je třeba interpretovat s rezervou, přičemž je důležité rozlišovat mezi hlavním univerzitním webem a fakultními weby.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, vyjádřil podporu účasti univerzity na veletrhu Gaudeamus.

Prorektor Vlach doplnil, že zajímavým zjištěním je skutečnost, že velká část uchazečů se při výběru školy rozhoduje primárně na základě studijního programu, přičemž samotné jméno „Univerzita Karlova“ pro ně hraje spíše sekundární roli.

Návrh usnesení:

Studijní komise AS UK bere na vědomí materiál k Výsledkům dotazníkového šetření uchazečů o studium na UK v AR 2023/2024.

Schváleno tichým souhlasem

4. Postup příprav na reformu Ph.D. studia – OR o standardech doktorských studijních programů

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a předal slovo panu prorektoru prof. PhDr. Ladislavu Krištoufkovi, Ph.D., prorektoru pro vědeckou a tvůrčí činnost.

Prorektor Krištoufek informoval, že reforma doktorského studia je kontinuálně diskutovaným tématem a že příprava podkladových materiálů probíhá pravidelně. V této souvislosti zmínil svou nedávnou účast na konferenci pořádané Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, kde zaznělo několik podnětných myšlenek.

Materiál ke standardům doktorských programů je rozdělen do několika okruhů, přičemž jedním z klíčových problémů je zajištění financování zvýšených stipendií pro doktorandy. Bylo konstatováno, že dohody mimo pracovní poměr jsou v této oblasti vyloučeny a že je nutné sladit právní, personální a GDPR aspekty. Aktuálně se pracuje na vytvoření aplikace pro fakulty, která by umožnila kontrolu plnění finančních podmínek především pro studijní oddělení. Zvýšené nároky na administrativu budou nevyhnutelné.

Druhým zásadním tématem je spolupráce s AV ČR, zejména v otázce nových doktorandů. Cílem jednání je vytvoření dodatku ke smlouvě o spolupráci, který by lépe definoval vztahy mezi univerzitou a AV ČR. Konečné detaily této dohody se aktuálně dolaďují. Přesto zůstává nejistota ohledně některých aspektů, zejména právních dopadů situace, kdy doktorand přijímaný na základě financování z AV ČR ztratí své místo a náklady na jeho stipendium přejdou na fakultu, která s tím původně nepočítala ve svém rozpočtu. Fakulty budou o problematice podrobně informovány na nadcházejících jednáních koordinačních rad.

Dalším bodem je otázka dalších interních zdrojů financování doktorských stipendií. Současná podoba stipendijního řádu je problematická, protože dle platné legislativy doktorské stipendium jako samostatná kategorie ex lege neexistuje. V praxi se tedy pracuje s volným stipendijním rámcem, přičemž financování může pocházet z různých zdrojů, například DKVO nebo prostředků specifického VŠ výzkumu. Externí zdroje financování však se stipendii přímo nepracují, což znamená, že jakékoli dodatečné příjmy doktorandů musí být smluvně zakotveny (např. formou pracovního poměru). Pro větší právní jistotu je zvažována možnost jednoznačného vymezení uznatelnosti dodatečných příjmů v příloze pracovní smlouvy.

Čtvrtým klíčovým bodem jsou standardy doktorských programů a školitelů. Tyto standardy byly již projednávány na Kolegium rektorky a jednání budou pokračovat v průběhu února a března. Cílem je dokončení obou standardů do poloviny roku 2025, přičemž musí následně projít schvalovacím procesem v RVH UK.

