Zápis ke stažení zde.
Přítomní: Bc. Rafael Daniel Berti (FHS), Mgr. Jan Bičovský, Ph.D. (FF), doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. (MFF), Bc. Jakub Čech (PF), Tereza Entlerová (3.LF), RNDr. Andrej Farkaš (MFF), Jakub Gogela (FF), PhDr. David Greger, Ph.D. (PedF), ThDr. Jaroslav Hrdlička (HTF), prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. (1.LF), doc. MUDr. Karel Ježek, Ph.D. (LFP), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), Adam Karas (1.LF), Mgr. Richard Keračík (FF), PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. (FSV), Mgr. Veronika Krause (FTVS), prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (LFHK), Pavel Linzer (PF), MUDr. Anna Malečková, Ph.D. (LFP), Ing. Petr Pavlík, Ph.D. (FHS), PhDr. Mgr. Pavel Pečený, Ph.D. (ÚJOP), RNDr. Radim Perlín, Ph.D. (PřF), Arnošt Polák (PřF), Andrea Rashovska (1.LF), JUDr. Michal Říha, Ph.D. (PF), Mgr. Patrik Sedláček (FaF), doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), Mgr. Petr Šimůnek (MFF), Jonáš Vala (3.LF), PhDr. Josef Voráček, Ph.D. (FTVS), prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. dr.h.c., MBA (1.LF), doc. RNDr. Karel Fišer, Ph.D. (2.LF), Karel Mikulčák (LFP), Mgr. et. Mgr. Radek Novák (KTF)
Omluveny: PhDr. Zdeňka Kudláčková, Ph.D. (FaF), Mgr. Alena Marková, Ph.D. (FHS)
Hosté: prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (rektorka UK), Mgr. Martin Maňásek (kvestor UK), Mgr. Jitka Baťková, MBA (v. ředitelka RUK), Mgr. Petra Štanclová (kancléřka UK), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. (prorektor UK), prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. (prorektor UK), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), Mgr. et Mgr. David Hurný (KR), Mgr. Jan Bárta (PO RUK), JUDr. Josef Vacek, Ph.D. (PO RUK), Ing. Ondřej Čemus (vedoucí OPP RUK), Ing. Michal Částek, Ph.D. (FaF), Ing. Veronika Mikešová (FaF), prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS). Ing. Milan Skrbek (FTVS), Ing. Bc. Alena Ivanová (OPP RUK), Ing. Alena Polívková (LFP), Mgr. Anna Malá (vedoucí Odboru projektové podpory RUK), PhDr. Barbora Štindlová, Ph.D. (ÚJOP, členka AS UK), Mgr. Ing. Irena Velebilová (OPP RUK), Mgr. Jan Tuček, Ph.D. (OPP RUK), Mgr. Josef Beránek (vedoucí OMŘI), Ing. Lucie Geniková (1.LF), Ing. Marie Klečková (tajemnice LFP), Martin Shabu (MF Dnes), Mgr. Ing. Bc. Michaela Vodenka (PF), Ing. Milan Skrbek (FTVS), Ing. Ondřej Čemus (Odbor projektové podpory RUK), Paul Lafogiannis (LFP, člen AS UK), doc. ThDr. Pavla Damohorská, Th.D. (HTF, členka AS UK), prof. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. (proděkan FaF), Mgr. Simona Ćwierzová (OSZS RUK), Mgr. Tomáš Gec (FSV), prof. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. (proděkan FaF), Mgr. Veronika Vohlídková (PedF, členka AS UK), Mgr. Martin Neuman (OPP RUK), Mgr. Ondřej Kříž (KTF, člen Předsednictva AS UK), Jan Richter, Janek Krátký
Program:
Zahájení, informace vedení, schválení zápisu z 21. ledna
Statut UK
Zadání forenzního auditu
Informace o ERDF v kontextu projektu MEPHARED 2
Vnitrouniverzitní dohoda o společném postupu k dobudování Kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové v rámci projektu MEPHARED 2
Opatření rektora „Pravidla pro poskytnutí prostředků prostřednictvím nástroje vnitro-univerzitní finanční spolupráce“ a Opatření rektora „Pravidla pro poskytnutí prostředků z fondu mimořádné pomoci na investiční rozvoj fakult a dalších součástí Univerzity Karlovy“
Právní jednání
| a. |
SBZ – Dodatek č. 4 k nájemní smlouvě se společností T-Mobile Infra CZ, s.r.o. v Praze 5, Jinonicích, U Kříže 66 |
| b. |
PedF – Dodatek č. 1 k nájemní smlouvě se společností Základní škola ZáŠkola, s.r.o. v Brandýse n. L. |
| c. |
MEPHARED 2 – kupní smlouva na dodávku laboratorního nábytku a dalšího vybavení |
| d. |
MFF – Nájemní smlouva s obchodní společností CETIN a.s. |
| e. |
Návrh smlouvy o dílo s vybraným uchazečem na akci “PF Oprava fasády a oken – 2. část“ |
Informace o počtu pracovních smluv, DPČ a DPP v letech 2020-2024, průměrných mzdách a mediánech mezd v tomto období na RUK
Mimořádné odměny vedení UK a jejich zdůvodnění
Další stručné informace
| a. |
CUIP – informace od zástupců v dozorčí komisi |
| b. |
Roháčova 66 |
| c. |
Kohezní prostředky z loňského roku |
| d. |
Rovné odměňování THP |
| e. |
Poptávané podklady pro projednávání Principů 25 (z prosincového zasedání) |
Různé
Doc. Brom přítomné přivítal a seznámil je s návrhem programu. Zápis z lednového zasedání byl chválen ve znění přijatých revizí.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK schvaluje zápis z jednání komise ze dne 21. dubna 2025 ve znění po přijetí revizí.
Schváleno tichým souhlasem
Pozn. úvodní slovo bylo předneseno až po bodu „Statut UK“, pro účely zápisu však bylo doplněno na toto místo v souladu s programem zasedání.
Prof. Králíčková – Úvodem stručně informovala o novele ZVŠ, která je účinná od 1. března. Nyní probíhá nominace na členy Rady NAÚ. Za UK budeme posílat nominace do 3 oblastí, nicméně po nominacích ze všech VŠ se bude hlasovat. Coby předsedkyně ČKR bude členkou komise, která bude vybírat předsedu Rady NAÚ, což proběhne nejspíše v průběhu dubna.
Ad příprava „nového“ NAÚ: Implementační plán řeší pracovní skupina NAÚ a MŠMT, kterou vede státní tajemník Andrýs; nyní jsou oběma reprezentacemi řešeny personální nominace.
Zákon o vědě: jsme ve druhém čtení, předkládají se pozměňovací návrhy. Největší diskuse jsou mezi TAČR a MPO.
Asociace výzkumných univerzit chce ministerstvu navrhnout změnu ukazatele VaV, který se počítá dle počtu ERC grantů. Chceme to upravit tak, aby se nepočítalo jen s počtem, ale i s finančními objemy, popř. finančními objemy Horizon projektů.
Financování vědy na úrovni EU: v Evropě je velká snaha směřovat finance do obrany. Připojili jsme se ke dvěma celoevropským iniciativám. Připojili se k League of European Research Universities (LERU) a GUILD.
ČKR i RVŠ se účastní jednání pracovní skupiny pro kontraktové financování. Řeší se ukazatel F a P pro nelékařské zdravotnické profese, práce se vyvíjí, byť jsme na začátku. Bude průběžně informovat.
ČKR a RVŠ připracují základní teze pro nový ZVŠ. Na dalším dubnovém jednání v Ostravě budou asi velmi úsporně představeny.
U Kampusu Albertov realizuje MPO technické konzultace se zástupci Evropské komise, spolu s MŠMT. UK je v pravidelném kontaktu s MŠMT. K Biocevu přišly další dotazy z MAFRy, připravujeme odpovědi. Jednání s děkany a předsedy AS stále probíhají, cílem všech je realizovat tuto komponentu NPO.
CUIP má dceřinou společnost a vnučku, u nichž se řeší rozhodnutí stran investice do nich (GeneSpector a SeveriDX). Probíhá právní analýza, která se této problematice věnuje. Je naplánováno jednání s vedením 1.LF a bude svoláno jednání Dozorčí komise CUIP, které se tomuto bodu bude věnovat.
Odměny jako takové jsou dnes samostatným bodem, ale velmi vítá, že je problematika odměňování ve středu pozornosti. Dlouhodobě je zde požadavek na „akční plán“ k odměňování na UK. Chce shrnout kroky, jež byly podniknuty. Na úrovni mnoha fakult je odměňování nastaveno velmi dobře. Loni jsme se shodli na jednotných tarifech na UK. Na celouniverzitní úrovni je pozitivní, že máme jako celek nárůst. V A+K máme nárůst 573 mil., v ukazateli C 72 mil. Kč, v DKRVO 96 mil. Kč a pro nelékařské zdravotnické profese 26 mil. Kč.
Od roku 2022 jsou na RUK nastavena nová pravidla pro odměňování, odměny jsou 2x ročně, došlo k zanořování úvazků, snižování počtu DPP/DPČ a k podpoře získávání externích příjmů. Probíhá také pravidelné hodnocení THP, které je také podkladem pro odměňování.
K odměňování na národní úrovni: MUNI vede projekt PPROVŠ, který odkrývá mj. komplexitu a složitost problematiky napříč všemi VŠ.
Na úrovni UK: došlo k sjednocení tarifů, fakulty se s tím budou muset v průběhu roku 2025 vypořádat. Zdůrazňuje to nutnost aktivního ekonomického a strategického řízení a implementaci nových pravidel. Debatu nad odměňováním nemůžeme oddělit od strategického a ekonomického řízení fakult. Musíme myslet i např. na získávání externích zdrojů. Význam KEN zde přetrvává, MŠMT jej stále používá. Sice nám slibují rozfixování, ale to během 2025 realizováno nebude.
Základní východiska pro odměňování: je ráda, že se otázka otvírá a bude přínosné, pokud to budeme probírat, a to např. i na výjezdním zasedání RKR. Chceme jej mít transparentní. Je třeba si nastavit základní východiska pro odměňování, ale nelze je nastavit totožně na celé UK, jelikož má každá fakulta a pracoviště svá specifika. Bude třeba zvažovat mj. náročnost pozic, bude možná potřeba více konkretizovat popisy pracovních náplní. U některých studijních programů bude možná potřeba je přeakreditovat, aby byly ekonomicky udržitelné, a revidovat jejich kreditové ohodnocení.
Akční plán k vyrovnávání mzdových nerovností na UK má celkem 3 úrovně: získat prostředky na VŠ obecně na národní úrovni, až poté následují opatření celouniverzitní a fakultní.
Co jsme již udělali: zavedli jsme plovoucí fix, upravili jsme výkonové ukazatele vědeckého výkonu, podporujeme malé studijní programy, upravili jsme poměr KEN:neKEN financovatelných studentů. Podporujeme fakulty v získávání externích zdrojů a podporujeme cizojazyčné studijní programy, CŽV a mikrocertifikáty.
Pracovní skupina na refixaci přinesla základní body do debaty. Chceme změnit „hlavičky“ na „studento-kredity“, chceme dělat „sondy“ ohledně koeficientu náročnosti a ekonomické udržitelnosti studijních programů. Skupina také připravuje kvalitativní ukazatele pro rozpočet ukazatele C. Činnost pracovní skupiny bude pokračovat i v roce 2025.
Na základě požadavku Předsednictva ASUK bude upraveno a sjednoceno odměňování členů a členek ASUK za práci v pracovních komisích, pracovních skupinách a jiných orgánech UK, což bude projednáno v bodě 9.
Dr. Farkaš – K SeveriDX a komercionalizaci na 1.LF: zmíněný list nepřišel členům ASUK, šel jen členům Dozorčí komise CUIP (dále jen „DK“). Toto plénum zatím o této problematice neslyšelo, ale rád to vysvětlí. 1.LF se obrátila na DK s tím, že došlo k nakládání s duševním vlastnictvím 1.LF v rozporu s licenční smlouvou. Projednává se odprodej 21% podílu ve společnosti SeveriDx, přičemž dle smlouvy je pro to potřeba vypracování posudku a souhlas fakulty. Ani jedno z toho v době předložení záměru neexistovalo. Spolu s tím má dojít k prodeji 10% podílu přímo ve společnosti GeneSpector na úkor podílu UK. Jednání DK se nemohl zúčastnit, ale dostal následně informaci, že posudkem je „to, co je investor ochoten zaplatit“, s čímž samozřejmě fakulta spokojena nebyla. Poté ze strany jednatele GeneSpector, pana Pohludky, který byl donedávna členem Správní rady CUIP (dále jen „SR“), přišel list, který vyvíjí tlak na DK, aby schválila investici. Pokud se tak nestane, tak upozorňuje, že by mohlo dojít k zastavení grantového financování ve výši cca 100 mil. Kč. Přijde mu za hranou, aby nám společnost, do které UK vkládá své finance, vyhrožovala tím, že při neschválení investice zastaví jakýkoliv rozvoj duševního vlastnictví, které do ní UK vložila.
Na základě toho poslal list paní rektorce, kde ji informuje o tom, že jako člen DK nabyl dojmu, že Správní rada CUIP přestala hájit zájmy UK, jakožto jediného akcionáře. Protože zájmem UK je maximalizovat zisk z duševního vlastnictví a zároveň jasně a transparentně realizovat transfer vědomostí. Když se obrátila 1.LF naCUIP s tím, že byl dodatek licenční smlouvy projednán, tak dostala informaci, že pokud se to neschválí, tak dojde k zastavení investic. Členové SR, kteří sedí jako investoři v GeneSpector, se k tomu zatím nevymezili. Proto požádal paní rektorku, aby se vůči jednání GeneSpector a zástupců CUIP v jeho orgánech vymezila, coby statutár UK a jediný akcionář CUIP.
Prof. Králíčková – Toto je velmi komplikované, provedení i neprovedení investice má svoje rizika. Proto nyní probíhá právní posouzení, poté dojde k jednání s 1.LF a následně zasedne DK.
