Budoucnost Evropy a úloha parlamentů

tisková zpráva

Delegace Evropské Unie,

poslanci Evropského parlamentu Výboru přidružení,

Ministerstvo zahraničních věcí ČR a

Univerzita Karlova v Praze

uspořádali dne 22. dubna v Rytířském sále Senátu ČR besedu na téma

"Budoucnost Evropy a úloha parlamentů"

Evropský integrační proces, Evropská Unie a členské a kandidátské státy stojí před výzvami, které před ně klade nejen nové tisíciletí a jeho nová paradigmata, táže se po své vlastní budoucnosti a hledá nové vize. Patří mezi ně i odpověď na vyřešení dichotomie budoucího uspořádání Evropy na federální (nadnárodní) či mezistátní úrovni (mezivládní, intergovernmental). Tyto nové fenomény a snaha přiblížit Unii občanovi i nové úkoly, které před EU stojí, přivedly Evropskou Unii k zahájení diskuze o budoucnosti Evropy a jejím konečném uspořádání, tzv. finalité.

Summit Evropské Rady v Nice v prosinci roku 2000 v Deklaraci o budoucnosti unie konstatoval, že reformy potřebné k rozšíření jsou již připravené a cesta k přijetí nových členů EU je otevřená. Konference vyzvala k široké a hluboké diskuzi o další budoucnosti Unie a požádala ve spolupráci s Komisí a za účasti Evropského parlamentu, aby byli zahrnuti do široké diskuze představitelé národních parlamentů a všechni ti, kteří se podílejí na vytváření veřejného mínění, především politické, ekonomické a univerzitní kruhy, představitelé občanské společnosti a další. Zapojení kandidátských zemí se stalo nedílnou součástí diskuze.

Úkol zahájit diskuzi o budoucnosti Evropy začalo plnit během svého předsednictví Švédsko a prvním krokem se stala zpráva z konference Evropské rady v Goeteborgu v červnu 2001. Na ni potom navázal summit v belgickém Laeken, který v prosinci 2001 připravil deklaraci s obsahovým vymezením a časovým rozvrhem diskuze tak, aby její závěry zhodnotila a našla způsoby jejího uvedení v život mezivládní konference v roce 2004. Ta by rovněž měla přinést odpovídající změny ve smlouvách EU.

Cílem setkání byla neformální debata se studenty vysokých škol o budoucnosti Evropy, o jejím přiblížení občanovi a roli, kterou v tomto procesu budou hrát národní parlamenty a Evropský parlament. Besedy se vedle představitelů akademické obce v čele s rektorem UK Prof. Ivanem Wilhelmem a členů EP zúčastnilo velké množství studentů nejen z UK, ale i z ostatních pražských vysokých škol.

Předsedkyně Výboru přidružení paní Ursula Stenzel zdůraznila mezivládní přístup k dalšímu vývoji evropské integrace a odmítla vytvoření superstátu Evropa. Vyzdvihla však posílení role národních států při tvorbě společného díla: Evropské Unie. Rozdělení kompetencí mezi národními státy a Evropskou Unií musí doprovázet aplikace principu subsidiarity, rozhodovací proces má probíhat tam, kde bude prováděn.

K otázce konstituce, ústavy EU, bylo řečeno, že není nutná jako samostatný dokument, protože to by opět ukazovalo na vytvoření superstátu, ale stačí soubor dokumentů deklarace. Naopak zazněly hlasy pro posílení role Evropské komise, která garantuje roli malých států v Unii. Princip rotace v celé EU byl potvrzen, ovšem ne v případě obranné politiky. Vytvoření funkce Javiera Solany je toho dokladem.

Diskuze potvrdila, že EU stojí před hlubokými reformami, ke kterým je mnoho různých připomínek a názorů. Velmi cenné je, jak bylo zdůrazněno, že se na těchto diskuzích o budoucí podobě Evropy podílejí i kandidátské země.