V souvislosti s podmínkami přijímacího řízení bylo zdůrazněno, že se touto otázkou univerzita zabývala již v letním období, zejména s ohledem na to, že podmínky přijímacího řízení schvalují jednotlivé fakultní senáty. Bylo potvrzeno, že oborové rady samy nerozhodují o přijetí uchazečů – tato pravomoc je výhradně v kompetenci děkanů fakult. Důraz byl kladen na to, aby přijímací podmínky nebyly nastaveny příliš rigidně (např. automatické přijetí na základě dosažení určitého bodového zisku) a aby obsahovaly určitou míru flexibility. Některé fakulty v rámci reformy plánují snížit počet přijímaných doktorandů. Diskutována byla také možnost přechodu mezi prezenční a kombinovanou formou studia, kdy děkan fakulty může uchazeči nabídnout přijetí do kombinované formy studia.

Další výzvou zůstává přesná definice rozdílů mezi prezenční a kombinovanou formou doktorského studia. V současnosti probíhá diskuse o tom, jakým způsobem tyto rozdíly vymezit, přičemž záměrem je, aby hlavním rozdílem nebylo pouze financování (tj. že prezenční doktorand pobírá stipendium a kombinovaný nikoliv).

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, vznesl dotaz ohledně standardů a rozdílů mezi jednotlivými formami studia. Konkrétně se zajímal o to, zda nově stanovené standardy budou závazné i pro již akreditované doktorské programy a zda je od reformy očekávána aktivní spolupráce fakult při implementaci změn.

Prorektor Krištoufek odpověděl, že cílem standardů není zavádění přísných kritérií, ale spíše vytvoření transparentního rámce pro doktorské studium, včetně jasné formulace podmínek ukončení. Změny by měly být postupně přijímány fakultami, přičemž očekávání směrem k reformě jsou vysoká.

Rozprava

Bc. Čech vznesl dotaz, zda lze očekávat, že implementace reformy potrvá několik let. Dále se zajímal o možnost „přepínání“ mezi prezenční a kombinovanou formou studia v rámci přijímacího řízení. Poukázal na to, že fakulty nebudou uchazeče nabádat k podávání dvou přihlášek, a navrhl možnost zařadit do přihlášky kolonku, kde by uchazeč uvedl preferovanou formu studia.

Prorektor Krištoufek odpověděl, že v SIS by měla být možnost prioritizace formy studia zohledněna, i když v současnosti tato funkcionalita není plně implementována. Fakulty měly možnost jasně stanovit podmínky přijímacího řízení, což vyvolalo velký zájem ze strany fakult.

Bc. Čech však upozornil, že v praxi se například na Právnické fakultě UK uchazečům doporučovalo podávat dvě přihlášky, což bylo součástí dosavadního nastavení.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, doplnil, že na PF UK se plánuje mezimodel prezenčního a kombinovaného Ph.D. studia, a proto by bylo vhodné, aby uchazeči měli možnost tuto variantu indikovat. Podotkl, že nabídka kombinované formy studia musí přijít z rozhodnutí fakulty, uchazeč ji nemůže sám jednostranně zvolit.

Bc. Čech dále navrhl, aby se přihláška ke studiu rozšířila o obligatorní přílohu, která by specifikovala formu studia. Dále se dotázal na limity počtu doktorandů na jednoho školitele, přičemž se zajímal o to, zda nebude uvažováno o snížení počtu doktorandů u vedoucích kateder, děkanů či prorektorů.

Prorektor Krištoufek informoval, že univerzita aktuálně pracuje s limitem pěti doktorandů na školitele. V souvislosti s požadavky akreditačního úřadu se zvažuje, že by u nehabilitovaných školitelů mohl být tento počet snížen na tři doktorandy.

Bc. Čech poznamenal, že omezení počtu doktorandů u funkcionářů dává smysl, avšak je nutné stanovit jasné hranice – např. rozdílný počet doktorandů u rektora, děkana a prorektora.

Dr. Říha se dotázal, zda budou limity stanoveny striktně normativně, nebo zda bude snaha reflektovat specifika jednotlivých fakult a kateder. Poukázal na rozdílný objem práce mezi jednotlivými obory a zdůraznil, že standardy pro nové studijní programy by měly být nastaveny v kontextu oborových rad.