Dr. Farkaš – Nejde o to, zda dojde k investici nebo ne, ale jde o to, aby byla dodržena licenční smlouva. Jde o to, že 1.LF ztratila kontrolu nad duševním vlastnictvím, které tam vložila.
Prof. Králíčková – Je odvážné komentovat to takto. Jednání s 1.LF je naplánované, ale zasedne DK.
Dr. Pavlík – Pojďme to řešit jindy. Bral to jako součást přehledné informace, nebavme se o tom nyní, nemáme zde k tomu podkladové materiály.
Mgr. Maňásek – Nebrání se tomu projednat to jinde, ale zařadili to do informace proto, jelikož otevřený dopis byl adresován i senátorům AS.
Dr. Farkaš – Dopis byl doručen Předsednictvu AS, ale čekali s přeposláním na doručení odpovědi od 1.LF.
Dr. Farkaš – K zmíněným technickým konzultacím: jednáte o změně ukazatele tak, aby šlo započíst i výměru děkanátu Mepharedu. Je to tak?
Mgr. Maňásek – MŠMT navrhlo dvě varianty, jak změnit indikátor. První z nich je, že by se počítalo s m2 alespoň hrubé stavby, aby se do toho KA vešel. Druhá možnost byla, že se nechá 100 tisíc m2 zkolaudované plochy a jen se změní způsob výpočtu. Namísto plochy užitné se bude počítat celková podlahová plocha. Ministerstvo si od nás samo vyžádalo podklady i k centrální budově Mephared, pokud by to potřebovali využít pro jednání s Evropskou komisí.
Dr. Farkaš – KA má nyní zpoždění, kolik to je? A proč to prvně otvíráme až nyní, když se o tom ví již od podzimu minulého roku? Poslední informace předložená na ASUK v prosinci byla, že KA mešká 90 dní. Přijde mu to velmi problematické, jelikož se dle jednání týmu KA již tehdy vědělo, že zpoždění je 12-18 měsíců a senát o tom nebyl informován.
Prof. Králíčková – Chce upozornit pana místopředsedu, že to, že se tomu zde věnujeme v tuhle chvíli a na tomto plénu, v době tak velmi citlivých jednání, tak může nést následky a pevně věří, že si to pan místopředseda uvědomuje.
Mgr. Maňásek – Na prosincové komisi říkali, že předkládaný dodatek smlouvy prodlouží dodání maximálně o 90 dnů, což byla doba tehdy předjednaná s ministerstvem. V lednu zasedal monitorovací výbor, kde informovali vedení ministerstva, že zpoždění bude větší, ale že zatím nevíme, jak velké je. Domluvili se s vedením MŠMT, že vypracujeme realistický harmonogram, který s nimi následně projednáme. Měli jsme jej dostupný 20.2., koncem února byl projednán s výborem MŠMT a s panem ministrem. Následně byly neprodleně spuštěny technické konzultace k dalšímu postupu. Na posledním zasedání Ekonomické komise dne 4.2. jsme sice měli indikaci, že zpoždění bude větší jak 90 dnů, ale nevěděli jsme, jak velké bude.
Dr. Farkaš – Děkuje paní rektorce za připomenutí toho, že výkon volené funkce má své následky. Funkcí kontrolního orgánu je se ptát a dostávat patřičné informace. Není vhodné se vyhrážet, že to může mít následky.
Dr. Perlín – Zdržení KA je způsobeno hlavně tím, že reálný archeologický výzkum v době zahájení stavby se významně protáhl, což nemohla UK ovlivnit. Dle posledních zpráv se předpokládá, že průzkum bude ukončen do konce dubna. Zároveň bylo třeba mírně změnit technologii stavbu z důvodu odlišného podloží. To je princip zdržení, nic více, nic méně. Zprávy, které jsme měli z předběžného průzkumu, byly jiné.
Velmi si váží, že je zde možnost získávat informace nad rozsah oficiálních sdělení. Pokud se rozhodneme je následně komunikovat dál, tak již neplníme kontrolní funkci, ale jsme v roli užitečných idiotů.
Doc. Stráský – Je nejen členem Ekonomické komise, ale i členem pracovní skupiny KA. To, že se o něčem „ví“ a že se o něčem „jedná“, tak to neznamená, že se s tím hned běží za kontrolním orgánem. Pokud chce kontrolní orgán něco vědět, tak se zeptá a my mu odpovíme. Pokud zde máme souběhy, nestíháme včas vyřizovat vnitřní předpisy, 106, novináře atd., tak je to tím, že si to děláme sami.
Dr. Jirkovský – Evropská komise má rozhodující slovo, co se týče finálního termínu stavby, nebo to může ministerstvo posunout?
Prof. Králíčková – Jednání běží mezi relevantními ministerstvy a zástupci Evropské komise.
Dr. Jirkovský – Reálně má KA šanci udělat do toho termínu základovou desku nebo i víc? Jak ministerstvo vyřeší, aby to byl uznatelný náklad? Nebude možné to zkolaudovat.
Prof. Králíčková – Stihne se postavit víc než jen základová deska. Vše, na co se zde ptáte, je teprve v jednání, nemůže říkat spekulace nebo předčasné informace. Podobně jako u jiných velkých investičních akcí je třeba myslet na to, že to chce svůj čas.
Mgr. Baťková – U jednání nejsme přítomni, dialog vede Evropská komise s MŠMT. My jim jen posíláme podklady a výpočty a nevíme tedy, jak se rozhovory vyvíjejí. Jen máme informaci, že rozhovory potrvají do konce března, pak budou výsledky. Je možné, že to bude znamenat i změnu výzvy. Nyní ale ty informace doopravdy nemáme.
Dr. Pavlík – Oceňuje, že zde ASUK dostává další informace nad rámec, ale střílíme sami sebe do nohy, když ven a do médií odchází informace, které jsou nehotové a neúplné. Vypadáme pak jako nekompetentní instituce a univerzita a velmi nás to poškozuje.
Neocenil, když viděl místopředsedu ASUK, jak dává rozhovory novinářům. To není role, která členům ASUK přísluší. Na něj se také obraceli, ale odpovídal, že to nebude komentovat. Pět minut slávy nestojí za poškozování dobrého jména UK.
Dr. Farkaš – Pak se ale UK střelí sama do nohy, když vydá prohlášení ke KA. Neví, kdo to psal, ale to bylo střelení se do nohy. Konkrétně když jsme řekli, že pan Dvořák uvedl jako referenci pana Kostku, a že pan Dvořák připravoval zadávací dokumentaci, i když to nebyl dotaz A to jste tam napsali. Proč?
Mgr. Maňásek – Už jsme tu informaci jednou dali veřejně v rámci 106. Pan Dvořák tehdy nebyl ve střetu zájmů.
Dr. Farkaš – Má otázku na navýšení financí na rok 2025. Chtěl by opětovně paní rektorku vyzvat, aby nárůst 58 mil. Kč, který jde na RUK, nechala propadnout na fakulty. Jakýkoliv nárůst se odsekne ještě před proplutím do Principů, a propadne na fakulty z A+K. Vyzývá, aby se RUK jako solidární gesto vzdal tohoto nárůstu, aby se mohlo řešit nerovné odměňování, které se zde opakovaně řeší.
Doc. Brom – K financování RUK bylo samostatné jednání v prosinci 2024, můžeme se k tomu vracet při projednávání Principů.
Dr. Farkaš – Navrhuje, aby se to řešilo už u letošního Rozpisu, tedy aby byl propad na fakulty již letos.
Doc. Brom – To by se musely změnit Principy, ale to je jiné téma.
Bc. Čech – O kterých mediálních výstupech v souvislosti s KA se bavíme? Abych si to dočetl.
Doc. Brom – Andrej to pošle.
Dr. Perlín – Jsou zde dvě roviny financování. První z nich je naplnit ukazatele NPO, abychom dostali prostředky do ČR. Druhá věc je rozdělení financování v ČR na tyto dvě stavby. Asi se nebude měnit podíl financování mezi KA a Mepharedem.
Prof. Králíčková – Potřebujeme mít nyní jistotu, že ta komponenta, že přijde do ČR a že alokace bude, jaká je. Jak řekla Mgr. Baťková: jakmile budeme mít tyto jistoty, tak se situace bude nějak vyvíjet. Nemůže ale odpovídat na něco, co nemá potvrzeno. Chápe, že ASUK chce jistou míru jistoty, ale ani děkanům neměla možnost říct více mimo toho, že jednání probíhají a že o výsledcích bude informovat.
Doc. Brom – Shrne to: paní rektorka nám řekne, jakmile bude něco vědět.
Dr. Greger – Je také nešťastný z projednávání KA apod. Souhlasí s tím, že se ne vše má říkat veřejně, obzvláště pokud nemáme informace potvrzené, protože to jinak přinese více problémů než užitku. Každopádně paní rektorka říká, že nás bude informovat ihned, jakmile bude něco vědět.
Doc. Roh – Prosí o opatrnost. Počkejme, jak jednání s MŠMT dopadnou. Vedení nemůže nic garantovat. Výhledově může vedení UK svolat jednání se zapojenými fakultami a říct nám víc, ale nyní nevíme, jak nám s tím Evropská komise zahýbá.
Linzer – Nechce vědět, co máme dělat. My nyní nevíme, jak to dopadne. Ale víme, co budeme dělat, když to nedopadne? To jej tíží více: jak to bude, když to nebude.
Doc. Brom – Tato otázka patří do bodu 5 či 6, nyní se jedná stále o bod Informace od vedení.
Mgr. Šimůnek – Ještě by si rád ujasnil k GeneSpector. Nyní hrozí, že bude narušeno duševní vlastnictví 1.LF. Je to nové téma, které neznáme – budou přeposlány podklady na ASUK?
Prof. Králíčková – Tato informace zde byla zařazena proto, aby ASUK slyšel, že se na tom pracuje. Výstupy z jednání sdílet mohou, ale nyní je to stále živé téma. Nevěděla, kdo vše obdržel otevřený dopis, proto to zde otevřela.
Mgr. Bárta a dr. Vacek představili návrh změn Statutu UK a seznámil členy komise s návodnou grafikou popisující postupy, které byly předmětem minulého jednání Ekonomické komise (uzavírání smluv a povolování umístění sídel v budovách UK).
Dr. Farkaš – Příloha č. 4 v současné chvíli nereflektuje představený flowchart.
Mgr. Bárta – Úprava bude taková, jak bylo nyní představeno, připomínky byly reflektovány. Chtěli dnes hlavně prodiskutovat podobu mechanismů, upravit samotný text je časově náročnější. Dnes si přejí problematiku věcně projednat, poté to upraví i v samotném textu.
Dr. Vacek popsal u čl. 51, jaký bude proces schvalování smluv dle toho, kdo má majetek svěřen ve správě.
Mgr. Bárta – Nynější návrh 5 dní nahrazuje původní návrh 48 hodin. Dříve také nebyla zakotvena výměra 10 m2, která se vztahuje na marginální smlouvy (antény, automaty apod.). Doba trvání 5 let odpovídá stávající textaci. Mění se hlavně to, že navrhují princip projednání jen na jednom AS.
Karas – Bylo to projednáno se Sociální komisí? Jde mu o to, že nejčastěji žádají o umístění sídla spolky.
Dr. Vacek – Toto bylo debatováno. Původní návrh zněl, že by o tom rozhodoval rektor bez dalšího, poté to upravili na rozhodnutí „po vyjádření děkana“, nyní je tam požadavek na bezpodmínečný souhlas děkana s umístěním sídla v některé z budov svěřených do správy jeho fakultě. Cílem je sladit praxi fakult, aby měli všichni rovné podmínky.
Dr. Farkaš – Minule se řešilo kvůli konferencím, že je 5 dní hraničních, proto minule chtěla Ekonomická komise zakotvení delší lhůtu než těchto 5 dní. Je tam nějaký jiný důvod, proč navrhují zachování pěti dnů?
Mgr. Bárta – Jedná se o manažerské rozhodnutí a domnívají se, že je to pro většinu konferencí dostačující.
Dr. Farkaš – Když si UK pronajímá prostor: jak se bude určovat hodnota pronájmu? Může se totiž jednat o opakovaný pronájem či kumulovaný. Časem může nájemné přesáhnou 40 mil. Kč. Kdy dojde k tomu, že to mimo děkana schvalují i AS a rektor?
Mgr. Bárta – Přistupuje se k tomu stejně jako k nákupu. Není důvod proč přistupovat k nájmu prostor od třetích osob jinak jak k nájmu našich prostor. Nájem na více let je totéž jako nákup drahého nástroje. Půjde to tedy režimem nad 40 mil. Kč.
Dr. Farkaš – Nebude se tedy zohledňovat to, že by měl být zpřísněný režim při dvou propojených či navazujících smlouvách?
Mgr. Bárta – Je to podobné jako veřejná zakázka, tedy nesčítá se to a nekumuluje, jsou to dvě samostatné smlouvy.
Dr. Perlín – Pracovníci fakult vedou seznamy desítek spolků, kteří mají u nás sídlo. Byl by rád, kdyby smlouvy se spolky či třetími osobami, po prověření toho, že patří k UK, podepisovali děkani. Nedovede si představit, že to vše půjde přes rektorku. Je zde mnoho spolků, které u nás sídlí a nevykonávají výdělečnou činnost, jedná se o stovky.
Mgr. Bárta – Statut obsahuje přechodové ustanovení, které říká, že osoby se stávajícím sídlem nemusejí dokládat podklady po jistou dobu. Je zároveň třeba odlišit souhlas s umístěním sídla od jiných smluv (nájemní, umístění schránek apod.). Tyto dílčí smlouvy budou podléhat klasickému procesu, tedy bude to řešit děkan.
Dr. Perlín – Spolky musí upravovat stanovy v návaznosti na změnu sídla, dokládají to pak na soud. To tedy bude muset jít také přes rektorku? Přijde mu lepší, aby to šlo pouze přes děkany, a ne přes RUK.