Prorektor Krištoufek uvedl, že standardy Ph.D. programů vytvářejí přirozený rámec, který by měl být transparentní, avšak jejich cílem není zásadní změna akreditací. Cílem je pozitivní motivace fakult, nikoliv plošné restrikce.

Prof. Černý vyjádřil obavu nad zavedením rozdílných limitů pro habilitované a nehabilitované školitele. Poukázal na to, že mnozí nehabilitovaní odborníci mají větší kapacity a zkušenosti s grantovými projekty (např. GAČR), a jsou tedy schopni efektivně školit doktorandy. Docentura nebo profesura se automaticky nepropisuje do kvality školitelství.

V této souvislosti vznesl druhý dotaz, zda by univerzita neměla upustit od dichotomie mezi prezenčním a kombinovaným doktorským studiem, a přijímat pouze studenty v jednom režimu.

Prorektor Krištoufek odpověděl, že rozhodování o této otázce spadá do kompetence jednotlivých oborových rad, a univerzita nemůže plošně zrušit kombinovanou formu studia. Některé fakulty s touto formou intenzivně pracují, například lékařské fakulty, ale také Právnická fakulta UK.

Doc. Brom podpořil Černého a dodal, že mezi nehabilitovanými školiteli je řada excelentních odborníků, kteří úspěšně získávají prestižní granty, jako GAČR nebo Primus.

Prorektor Krištoufek připustil, že by bylo vhodné specifikovat situace, ve kterých lze překročit limit počtu doktorandů na školitele.

Doc. Brom navrhl jednoduché pravidlo: Pokud školitel získává externí financování pro doktorandy, měl by mít možnost školit více studentů. Naopak pokud školitel financování nemá, nemělo by být umožněno překračovat stanovený limit.

Na závěr jednání prorektor Krištoufek vyzval členy k zasílání připomínek k návrhu standardů.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, navrhl jako termín pro odevzdání připomínek 7. února, což prorektor Krištoufek označil za ideální datum.

Návrh usnesení:

Studijní komise bere na vědomí koncepční materiál a vývoj v oblasti Ph.D. studia.

Schváleno tichým souhlasem

5. Průběh příprav reformy studijních vnitřních předpisů UK

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod a informoval o proběhlých kulatých stolech k reformě Studijního a zkušebního řádu (SZŘ). V rámci těchto setkání byla prorektorka Martínková zásobována řadou podnětů a diskuse se soustředila na zásadní témata reformy. Novelizace vnitřních předpisů probíhá souhrnně en bloc, což zahrnuje také stipendijní a disciplinární řád. Následně předal slovo prof. RNDr. Markétě Martínkové, Ph.D., prorektorce pro studijní záležitosti.

Prorektorka Martínková shrnula plán reformy v třech hlavních krocích. Nejvíce času je věnováno SZŘ, kde stále existují některé nejasnosti a otázky k řešení. V rámci proběhlých kulatých stolů byly identifikovány kritické body, které studenti považují za problematické a vyžadující změnu.

Fakulty již obdržely návrhy paragrafového znění, k němuž poskytují zpětnou vazbu. Po jejím zpracování bude možné připravit finální návrh, který bude projednán na kolegiu rektorky. Prorektorka dále oznámila, že 19. února proběhne poslední kulatý stůl, kde by mělo být k dispozici finální paragrafové znění.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, upozornil, že vzhledem k zásadní povaze nového předpisu lze očekávat, že jeho projednání bude vyžadovat dvě zasedání senátu.

Mgr. Petra Štanclová, kancléřka UK, doplnila, že s předložením SZŘ do AS UK se počítá na duben, přičemž rezerva je stanovena na květen. Ostatní vnitřní předpisy budou projednávány v květnu, s rezervním termínem v červnu, aby bylo dostatek prostoru pro jejich prodiskutování na kulatých stolech.

Bc. Čech vznesl dotaz ohledně možnosti přezkoumání výsledků zkoušek a nárokovatelnosti jejich anulace. Uvedl, že prosazoval tuto změnu jako součást reformy, avšak narazil na silný odpor především ze strany Právnické fakulty UK. Podle něj bylo jeho úsilí interpretováno jako snaha o nátlak na rektorát, což vyvolalo negativní reakce na fakultní úrovni.

Dále uvedl, že v této otázce nelze očekávat soulad zájmů fakult a studentů, protože fakulty si přirozeně chrání svou autonomii. Čech proto zastává názor, že primární diskuse by měla probíhat nejprve v Akademickém senátu UK a teprve poté na fakultní úrovni.

Prorektorka Martínková odpověděla, že cílem reformy je najít vyvážený kompromis, který chrání práva studentů, ale zároveň nezatěžuje pedagogy nadměrnou administrativou. Zdůraznila, že všichni mají společný zájem na tom, aby vnitřní předpisy byly srozumitelné a spravedlivé.

Senátor Gogela se dotázal, jak bude nastavena hierarchie mezi univerzitním SZŘ a fakultními řády.

Prorektorka Martínková uvedla, že původním záměrem bylo ponechat SZŘ v obecnější podobě, přičemž detaily by si fakulty upravovaly ve vlastních předpisech. Tento směr však nebude nijak vynucován a nedojde k posunu směrem k větší centralizaci.

Senátor Gogela dále vznesl dotazy na zjednodušení mezifakultního studia a na systém přihlašování a odhlašování ze zkoušek.

Prorektorka Martínková uvedla, že mezifakultní studium bylo v návrhu lépe vymezeno, přičemž hlavním cílem je jeho zjednodušení a zpřehlednění. UK je této otázce otevřená a fakulty budou mít větší flexibilitu při jeho implementaci.

Bc. Čech upozornil, že fakulty budou přirozeně odporovat jakémukoliv omezování své autonomie. Podle něj je iluzorní očekávat, že fakulty budou ochotné dobrovolně přijít o své kompetence. Ve většině případů se snaží udržet svou pravomoc, přičemž rektorát na ně občas přenáší odpovědnost za nepopulární opatření.

Navrhl proto, aby hlavní diskuse o reformě probíhala primárně v AS UK, ještě před tím, než se návrhy dostanou na fakulty. Tento postup by zajistil větší podporu na úrovni univerzity a minimalizoval odpor fakult.

Bez usnesení.

6. Rozvoj a podpora studia psychologie na UK

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod s tím, že diskuse navazuje na předchozí jednání Studijní komise AS UK a byla připravena na základě podkladů zaslaných Bc. Čechem.

Bc. Čech upozornil, že otázka kapacit studia psychologie byla již v minulosti diskutována, avšak pouhé konstatování problematické situace nestačí. Podle něj by mělo být cílem dosažení konkrétního výstupu.

Mezi hlavní překážky rozvoje oboru psychologie patří především finanční aspekty, kdy při navyšování kapacit dochází ke krácení financování podle současných principů. Dalším klíčovým bodem je potřeba vytvoření mechanismu cílené podpory psychologie, například vyčleněním finančních prostředků specificky pro tento studijní program. Významným faktorem jsou rovněž prostorové možnosti, kdy rozšíření kapacit výuky psychologie závisí na mezifakultní spolupráci.

Bc. Čech poukázal na to, že každý z aktérů vnímá jako hlavní problém jiný aspekt situace. Proto navrhl, aby se o jednotlivých částech usnesení hlasovalo zvlášť, čímž by bylo možné lépe reflektovat různé perspektivy a dojít k efektivnímu řešení.

Paní kancléřka UK tlumočila stanovisko rektorky, která je připravena po únorovém rozšířeném kolegiu rektorky vstoupit do debaty a prodiskutovat připravené podklady.