Mgr. Bárta – Jedním z důvodů je, že ze zákona povoluje umístění sídla statutární orgán. Někdy jsou soudní úředníci benevolentnější a stačí jim podpis od děkana či tajemníka, ale jindy naopak trvají na podpisu od rektora a stejně to k nám doputuje. Chceme, aby to bylo jednotné.
Dr. Perlín – Chápe důvody a nesouhlasí s nimi. Ví, kam se míří, ale mělo by to být ponecháno na úrovni fakult. Soudy by to akceptovaly, pokud by bylo doloženo, že mají děkani pověření k podpisu těchto smluv.
Doc. Brom připomněl, že senátoři mohou předkládat pozměňovací návrhy, pokud se jim některé ustanovení nelíbí.
Bc. Čech – Jak se mění současná úprava u toho, kdy ASUK řeší právní jednání fakulty?
Mgr. Bárta – ASUK by se neměl vyjadřovat k některým nájemním smlouvám, viz čl. 51 odst. 2. Na ASUK nově poputují pouze smlouvy na pronájem nad 500 m2 nebo s délkou trvání nad 5 let.
Bc. Čech – Dle něj to není dostatečný kontrolní prvek. Orgány fakulty mohou selhat a již v minulosti selhaly. Smluv není tolik, aby to na ASUK nemuselo jít.
Mgr. Bárta – Každý kontrolní prvek může selhat. Nyní však kontrolor kontroluje kontrolora. Fakultám byl majetek svěřen, nesou za něj odpovědnost. Na ně dohlíží AS fakulty, který má kontrolu provádět. Mechanismem další kontroly je povinnost informovat ASUK o smlouvách, které přes něj nejdou. Tato povinnost zde zůstává, ale je lépe specifikována. Snaží se, aby kontrolu prováděl ten, o jehož majetek se jedná.
Bc. Čech – Není pro to, aby senát řešil každou drobnost, ale v případě Roháčovy 66 přišla UK za ty roky o mnoho milionů, přičemž zde orgán fakulty selhal. Klade si otázku, zda je zde tolik smluv, aby to ASUK zahltilo.
Doc. Brom – Na kulatém stole byl deklarován vedením záměr „jedna smlouva, jeden orgán“. Je ale samozřejmě možné mít zde alternativní názory.
Mgr. Bárta – Nebylo by dobré nastavovat základní pravidla na základě pochybení jedné fakulty, protože pak pouze trestáme ostatní, kteří neudělali nic špatně.
Bc. Čech – Není proti nastavování nových pravidel, pokud přinesou zlepšení, ale zde se řeší, zda zrušit stávající pravidlo. A to mu nepřijde excesivně zatěžující.
Dr. Pavlík – Pokud to zůstane tak, jak je to nyní, tak by tam zakotvil minimální výměru, ať neschvalujeme každou blbost. A pravidla se dělají právě na základě pochybení.
Mgr. Bárta – Nechceme mít přebujelý právní řád. Problém není v nastavení kontrolních mechanismů, ale pak v jejich realizaci.
Dr. Pavlík – ASUK pak ale zafungoval jako korektiv. Sice pozdě, ale přece, korektiv pomohl.
Mgr. Bárta – Pak je ale otázka, proč by to mělo jít přes malé AS.
Doc. Stráský – Co se děje, pokud se jedná o majetek, který není svěřen ani fakultě nebo součásti?
Dr. Vacek – Jedná rektor bez dalšího.
Dr. Farkaš – Když je tam limit 48 hodin, tak buď my jako UK nepronajímáme prostory pro konference na více jak dva dny, protože si nevybavuje, že bychom takovou smlouvu kdy schvalovali, nebo nám ty smlouvy nechodily. I když je tam limit výměry, tak jej překročíme při pronájmu Modré + Zelené posluchárny.
Doc. Brom – Uvidíme to popsané na flowchartech. Ještě se chce ujistit: když si někdo pronajme 400 m2 na 4 roky, tak rozhoduje děkan bez dalšího?
Dr. Vacek – Ano, ale to může i teď. Nyní je to jen více vidět díky flowchartu.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK bere na vědomí informace o plánované aktualizaci Statutu UK.
Schváleno tichým souhlasem
Doc. Brom – Na základě našich požadavků nám od vedení UK přišel detailní dokument, který jsme mohli komentovat. Cílem bylo, aby byl výsledek před prázdninami a aby byl audit za přiměřenou cenu. Zvažuje se audit za jeden akademický rok, od 10/2023 do 09/2024. Vedení navrhlo audit OZV, OZVS a SBZ, zatímco komentující spíše tvrdili, že se má auditovat SBZ, BO, CPPT, OPP, kancelář rektorky a kancelář kvestora.
Je otázka, co zkoumat, zda všude všechno, nebo zda auditovat na každém odboru něco trochu jiného. Další otázkou je i limit, zda auditovat jen zakázky od 100 tisíc. Kč nebo zda limit snížit. Další nápady toho, co lze auditovat, jsou: způsob obsazování pozic, paralelní úvazky a náplň práce zaměstnanců, zdroje odměn vedoucích pracovníků či podíly vedoucích pracovníků v externích firmách. Je ale otázka, zda se to stihne, nebo zda to udělat postupně.
Dr. Farkaš – Pokud je cílem minimalizovat množství a rozumně zacílit vzorek, tak každý odbor má svá specifika. Např. SBZ uzavírá asi nejvíce smluv ze všech odborů a jedno z pochybení bylo zveřejňování smluv v registru. Totéž platí pro opakované objednávání totožných služeb či řetězení zakázek, což je opět něco, co by mohlo být specifické pro SBZ. Kontrolovat na SBZ úvazky a další asi nedává u tohoto odboru smysl. Rozdělit to mezi více odborů mu dává smysl, ale ne na každém odboru je třeba řešit totožný okruh kontroly. Zároveň by nerad směšoval téma policejního vyšetřování a našeho vlastního auditu na Bezpečnostním odboru (dále jen „BO“), protože se každé věnuje jinému okruhu záležitostí, není to ekvivalentní. Navíc nám PČR nepředá výsledky svého vyšetřování, pouze zjistíme, zda (ne)bude někdo obviněn.
Doc. Brom – Mezi diskutujícími panovala shoda, že je BO potřeba zařadit. Má nyní někdo jiný názor než to, co již bylo sděleno?
Linzer – Neměl by audit nějakým způsobem postihovat i transparentnost, např. obsazování různých pozic, zda se nedublují úvazky napříč odbory. Souvisí to i se zde řešenou politikou odměňování; za co jsou ti lidé odměňováni. Vznikaly nám nové pozice na RUK a souvisí to i s tématem střetu zájmů. Bude se to řešit i v dalších bodech, ale zda by nebylo dobré na to mít i nezávislý názor, jak by to mělo fungovat a jak to lze zefektivnit. Nechává to k diskusi.
Doc. Brom – Tato myšlenka se tam objevila již v minulosti, je to určitě k diskusi.
Dr. Pavlík – Není si jist, zda se zde nespojují různé typy auditů. Jedno je forenzní audit, druhý je personální či institucionální audit. Neví, zda by to měla řešit jedna firma nebo zda to raději nerozdělit, je to jiná specializace. Očekával, že toto bude kontrola účetnictví a zákonných požadavků spojených s financováním. Nyní se bavíme o celkovém institucionálním auditu s položkami. Jemu stačí znát nesrovnalosti v tomto ohledu. Hlavně si není jist, jak by to měli auditoři ověřovat, jelikož nemají pravomoc (na rozdíl od PČR) kontrolovat soukromé účty atd.
Dr. Farkaš – Máme na to precedent z roku 2020, kdy proběhl forenzní audit KaM, který mj. řešil i efektivitu zaměstnávání a obsazování pozic. Auditor poukazuje pouze na nesrovnalosti, na možný střet zájmů, který je u nás např. definován v OR s názvem „Prevence korupčního jednání“. Auditor vychází z toho, co je zakotveno v našich předpisech.
Linzer – Audit nemá říkat, jak má UK nastavovat svoji personální politiku, ale měl by nám říct, zda byly procesy směřující k obsazování pozic dodrženy. Smyslem forenzního auditu je říct, zda došlo k pochybení, a kdo za to může. Nehledáme klíč k zvýšení produktivity. Vše může být podle práva a být neefektivní, ale není to totéž, jako že došlo k pochybení. To je zásadní rozdíl mezi těmito dvěma typy auditu. Jemu jde o prozkoumání toho, zda bylo vše správně obsazováno, zda někdo neměl moc úvazků apod.
Doc. Brom – Vyjděme z dokumentu od vedení, odbory mohou být jiné. Zároveň je zde poptávka po obsazování pozic a můžeme si vydefinovat, co to znamená.
Dr. Bičovský – Připomněl, že inspirace k auditu vzešla z kontroly hospodaření ze strany ASUK, avšak tato kontrola byla v jistém ohledu velmi namátková. Zjistilo se pochybení, které je nyní žalované, ale také se zjistilo, že byly nesrovnalosti i v dalších postupech a mezi projekty. Což je dle něj problematické a vzbuzuje to pochybnost, zda to bylo v pořádku. Proto by chtěl, aby se na to audit podíval. K výběru jednotlivých oddělení: má pocit, že jsou v blízké souvislosti s osobami, u nichž máme pochybnost, zda postupovaly s respektem k vnitřním regulím UK, zda je neohýbaly apod. Pokud nám vedení naznačuje, podobně jako v případě naší kontroly, kterým směrem se máme dívat, tak to o to víc naznačuje, že tam nic nenajdeme. Rozfázování má smysl, ale nerad by, aby v případě, že fáze A nenajde pochybení, aby se k fázi B vůbec nepřikročilo. Pojďme to udělat klidně postupně, ale pořádně. Chceme se o sobě něco dozvědět a pak se podle výstupu zařídit.
Doc. Brom – Mezi diskutujícími panovala shoda o tom, že se nemá auditovat OSZS.
Bc. Čech – Také souhlasí s neauditováním OSZS, ale to již bylo řečeno. Má však otázku, kdo to bude dělat. Nechce, aby audit dělal náš současný auditor, a přimlouvá se, aby to auditovala velká kredibilní společnost, např. někdo nadnárodní z velké čtyřky.
Doc. Brom – Pochopil, že se to vysoutěží.
Mgr. Maňásek – Bude otevřená soutěž, ale dopředu si musíme říct, jaký rozsah chceme. Pokud to bude zakázka nad 2 mil. Kč, tak bude jen samotné zadávací řízení trvat do léta, přičemž výsledek auditu do léta nebudeme mít.
Doc. Brom – Máme již odhadem napočtenou cenu, která stejně byla 2-3 mil. Kč. Kdyby se to soutěžilo, tak stejně nebude do léta výsledek. Je otázka, zda vůbec chceme výsledek před prázdninami.
Doc. Stráský (ironicky) – Můžeme tu zakázku rozdělit, ať má audit co hledat.
Mgr. Šimůnek – Chybí mu tam i kontrola plnění těchto zakázek. To, že byly řádně vysoutěženy ještě neznamená, že byly plněny řádně.
Mgr. Maňásek – Pokud se audit rozdělí na menší kousky, např. na personální a ekonomickou část, tak je možné to rozdělit. Ale pokud budeme zadávat po jednotlivých odborech, tak to není správné.
Linzer – Připomíná usnesení AS z minula, kde bylo uvedeno slovo „externí“ právě kvůli tomu, aby to nedělal stávající auditor RUK. Nemůžeme je ale samozřejmě vyloučit z účasti na veřejné zakázce.
Doc. Brom – Jestliže je nereálné mít výsledek před létem, tak můžeme zadání ještě jednou komentovat a znovu jej prodiskutovat na následujícím zasedání komise.
Karas – Je třeba, aby byly prošetřovány všechny zmíněné odbory, jelikož PČR prošetřuje něco odlišného, než co chceme prošetřit my. Forenzní audit je mj. definován jako „audit prováděný nezávislou společností“. Pakliže ale chceme takto velký rozsah auditu, tak by jej stejně nebyl náš stávající auditor schopen provést.
Dr. Farkaš – Poslal do konverzace v Teams smlouvu na forenzní audit se společností, která auditovala celý KaM za období dvou let. Auditovali dvakrát tak dlouhé období, auditovali celý KaM, který má výrazně více zaměstnanců než námi vymezené odbory dohromady, a naúčtovali si sumu plnění zakázky 600 tisíc Kč bez DPH. Je to z konce roku 2020, je třeba počítat s nárůstem cen a (hyper)inflací, ale i tak si nemyslí, že se nyní dostaneme nad dvoumilionový limit. Chce tím říct, že pokud budeme cílit na tento rozsah zakázky, tak to jde.
Doc. Brom – Může se jednat o násobně vyšší částky, v případě velké čtyřky klidně 10x vyšší cena.
Karas – Jak dlouho tehdy trvalo provedení auditu?
Dr. Farkaš – Od podpisu smlouvy trvalo provedení auditu 3 měsíce.
Doc. Stráský – Pochopil, že zakázku legálně rozdělíme a následně legálně vyřadíme jednoho účastníka. Jsme schopni předběžných tržních konzultací, ať víme, o čem se můžeme bavit? Má obavu, že budeme vymýšlet Ferrari a budeme mít pak sotva na Trabant. Příspěvek ohledně ceny auditu KaM nepochopil. Asi nechceme audit za třetinovou cenu oproti ceně tržní, vypovídá to pak o kvalitě. Raději bychom měli jít cestou předběžné tržní konzultace.
Dr. Greger – Také čeká, že to bude stát více jak 2 mil. Kč. Musíme jít cestou předběžných konzultací, abychom správně naformulovali, co přesně po auditorovi chceme. Jsou důležitá kvalifikační kritéria, nejen cena zakázky. Pokud by se řešila jen cena, tak je často výsledek veřejné zakázky nekvalitní. Takže klidně ať je to dražší, ale musí to být kvalitní. Rád by, aby pak ve výběrové komisi k veřejné zakázce seděl zástupce ASUK.
Bc. Čech – K formulaci zakázky: zvažuje, zda tam neuvést jako kritérium minimální počet zaměstnanců.
Mgr. Maňásek – Nevidí smysl, jelikož mohou mít externí spolupracovníky na IČO, popř. se nám může přihlásit konsorcium dodavatelů. Nemůžeme touto hranicí diskriminovat potenciální zájemce.
Linzer – Počet zaměstnanců není dobré kritérium, ale můžeme dát jako požadavek to, že v posledních několika letech neauditovali UK.
Dr. Perlín – Pojďme hovořit o předmětu auditu. Pokud chceme hloubkový audit, tak nebude hotov ani do konce roku. Nebo můžeme mít cílený audit, ale současný návrhu auditu je popsán velmi obecně, navrhuje zadání konkretizovat.
Dr. Farkaš – Do složky v Teams vloží i audit KaM, abychom se mohli inspirovat.
Dr. Jirkovský – Máme vrchní strop rozpočtu? A můžeme si nechat se zadáním od někoho poradit?
Doc. Brom – Zatím konkrétní strop nemáme, ale asi nechceme audit za 40 mil. Kč. Předběžné konzultace ale chceme.
Dr. Končelík dal ke zvážení, zda je vhodné některé otázky řešit na veřejném jednání, kde jsou promítány interní dokumenty širokému neznámému publiku. Doc. Brom upozornil, že zasedání komisí ASUK jsou ze své podstaty veřejná.
Doc. Brom – Domluví s vedením UK úpravu zadání. Shoda je na tom, že tam chceme jiné složení odborů a doplnění kontroly způsobu obsazování pozic. Prosí o zanesení připomínek přímo do dokumentu.
Linzer – K ceně auditu se mu vybavuje hláška z filmu Jurský park: „Na ničem jsme nešetřili.“ Ale konečně chápe, k čemu máme tu vnitrobanku. Je to unikátní příležitost, jak ty zdroje využít.
Karas – Je možné svolat mimořádnou Ekonomickou komisi jen pro toto téma. Čím více oddálíme finalizaci zadání auditu, tím spíše nezačne výběrové řízení v červnu, ale až v listopadu. Ví, že to je nepopulární názor, ale mohl by vyřešit dnešní dilema.
Doc. Brom – Necháme si čas na okomentování materiálu a teprve poté můžeme řešit případné samostatné jednání.
Linzer – Nevnímá cokoliv od vedení a priori jako špatné, naopak je za tuto diskusi rád a nevnímal debatu jako útočnou, spíše jen jako komentování původního návrhu.
Doc. Brom – Zazněla zde parciální pochvala vedení, tak si zapamatujme tento moment.
Karas – My jako komise to nemáme zpracovávat, jelikož detailům nerozumíme. Mohlo by vedení UK k neformální konzultaci přizvat předsedu Ekonomická komise nebo pana místopředsedu?
Doc. Brom – Očekává, že se toho někdo z ASUK bude účastnit a nemusí to být nutně předseda Ekonomické komise. Domluví se s vedením na tom, jak a do kdy dokument zpracovat. Jakmile bude, tak jej komisi nasdílí a pošle další informace. Představuje si, že mělo být minimálně 10 dnů na komentování.
Ing. Čemus (prezentuje slajdy) – OPP RUK připravuje projekty v roli koordinátora a poskytuje metodické vedení. Za účelem zajištění konzistence postupů máme pro fakulty připravené metodické postupy. Jedná se totiž o projekty UK, nikoliv o „fakultní“ projekty. Padla zde úvaha, že je zavinění částečně na paní ředitelce Baťkové, což ale považuje za zcela nemístné. Paní Baťková se podílela na studii proveditelnosti, ale tam se řešily obecné texty navazující na celouniverzitní strategii. Její role však není v tom, že by měla kontrolovat obsah jednotlivých dílčích příloh.
K obsahu dokumentů: projekt je zpracován bezvadně. Je tam 631 příloh, 631 výdajů a všechny jsou doloženy. Detailně se tím zabývali a výsledkem šetření je, že v projektu nic nechybí. Ze 631 položek bylo 621 doloženo v jednom PDF, kde byly všechny informace. Důvodem, proč byla zvolena forma jedné průvodky k jednomu výdaji, bylo právě to, aby se nic neztratilo. Vizuální kontrola OPP, zda je k jedné průvodce jedna příloha, proběhla. Zkusili nastavit přístup tak, abychom k cíli došli.
K přípravě: měli jsme pro fakulty připraven materiál „průvodka k cenové nabídce“, který měly k dispozici všechny fakulty a všechny fakulty měly možnost žádat o dodatečné konzultace. To jen pro zdůraznění, že byl tento postup zvolen právě proto, aby se nic neztratilo. Pro žádnou položku v rozpočtu nechyběla žádná příloha, jelikož byla předložena právě jedna příloha. I pro položku „Mephared AV technika“ byla přiložena právě jedna příloha.
Dr. Fontana – Souhlasí, že situace je vážná, jelikož jsme přišli o nemalé prostředky. Hned po doručení výzvy se sešli, probíhala intenzivní komunikace s ministerstvem. Ihned po obdržení informací, jak formálně postupovat, jsme je sdíleli s hradeckými fakultami, poté následovala formální konzultace 23.1. na ministerstvu. Tam konzultovali i to, jaké by bylo riziko, kdybychom podali formální rozklad proti vyhodnocení. Riziko vedení UK vyhodnotilo jako velmi významné, proto k tomuto kroku nebylo přistoupeno. Výsledkem je, že se to jistě dalo připravit lépe, to jednoznačně, je ale třeba se podívat do budoucna, tedy řešit, jak hledat chybějící finanční prostředky. Ve zbylých bodech trojvýzvy jsme byli velmi úspěšní, tyto body nebyly kráceny vůbec.
Prof. Králíčková – Jsou ve spojení s děkany Rohem a Manďákem. Víme, že potřebujeme zdroje na Mephared najít. Stalo se, že se v minulosti projekty krátily. Hledali jsme pak pro fakulty jiné výzvy a příležitosti, stejně jsou domluveni i nyní. Cílem je, aby měl Mephared všechno potřebné vybavení.
Doc. Brom – Vzal si z toho to, že ve výzvě jsme celkově úspěšní, ale stala se chyba a chceme se z ní poučit.
Doc. Roh – Nechtějí dělat hon na čarodějnice, chyba se stát může. Na AS FaF nikdy neřekl konkrétní jméno – nezná jej a je to ve výsledku jedno. Je ale třeba si zde říct, organizačně a systematicky do budoucna, zda byl Odbor projektové podpory zodpovědný za to, že projekt podává. Od fakult si vyžádal podklady, fakulty podklady dodaly. Dostali jsme zpětnou vazbu, co dalšího jim máme poslat či co opravit. S rozpočty, které nakonec nebyly přiloženy, bylo aktivně pracováno. Náš tým řeší celou stavbu, zpětná vazba byla vždy kladná. Následně byl projekt podán, ale nikdy nám nepřišla informace „zkontrolujte si to“, jelikož vše šlo tak, jak mělo. Nikdy nepřišla informace „mějte vše v jednom PDF“. Přišel e-mail, že byl podán projekt, a to prý měla být informace pro nás „zkontrolujte si to“? Tým s materiály pracuje, vytahuje si je do složek a aktivně s nimi pracuje. Pokud je výsledkem, že se jedná o chybu fakulty, tak to znamená do budoucna, že máme aktivně kontrolovat práci kolegů z RUK a dotazovat se, zda tam skutečně dali všechny přílohy? Zklamává ho přezíravý a povýšený přístup Ing. Čemuse, který má být v kontaktu s fakultami.
Nyní zjistili, že u druhého projektu „Ph.D. INFRA“, který zpracovávali kolegové z projektového oddělení, tak bylo na RUK odevzdáno 15 stran dokumentace, 15 stran odůvodnění. A Vy jste z toho použili půl strany. Naštěstí si toho nevšiml hodnotitel, ale až ministerstvo, které nám řeklo, že tam nemáme odůvodnění a nemělo to vliv na rozhodnutí. Bylo by dobré říct, zda to byl Váš záměr podat to takto, tedy zda došlo k vyhodnocení situace dle nejlepšího svědomí a vědomí. Když je ale rozdělena zodpovědnost, tak je buď na podávajícím anebo je na fakultách. Pak by si to ale fakulty měly podávat samy. Peníze se nějak najdou, ale jde mu nyní o princip.
Udělali si hloubkovou kontrolu a my bychom neudělali jediný krok jinak. Odpověď ale byla, že se ztráta rozdělí půl na půl. Je to věc nastavení procesů. Peníze se musí najít, ale nastavme si jasně, jak chceme takovéto projekty podávat.
Doc. Brom – Nastala procesní chyba, která by se příště neměla stát. Rád by, aby si vedení fakulty a UK sedli společně a přišli s návrhem, jak to udělat příště jinak a lépe. Ekonomická komise není soudní orgán, nemůže rozhodovat, na čí straně nastala chyba. Pokud nedojde ke shodě, tak přijďte a navrhneme Vám moderátory, kteří budou součástí diskuse a pomohou Vám dobrat se k nějakému závěru. Druhá zásadní věc je, jak shánět chybějící prostředky.
Prof. Králíčková – Souhlasí s návrhem pana předsedy. Souhlasí s tím, aby se to vydebatovalo a příště přijdeme na komisi se společným závěrem.
Rozprava
Dr. Farkaš – Důležité ale je, zda jsou za to ochotni převzít zodpovědnost. Dlouhodobě paní rektorka a pan kvestor prezentují, že dochází ke koncentraci prací na RUK a k profesionalizaci těchto agend, aby nedocházelo k podobným chybám. Celý čas se opakuje, že si RUK bere agendy pod sebe, protože fakulty dělají zbytečné chyby a přicházíme tak o peníze. Nyní ale došlo k chybě na straně RUK a RUK se k tomu nehlásí. Nyní zde byla přednesena prezentace, proč RUK neudělal chybu, ale na začátku si vzali projekt pod sebe právě proto, aby chyba nenastala. Teď si myslí, že by za to měli převzít zodpovědnost.
Pane kvestore, ve FRIMu je nyní okolo 300 mil. Kč, což jsou prostředky, které se nyní mohou uvolnit na FaF, aby mohli dovybavit budovu. Máte našetřené prostředky, které se mohou použít na vybavení. Rád by, aby se převzala zodpovědnost a bylo uděláno vše pro to, aby se chyba odstranila.
Mgr. Maňásek – Těch 300 mil. Kč chceme vložit do vnitrobanky.
Dr. Farkaš – Ano, ale máte zkrátka nyní 300 mil. Kč, které nyní nepotřebujete.
Mgr. Maňásek – RUK je v tuto chvíli nepotřebuje, ale UK je potřebovat bude.
Doc. Brom – Vedení podnět navnímalo, příště uslyšíme, jak se k tomu postavili.
Ing. Mikešová – Oceňuje práci OPP, je to obrovský projekt. Mrzí jej, že chyba nastala u jejich projektu, když právě jejich m2 budou zachraňovat komponentu na MŠMT.
Chtěla by se ale ohradit proti tomu, že OPP poskytovalo jen metodické vedení, formální pokyny a že naše podklady neupravovalo. Protože PDF přiložené k projektu nebylo vytvořeno jimi, ale panem Neumannem. Oni podali na OPP kompletní podklad. Nečekali, že průvodka bude obsahovat rozpočet, ale čekali, že rozpočet bude přiložen samostatně. Následně se OPP rozhodlo, že to bude jinak, ale dali tam sami pouze souhrnnou rekapitulaci. Např. uvedli jen informaci „Posluchárny – 38 mil. Kč“. A již tam nebylo uvedeno, jaké konkrétní vybavení budou mít jednotlivé posluchárny. PDF vytvořené OPP nebylo kompletní.
Druhý komentář k tomu, že tam „nic nechybí“ – právě to, že v PDF nebyl položkový rozpočet, bylo důvodem pro vyřazení této části projektu.
Ing. Čemus – Šel pokyn vytvořit PDF, ale vznikl jen Word. Pan Neumann tedy jen převedl tento podklad z Wordu a převedl jej do PDF. Děkuje za pochvalu, on zase děkuje za práci týmu Mephared. Ostatní přílohy byly perfektní, bezvadné, zcela návodné a jasné. Tato příloha byla vytvořena z Vaší strany. Ano, je pravda, že při práci s 630 přílohami jen vizuálně zkontrolovali, že tam je 5 stránek s tabulkami a že to vypadá vizuálně OK. Je to mrzí nejvíce, projekt je jejich dítě. Ale právě proto, že není jasně definováno, jak to je, tak ještě 26.6., dva měsíce před podáním projektu, bylo na koordinačním setkání fakult zdůrazněno, že: „Detailní kontrola fakultních podkladů nemůže probíhat na OPP. Kontrola podkladů na OPP pouze namátkově – odpovědnost na fakultách. Vrácení podkladů k opravě max. 2x, pak budou dodané podklady považovány za finální (bez další kontroly) – odpovědnost fakulty za své dokumenty.“
OPP se snaží držet tvar krabice, aby se vešla do projektu, ale co je ve sklenicích, to je na fakultách.
Ing. Mikešová – Nesouhlasí, měla tam být nahrána i příloha cenových nabídek, nahráno to bylo bez toho do systému, kam oni neměli přístup, a tedy to nemohli zkontrolovat.
Mgr. Baťková – V prosinci jsme měli cenové nabídky a u všech byly podrobné položkové rozpočty. U laboratorní techniky byl jen jeden. Také tomu nerozumí, pan Částek dostal mail s informací, že je třeba udělat z cenové nabídky a průvodní listiny jeden dokument. Což udělal. A jen u této AV techniky tam nejsou podrobné rozpočty a my nevíme proč. Ale u nabídek byly, do průvodních listů s nabídkami se to jen u AV techniky nedostalo. Původní nabídky byly kompletní PDF, ale toto se odřízlo, nerozumí tomu proč. Čtyři byly připraveny správně, ale u páté je odkaz na samostatný Excel. Ani v průvodním listu však není napsáno „příloha Excel“.