Bc. Čech reagoval s tím, že je důležité formulovat konkrétní kroky a že by proces podpory psychologie měl začít co nejdříve.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, upozornil, že problematika nedostatku psychologů se dotýká celé akademické obce, nicméně není zastáncem specifického bonifikačního financování pouze pro psychologii (Usnesení I.). Podle něj by takový krok měl dopad i na další obory, což není možné zcela predikovat. Upozornil, že společenská potřebnost se neomezuje pouze na psychologii.

Bc. Čech obhajoval bod I. s tím, že nejde o konkrétní parametry, ale o princip podpory studia psychologie jako prioritního oboru.

Doc. Brom vyjádřil podporu Usnesení I., ale nesouhlasí s body II. a III. Podle něj není správné ad hoc podporovat jednotlivé obory, pokud existuje více podobně potřebných oblastí. Navrhl, aby vedení univerzity připravilo širší strategii podpory oborů, které jsou pro společnost klíčové.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, podpořil systémový přístup a vyjádřil pochybnosti ohledně plošného navyšování financí pouze pro jeden obor.

Bc. Čech reagoval argumentem, že nedostatek kvalifikovaných odborníků se liší mezi obory. Upozornil, že u některých technických či přírodovědných oborů, jako jsou jaderná fyzika či učitelství fyziky, je problémem nízký zájem uchazečů, zatímco u psychologie je situace opačná – zájem uchazečů je enormní, ale univerzita nemá dostatečnou kapacitu pro jejich přijetí.

Prorektorka Martínková doplnila, že Česká konference rektorů momentálně projednává návrh kontraktového financování psychologických oborů, který by mohlo přijmout MŠMT. Zatím však není jisté, zda návrh nebude zamítnut.

Senátor Mikulčák vznesl otázku, co brání zavedení více navazujících magisterských programů v psychologii. Argumentoval tím, že univerzita již provozuje více studijních programů v jiných oblastech, jako jsou medicína, právo či učitelství, a že rozšíření možností magisterského studia psychologie by pomohlo zvýšit počet absolventů bez nutnosti dramatického navýšení bakalářských kapacit.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK navrhl, aby se otázka nových magisterských programů řešila na dalším zasedání, kde by se k ní mohli vyjádřit děkani fakult.

Prof. Černý vznesl otázku, zda by univerzita neměla hledat inspiraci v zahraničí, například v rámci aliance 4EU+. Upozornil, že v některých zemích je běžné, že o skladbě studijních programů nerozhodují primárně studenti nebo univerzity, ale didaktičtí odborníci a profesní organizace.

Navrhl, aby se UK zaměřila na srovnání přístupů v jiných evropských zemích a hledala inspiraci pro optimální nastavení psychologie jako studijního oboru. Martínková souhlasila, že je důležité sledovat praxi a metodiku výuky psychologie na zahraničních univerzitách.

Závěr diskuse se následně přesunul k tématu možností rozšíření a využití prostor pro výuku psychologie na FF UK.

Návrh usnesení:

I. Studijní komise AS UK žádá rektorku UK a kvestora UK, aby v návrhu Principů rozdělování příspěvků a dotací na Univerzitě Karlově pro rok 2026 bylo zrušeno 10% omezení nárůstu financovatelného počtu studentů psychologie.

Hlasování: 7 (pro)-0 (proti)-1 (zdrž.)

Schváleno

Návrh usnesení:

II. Studijní komise AS UK žádá rektorku UK a kvestora UK, aby v návrhu Principů rozdělování příspěvků a dotací na Univerzitě Karlově pro rok 2026 byl zaveden bonifikační mechanismus pro studijní programy psychologie s ohledem na jejich společenskou potřebnost a výrazný převis uchazečů.

Hlasování: 4 (pro)-0 (proti)-4 (zdrž.)

Neschváleno

Návrh usnesení:

III. Studijní komise AS UK žádá rektorku UK o zapracování dlouhodobé koncepce navýšení kapacit studijních programů psychologie na UK, která bude zahrnovat: plán výstavby nových prostor nebo rekonstrukce stávajících, systém mezifakultní spolupráce při zajištění výuky, způsob financování navýšení kapacit i bez přímé podpory MŠMT.