Ano, OPP mohlo udělat něco lépe, jelikož v průvodním listu jsme si mohli všimnout, že tam nabídky nejsou kompletní (byť jinde jsou). To je pravda. Ale v tom kvantu je to přehlédnutelné. I tak je ale přesvědčená, že by to takto předložené mělo být průchozí v rámci hodnocení. Ale není možné rozporovat odborný názor hodnotitele. Nechtěli jsme dávat všanc projekt jako celek podáním rozkladu, protože by se to mohlo celé přepnout do stavu „nepodpořeno“.
Ano, vezměme si poučení ve smyslu „obě strany si to musí kontrolovat“ a poslat finální e-mail „naposledy si to zkontrolujte“. Čas stáhnout a doplnit to tam byl, ale přizná se, že neví, proč se ta nabídka rozdělila. Protože původní verze by bývala stačila.
Dr. Pavlík – Do určité míry je hodnocení MŠMT nepředvídatelné a je lepší něco oželet, než aby se přišlo o celý projekt. Přestože nejsme soudci, tak nemáme automaticky říkat, že je chyba na straně RUK. Neměli bychom čekat, že by to měl celé zaplatit RUK, čímž by se ohrozila celá vnitrobanka. FRIM RUK by se měl použít na jiné univerzitní problémy. Máme jiné problémy.
Dr. Voráček – Podporuje slova a návrh doc. Broma. Nepomůžeme si vzájemným obviňováním. Ukončeme debatu a ať se sejde vedení UK a tým Mephared.
Karas – Ano, měli si toho všimnout, nevšimli si, ale stává se to. Taky by radši řešil, odkud se na to vezme. Nejspíše to stejně půjde z vnitrobanky, takže to budou stejné peníze.
Prof. Králíčková – Nejde to takto zjednodušit, jsou zde řešení i mimo vnitrobanku. Jsou i jiné projekty a výzvy. Budeme hledat další výzvy.
Dr. Jirkovský – Byla zde zmíněna částka 150 mil. Kč. Byla zde externí firma, která nám řekla, že přílohy jsou správné. Co je to za firmu a má ve smlouvě nějakou doložku odpovědnosti za škodu? Protože pokud nám řekli, že je příloha správná, a nebyla správná, tak by měli nést odpovědnost. Kontrolovali to před tím, než se změnila finální podoba nebo ne?
Ing. Čemus – Přílohu neupravovali a nepřipravovali, jen ji převedli z Wordu do PDF. Z jejich pohledu byla projektová žádost podpořitelná v plném rozsahu, byla v souladu s pravidly a byly tam všechny položky. Na základě čeho bychom někoho vinili z pochybení, kdy byla příloha kompletní, byť ne ze subjektivního pohledu hodnotitele?
Dr. Jirkovský – Ministerstvo mělo tyto požadavky, tedy aby to bylo v jednom dokumentu? Pokud to nebylo vyžádáno a OPP si jen zvolilo vlastní formát, tak jaký byl pro to důvod?
Doc. Brom – Odpovědí na dotaz je, že firma to zkontrolovala správně. Lidsky tomu nerozumí, to mělo být předmětem Vaší schůzky, nemělo by se to řešit zde. My chceme vědět, jak zlepšit procesy pro futuro. Pokud potřebujete moderátora, tak jej komise může nominovat. Nyní se to ale nevyřeší.
Dr. Farkaš – K FRIMu: je rozdíl mezi tím vzít finance z rezervy RUK vs. vzít to z předzávorky, kterou si podělí všechny fakulty. Primárně se mají hledat externí zdroje, poté interní zdroje z RUK, poté až v nejzazším případě brát peníze z předzávorky. Jinak by to dopadlo na všechny fakulty a nikdo by nepřevzal zodpovědnost. Což je někdo, kdo se k tomu ze začátku hlásil, ale když začala být situace nepříjemná, tak se k ní hlásit přestal.
Doc. Brom – Pokud bychom to brali vážně, tak by bylo třeba si to namodelovat, jak by se to rozložilo. Otázka, jak se s tím vypořádat, je ale legitimní.
Karas – Která firma to kontroluje a je možné z toho vyvodit zodpovědnost?
Ing. Čemus – Na tento účel byla vysoutěžena rámcová smlouva, tuto zakázku kontrolovala firma Asistenční centrum, a.s. z Mostu.
Mgr. Baťková – Firma dostala podklady v takové podobě, v jaké jsme je dostali my. Podklady k projektové přípravě dostala v určité fázi příprav. V obecné rovině tam nějakou zodpovědnost lze vyvodit, ale nyní to analyzují právníci.
Dr. Končelík – Ekonomickou komisi zajímá finální názor, který konstatuje, jaká zodpovědnost byla vyvozena, jaké kroky budou následovat a odkud se vezmou peníze.
Mgr. Maňásek – Předloženo již minule, nasdíleno komisi k připomínkování, na něž reagoval. Byly také dodány specifikace ke gastroprovozu a vzor dohody o jeho provozu. Nejsou tam ale detaily, ty budou předmětem dalšího jednání.
Doc. Brom – Procesně se to bude schvalovat příště?
Mgr. Maňásek – Byl by rád, kdyby bylo vyjádření dnes. Ale fakultní AS se k tomu ještě nevyjádřily.
Dr. Farkaš – Rád by, aby podobná dohoda byla uzavřena i pro KA. Druhá drobná změna nastala v čl. 3 bodu 8, kde se doplnilo, že v případě přerozdělení v rámci NPO bude potřeba uzavřít ke smlouvě dodatek. U KA se o tom sice nejedná, ale tato smlouva s tím již a priori počítá. Pokud stále čekáme na stanovisko MŠMT, tak uzavření dohody, kterou se fixují dluhy, mu přijde zbytečné, pokud bychom hned vzápětí uzavírali k této smlouvě dodatek na příštím či přespříštím senátu. Je potřeba to odhlasovat dneska?
Dr. Jirkovský – Také navrhuje posunout projednání po vyřešení otázky NPO a KA.
Doc. Brom – Nyní bychom se měli vyjádřit k meritu věci, zda je to za nás OK a můžeme to postoupit na fakulty.
Doc. Stráský – Stavba Mephared je krásná v tom, že po třičtvrtě roce diskuse vznikla tato dohoda, která je dle něj hotová a naprosto připravena ke schválení. Překvapilo by jej, kdyby ji hradecké fakulty nechtěly. Dle něj dohoda zejména dává jistotu fakultám, že to „odskáčou“ jen tak, jak je tam napsané, a ne více. Má za to, že dohoda samotná předjímá, co kdyby věci náhodou nedopadly tak, jak se plánovalo. Nevidím vůbec žádný důvod to projednání odkládat. Nevidí žádný důvod, proč porcovat medvěda, který běhá někde daleko po lesích, protože ho budeme tak dlouho porcovat, až se zastřelí sám.
Mgr. Maňásek – Také by to neodkládal. Případná změna výzvy ze strany MŠMT je otázka mnoha měsíců. Považuje za vhodné dohodu uzavřít, abychom mohli v dubnu až červnu procesovat společnou žádost FaF a LFHK o podporu z Mikuláše a vnitrobanky. Pokud dohoda nebude, tak může být čerpání ohroženo.
Ohledně vnitrodohody pro KA – je možné, že ji bude KA také potřebovat, ale nyní nevíme, jaké by měla parametry. Proto si ji nedovolují předložit.
Doc. Brom – Dr. Farkaš chtěl asi upozornit, že zde hrozí vznik další vnitrodohody.
Dr. Farkaš – Naopak chtěl požádat, aby vznikla podobná, resp. totožná dohoda ke KA se stejnými poměry. Mephared už jednu vnitrodohodu má, z roku 2021. Jediný zásadní rozdíl oproti ní je v přepočítání dotací. Druhý podíl rozdělení 50/25/25 již existuje a není to nic, co bychom schvalovali nanovo. Ke KA by tedy měla vzniknout zcela obdobná dohoda, jelikož stávající se týká jen projekčních prací, a ne stavby samotné. V této chvíli jdou jakékoliv neuznatelné položky za jejich fakultami. Pokud nevznikne vnitrodohoda zakotvující 50 % centrum + zbytek poměrově na fakulty, tak budeme muset fakulty zavřít. Žádá tedy, aby byla obdobná vnitrodohoda připravena i pro KA.
Dr. Perlín – Návrh podporuje, dává to obě stavby na stejnou roveň, což je dobře. Zajištění systému financování, kvóty na plochy. Je to ještě další otázka, která ke stavbě kampusu náleží a je zcela legitimní.
Doc. Stráský – Může nastat situace, kdy bude potřeba dohoda ke KA. Očekává, že se o tom bude jednat stejně civilizovaně, jako o dohodě k Mepharedu. Nyní ale nevíme, co by tam mělo být.
Dr. Jirkovský – Schvaloval by dohodu, až bude z ministerstva známo více informací.
Dr. Šima – Vnitrodohodu projednáváme dlouhodobě. Je to souhlasný názor obou fakult nebo jen FaF? Rád by slyšel názor obou fakult.
Doc. Roh – Vnitrodohoda je nastavena správně. Pokud ale máme do konce března dostat klíčovou informaci o tom, co bude s komponentou NPO, tak se skutečně může stát, že se čísla výrazně změní. To může nastat. Je otázka, jak moc nás tlačí čas a zda si radši nepočkat na další informace z MŠMT.
Prof. Králíčková – Nemůžeme slibovat, zda budeme mít na konci března potřebné informace. Dodatek se pak samozřejmě může uzavřít. Jde o to, zda se nedostáváme do nejistoty tím, že bychom čekali. Toto je dle ní dokument, který dává fakultám míru jistoty.
Dr. Jirkovský – Do srpna jsme sanovaní z NPO.
Doc. Brom – Tady jde i o harmonogram projednávání v ASUK a termíny pro žádosti do vnitrobanky. Potřebujeme to vyřešit nejpozději v červnu, další možnost bude až v říjnu.
Dr. Perlín navrhl textaci usnesení, které se bude hlasovat na konci rozpravy.
Polák – Do jaké míry jsou AS fakult seznámeny s tímto dokumentem, měly možnost jej připomínkovat?
Doc. Roh – Senáty jsou informovány, a to i o potenciálních změnách.
Rashovska – Děkan 1.LF na AS 1.LF o tomto informoval a jejich fakulta by minimálně měla zájem o diskusi ohledně tvorby jejich vlastní vnitrodohody. Žádné usnesení ale nebylo přijato.
Dr. Greger – Také vítá, aby podobná dohoda byla. Parametry dohody nemusí být stejné jako u Mepharedu, kde je to 50/50, ale můžeme chtít jiné dělení. Na KA dohoda není a je to jeden z nejtěžších parametrů, které bude potřeba vydiskutovat.
Doc. Brom – Také vidí, že budou největším problémem poměry, ale to si vedení vykomunikuje.
Doc. Stráský (ironicky) – Chtěl by připomenout, že byl na Mephared vždy hodný, má Edu rád a tušil, že se mu to jednou bude hodit.
Dr. Farkaš – Předpokládáme, že se senáty FaF a LFHK stihnout sejít, aby to bylo předloženo na duben?
Mgr. Maňásek – Předpokládáme, že ano.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k uzavření předložené Vnitrouniverzitní dohody o společném postupu k dobudování Kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové v rámci projektu MEPHARED 2, s výhradou dodání kladného stanoviska AS FaF a AS LFHK.
Hlasování: pro 20, proti 0, zdržel/a se 5
Schváleno
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK doporučuje vedení UK zahájit diskusi k přípravě analogické dohody pro Kampus Albertov.
Hlasování: pro 23, proti 1, zdržel/a se 2
Schváleno
Mgr. Maňásek – V tuto chvíli předkládají tato dvě OR již jen k vyjádření. Pokud s nimi budete souhlasit, tak je paní rektorka vydá. K OR patří i část s metodickými materiály, které nejsou předmětem schvalování, ale budou ještě precizované na základě připomínek. Je tam ještě lehce upravený model a komentář k němu, který byl vyžádán minule.
Prof. Zima – Má dotaz k vnitrobance: máme písemné vyjádření auditora, že je to v souladu s tím, jak se hospodářsky chováme? Máme jeho doporučení/vyjádření, že je to v pořádku, abychom se nedostali do žádné pasti.
Mgr. Maňásek – Auditora explicitně o vyjádření stran možnosti k zapůjčení fondů mezi fakultami nežádali, ale je to postup léty prověřený. Neviděl tedy potřebu se na to auditora ptát. Ptali se jej ale na kontokorent a k tomu máme stanovisko, že jej můžeme použít na konkrétní operace. Není to detailně popsáno v OR, ale budeme s tímto vyjádřením pracovat.
Prof. Zima – Vnitrobanka je něco jiného, zatímco kontokorent se založí jako obecný princip. Měli bychom vědět, zda je tento obecný princip v pořádku. Jinak potřebujeme mít v OR informace, na co konkrétního se kontokorent dá použít a na co ne. Mělo by to být v OR, nemělo by to být někde ad hoc.
Mgr. Maňásek – Opatření k vnitrobance výslovně nezmiňuje kontokorent jako jeden z nástrojů, nyní jej tato OR nepředpokládají. Předpokládáme klasický, komerční úvěr, který je možné tímto způsobem využít. Použití kontokorentu předpokládáme jinde, a to na předfinancování projektů.
Prof. Zima – Jestliže vnitrobanka zahrnuje standardní komerční úvěr, tak na něj ale nepotřebujeme vnitrobanku, ten vysoutěžíme mezi velkými bankovními domy vždy tu nejlepší nabídku.
Mgr. Maňásek – Úvěr je doplňkem k vnitrobance, pokud neshromáždíme z fondů fakult dostatek vlastních prostředků. Přepokládáme, že jej budeme potřebovat, proto byl do OR vtělen. Není bezpodmínečně nutné, aby tam byl, ale počítají s ním do budoucna.