Hlasování: 4 (pro)-0 (proti)-4 (zdrž.)

Schváleno

7. Zastoupení studentstva v poplatkové komisi UK

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, uvedl tento bod. s tím, že téma bylo již projednáváno na Sociální komisi AS UK.

Prorektorka Martínková informovala, že Poplatková komise UK se aktuálně zřizuje jako poradní orgán rektorky. Vyjádřila otevřenost k účasti studentů, avšak s podmínkou, že by studentský zástupce měl pocházet z relevantního oboru. Konečné rozhodnutí o formě zapojení studentů bude řešeno na předsednictvu.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, doplnil, že rektorka může nominovat akademické členy, zatímco studentského zástupce by bylo možné zvolit jiným způsobem, tak aby zajistil studentskou perspektivu v rozhodování komise.

Bez usnesení.

8. Různé

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, informoval, že na příštím zasedání Studijní komise AS UK bude věnována pozornost např. oblasti elektronických diplomů na UK.

Bc. Čech otevřel otázku motivace akademických pracovníků k tvorbě skript a učebnic, přičemž upozornil, že současná situace není v tomto ohledu příliš příznivá. Podle něj chybí dostatečné pobídky, které by akademiky k této činnosti vedly. V reakci na to navrhl několik možností podpory, jež by mohly přispět k řešení tohoto problému.

Jedním z možných opatření je zařazení tvorby učebnic do kariérního řádu s odpovídajícím bodovým ohodnocením, čímž by se zvýšila motivace akademiků k sepisování studijních materiálů. Další variantou je zavedení ocenění za kvalitní učebnice, které by sloužilo jako forma uznání a zároveň jako motivační prvek. Čech také navrhl, aby univerzita aktivně podporovala vydávání učebnic v Nakladatelství Karolinum, čímž by se předešlo maržím komerčních nakladatelství a učební materiály by tak mohly být cenově dostupnější pro studenty.

V této souvislosti se Čech dotázal, zda Univerzita Karlova akademické pracovníky nějakým způsobem personálně motivuje k tvorbě učebnic a zda existuje preference, aby byly vydávány přímo univerzitou, s cílem zajistit studentům finančně dostupnější materiály.

Prorektorka Martínková uvedla, že situace se liší obor od oboru, ale že univerzita usiluje o dostupnost odborné literatury pro studenty. Zmínila, že ne všichni akademici se pouští do psaní českých učebnic, pokud již existuje kvalitní zahraniční literatura v daném oboru.

Prof. Černý sdílel svou osobní zkušenost s tvorbou učebnice. Zdůraznil, že psaní kvalitních učebních textů je velmi časově náročné a že akademici musí najít volný čas vedle svých dalších povinností. Podle něj má psaní učebnic smysl pouze tehdy, pokud je učební text přesně přizpůsoben konkrétnímu předmětu.

Dále navrhl alternativní přístup, kdy by přednášky byly přepisovány do podoby studijních textů se souhlasem vyučujících. Takový přístup by umožnil vytváření strukturovaných učebních materiálů, doplněných o vizuální prvky z prezentací. Také zmínil, že je důležité motivovat i studenty, aby se aktivně zapojovali do tvorby studijních materiálů, například formou studentských poznámkových digestů.

Bc. Čech upozornil, že na některých fakultách, jako je Právnická fakulta UK, je potřeba specificky česká odborná literatura, protože zahraniční zdroje často nepokrývají specifika českého právního systému. Poukázal na to, že pokud akademici nejsou motivováni k psaní kvalitních učebnic, studenti si vytvářejí vlastní neoficiální podklady, které často obsahují chyby.

Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK, podpořil další diskusi na toto téma a navrhl, aby se k němu komise vrátila na některém z příštích jednání.

Zapsal: Jan Jirmus, tajemník Legislativní komise AS UK

Za správnost: Pavel Linzer, předseda Studijní komise AS UK