Dr. Farkaš – Vnitrobanka jako koncept je formalizací věcí, které již existují. Stojí a padá to na tom, kolik financí do toho dáme. RUK je ten, kdo dává primárně ty peníze do vnitrobanky a RUK je zároveň tím, kdo si bere komerční úvěr. Smlouvu s fakultami by tak či onak podepsal RUK, a to i za situace, kdy by žádná vnitrobanka nevznikla. Objem financí, co do toho dají fakulty, je velmi malý s ohledem na to, jak na tom jsme. Koncept je hezký, ale je možné, že se stejně nebude využívat a bude potřeba vzít si komerční úvěr.
U investičních akcí je požadavek na to, aby tam bylo 20 % z dotace. Postihuje to fakulty, které poctivě šetří a chtějí udělat středně velkou akci. V minulosti to byla záležitost např. MFF. Tehdy si na tu spoluúčast našetřili, ale nyní by si o podporu nemohli požádat, jelikož je tam limitace 20 % z dotace. To z podpory vylučuje akce, kdy si fakulta na něco šetří, a to mu vadí. Penalizuje to fakulty, které poctivě shromažďují vlastní prostředky.
Prof. Králíčková – Při jednání s děkany říkali, že nyní zvažujeme použití tohoto nástroje, ale je možné, že se využije až za mnoho let. To, že je zde závazek několika fakult, ještě neznamená, že se situace nebude moci vyvíjet. Nástroj zde bude, bude se moci používat víc a víc, pokud budeme chtít.
K druhému sdělení: logika limitu 20 % je v tom, že chceme podporovat ty aktivity, které mají dotační prostředky, a ne úplně všechno, co by mohlo zatížit naše nástroje, které musí prioritizovat.
Dr. Farkaš – Jakým způsobem je dotovaná akce výrazně lepší než spoření si na vlastní investice?
Prof. Králíčková – Ty akce, které mají dotace, jsou prioritní z důvodu, že se jedná o extra prostředky pro UK, které bychom jinak nezískali, a je proto třeba pomoci s dokončením akce.
Dr. Farkaš – Má za to, že by se mělo pomáhat i našim vlastním akcím.
Doc. Brom – Můžeme o tom hlasovat po konci rozpravy.
Dr. Greger – Naopak chce, aby tam ta dotace zůstala. Jsou to externí zdroje, které by UK jinak neměla. Zároveň to trochu limituje počet žadatelů. Na čerpání bude velký zástup, mírně jej omezit mu nevadí.
Doc. Stráský – Je přesvědčen, že vnitrobanku si nepořizujeme kvůli tomu, abychom čerpali komerční úvěr, ale abychom efektivně alokovali naše zdroje v čase a abychom je alokovali směrem k velkým akcím. Je to správný nástroj, těší se na něj, měli jsme ji mít dávno a je rád, že bude.
Dr. Šima – Podporuje řečené, je třeba motivovat, abychom sháněli investiční akce. Chceme, aby fakulty do vnitrobanky prostředky vkládaly, je možné je za to bonifikovat. Dostáváme se k limitu toho, kdo si bude moci na finance sáhnout a kdo ne. Je třeba myslet na to, že budou fakulty, které na tyto peníze několik let nedosáhnou.
Prof. Jech – Podporuje názor dr. Farkaše, některé fakulty se připravují poctivě a neměly by být automaticky vyloučeny, jen proto, že nebyl vypsán relevantní dotační titul. Je pro vypuštění limitu.
Polák – Fakulty, které mají prostředky, je tam budou moci vložit již nyní a akumulovat body a mít následně lepší podmínky. Naproti tomu fakulty, které již nyní nemají prostředky, tam nemají co dát a nedosáhnou na nic. Přijde mu to jako znevýhodňování již znevýhodněných.
Prof. Králíčková – Malé fakulty spíše dosáhnou na dotace, na to je také třeba myslet.
Doc. Němec – Ono se to nevylučuje: nemusí tam být jen „20 % z dotace“, ale mohou tam být i jiné prostředky, včetně těch vlastních.
Dr. Farkaš – Jemu jde o současnou formulaci, která tam je. Kofinancování tam navrhuje nechat, ale externí zdroje by se měly vypustit.
Doc. Brom – Metodické materiály ještě nejsou předloženy. Bude k nim debata?
Mgr. Maňásek – Samozřejmě, ale budou finalizovány až poté, co bude OR hotové.
Doc. Brom – Ekonomická komise by o to zájem měla. Bavíme se o bodování, obsahu tabulek atd.
Mgr. Maňásek – Materiály budou dynamičtější, bude rád za připomínky.
Dr. Končelík – Umí si představit příklad rekonstrukce Hollaru, kde se budou chtít vyhnout dotačnímu titulu z důvodu, že by to omezilo případné komerční využití budovy. Nebrání se tím podstatě celé operace? Je totiž i případ, kdy dotaci cíleně obcházíme.
Pozn. Následovala diskuse nad tím, co přesně si členové komise přejí upravit.
Následovalo hlasování o vypuštění části věty z čl. 3 odst. 1 v rozsahu „bude hrazeno z účelově určené dotace, příspěvku nebo jiného externího zdroje alespoň 20 % nákladů, a současně“.
Orientační hlasování:
Pro vypuštění – škrt 12
Proti vypuštění (zachovat původní) – 5
Zdrželo se – 9
Dr. Pavlík – Chudší fakulty na tom budou bity, i když se to vypustí.
Linzer – Nemyslí si, že bychom měli dělit fakulty na chudší a bohatší. Je to i o prioritizaci fakultních výdajů. Souhlasí s argumenty dr. Farkaše a měli bychom o tom hlasovat řádně. Orientační hlasování vnímal jen ve smyslu „kdo na to má silný názor“. Chceme podporovat řádné hospodaření fakult – mnoho plánů se sanovalo z Mikuláše čistě proto, že něco nevyšlo, ale neměli bychom sankcionovat ty, kterým to vychází.
Karas – Chápe komentář dr. Pavlíka, ale pokud se rozšíří okruh žadatelů, tak to není precedens k tomu, že tomuto širšímu okruhu žadatelů bude jejich žádost schválena. My jim jen chceme umožnit, že si mohou požádat.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK navrhuje předkladateli vypustit sousloví „bude hrazeno z účelově určené dotace, příspěvku nebo jiného externího zdroje alespoň 20 % nákladů, a současně“ v čl. 3 odst. 1 předloženého OR „Pravidla pro poskytnutí prostředků prostřednictvím nástroje vnitrouniverzitní finanční spolupráce“ a totožně v čl. 2 odst. 1 písm. a) předloženého OR „Pravidla pro poskytnutí prostředků z fondu mimořádné pomoci na investiční rozvoj fakult a dalších součástí Univerzity Karlovy“.
Hlasování: pro 13, proti 5, zdržel/a se 7
Schváleno
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k předloženému Opatření rektora „Pravidla pro poskytnutí prostředků prostřednictvím nástroje vnitrouniverzitní finanční spolupráce“ a Opatření rektora „Pravidla pro poskytnutí prostředků z fondu mimořádné pomoci na investiční rozvoj fakult a dalších součástí Univerzity Karlovy“.
Hlasování: pro 21, proti 0, zdržel/a se 3
Schváleno
Mgr. Maňásek představil návrh smlouvy – Jedná se o kabel u nemovitosti v Jinonicích, svěřena do správy FSV. Doba nájmu uplyne v říjnu, navrhují prodloužit stávající smlouvu o dalších 10 let. AS FSV a KR vyjádřily kladné stanovisko.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu dodatku č. 4 k nájemní smlouvě se společností T-Mobile Infra CZ, s.r.o. v Praze 5, Jinonicích, U Kříže 661.
Hlasování: pro 18, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Mgr. Maňásek – Nájemní smlouva končí na konci srpna, chtějí ji prodloužit o dalších 10 let. Součástí smlouvy je inflační doložka. Kdyby PedF budovu potřebovala dříve, tak má možnost dát výpověď se lhůtou 6 měsíců, a to i bez udání důvodu. AS PedF se vyjádřil ke smlouvě kladně již v září, KR projednalo dodatek v březnu 2025 taktéž kladně.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu dodatku č. 1 k nájemní smlouvě se společností Základní škola ZáŠkola, s.r.o. na pronájem části budovy v Brandýse nad Labem.
Hlasování: pro 22, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Mgr. Maňásek – Jedná se o kupní smlouvu vzešlou z veřejné zakázky. Část bude financována z ERDF Kvalita, netýká se to krácení projektu, který byl dnes řešen. Návrh smlouvy byl projednán s AS FaF kladně v únoru, s AS LFHK kladně v březnu. KR taky kladné stanovisko.
Doc. Brom – Pochopil to správně, že se nábytek bude do budovy postupně doplňovat?
Mgr. Maňásek – Bude se montovat průběžně v průběhu stavby, je tam dohodnuta koordinace mezi dodavatelem stavby a dodavatelem nábytku.
Dr. Jirkovský – Je tam pořešena i odpovědnost ohledně toho, kdo je za co odpovědný, když se něco rozbije, smlouva myslí i na toto poškození. Jde o velkou koordinaci.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu kupní smlouvy se společností MERCI, s.r.o. na dodávku laboratorního nábytku a dalšího vybavení do nové budovy Kampusu v Hradci Králové.
Hlasování: pro 23, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Mgr. Maňásek – Smlouva končí již nyní, týká se pronájmu místnosti v budově v Holešovičkách, jež je ve správě MFF. Navrhují uzavřít smlouvu na 10 let, součástí je inflační doložka. Roční nájemné neobsahuje poplatky za energie. AS MFF vyjádřil kladné stanovisko, KR také.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu nájemní smlouvy s obchodní společností CETIN a.s. ve znění modifikace předkladatele.
Hlasování: pro 24, proti 0, zdržel/a se 0
Schváleno
Mgr. Maňásek – Jedná se o akci na rekonstrukci oken a fasády PF. Proběhlo výběrové řízení, byly nám následně zaslány námitky, které jsou již vyřešené. Částečně bude hrazeno z dotace. AS PF a KR kladné stanovisko.
Linzer – Jedná se o velkou firmu, nejsou to jen dva lidé. Bude to jistě povedené a je rád, že se povedlo vyřešit námitky.
Doc. Brom – Minule jsme řešili, kdo ponese zodpovědnost, kdyby odpadl kus fasády apod. Myslí na to smlouva? Je tam nějaká „pojistka na blbost stavby“?
Mgr. Maňásek – Případné náhrady škody můžeme vymáhat po zhotoviteli, podmínka existence pojistky byla součástí podmínek zadávacího řízení.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k návrhu smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem na akci „UK – Právnická fakulta Oprava fasády a oken – 2. část“.
Hlasování: pro 27, proti 0, zdržel/a se 1
Schváleno
Doc. Brom připomněl historickou genezi tohoto bodu. Vyžádali jsme si dodatečné materiály, které byly dodány a zde je nyní můžeme projednat.
Mgr. Maňásek – Je vidět, že počet smluv měl rostoucí tendenci, počet dohod naopak klesá. Průměrné mzdy a mediány jsou vidět po jednotlivých letech. Jsou tam případně i komentáře. Částka u střediska kolegia rektora je vysoká mj. z důvodu, že se z něj platí mzdy všech děkanů fakult, proto je to tak vysoké. Ze seznamu byly vypuštěny odbory, kde by se údaje týkaly 4 a méně osob.
Prof. Zima – Oceňuje investice do lidí a chápe, že mzdy i z důvodu inflace rostou. Když se díval na čísla, tak mu nárůst mezi lednem a prosincem 2021 a 2022 o 164 úvazků přijde jako obrovský nárůst. Zajímá jej, kde si ti všichni lidé sednou a hlavně – co přesně dělají? Jak to RUK personálně a prostorově zvládne?
Prof. Králíčková – Růsty po letech v procentech jsou 5 %, 11 %, 5 % a 9 % meziročně. K agendám: za roky se objevilo mnoho agend, které je třeba dělat centrálně. U dvou třetin odborů RUK se během posledních let vyskytly nové agendy, které jsou centrální pro celou UK. Jsou to např. mikrocertifikáty, pedagogické dovednosti, jednotná ekonomická metodika, podpora evropských projektů. Nárůst máme i u právního odboru či UK Pointu (psychosociální podpora).
K tomu, kde ti lidé sedí – máme např. nové prostory pro ÚVT.
Klesá nám počet dohodářů, mnoho „nových“ pracovníků mělo dříve dohodu, ale nově mají pracovní smlouvy.
Prof. Zima – Vnímá, že řada centrálních agend narůstá a je to logické. Je to ale třeba prodiskutovat. Chápe centralizaci, ale nárůst byl skutečně značný, proto se o tom chtěl pobavit.
Karas – Můžeme mít podobnou tabulku, jako je k dohodám, i pro údaje o HPP? Pomohlo by mu to k orientaci.
Prof. Králíčková – To není problém.
Dr. Pavlík – Překvapily jej průměrné a mediánové mzdy. Nárůst mediánu o 34 % a skoro o 50 % u průměrné mzdy, to je pro mnoho fakult neslýchané. Na fakultách není žádný nárůst už mnoho let. Za tabulku je moc rád, ale bylo by možné dodat data i k fakultám, ať si to můžeme srovnat napříč celou UK?
Doc. Brom – Před třemi lety jsme zkoušeli s dr. Kružíkem obdobnou analýzu udělat a nebyla pro to příliš čistá data.
Dr. Pavlík – Rozumí, že to nebude čisté, ale ty nárůsty jsou skutečně značné a alespoň orientační srovnání by pomohlo.
Mgr. Šimůnek – Kdo tam je všechno placen z Oddělení kolegia rektora?
Mgr. Maňásek – Prorektoři, členové KR, někteří ze zaměstnanců v kanceláři rektora a pak děkani.
Mgr. Šimůnek – Zaujalo jej to, protože si to srovnal s údaji ze 106 a zjistil, že nejlépe placený děkan bere méně, než jaká je průměrná mzda v Oddělení kolegia rektorky.
Mgr. Maňásek – Ta částka je uvedena i s odměnami. Budou v tom započteny i refundace na fakulty, které ale neodpovídají úvazům. Někteří prorektoři mají u nás úvazek jen ve výši 0,1, ale na fakultě pak mají úvazek 0,8-1,0, kam se ty finance refundují. Tím, že je uvolněn z práce na funkci prorektora, tak my proplácíme finance fakultě, ale u nás se to propočte jen jako 0,1.
Linzer – Matematicky to je asi promyšlené, byť to nechápe. Ale očekává se od nich práce a v jakém rozsahu? Jde mi o to, když mají 0,1 úvazek.
Mgr. Maňásek – Ano, od prorektora se práce očekává :)
Prof. Králíčková – U většiny jejího týmu nezkoumá, zda pracují na 80 nebo 100 %, jelikož většinou pracují daleko víc. ASUK by měl řešit, zda funguje to, co má fungovat, zda jsou výstupy v agendách, kde výstupy mají být. Nehlídá prorektory v jejich pracovní době, ale hlídá jejich výstupy.
Doc. Brom – Jedna ze zpráv pro výstupy pro vedení je, že je třeba tabulku pročistit, aby to numericky sedělo.
Linzer – Nechtěl naznačit, že prorektoři nedělají, ale naopak jej zajímalo, zda nedochází k tomu, že mají zasmluvněnou ještě vyšší zátěž, než jaká je reálná.
Mgr. Maňásek – Z hlediska pracovního práva se úvazky prorektorů v rámci UK jako celku pohybují v součtu od 0,8 do 1,5. Částky ale prověří a tabulku opraví.
Dr. Farkaš – Roste nám počet zaměstnanců a mzdy a neví, jak je RUK schopen to zaplatit. Jedním z možných vysvětlení je, že na RUK zůstává stále více a více projektů, což jsou finance, do nichž ASUK nevidí. Protože finance RUK dle Rozpisu takto moc nerostou.
Každý chce pomoci nejvíc u sebe, ale znamená to, že pak na fakulty nepropadají ty projekty. Je to trochu jiný model rozdělování peněz, např. jak funguje PřF či na ZČU – centrum si peníze sbírá až po rozdělení na jednotlivé sekce. Nárůst centra v porovnání s fakultami je dle něj neudržitelný. Navíc nám projekty jednou skončí a co se pak stane s nadbytečnými úvazky?
Prof. Králíčková – Když se nastavovaly úvazky prorektorů v roce 2022, tak byly různé podmínky a nastavovalo se to individuálně. Na RUK se nyní řeší řada projektů, které jdou z EU zdrojů, např. na mikrocertifikáty, rovné příležitosti apod. Program na podporu strategického řízení univerzity jde částečně i na fakulty, ale logicky zůstává převážně na centru.
Mgr. Maňásek – Mnoho projektových pozic je nastaveno na dobu určitou po dobu trvání projektu. Uvědomují si, že některé zdroje vyschnou či se významně sníží, proto je snaha přeorientovat se i na jiné typy projektů.
Prof. Králíčková – Centrální agendy, např. podpora cizojazyčných programů, slouží k tomu, aby nemusely mít fakulty vlastní obslužné pozice k realizaci těchto programů. Některé centrální věci jsou zde právě proto, abychom získávali více prostředků pro fakulty.
Jsou samozřejmě nejrůznější modely, jak získávat peníze pro děkanáty či rektoráty. Když se ale na modelu dospěje do bodu, kdy lidé z rektorátu musí odcházet, protože tam na ně nejsou peníze (jako se děje u jiných VŠ), tak přejdou sem k nám a mají zkušenosti. My zde ale chceme dělat strategické věci, proto ty prostředky potřebujeme.
Dr. Greger – Souhlasí s předřečníky. Personální i mzdový nárůst je neobvyklý, vyvolává to nevoli na fakultách. Je pro dobré zaplacení dobrých výstupů, ale i na fakultách jsou lidé, kteří pracují dobře, ale jsou ohodnoceni hůře. Takto to působí, že se na RUK žije dobře. I z fakult zaznívá, že jim odchází lidé. Analýza vznikla mj. proto, že je zde občas pocit, že je na RUK financí příliš mnoho. To ale patří do bodu Principů. Do budoucna by pomohlo v tabulce odlišit průměrnou a mediánovou mzdu z projektů a z rozpisu. Protože pokud podpora nebude, tak ať vidíme, zda ti lidé budou muset odejít nebo zda pro ně finance budou. V korporátech je velká část ohodnocení navázána na výkonové indikátory. Bylo by tedy dobré i zde navázat alespoň něco na podobná kritéria. Pokud budeme motivovat k získávání projektů, tak nám lidé budou pracovat lépe.
Doc. Brom – U Principů bude dobré mít debatu rozdělenou. První bude k rektorátní předzávorce, druhé pak bude ke zbytku dokumentu.
Doc. Stráský – Předzávorka není jediný zdroj financí pro RUK, ale jsou zde i projekty. Nevíme ale, o jaké částce se zde bavíme. Nechce analýzu mezd po projektech a bez nich, zkoušeli jsme to již po fakultách a vykrváceli bychom na tom. Objem mzdových prostředků, které přijdou na RUK z projektů, se ale asi vypočítat dá. Zároveň si myslí, že schopnost získávat projekty na RUk je výkonový indikátor, který sám sebe zaplatí. Když máme profesionální mzdy, tak také očekává profesionální práci.
Linzer – Jeho tabulka se mzdami potěšila, mzdy mu nepřijdou příliš vysoké, naopak by je ještě zvyšoval. Musíme však oddělovat debatu o odměnách KR od toho, jak platíme řadové zaměstnance. Byl by velmi nerad, kdyby to vedlo k ponížení financí na lidi v centru. Je třeba si říct, zda dostáváme relevantní servis. Nemá ale pocit, že by fakulty měly pocit, že servis odpovídá. Otázka odměn vedení je relevantní v kontextu toho, co řekl dr. Greger, tedy jak to odpovídá srovnatelným pozicím. Mzda má být vysoká, pokud je tam vysoká odpovědnost. Zároveň je ale třeba vyvozovat důsledky, pokud nastane problém; nelze jedno bez druhého.
Proč ale jde na RUK zajistit dobré mzdy, ale nejde to na fakultách? Má to jistě mnoho aspektů, ale hlavně u THP je to obrovský problém.
Prof. Králíčková – Je vždy ráda za zpětnou vazbu k servisu. Vždy jde dopředu před bilančním jednáním všem děkanům dotazník, které tři odbory RUK jsou nejlepší a nejslabší. Vyšla nám z toho jednoznačně trojice slabých odborů, což jsme řešili. Dříve nechodili gesční prorektoři na fakulty, ale nyní se dělá každoroční kolečko, abychom vše viděli z první ruky. Ptáme se fakult, co od nás potřebují. Agendy se vyvíjejí, UK se posouvá, zpětnou vazbu chceme kontinuálně.
Doc. Němec – Do dat o počtu zaměstnanců jsou zahrnuty i mateřské a rodičovské dovolené a za tyto osoby je potřeba náhrada. Projekty a platy: stává se, že je někdo podfinancován a doplácí se mu z projektu, ale zpětně se to špatně rozpočítává a mzda se skládá po kouskách.
Dr. Končelík – Loni v létě dopočítával mzdy a zajímal jej vliv inflace. U nich proto o třetinu mzdy zvedli. Považoval by ale za hrubou chybu, kdyby vývoj mezd nekopíroval inflaci. Máme zde trh pracovních příležitostí, lidé nám jinak prchnou. Využívat finance naspořené ve fondu, abychom si lidi udrželi, to není udržitelné.
Bc. Čech – Nárůst o 30 % by nebyl vnímám negativně, kdyby byl v rámci celé UK.
Doc. Brom – Toto je příležitost udělat si pořádek ve vlastních odměnách. Proto chce deklarovat, že za rok 2024 dostal odměnu za práci v ekonomické skupině paní rektorky ve výši 170 tisíc Kč, o které až do minulého pondělí nevěděl, jelikož na výplatnici byla uvedena jako odměna děkana. Není příznivec toho, aby senátoři dostávali odměnu za svoji práci, a své odměny se vždy vzdá ve prospěch Mikuláše, popřípadě ji věnuje na dobročinné účely.
Moderování tohoto bodu se ujme dr. Šima, ale chtěl by navrhnout, zda by nebylo vhodné zveřejnit odměny senátorů RUK za práci v rektorátních komisích, pokud tam někdo je. Alespoň za rok 2024. Rozumí tomu, že vedení chce zaplatit někomu za práci ve vlastní pracovní skupině. Bylo by však dobré mít transparentní pravidla odměňování za práci v jiných skupinách z titulu funkce v ASUK. Odměny by mohly být úměrné tomu, jak jsou nastavené odměny členů ASUK.
Byl by zároveň rád, aby bylo zdůvodnění odměny uvedeno přímo v informačním systému, což by se propsalo do e-mailu poslaného dané osobě, aby věděla, za co ji má. Bylo by to komfortní jak pro odměňované, tak pro ty, kteří ji přidělují. Přimlouval by se však za to, aby ASUK měl výjimku z klasických postupů a jeho odměny nespadaly pod standardní odměňování.
Dr. Šima – Tento podnět přišel na Předsednictvo a rozhodli se to spojit s bodem mimořádných odměn za práci členů ASUK v orgánech UK, aby bylo vše transparentní a systematicky správně nastaveno.
Linzer – Obává se, že není možné odůvodnění zadat do systému. Děkan PF musel posílat individualizovaný mail každému jednotlivě, když si přál vysvětlit, za co přesně odměna náleží.
Dr. Farkaš – V systému to jde, jmenuje se Verso, funguje např. na AV. Systém pošle informaci „byla Vám navržena odměna ve výši X“, je tam odůvodnění a funguje to.
Prof. Králíčková – Doposud probíhalo odměňování za práci v pracovních skupinách s ohledem na četnost, výstupy, relevanci, složení skupiny atd. Odměna byla stanovena dle míry zapojení a dle přínosu pracovníka. Některé skupiny jsou bez odměn, jiné odměny mají. Není problém nyní odměny pro členy ASUK pozastavit. Počkáme na zaslání mechanismů od Předsednictva, my zatím pozastavíme výplaty, než se ASUK dohodne, jak si to představuje.
Dr. Farkaš – Neplatí, že za totožnou práci náleží totožná odměna, např. doc. Brom měl za práci ve skupině pro ekonomiku odměnu dvojnásobnou oproti ostatním členům komise. Máme zde velmi nerovný přístup, jelikož některé komise mají odměny a jiné ne. Někde jsou odměny obdobné k ASUK, jinde ne. Je to na svévoli toho, kdo ten orgán zakládá a je v tom zjevný chaos. V rámci transparentnosti jsou důležitá pravidla a informace směrem k senátu. Nominujeme do těchto orgánů konkrétní osoby a je tedy vhodné vědět nejen kolik práce tam bude, ale hlavně jak/zda bude za práci odměněn. Toto se řešilo již u studentského zástupce v KR, kdy paní rektorka opakovaně odmítla navázat tuto odměnu na zasedání s totožnou výší odměny, kterou mají senátoři v ASUK. Mrzí jej, že bylo nutné se dopracovat až do tohoto bodu, než přišla ochota nějak situaci řešit. Odměny ASUK jsou transparentní a jdou dohledat dle prezenčních listin. ASUK je volený orgán pověřený kontrolou ze zákona a tomu jsou nyní přidělovány odměny bez jasně stanoveného principu ve výši, která je neúměrná tomu, co dostávají v ASUK.
Prof. Králíčková – K postavení doc. Broma ve skupině pro ekonomiku: je skutečně odlišná od ostatních. Má nejlepší historickou paměť, ví, co se kde měnilo a proč. V pracovních skupinách jsou vždy různí lidé, někteří aktivně přispívají a někteří mají za úkol pouze informace vstřebat. Zároveň má i každý z orgánů jiný úkol: někde se jen poslouchá, jinde se navrhuje. Nevnímá to tak, že by za práci v jedné pracovní skupině měl každý dostat totožnou odměnu. Komise si nejsou rovné, každá je jiná, mají různě obtížná témata. Odměna za nastavování ekonomiky na celé UK by měla být jiná než odměna např. za nastavování mobilit. Praxi nemáme sepsanou, ale není problém ji sepsat. Nepřijde jí ale šťastné nastavovat odměnu dle docházky, mělo by záležet na odvedené práci. Nyní to dělají skutečně na principu „za stejnou práci stejná odměna“. Když bude žádost, aby byl člen ASUK odměňován jinak než zbytek skupiny, tak s tím nemá problém.
Dr. Greger – Je spolu s dalšími členy ASUK (doc. Brom, dr. Šima a další) ve skupině k refixaci parametru A. Velké množství práce odvedl právě doc. Brom, který byl zároveň také proti tomu, aby členům ASUK byly přiděleny jakékoliv odměny. Souhlasí s tím, že je téma relevantní a měly by se odměny zveřejnit. On také o žádné odměně neví, nemyslí si, že nějakou dostal, a i proto mu přijde vhodnější to zveřejnit.
Druhá věc je množství času stráveného prací: nabízí se řešení, kdy ten, kdo vede orgán, předá vedení ASUK návrh výše odměny, a předsednictvo jej porovná s dalšími obdobnými orgány, aby to bylo transparentní a úměrné jiným orgánům.
Zároveň jsou zde členové ASUK, kteří nebyli nominovaní do rolí v jiných orgánech UK senátem. Tam by ale měli být odměňováni stejně, jako jiní. Otevírá to i otázku, co dělat, když bude někdo nominován a vyprší mu mandát: dostane pak vyšší odměny? Je třeba to promyslet detailněji.
Linzer – Před začátkem jeho mandátu Mgr. Glogr navrhl zvýšení odměn členům ASUK z 1000 Kč na 1500 Kč, přičemž se tehdy vedla diskuse o tom, proč odměny máme a za co se udělují. Kdyby chtěl senátor vykonávat mandát naplno, tak je to práce na plný úvazek. Není to zcela špatně, naopak mu přijde adekvátní dávat odměnu, pokud někdo odvádí nadstandardní práci. Jsme sice kontrolním orgánem, ale potřebujeme kapacitu se té práci věnovat. Je třeba, aby to bylo transparentní, ale neuráží jej, pokud někdo dostává více, když pracuje více. Nemusí to být pro všechny stejně.
Dr. Farkaš – Kdyby skutečně vzniklo OR, které bude popisovat odměňování, v němž bude popsána odměna za činnost v pracovních skupinách, tak to vyřeší návrh kolegy Linzera. Přílohou OR by mohl být seznam komisí a seznam odměn za práci v nich. Kdyby to vzniklo, tak odměna by měla být jednotná pro všechny členy, nehledě na to, zda se jedná o senátory nebo ne. Čas máme všichni omezený a pokud se jedná o zaměstnance UK, kteří to nemají jako součást popisu práce, tak by měli být také odměněni. Máme také experty, kteří nejsou z UK a chceme je v těch komisích, tak těm je samozřejmě možné odměnu v odůvodněných případech navýšit.
Co se týče ukončení mandátu: delegujeme vždy na určitý čas a víme tedy dopředu, na jak dlouho tam bude některá osoba pracovat. Výstupem by mělo být OR, jehož jedna část by se věnovala odměňování za práce v pracovních skupinách UK, a to nejen pro členy ASUK.
Doc. Brom – Může nabídnout dokument ke komentování, kde se budou střetávající se návrhy civilizovat, abychom se zde nehádali. Prvotní návrh by měl přijít od Předsednictva.
Dr. Pavlík – Přijde mu, že ta odměna doc. Bromovi právem náleží a měl by si ji nechat. Na druhou stranu nemusí být všechny orgány uvedeny v jednom OR, navíc si není jist, jak by se měla řešit komise vznikající ad hoc, např. komise k Principům. Nesmíme to svazovat až moc. Naopak oceňuje, že někdo šel pracovat do komise bez toho, aby si myslel, že bude mít nárok na odměnu. Práce doc. Broma si velmi váží a odměnu si zaslouží.
Prof. Zima – Když měl své vlastní poradní komise, tak si nepamatuje, že by členům dával odměnu. Je komisí tolik, že to lidi vytěžuje? Měl tehdy problém i s tím, že je vyčleněna odměna pro členy ASUK. Když je ale někdo v pracovní komisi, tak za to má dostávat odměnu? Jsou komise pro čestné doktoráty, historická komise atd. Nepamatuje si, že by někdo z nich odměnu dostal. Pojďme se vrátit k základním principům, že někdo dělá pro UK pro bono, protože chce.
Prof. Králíčková – Pracovní skupina pro ekonomiku byla zásadní, opakovaně se řešily věci, které byly pak předloženy na Ekonomické komisi, včetně např. vnitrobanky. Není to odměna za účast na diskusi, ale za ty výsledky.
Mgr. Šimůnek – Také si váží práce doc. Broma a bylo by dobré, aby byli lidé za svou práci řádně odměněni. Základní odměna je dobrý princip, ale pokud někdo bude hlasovat, zda má být konkrétní osoba někam dosazena, tak by bylo dobré vědět, jaká částka mu z toho bude plynout. Aby to bylo transparentní.
Prof. Králíčková – Je stále velké množství komisí, které neměly a nemají odměny.
Dr. Šima – Jedná se o bod, který je zařazen i na programu pléna. Jedná se o mimořádné odměny KR vyplácené v roce 2024 a zdůvodnění, které bylo předáno minulý měsíc.
Prof. Králíčková – Vyjadřovala se k tomuto tématu zde již minule, a i v médiích: považuje odměny za obvyklé a přiměřené i s ohledem na minulé odměny na UK, i v porovnání s jinými obdobně velkými veřejnými institucemi. Jsou vždy za mimořádný výkon nebo za plnění výrazně přesahující pracovní dobu. V roce 2025 nechce žádné odměny mimo těch, co jí přizná ministr. Nyní se má UK zaměřit na jiné priority. Minulý rok byl skutečně mimořádný. Podali jsem Marie Skłodowska-Curie Actions COFUND, sepsali jsme Strategii 4EU+, která je až do roku 2035. Byla připravována dvě velká hodnocení vědy (institucionální a národní), připravovalo se prvně evropské hodnocení HR Award. Bylo potřeba dotáhnout mikrocertifikáty, v oblasti bezpečnosti bylo vykonáno mnoho práce. Došlo k extrémnímu navýšení péče o duševní zdraví. Na KaM jsme investovali a rekonstruovali atd. Ráda dodá podklady.
Kritéria pro odměňování vedení byla zejména: velikosti odboru či součásti, která podléhá jejich vedení, objem finančních prostředků v jejich gesci, ukazatele výkonnosti a zpětná vazba od děkanů. Nebrání se tomu, aby se ta pravidla sepsala, a to i za účasti ASUK.
Dr. Farkaš – Navrhované OR by mělo reflektovat aktuální praxi. Pan kvestor posílá dvakrát ročně metodický pokyn k odměňování, a něco obdobného chceme i my. Tedy ne konkrétní fixní částky, ale procentuální mantinely, obdobně jako jsou v metodickém pokynu. Bude to vztažené k fixní mzdě dané osoby a bude tam uveden základní rámec toho, za co mohou odměny být uděleny. To mu nepřijde problematické, bude to nastaveno transparentně.
Co se týče zveřejňování: doplnil do podkladů Ekonomické komise rozhodnutí ÚOOÚ ohledně toho, že se výše odměny osob v postavení vedoucího pracovníka zveřejňují. SKAS se shodl, že je vhodné se inspirovat např. praxí Prahy 6, kde se zveřejňuje informace o rozsahu, v jakém se mzdy vedoucích odborů pohybují. Bylo by zároveň dobré, kdyby se mimo děkanů ptalo vedení UK i senátu, a to na zpětnou vazbu k práci prorektorů i jednotlivých odborů.
Prof. Králíčková – Zpětnou vazbu vždy vítá.
Linzer – Měli bychom se o odměnách bavit ve dvou rovinách, jsou to rozdílná témata a každé má jiné implikace. Konkrétní podnět vzešel z FF, nyní máme však podněty od dalších tří senátů, které se vztahují částečně i ke komunikační složce. Souvisí to i s tím, jaký servis je s odměnami spojen, zda kvalita odpovídá odměnám.
Druhá věc jsou protichůdná prohlášení bývalé tiskové mluvčí UK, která do médií sdělila, že veškerá svá prohlášení předem konzultovala s vedením UK. Jak to tedy bylo? Zároveň jej zajímá, za jakých podmínek paní mluvčí skončila.
Zajímá jej ještě vztah odměn prorektorů k odměnám děkanů fakult. Přijde mu, že např. děkani velké fakulty by neměli mít menší odměny než prorektoři.
Prof. Králíčková – Odměny děkanů se odvíjí nejen od hodnocení vedení UK, ale mají příjem i z fakult.
Mgr. Maňásek – Děkani mohou mít a obvykle mají větší odměny z fakult než z RUK. Může mu vyšší odměnu navrhnout někdo z grantu, např. za publikace.
Prof. Králíčková – Systém je velmi komplexní. Co se týče komunikace: v e-mailu směřovaném Mladé frontě bylo slovní spojení o „mimořádné bezprecedentní situaci“. Bohužel nebyly uvedeny všechny mimořádné záležitosti, které uvedla dnes zde. Bylo by to pak lepší a pochopitelnější, avšak bohužel jsme poslali jen stručnou verzi, která umožnila velmi nešťastnou interpretaci. Paní mluvčí odešla dohodou, původně měla pracovní smlouvu na rok. Nic jiného asi nemůže dodat.
Mgr. Kříž – Stran hypotetického OR k odměňování: my chceme, aby s návrhem přišlo vedení UK. ASUK by neměl o tomto rozhodovat.
K podnětu dr. Švece, tak: „Věc má z marxistické stánky ještě druhý úhel pohledu“. Je dobré vysvětlovat, co vše se zde loni udělalo, ale lidé jednají a rozhodují se i na základě emocí. A to je třeba nepodcenit.
Dr. Šima – Dr. Švec se zúčastní jednání v pátek a jistě názor AS FF UK odprezentuje.
Dr. Greger – Nemělo by zapadnout to, co řekl kol. Linzer k odměnám děkanů. Nepřijde mu dobré, aby si je navrhovali sami či aby jim ji navrhovali jejich podřízení. Odměňování kvalitních lidí za kvalitní práci mu také nevadí, přestože některé mzdy jsou velmi vysoké, a to i v porovnání s korporáty. Zatímco někteří by si mimo UK vydělali podobné částky, tak u jiných o tom pochybuje. Ptát se děkanů je dobré, ale nebylo by lepší dělat to anonymně, aby se někdo nebál vyjádřit upřímný názor? Přijde mu to jako efektivnější forma sbírání zpětné vazby k výkonu.
Slyšeli jsme, že odměny na MUNI jsou také vysoké. Je pro dobré odměny, ale bylo by dobré, aby lidé v kolegiu měli kvalifikaci relevantní k odměně a aby to byly osoby, které by si i mimo UK dosáhly na obdobné finance, protože jejich výkon tomu odpovídá.
Prof. Králíčková – K zpětné vazbě: máme zde dotazníky, posílají je písemně a za děkany to často vyplňují jejich proděkani či vedoucí oddělení, kteří mají osobní zkušenost s danou agendou. Nemyslí si, že by se někdo bál vyplňovat to upřímně, jelikož každý rok tam vypisují problematické odbory, které potřebují zlepšení. Ale do budoucna se zamyslí, jak sběr zpětné vazby ještě vylepšit.
Dr. Farkaš – Vadí mu princip subsidiarity, tedy že si paní rektorka a pan kvestor navzájem schvalují odměny. Nadřízený by měl schvalovat odměnu podřízenému, nikdy naopak. Přijde mu to jako nejhorší možný systém. Pokud si lidé navzájem navrhují odměny, tak se jedná o první problém, který by se měl ošetřit. Tuto praxi nechceme podporovat. Finální rozhodnutí o odměně vedoucí osoby nesmí učinit jeho podřízený, byť návrh (např. na odměnu z grantu) může podat. Na MFF řešili obdobné situace v Etickém kodexu, a to včetně otázek partnerských vztahů, které na UK nemáme ošetřené.
Bc. Čech – Zeširoka: pokud něco zaujalo akademickou obec, tak to byla tato kauza. Přijde mu to líto, jelikož to zastiňuje ty dobré věci, které se nám podařily.
ZVŠ stanovuje, že mzdu rektora stanoví ministr. Dle něj to znamená „mzdu včetně všech odměn“, tedy je třeba to chápat jako mzdu včetně jejích nenárokových složek. Toto je něco, co se na UK i jiných VŠ porušovalo plošně a dlouhodobě, není to tedy jen naše praxe. Kdyby odměny schvaloval ASUK či Správní rada, tak mu to vadí výrazně méně. Vadí mu tam hlavně ten vztah podřízenosti a nadřízenosti. U kvestora to ještě chápe, ale je absurdní, že to schvaluje i statutární prorektor, jelikož ten dle zákona nemá vlastní působnost. KR je poradní, nikoliv řídící orgán. Vždy, když prorektoři něco činí, tak tak činí jménem rektora a na jeho odpovědnost.
Ke mzdám děkanů: přijde mu absurdní, že by dostávali další odměny z fakult nad rámec odměny, kterou jim udělí rektor. U grantů to chápe, tam to podléhá další kontrole při vykazování grantu, ale o tom se zde nebavíme. Pokud taková praxe, kdy děkan dostává další odměnu udělenou jeho podřízeným (proděkanem nebo tajemníkem fakulty), není v rozporu s vnitřními předpisy UK, tak by ale měla být.
Prof. Zima – K odměnám prorektorů a děkanů: všichni jsme také učitelé, vědci, AP, máme odměny za granty a projekty, které jsou často taxativně počítané podle počtu projektů či impaktů. Jedna část je za práci AP, která by měla jít stranou, a pak druhá část odměny je za činnost děkana, která by měla být v rukou paní rektorky.
Linzer – K odměnám na MUNI: Bere to jako rizikový příplatek za práci v Brně, jemu by to za to nestálo.
Je třeba skutečně rozlišit odměny z grantů a ty za vedení. Vysoké odměny per se nejsou problém, nás zajímá prezentace dat ohledně odměn v užším slova smyslu za výkon funkce, nikoliv za výkon vědce. Nevěděl, jak se udělují odměny na jiných fakultách, na PF však tajemník rozhodně odměny nedává (pokud ano, tak bude první, kdo proti tomu vystoupí). Prof. Boháč, děkan PF UK, na posledním AS PF zveřejnil jmenovitou tabulku všech členů kolegia, kde je jasně rozepsané, z jakého zdroje jdou finance pro členy KD. Je tam vidět, co je tarifní mzda, co je odměna z Cooperatií a nematou pak nás koncová čísla, jelikož to jde dobře rozklíčovat. Takto má vypadat krizová komunikace: jsme proaktivní a transparentní.
Návrh usnesení:
Ekonomická komise AS UK žádá vedení UK o přípravu opatření rektora určujícího pravidla odměňování zaměstnanců na RUK, včetně nejvyššího vedení UK, jež by upravovalo mj. i odměňování za činnost v pracovních komisích. Ekonomická komise AS UK považuje za vhodné, aby toto OR bylo projednáno v AS UK.
Hlasování: pro 19, proti 3, zdržel/a se 2
Schváleno
Tyto body se s ohledem na pokročilou hodinu nestihly projednat. Jednání bylo ukončeno v 23:11 hod.
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Za správnost: doc. Cyril Brom, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
